Administrace komentářů

Trochu jsem se ztratil v tom, jak máte ty routery a rozhraní. Takže by to mělo být takto: máte dvě lokality, A a B. Mezi těmito lokalitami máte vybudovány dva spoje - jeden na Ronji a druhý na wifi. Na každé z těch lokalit musíte mít router se dvěmi vyčleněnými síťovkami. Do jedné z nich bude zapnuta Ronja, do druhé z nich wifina. A teď, co se vám nabízí:

Bonding - na každé straně ona dvě rozhraní "sbondujete" do jednoho virtuálního (na něm nastavujete IP a takové ty věci), bonding vám zajistí distribuci zatížení přes obě fyzická rozhraní. (Část tedy poteče přes Ronju, část přes wifi.)

Vlastnosti: Provoz se vám bude rozdělovat na oba spoje, ale neumí se v případě výpadku jednoho spoje překlopit plně na ten druhý. Ronja a wifi mají navíc jiné přenosové rychlosti, takže při (ideální) distribuci zátěže 1:1 ty spoje nebudou využity stejně z hlediska percentuálního naplnění své kapacity. Zatížení se navíc nerozloží 1:1, ale rozloží se podle dvojic SRC/DST MAC adres (každá dvojice si jednou provždy zvolí "svou" trasu) - může se vám tedy stát, že jeden spoj bude zatěžován hodně, druhý málo.

STP - Spanning Tree Protocol - na každé straně spojíte ona dvě rozhraní do bridge, zapnete na něm STP (a nastavíte IP). Protokol se "rozhodne" (samozřejmě ho můžete ovlivnit) a jeden ze spojů použije jako hlavní, druhý jako záložní v případě, že první zdechne.

Vlastnosti: Nebude docházet k distribuci zátěže, provoz pojede vždy jen jednou ze dvou možných tras. Jde o velmi robustní a rychlé řešení, v případě výpadku se vám provoz překlopí v řádu jednotek vteřin.

Dynamický routing - Každé z obou rozhraní bude mít své IP adresy a provoz půjde tím nebo oním na základě rozhodnutí routovacího protokolu.

Vlastnosti: Jde nastavit částečný load-balancing mezi obě trasy s možností fail-over překlopení na jedinou živou trasu, řešení je tedy nejuniverzálnější. Nastavení ovšem vůbec není triviální (na rozdíl od předchozích dvou možností), musíte o tom poměrně dost vědět. Navíc to může (podle topologie sítě) vyžadovat i nastavení na jiných routerech. Jako jediné řešení z uvedených tří navíc striktně nevyžaduje "plnou paralelnost" obou tras.

Vybrat si musíte sám, já osobně bych (podle možností) preferoval STP. (Dynamický routing mi v tomto případě přijde příliš komplikovaná věc, bonding se principiálně nehodí, protože neumí fail-over.

PS: Vzhledem k tomu, že Ronja i wifi jsou "pseudospoje", mohou vznikat poměrně tristní problémy. Jak STP tak dynamické routovací protokoly se obecně rozhodují podle toho, zda linka "jede nebo nejede". Situaci, kdy linka "jede blbě" (ve smyslu velké procento ztrát) prostě neumějí řešit a mohou se rozhodovat poměrně zmateně, může vám to celé začít flapovat (provoz se bude neustále překlápět mezi dvěma blbě jedoucíma trasama) a podobně.