Administrace komentářů

Celkově souhlasím a díky za komentář.

Takže kdybych všechno pálil na DVD, důležitá data na dvě různá média v různých mechanikách, tak mám vlastně po starostech a nemusím šaškovat s HDD (ale mě to baví).

Na nějaké menší objemy jsou DVD bezva, ale třeba fotek mám stovky gigabajtů. A na některé ročníky by byl malý i Blu-ray. V tomhle jsou optické disky hrozně nepraktické – bylo by potřeba mít nějaký měnič – jinak je jakákoli kontrola nebo stažení vybraných dat hodně časově náročná a vyžaduje ruční práci s disky. Oproti tomu v případě HDD se to dá všechno automatizovat – člověk ručně připojí jeden nebo několik disků a spustí skript pro kontrolu záloh nebo třeba zazálohování nových dat, což už běží samo a nevyžaduje to žádnou péči. O nějakou hodinu později se jen podíváš na výsledek, ale nemusíš kolem toho celou tu dobu skákat.

Ale ani ten HW není moc marnej. Teď jsem si ze sklepa starého bytu přivezl PC, které tam leželo 10 let. Před tím to byl můj první linux server (nonstop běžel v komoře několik let). A ještě před tím (cca před 17 lety od dneška) můj tehdejší desktop. Athlon XP. Deska superlevná ECS Elitegroup. Ten komp teď nabootoval jako by se nechumelilo. HDD ok (minimálně pro ten boot), deska OK, ventilátory OK (Arctic Cooling), zdroj (Fortron) OK, žádnej kondík nevytečenej ani mi neexplodoval do ksichtu. Celkem nečekaná zkušenost, neveřil bych, že se vůbec zapne monitor (crt rok výroby 1998) .

Můj první počítač (386) dodnes běží. U spousty věcí, hlavně spotřebního zboží, oblečení atd. mám pocit, že kvalita jde dolů a zatímco novější výrobky už dávno zchátraly, ty staré stále ještě drží pohromadě a slouží. Ale zrovna s počítači mám poměrně dobrou zkušenost dlouhodobě – odešlo mi toho minimum. Jasně, odcházejí disky, s tím se počítá, pak taky větráky. Ale jinak to celkem drží a to mi rukama prošlo počítačů docela dost. Nějaký ten zdroj nebo FDD mechaniku jsem odkouřil vlastní chybou, ale že by mi samovolně vybuchovaly kondenzátory, odešla deska nebo monitor, to ne. Někdy ten hardware překvapí, např. ve škole jsme měli nějakou starou laserovku, u které jsem měl pocit, že se tam na ni deset let jen práší a bral ji jako nějaký historický artefakt – přitom byla pořád připojená k síti a poslušně čekala, až na ní bude někdo chtít něco vytisknout – fungovala naprosto bezchybně. Oproti tomu inkoustovky jsou takové tamagoči – musíš se o ně starat, jinak během pár měsíců zaschnou. O jehličkových tiskárnách ani nemluvě – to jsou takové obrněné tanky, které přežijí i válku. Třeba taková Okidata Microline 395 je slavná (tu bych měl jednou rád ve sbírce – zatím mám jen o něco menší a plastovější model téže značky).