Administrace komentářů

Jinak to „plnění nulami“ je poměrně sporný nápad.

Jo, kdybych cítil potřebu tam za každou cenu něco zapsat (což fakt není potřeba), zapsal bych tam asi /dev/urandom místo /dev/zero.

Snad to chápu správně. Myslím, že díky CPU instrukci AES NI se ten oddíl nezaplní nulami, ale náhodnými daty.

Ne, to není správná interpretace skutečnosti.

Ta data nebudou náhodná. Z principu náhodná být nemohou, protože musí existovat způsob, jak z nich zpátky dešifrovat ty zapsané nuly.

Ovšemže, jedním z cílů kryptografie je, aby se šifrovaná data na první i druhý pohled co nejvíc podobala náhodným datům. Nicméně zašifrovat spoustu nul znamená, jak už jsem psal, zbytečně se vzdát jedné ze slupek zabezpečení: Kdyby implementace příslušné šifry náhodou měla nějakou zásadní slabinu, která by umožňovala zneužít znalost šifrovaných a odpovídajících nešifrovaných dat k (snazšímu) získání klíče, zbytečný zápis spousty nul by právě takovou slabinu přímo okatě vystavil.

Je zkrátka v určitém smyslu lepší (pokud nechceme doufat v ideálně-dokonalou implementaci každé šifry) „zašifrovat“ náhodná data z /dev/urandom než samé nuly z /dev/zero. A ještě lepší bude, zejména pak v případě SSD, nezapisovat tam zpočátku vůbec nic.

AES-NI nemají vůbec nic společného s tím, jaký bude výsledek šifrování nul. Šifrovací algoritmus je pořád stejný. Instrukce AES-NI umožňují výrazně (například deseti+násobně) zrychlit implementaci některých výpočtů typických pro šifrování. Nemají ale žádný vliv na to, jak přesně daná šifra funguje a jaký bude její výsledek. Kdyby totéž chroupal procesor bez AES-NI, výsledek by byl stejný, jen by to ukrutně dlouho trvalo.