abclinuxu.cz AbcLinuxu.cz itbiz.cz ITBiz.cz HDmag.cz HDmag.cz abcprace.cz AbcPráce.cz
AbcLinuxu hledá autory!
Inzerujte na AbcPráce.cz od 950 Kč
Rozšířené hledání
×
    včera 23:44 | IT novinky

    Evropská komise potrestala Google ze skupiny Alphabet pokutou 2,95 miliardy eur (71,9 miliardy Kč) za porušení antimonopolní legislativy. Podle EK, která mimo jiné plní funkci antimonopolního orgánu EU, se Google dopustil protisoutěžních praktik ve svém reklamním byznysu. Google v reakci uvedl, že rozhodnutí považuje za chybné a hodlá se proti němu odvolat. EK ve věci rozhodovala na základě stížnosti Evropské rady vydavatelů. Podle

    … více »
    Ladislav Hagara | Komentářů: 0
    včera 23:11 | Komunita

    Podpora 32bitového Firefoxu pro Linux skončí v roce 2026. Poslední podporované 32bitové verze budou Firefox 144 a Firefox 140 s rozšířenou podporou, jehož podpora skončí v září 2026.

    Ladislav Hagara | Komentářů: 0
    včera 19:33 | IT novinky

    Společnost Raspberry Pi nově nabízí Raspberry Pi SSD s kapacitou 1 TB za 70 dolarů.

    Ladislav Hagara | Komentářů: 3
    včera 15:55 | Zajímavý software

    Microsoft BASIC pro mikroprocesor 6502 byl uvolněn jako open source. Zdrojový kód je k dispozici na GitHubu.

    Ladislav Hagara | Komentářů: 3
    včera 15:33 | IT novinky

    Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) se připojil k dokumentu „A Shared Vision of Software Bill of Materials (SBOM) for Cybersecurity“, který vydala americká Agentura pro kybernetickou a infrastrukturní bezpečnost (CISA) s Národní bezpečnostní agenturou (NSA), spolu s dalšími mezinárodními partnery. Dokument vznikl v rámci globálního expertního fóra pro SBOM, které má za cíl motivovat k širšímu využívání … více »

    Ladislav Hagara | Komentářů: 3
    4.9. 21:22 | IT novinky

    Švýcarská AI centra EPFL, ETH Zurich a CSCS představila otevřený vícejazyčný velký jazykový model (LLM) s názvem Apertus. Vyzkoušet lze na stránce Public AI Inference Utility.

    Ladislav Hagara | Komentářů: 22
    4.9. 17:22 | Nová verze

    Byl vydán Linux Mint 22.2 s kódovým jménem Zara. Podrobnosti v přehledu novinek a poznámkách k vydání. Vypíchnout lze novou XApp aplikaci Fingwit pro autentizaci pomocí otisků prstů nebo vlastní fork knihovny libAdwaita s názvem libAdapta podporující grafická témata. Linux Mint 22.2 bude podporován do roku 2029.

    Ladislav Hagara | Komentářů: 0
    4.9. 12:55 | IT novinky

    Čínská společnost Tencent uvolnila svůj AI model HunyuanWorld-Voyager pro generování videí 3D světů z jednoho obrázku a určené trajektorie kamery. Licence ale nedovoluje jeho používání na území Evropské unie, Spojeného království a Jižní Koreje.

    Ladislav Hagara | Komentářů: 1
    4.9. 12:11 | Komunita

    Blender Studio se spojilo s kapelou OK Go a výsledkem je videoklip k písni Impulse Purchase. Stejně jako samotný 3D software Blender je i ve videoklipu použitý animovaný chlápek open source. Kdokoli si jej může stáhnout a upravovat.

    Ladislav Hagara | Komentářů: 0
    4.9. 01:33 | Komunita

    Zig Software Foundation stojící za programovacím jazykem Zig publikovala finanční zprávu za rok 2024. Současně s prosbou o finanční příspěvek.

    Ladislav Hagara | Komentářů: 0
    Pro otevření více webových stránek ve webovém prohlížečí používám
     (82%)
     (8%)
     (2%)
     (3%)
     (3%)
     (2%)
    Celkem 145 hlasů
     Komentářů: 11, poslední 4.9. 16:12
    Rozcestník

    Administrace komentářů

    Jste na stránce určené pro řešení chyb a problémů týkajících se diskusí a komentářů. Můžete zde našim administrátorům reportovat špatně zařazenou či duplicitní diskusi, vulgární či osočující příspěvek a podobně. Děkujeme vám za vaši pomoc, více očí více vidí, společně můžeme udržet vysokou kvalitu AbcLinuxu.cz.

    Příspěvek
    3.7.2024 01:35 frr | skóre: 34
    Rozbalit Rozbalit vše Re: Zamrznutý Mikrotik
    Gratuluji k exkluzivnímu vybavení :-) A děkuji za zajímavý dotaz, šťavnaté téma - sice v rámci vlákna O.T., ale zrovna tady nás snad nikdo popotahovat nebude.

    Je možné, že jsem nepostřehl nějakou souvislost, na kterou míříte, ale podle mého se jedná o navzájem značně vzdálené technologie/problémy (DVB-T/T2/H vs. radar, zacházení s echem) a jediným oslím můstkem jsou samotné odrazy. Kdyžtak dotaz ještě rozveďte.

    #1 (pre-)echo v DVB-T2 a spol

    DVB-T/T2/H používá modulaci OFDM. To je zatím asi nejpokročilejší způsob, jak z přenosového kanálu o nějaké šířce pásma a odstupu signál/šum ždímat datovou přenosovou kapacitu (bity za sekundu). V postupné evoluci modulačních schémat BPSK/QPSK/QAM/... je OFDM zřejmě poslední móda. Základní finta spočívá v tom, že se přenosový kanál o šířce typicky 8 MHz (v našich podmínkách v rastru CCIR) rozdělí na větší počet dílčích nosných, nejspíš běžně 8000 nebo možná spíš 8192 ("8k"). Z těchto konkrétních parametrů plyne, že dílčí nosná má šířku pásma zhruba 1 kiloHertz, tzn. lze do ní nacpat 1 k vzorků ("symbolů") za sekundu. Zároveň ze specifikací víme, že každý symbol nese konkrétní bod v konstalaci například 256QAM = 8 bitů informace. Jak výše dovozeno, přenos 1 symbolu trvá 1 milisekundu. Je tam nějaký ochranný interval tuším běžně 1/4 - což teoreticky znamená, že se symbol může rozpliznout až cca na 1.25 ms a pořád je dekódovatelný. Tzn. různá echa a pre-echa ve vzájemném rozmezí 250 us by se teoreticky měla bezbolestně sečíst a "prospět odstupu signál/šum" (SNR). 250 us, to je asi 75 km. Reálně o něco míň - je maximální rozteč vysílačů, aby zafungoval příznivý efekt "sečtení přímých signálů a duchů". Finta má být právě v tom, že jsou paralelní subnosné takto pomalé - že se navzájem posunuté signály na té subnosné beztrestně sečtou, pokud nejsou navzájem posunuté moc.

    Prakticky se to na přijímači zpracovává tak, že z rádiového front-endu vyleze mezifrekvence (nebo tak něco, může to být virtuální/digitální) o šířce 8 MHz, která se přímo vzorkuje do kvadraturních vzorků (páry I+Q, posun 90*), a tyto se dále nastojato proženou FFT. Pokud správně chápu, parametr "8k" znamená jednak velikost bloku FFT, druhak také počet subnosných. To číslo je "binárně kulaté", protože toto je speciální vlastnost FFT (jakožto speciálního případu DFT). Z určitého počtu kvadraturních time-domain vzorků (zde 8192) vyrobí FFT tentýž počet kvadraturních frekvenčních vzorků = pro každou frekvenci amplitudu a fázi, resp. totéž vyjádřeno v kartézských souřadnicích (sínus+kosínus). Mezifrekvenci má smysl vzorkovat v taktu, který je rovný šířce pásma. Kupodivu nikoli dvojnásobkem, jak by řekl pan Nyquist - dílčí finta je, že ve výstupu FFT stejnosměrný ofset vyjde "uprostřed" pásma, a na obě strany od něj vyjde poloviční počet kladných a záporných frekvencí... Takže pokud 8 MHz ovzorkujeme 8 MSps a nadrobíme ten stream na FFT okna 8k symbolů, vychází na konkrétní subnosnou 1 symbol zhruba za milisekundu, jak výše uvedeno. A jsou tam nějaké další podrobnosti (rotovaná konstalace, FEC atd.)

    Jako chápu tu fintu s pomalými subnosnými a "přínosným přičítáním duchů". Mám k tomu jednu malou postranní výtku, že když se mi sejde na anténě užitečný signál s odrazem v protifázi a přiměřené amplitudě, dojde k odečtení přímo na nosné frekvenci = k útlumu - a finty na subnosné za demodulátorem jsou v tom případě sice hezké, ale budou postiženy zhoršeným SNR. Možná si to jenom špatně vykládám, nemám na tohle vyštudovaný matematický aparát...

    Každopádně mi není jasná jedna věc, prakticky jenom jinak zformuluji Váš dotaz: jak to, že některé přijímače DVB-T(2) zpracují (pre-)echo s plným počtem bodů, zatímco jiným vadí. Přičtení duchů na subnosné by mělo mít za následek jenom deterministické pootočení fáze / změnu amplitudy té konkrétní subnosné. Tahle "transformace polárních souřadnic" by měla být konstantní. Podle mého stejně musí přijímač ten OFDM kanál po naladění tuneru "natrénovat" = najít. Asi podle nějakých zaváděcích markerů / beaconů (nevím, nemám nastudováno). Jakmile přijímač konkrétní OFDM subnosnou "trefí", včetně transformace dané součtem všech případných duchů, měl by už dál běžet jak po kolejích. Proč tohle někdy nefunguje...? Žeby si některé přijímače při "trénování kanálu" nějak zjednodušovaly práci / švindlovaly? Nebo ty duchy třeba v praxi nejsou dostatečně stabilní, tudíž nejdou natrénovat "jednou provždy"? Nějak se vlní, což je potřeba dynamicky modelovat...

    Když si s tímhle hraju na našem STAčku, mám k dispozici jenom primitivní RTL-SDR spektrák a pár konzumních přijímačů. Konečným verdiktem je uznalé přikývnutí dvou sousedních partají (dohromady asi 4 televize). Na těch přístrojích je jenom nic moc neříkající bargraf / číslo v procentech. Mám taky pár kusů Mygica T230C v2 (u nás se to prodávalo pod názvem tuším Evolveo Sigma T2). Je to ze všech tunerů ten nejméně tolerantní. Potřebuje poměrně silný signál a zřejmě i dost kvalitní. Takže ho s oblibou používám jako "benchmark vyhovujícího signálu". Pokud funguje tenhle USB tuner, tak s rezervou spolehlivě fungují všechny televize v baráku. Bohužel tu mám jeden multiplex, který nedokážu dotlačit do stavu, aby ho ten prašivý USB tuner vzal :-) Další výhodou té Mygicy je, že mi v Linuxu ukáže SNR (CNR?) v decibelech, a já mám vypozorováno, že zhruba od 25 dB výš mám stabilní obraz (bezchybný stream dat), kdežto cca pod 25 dB mám smůlu. Hodnota odstupu za jízdy trochu kolísá (běžně třeba +/- 2 dB), takže ten práh není úplně ostrý.

    Plyne mi z toho jediné: bez ohledu na všechny řeči o výhodách OFDM (ohledně duchů) se mi osvědčilo, snažit se o co nejlepší vyrovnání úrovní (a potlačení nežádoucích signálů) už v analogové části anténního systému = před domovním zesem. Tento byl donedávna analogový, a když stářím uhynul (definitivně zřejmě teplem zvadly VF tranzistory ve výkonovém konci) tak mám moderní digitální - který taky není všemocný. Jeho ADC mají zřejmě omezené rozlišení (bitovou hloubku) takže pokud mám dva muxy těsně vedle sebe, z toho jeden výrazně silnější, tak z toho chumlu ten slabší (žádaný) nedokáže vypárat úplně čistě. A taky potřebuje vstupy od antén externě předzesílit, protože ty signály jsou ve vzduchu prostě slabé (zejména ty žádoucí, bohužel).

    Už před časem jsem zjistil, že nejsilnější signál (na spektráku) není vždy to nejlepší vodítko. Že konečným arbitrem kvality signálu je: ukazatel SNR na USB tuneru Mygica :-) Takže se reálně poslepu strefuju nulou v diagramu antény do nějakého rušení, nebo hlavním lalokem do nějakého "slabšího ale kvalitnějšího" směru, nebo co já vím. Žádaný vysílač těsně za horizontem situaci neprospívá, zřejmě stejně tak jako střecha z vlnitého plechu.

    #2 radar

    Radar je primitivní technologie, která odrazy vyžaduje ke své činnosti :-) Pošle pulz, a čeká na odraz. (Nebo pošle spojitou nosnou, a snímá spojitý odraz s dopplerovsky posunutou frekvencí.) Klasickému radaru samozřejmě vadí, pokud mu naproti aktivně vysílá někdo druhý.

    Bejvaly doby, kdy obsluha radaru sledovala de facto stopu (obálku) na osciloskopu, a plošný obrázek si musela poskládat v hlavě. Později byly zavedeny obrazovky s rozmítáním "po mapě", a v dnešní době (už pár desítek let) tohle dělají počítače. Každopádně je velice užitečné, pokud v post-processingu lze odečíst stabilní rušící "cizí" vysílače, a také statické odrazy od terénu, budov, nehybných kovových objektů apod.

    Pasivní radar jenom poslouchá, co se kde šustne. Může třeba využít vysílání stávajících "spojitých" zdrojů, jako jsou vysílače TV a rádia - pasivní radar vidí nejen přímo vysílač (což je informace dost neužitečná), ale taky odrazy od kovových objektů v terénu - což je naopak velmi užitečné. S jednou přijímací anténou lze vidět řekněme směr, odkud odraz přichází, a jeho intenzitu, s trochou šikovnosti by asi šlo i extrahovat fázový posun (pokud je signál modulovaný) spočítat triangulací vzdálenost odrážejícího objektu. Ještě o krok dál je korelační pátrač = pasivní radar s více snímacími stanovišti (příjmovými anténami), která mají navzájem pokud možno přesně synchronní záznam, který lze následně zkorelovat na centrálním pracovišti. Takový stroj tiše poslouchá, kde se co šustne, a když se šustne, je schopen si triangulací poskládat přesnou polohu, odkud signál přišel - tentýž signál, zachycený více anténami, které jsou rozmístěny v terénu. Případně by i v rámci jednoho stanoviště mohla být větší "syntetická" anténa = anténní sestava složená z více prvků, každý s nezávislým záznamem a následnou korelační analýzou...

    Každopádně (pre-)echo třeba televizních vysílačů není věc, se kterou by si radar lámal hlavu. Snad jen pasivnímu radaru či korelačnímu pátrači by SFN teoreticky mohla ztěžovat jeho snahu, najít korelací a triangulací jeden konkrétní zdroj signálu :-)
    [:wq]

    V tomto formuláři můžete formulovat svou stížnost ohledně příspěvku. Nejprve vyberte typ akce, kterou navrhujete provést s diskusí či příspěvkem. Potom do textového pole napište důvody, proč by měli admini provést vaši žádost, problém nemusí být patrný na první pohled. Odkaz na příspěvek bude přidán automaticky.

    Vaše jméno
    Váš email
    Typ požadavku
    Slovní popis
    ISSN 1214-1267   www.czech-server.cz
    © 1999-2015 Nitemedia s. r. o. Všechna práva vyhrazena.