Administrace komentářů

Je to uplne jednoduche: neexistuje "ten jediny spravny system/window manazer/knihovna/gui/ovladac a nic jineho na svete a nikdy jinak (R)(TM)(C)(a vybuch co jeste...)" (podobnost s jistym nejmenovanym systemem ciste nahodna...). Kazdemu vyhovuje neco jineho, viz. tva volba fluxboxu, Kdybys nemel na vyber, asi by se ti to nelibilo. Proto je tedy nekolik konkurencnich systemu a programu a knihoven. Free v puvodnim vyznamu neznamena zadarmo ale svobodne - neni proto spravne nazyvat moznost vyberu "chaosem"! Nicmene pokud se ti nelibi "chaos", mas moznost pouzit cokoliv jineho, nikdo te do niceho nenuti a moznost vyberu systemu (at uz jakehokoliv) je prave jen a jen na tobe.
Nicmene k veci:
ALSA - ovladace OSS jsou obecnymi ovladaci v un*xovych systemech a pochazi z dob davnych, navic nejsou uplne free. V linuxu se zacala pouzivat vlastni implementace OSS protoze tehdy nic jineho nebylo a nebylo by se o co oprit. S postupem casu samozrejme moznosti OSS prestavaly stacit, proto se zacalo s navrhem novejsiho pruznejsiho systemu linuxovych zvukovych ovladacu pod GPL licenci. ALSA ovladace vetsinou lepe podporuji vsechny mozne zvukove karty, nektere treba pod OSS ovladaci nejedou vubec, je tedy urcite rozumne a ma svuj smysl ALSA pouzivat. ALSA umi i OSS emulaci, takze te nemusi vubec tizit jestli mas OSS nebo ALSA ovladace v aplikacich ktere pouzivaji OSS protoze to bude fungovat.
mplayer/xmms/apod. - zrejme jsou zkompilovane tak, aby bylo mozne vyuzit co nejvice moznosti. Nekdo treba pracuje v KDE a pouziva arts, jiny prevazne v konzoli nebo nepouziva vic nez jeden zvuk vubec takze mu OSS staci. Ale program by mel zvladat vsechno, a nez mit tunu balicku tak je radeji jeden balicek i za cenu ze musis nainstalovat vice knihoven. Ale nemusis je pouzivat. Muzes mit nainstalovane knihovny pro esd, arts... ale nemusis mit spustene demony. Program fungovat bude pro OSS nebo ALSA a pro esd ne. V cem je problem?
Vice GUI - take byl stav ze nic jineho nebylo, Qt nebo GTK neexistuje tak dlouho jako treba motif ci athena. Navic nevznikly pres noc, je tedy logicke ze spousta programu (zvlaste porty z jinych UN*Xovych systemu) je psana pro jine knihovny. Nemusis mit nainstalovane vsechny, pokud pouzivas treba jenom GNOME tak nemusis mit Qt a jine nainstalovane vubec. Ale pokud pak budes chtit pouzivat aplikaci ktera je pouziva, budes je potrebovat to je logicke. Ale zalezi zase na tobe a na aplikacich ktere chces pouzivat.
kolecko v motifu a jinde - nefunguje, to je holt fakt. Zrejme proto, ze v dobach kdy knihovny vznikaly krysa slouzila k jinemu uceklu nez k reklamnim modnim vykrikum kolik zbytecnych tlacitek a 4D a 5D a jinych D os a podobnych ptakovin lze na ni navesit . A autori lesstifu nebo jinych implementaci kolecko po svem neimplementovali. Opet fakt . Dusledkem je to, ze treba nefunguje kolecko ani v acrobat readeru. Resenim je budto to doprogramovat presvedcit nekoho aby to doprogramoval, nebo pouzit imwheel (coz je takovy humus ktery na kolecko emuluje stisk pgdown/pgup a pokud si na to clovek nezvykne ze se to tak chova vsude tak ma smulu).
-djz