Byly publikovány výsledky průzkumu mezi uživateli Blenderu uskutečněného v říjnu a listopadu 2025. Zúčastnilo se více než 5000 uživatelů.
V dokumentově orientované databázi MongoDB byla nalezena a v upstreamu již opravena kritická bezpečností chyba CVE-2025-14847 aneb MongoBleed.
Při úklidu na Utažské univerzitě se ve skladovacích prostorách náhodou podařilo nalézt magnetickou pásku s kopií Unixu V4. Páska byla zaslána do počítačového muzea, kde se z pásky úspěšně podařilo extrahovat data a Unix spustit. Je to patrně jediný známý dochovaný exemplář tohoto 52 let starého Unixu, prvního vůbec programovaného v jazyce C.
FFmpeg nechal kvůli porušení autorských práv odstranit z GitHubu jeden z repozitářů patřících čínské technologické firmě Rockchip. Důvodem bylo porušení LGPL ze strany Rockchipu. Rockchip byl FFmpegem na porušování LGPL upozorněn již téměř před dvěma roky.
K dispozici je nový CLI nástroj witr sloužící k analýze běžících procesů. Název je zkratkou slov why-is-this-running, 'proč tohle běží'. Klade si za cíl v 'jediném, lidsky čitelném, výstupu vysvětlit odkud daný spuštěný proces pochází, jak byl spuštěn a jaký řetězec systémů je zodpovědný za to, že tento proces právě teď běží'. Witr je napsán v jazyce Go.
Yazi je správce souborů běžící v terminálu. Napsán je v programovacím jazyce Rust. Podporuje asynchronní I/O operace. Vydán byl v nové verzi 25.12.29. Instalovat jej lze také ze Snapcraftu.
Od soboty do úterý probíhá v Hamburku konference 39C3 (Chaos Communication Congress) věnovaná také počítačové bezpečnosti nebo hardwaru. Program (jiná verze) slibuje řadu zajímavých přednášek. Streamy a záznamy budou k dispozici na media.ccc.de.
Byl představen nový Xserver Phoenix, kompletně od nuly vyvíjený v programovacím jazyce Zig. Projekt Phoenix si klade za cíl být moderní alternativou k X.Org serveru.
XLibre Xserver byl 21. prosince vydán ve verzi 25.1.0, 'winter solstice release'. Od založení tohoto forku X.Org serveru se jedná o vůbec první novou minor verzi (inkrementovalo se to druhé číslo v číselném kódu verze).
Wayback byl vydán ve verzi 0.3. Wayback je "tak akorát Waylandu, aby fungoval Xwayland". Jedná se o kompatibilní vrstvu umožňující běh plnohodnotných X11 desktopových prostředí s využitím komponent z Waylandu. Cílem je nakonec nahradit klasický server X.Org, a tím snížit zátěž údržby aplikací X11.
| Založena: | 30. 8. 2008 |
| Členů: | 93 |
| Článků: | 1 |
| Wiki stránek: | 1 |
| Dotazů: | 38 |
| Akcí: | 0 |
| Čtenost: | 21 % |
| Skóre: | 20 |
Nejprve se seznámíme se základními vlastnostmi Arch Linuxu. Úvod bude motivační, aby jsme získali dostatek nadšení, potřebného pro překonání případných zádrhelů. Například kvůli absenci konfiguračních nástrojů, které jsou v uživatelsky přívětivějších distribucích, se mnoho začátečníků velmi často zasekne při nastavování X serveru, sítě a podobně. Nakonec snad budete spokojení uživatelé Arch Linux.
Arch Linux je určen hlavně pokročilým uživatelům, ale to neznamená, že není vhodný pro začínající uživatele, jen pro ně budě platit dvojnásob následující: Arch Linux vyžaduje od uživatele ochotu se učit nové věci. V Archu jako takovém nenajdeme žádné automatické konfigurační nástroje, to ovšem dává uživateli možnost snadné a plné kontroly nad systémem. Arch je velmi flexibilní distribuce a může být přesně takový jaký si ji budete přát, záleží jen na vás a na vašich schopnostech, není vázán na žádný konkrétní způsob práce.
Arch se odlišuje od ostatních distribucí, návrh distribuce je odlišný. Arch je založen na rolling update systému, tedy žádné vydávání verzí, systém je aktuální k určitému datu a je na vás, jak často budete aktualizovat. Několikrát do roka se na mirrorech objeví aktuální instalační CD s číslem odvozeným od roku a měsíce, například tedy 2008.08, při této příležitosti je také vybráno nové kódové jméno. Ale stále to nelze chápat jako vydávání verzí, jen jaký si rituál :). Vydávání CD je nutné, aby byl Arch instalovatelný i na novém hardware. Balíčky na CD jsou aktuální k datu vydání a neznamená to, že jsou nějakým zvláštním způsobem testovány.
Arch vám poskytuje vždy co možná nejčerstvější verze software, důležité části systému (kernel, gcc, xorg…) jsou pozdrženy pár dní/týdnů v testing reposiráři. Takovýto způsob vydávání je jeden z důvodů proč je Arch vhodnější pro desktopové použití, než pro použití na vytíženém serveru, kde se dává přednost vysoké stabilitě, mnoho software není opravdovým způsobem testováno, jak to například známe z Debianu.
V optimalizaci je síla! Arch je v současné době kompilován pro architektury i686 a x86_64, na jiné stroje ho nenainstalujete. Jako nejnižší doporučená konfigurace je uváděn stroj s procesorem Pentium II a vyšší, doporučené minimum RAM je 96 MB, potřebný diskový prostor velmi závisí na instalovaném software, kompletní desktopem s KDE zabere něco málo přes 5 GB.
Co tedy získáme po instalaci? Základní systém se základními utilitami, sadu pro Arch specifických konfiguračních souborů, z nihž je nejvýznamější /etc/rc.conf, správce balíčků pacman. Potom už bude záležet jen na nás co budeme chtít „navíc“. V oficiálních repositářích jsou kompletní prostředí Gnome, Kde a XFCE. Dále i lehčí jako Fluxbox, Blackbox, Enlightenment. V oficiálních stabilních repositářích je přes 4000 balíčků s nejčastěji používaným software, další balíčky se nacházení v AURu.
Stále ještě chcete pokračovat? Věřím, že ano, stojí to minimálně za vyzkoušení, mnoho uživatelů na Arch přešlo právě protože je „jiný“, umožňuje rozvoj schopností, komunita kolem něj je velmi otevřená a ochotná pomoci. Celá distribuce je průhledná konfigurační soubory jsou přehledné. Na Arch Linux Wiki je mnoho návodů pro nastavení jak software, tak i rozličného hardware.
Příště se pustíme do samotné instalace a skončíme prvním nabootováním nového, nabroušeného systému :)
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej: