Desktopové prostředí KDE Plasma 6.8 poběží už pouze nad Waylandem. Vývojáři, kteří s rozhodnutím nesouhlasí, vytvořili fork KDE Plasma s názvem SonicDE (Sonic Desktop Environment) s cílem zachovat a vylepšovat podporu X11.
Byla vydána nová stabilní verze 7.8 dnes již jedenáctiletého webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 144. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
GNU gettext (Wikipedie), tj. sada nástrojů pro psaní vícejazyčných programů, dospěl do verze 1.0. Po více než 30 letech vývoje. Přehled novinek v souboru NEWS.
Chris Kühl (CEO), Christian Brauner (CTO) a Lennart Poettering (Chief Engineer) představili svou společnost Amutable. Má přinést determinismus a ověřitelnou integritu do linuxových systémů.
Byla vydána (𝕏) nová verze 26.1 open source firewallové a routovací platformy OPNsense (Wikipedie). Jedná se o fork pfSense postavený na FreeBSD. Kódový název OPNsense 26.1 je Witty Woodpecker. Přehled novinek v příspěvku na fóru.
Deník TO spustil vlastní zpravodajský webový portál ToHledej.CZ s internetovým vyhledávačem a bezplatnou e-mailovou schránkou. Dle svého tvrzení nabízí 'Zprávy, komentáře, analýzy bez cenzury' a 'Mail bez šmírování a Velkého bratra'. Rozložením a vizuálním stylem se stránky nápadně podobají portálu Seznam.cz a nejspíše je cílem být jeho alternativou. Z podmínek platformy vyplývá, že portál využívá nespecifikovaný internetový vyhledávač třetí strany.
Computer History Museum (Muzeum historie počítačů) zpřístupnilo své sbírky veřejnosti formou online katalogu. Virtuálně si tak můžeme prohlédnout 'rozsáhlou sbírku archivních materiálů, předmětů a historek a seznámit se s vizionáři, inovacemi a neznámými příběhy, které revolučním způsobem změnily náš digitální svět'.
Ruský hacker VIK-on si sestavil vlastní 32GB DDR5 RAM modul z čipů získaných z notebookových 16GB SO-DIMM RAM pamětí. Modul běží na 6400 MT/s a celkové náklady byly přibližně 218 dolarů, což je zhruba třetina současné tržní ceny modulů srovnatelných parametrů.
Národní identitní autorita (NIA), která ovlivňuje přihlašování prostřednictvím NIA ID, MEP, eOP a externích identit (např. BankID), je částečně nedostupná.
Byla vydána nová verze 1.16.0 klienta a serveru VNC (Virtual Network Computing) s názvem TigerVNC (Wikipedie). Z novinek lze vypíchnout nový server w0vncserver pro sdílení Wayland desktopu. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu. Binárky na SourceForge. TigerVNC je fork TightVNC.
| Založena: | 30. 8. 2008 |
| Členů: | 93 |
| Článků: | 1 |
| Wiki stránek: | 1 |
| Dotazů: | 38 |
| Akcí: | 0 |
| Čtenost: | 21 % |
| Skóre: | 20 |
Nejprve se seznámíme se základními vlastnostmi Arch Linuxu. Úvod bude motivační, aby jsme získali dostatek nadšení, potřebného pro překonání případných zádrhelů. Například kvůli absenci konfiguračních nástrojů, které jsou v uživatelsky přívětivějších distribucích, se mnoho začátečníků velmi často zasekne při nastavování X serveru, sítě a podobně. Nakonec snad budete spokojení uživatelé Arch Linux.
Arch Linux je určen hlavně pokročilým uživatelům, ale to neznamená, že není vhodný pro začínající uživatele, jen pro ně budě platit dvojnásob následující: Arch Linux vyžaduje od uživatele ochotu se učit nové věci. V Archu jako takovém nenajdeme žádné automatické konfigurační nástroje, to ovšem dává uživateli možnost snadné a plné kontroly nad systémem. Arch je velmi flexibilní distribuce a může být přesně takový jaký si ji budete přát, záleží jen na vás a na vašich schopnostech, není vázán na žádný konkrétní způsob práce.
Arch se odlišuje od ostatních distribucí, návrh distribuce je odlišný. Arch je založen na rolling update systému, tedy žádné vydávání verzí, systém je aktuální k určitému datu a je na vás, jak často budete aktualizovat. Několikrát do roka se na mirrorech objeví aktuální instalační CD s číslem odvozeným od roku a měsíce, například tedy 2008.08, při této příležitosti je také vybráno nové kódové jméno. Ale stále to nelze chápat jako vydávání verzí, jen jaký si rituál :). Vydávání CD je nutné, aby byl Arch instalovatelný i na novém hardware. Balíčky na CD jsou aktuální k datu vydání a neznamená to, že jsou nějakým zvláštním způsobem testovány.
Arch vám poskytuje vždy co možná nejčerstvější verze software, důležité části systému (kernel, gcc, xorg…) jsou pozdrženy pár dní/týdnů v testing reposiráři. Takovýto způsob vydávání je jeden z důvodů proč je Arch vhodnější pro desktopové použití, než pro použití na vytíženém serveru, kde se dává přednost vysoké stabilitě, mnoho software není opravdovým způsobem testováno, jak to například známe z Debianu.
V optimalizaci je síla! Arch je v současné době kompilován pro architektury i686 a x86_64, na jiné stroje ho nenainstalujete. Jako nejnižší doporučená konfigurace je uváděn stroj s procesorem Pentium II a vyšší, doporučené minimum RAM je 96 MB, potřebný diskový prostor velmi závisí na instalovaném software, kompletní desktopem s KDE zabere něco málo přes 5 GB.
Co tedy získáme po instalaci? Základní systém se základními utilitami, sadu pro Arch specifických konfiguračních souborů, z nihž je nejvýznamější /etc/rc.conf, správce balíčků pacman. Potom už bude záležet jen na nás co budeme chtít „navíc“. V oficiálních repositářích jsou kompletní prostředí Gnome, Kde a XFCE. Dále i lehčí jako Fluxbox, Blackbox, Enlightenment. V oficiálních stabilních repositářích je přes 4000 balíčků s nejčastěji používaným software, další balíčky se nacházení v AURu.
Stále ještě chcete pokračovat? Věřím, že ano, stojí to minimálně za vyzkoušení, mnoho uživatelů na Arch přešlo právě protože je „jiný“, umožňuje rozvoj schopností, komunita kolem něj je velmi otevřená a ochotná pomoci. Celá distribuce je průhledná konfigurační soubory jsou přehledné. Na Arch Linux Wiki je mnoho návodů pro nastavení jak software, tak i rozličného hardware.
Příště se pustíme do samotné instalace a skončíme prvním nabootováním nového, nabroušeného systému :)
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej: