Administrace komentářů

Uf, mam vlci mlhu nebo vidim podobne dotazy porad dnes a denne? S temito dotazy uz bych jednou pro vzdy nejradeji zatocil, vim sice ze v pismech v distribucich je slusne receno obcas opravdu bordel, takze takovy kratky pokect (ted se budu radeji pro zjednoduseni zabyvat jen pismy v X):

• Xka pouzivaji pro popis a distribuci pisma od systemu na obrazovku (nebo jak to nazvat, nic me nenapada) svuj standardni zpusob. Musi se jim nakonfigurovat kde maji pisma (at uz bitmapova nebo vektorova) ulozena. Deje se tak v konfiguraci Xek, bud se pouzije cesta k adreswarum nebo fontserver. Ten slouzi k tomu, aby vsechny terminaly na siti mohly pouzivat jednotne pisma, ktere jsou ulozene na serveru a tim padem je nemusi mit na disku a potom treba pridani nebo uprava jednoho pisma rovna se jedna zmena na serveru a ne zilion uprav na vsech masinach. Tak. Cesta k pismum se nastavuje v konfiguraci Xek nasledovne:

  FontPath "/usr/X11R6/lib/X11/fonts/latin2/Type1/"
  FontPath "/usr/X11R6/lib/X11/fonts/TTF"
  

  Toto prida do systemu pisma z daneho adresare. Je to celkem jasne.
• V adresari s pismy musi byt jejich popis. Ten se nachazi v souboru fonts.dir. Ten se vytvari prikazem mkfontdir. Prikaz prida vsechna bitmapova pisma z adresare a prida vektorova pisma ktera jsou popsana jinde viz dale.
• Soubor fonts.scale obsahuje popis vektorovych pisem. Doda ho budto distributor, pripadne se vytvori prikazem mkfontscale pripadne ttfmkfontdir.
• Xka jsou schopny distribuovat pismo dale jako bitmapovou zmet bodu. U bitmap to samozrejme umi automaticky, vektorova pisma si musi spocitat vzdy samy. Zde uz je to zajimavejsi. Vektorova pisma byvaj sirena jako Type1 format, TrueType. OpenType pisma povazujme budto za Type1 nebo za TrueType podle pouzitych krivek. Xka obsahuji rasterizery obou pisem, vetsinou jsou ve forme modulu. Proto vkladame do konfigurace tyto radky v sekci Modules:

  Load "Type1" #pro Type1 pisma
  Load "freetype" #Pro truetype a openype atd.
  

  Ostatni jako Speedo, CID a druhy modul pro truetype vynechavam. Zde jen podotknu, ze se musi pouzit budto freetype nebo truetype, ne oba zaraz!
• Rastrovani je slozity proces a obrazovka je zarizeni s mizernym rozlisenim. Rasterizer i pisma s tim pocitaji a obsahuji tzv. hinting (predstav si to treba jako stupne volnosti, ktere davas jednotlivym tahum nebo bodum aby se mohly snaze prizpusobit ctvercove matici a nizkemu rozliseni. U Type1 pisem je to jednoduche, hint je definovan pro tah a rasterizer s tim umi pracovat. Tedy neni co resit.
• TrueType obsahuje kod v jednoduchem zasobnikovem assembleru, ktery se snazi resit kde co mimo jine napr. prave posun a zarovnavani jednotlivych bodu krivek tak, aby zapadly do ctverce zobrazovace, snazi se resit aby tahy vypadaly stejne, aby napr. v oblouku nebyl jen jeden bod a zbytek byl prazdny atd. Ale je to kod, ktery se musi nejak interpretovat. Na to je prave zapotrebi mit rasterizer (zde je pouzita knihovna freetype) prelozen s podporou bytecodu. Jak na to je na netu pro vsechny distribuce X tun navodu.
• Pokud nemame bytecode interpreter nejsme rozumne schopni vyuzit potencial truetypovych pisem a nikdy je nezobrazime tak, jak zamyslel jejich tvurce.
• Freetype sice obsahuje tzv. autohinting, ten se ale snazi pracovat heuristicky a neinterpretuje kod v pismu.
• Naproti tomuto tzv. antialiasing je technika, ktera se snazi rozplyznout hranu tak, aby misto hrany vzniknul plynuly prechod. Je to tedy uplne jiny problem a s hintovanim nesouvisi. Doufam, ze ted snad kazdeho napadne, ze pokud nema hintovane pismo neziska hezci vysledek antialiasovanim! Pokud proste napr. cast bodu neni vykreslena protoze nikdo neinterpretoval postup jak je spravne vykreslit tak zjemnovani nepomuze protoze neni co zjemnovat. A dale pokud mame ruzne siroke tahy ktere zadny kod nespravil tak antialiasingem opet dostaneme nesourody paskvil ale ne hezke a citelne pismo.
• Uf uz je to trosku zmatene, ale v nasem pripade se antialiasing neresi, proste v konfiguraci Xek jako takovych jsou pouze bitmapova pisma jedne barvy a freetype jsem jeste nepopsal. Viz dale.
• Fajn, pokud mame vyse nakonfigurovane Xka, rasterizer s povolenym bytecodem a nastartujeme, vidime napr. v terminalu nebo po provedeni prikazu xfontsel bychom meli videt pekne vykreslene pismo. Ano, bude zubate, protoze Xka neznaji pro pismo vice barev. Viz dale.
• Nektere aplikace jsou zkompilovany primo s knihovnou freetype, jedno jake verze, nebo freetype proste mohou podporovat. Konfiguraci freetype jsme schopni v techto aplikacich nastavit nativni podporu vektorovych pisem, protoze aplikace se neobraci na Xserver s pozadavkem vyrastrovani nejakeo pisma ktere maji nakonfigurovana Xka, ale mohou pouzit treba i jina pisma nekde z adresare.
• konfigurace freetype se (podle verze) konfiguruje v souborech /etc/fonts/fonts.conf nebo /etc/X11/XftConfig.
• fonts.config: je to xml like konfiguracni soubor, obsahuje sekce kde se pridavaji cesty k pismum a ruzna nastaveni. Adresare s pismy si muzeme jednoduse pridat, konfigurace se provadi napr. nasledovne:

          <match target="font">
                  <edit name="antialias" mode="assign"><bool>true</bool></edit>
                  <edit name="hinting" mode="assign"><bool>true</bool></edit>
                  <edit name="autohint" mode="assign"><bool>false</bool></edit>
                  <edit name="rgba" mode="assign"><const>vbgr</const></edit>
          </match>
  

  antialias znamena zjemnovani hran, hinting znamena jestli se bude pismo phintovavat, autohint znamena jestli se pouzije autohinter nebo bytecode interpreter, vgbr je subpixel decimation, ve zkratce je to zjemnovani hran ale ne rozplyznutim do sedi ale skladanim ze stinu rgb. Funguje to u monitoru se ctvercovou siti (tedy LCD ne monitor) a musime vedet jak ma organizovany barevne segmenty, jestli horizontalne ci vertikalne a v jakem porad. Viz. manual k LCD, cislo 10 magazinu Typo. Tato technika je znama hodne dlouho, m$ ji z velkou slavou kdysi nazval ClearType, Apple to nazyva CoolType.
• XftConfig se konfiguruje jednoduseji, viz. napr.:

  dir "/usr/X11R6/lib/X11/fonts/Type1"
  dir "/usr/X11R6/lib/X11/fonts/TTF"
  
  # Antialiasing
  match edit antialias = true;
  # sub-pixel decimation
  match edit rgba = rgb;
  

  Vyznam zase stejny, nebudu popisovat
• Jak uz jsme si rekli drive, abychom mohli pouzit ByteCode hintovani musime mit prelozenou knihovnu freetype. To plati jak pro pisma distribuovane systemove v X tak i pro pisma, ke kterym pristupuje knihovna freetype. Pokud tedy chceme vypnout antialiasing (nebo naopak), znamena to prislusne nastavit knihovnu freetype.
• Specialne Mozilla: Nastaveni mozilly se provadi v about:config nebo souboru prefs.js. Priklad:

  user_pref("font.FreeType2.enable", true);
  user_pref("font.FreeType2.unhinted", false);
  user_pref("font.directory.truetype.1", "~/fonts");
  

  Defakto rika povol pouzivani pisem pres knihovnu freetype a nepouzivej jenom pisma z X, vsechno ohintuj a pisma ber z adresare (v adresari mohou byt jak truetype tak Type1 i OpeType pisma a nemusi v nem byt fonts.dir). Dale se da nastavit pouzivani autohintingu, default je false tedy bytecode hinting. Mrkni na ostatni parametry v about:config...
• Potom si muzeme vybrat v Mozille pismo budto Xkove (nevyhlazovane, ale v zavislosti na nastaveni viz. vyse ohintovane) nebo nase nove pridana pisma (jestli vyhlazovana a hintovana zalezi na nastaveni mozilly a freetype). Napr. pro pismo DejaVu vidim pisma: Deja-DejaVu Sans-... a misc-dejavu sans-... potom ten s Mala/Velka pisma je pres freetype a misc je Xkovy.
• No a ted uz staci si jenom nakopirovat do danneho adresare nejaka citelna pisma. Ja doporucuji DejaVu, protoze jsou vytvarena specialne pro obrazovku, obsahuji narodni znaky a jsou ve vsech zakladnich rezech a variantach.

Je uz ted vsechno vsem jasne ? Doufam ze jo, jinak sorry ale na delsi psani do blogu nebo clanku fakt nejak nemam, takze to pisi sem. Berte to jako male minihowto i kdyz uznavam ze misty mozna lehce zmatene, pripadne mohu dopnit dale v diskuzi co bude nejasne.

PS: Uf, autory spickatych jazyku patri verejne pozvracet, prave jsem musel nahradit v prikladu vsechny <> tagy a delat to rucne na klavesnici bez ampersenditka (vim kde je, ale i tak) je opruz .
-djz