Na čem aktuálně pracují vývojáři GNOME a KDE Plasma? Pravidelný přehled novinek v Týden v GNOME a Týden v KDE Plasma. V Týdnu v GNOME je zmíněn flatpak balíček pro GIMP 0.54.1 z roku 1996. Jedná se o poslední verzi GIMPu postavenou nad toolkitem Motif.
Home Assistant Operating System, tj. linuxová distribuce optimalizována pro hostování Home Assistanta a jeho aplikací, byl vydán v nové major verzi 18.0.
Po šestiletém úsilí byla z jádra Linux odstraněna funkce strncpy(). Všechna předchozí volání této funkce byla převedena na bezpečnější alternativy.
Byla vydána nová verze 261 správce systému a služeb systemd (Wikipedie, GitHub). Z novinek lze vypíchnout nový subsystém IMDS (Cloud "Instance Metadata Service"), nový příkaz storagectl nebo novou komponentu systemd-sysinstall.
Vývojové prostředí Qt Creator bylo vydáno ve verzi 20 (seznam změn). Novinky zahrnují hlavně rozšíření pro integraci LLM agentů nebo minimalistický editační režim uživatelského rozhraní („zen mode“).
Už jste se prolétli na webu Google Earth? Přibyl tam Simulátor letu (Nástroje / Simulátor letu). Funguje i bez účtu Google [𝕏].
Byla vydána nová verze 4.7 (𝕏, Bluesky, Mastodon) multiplatformního open source herního enginu Godot (Wikipedie, GitHub). Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Mastodon (Wikipedie) - sociální síť, která není na prodej - byl vydán ve verzi 4.6. Přehled novinek s náhledy v oznámení na blogu.
V Edici CZ.NIC, knižní řady správce české národní domény, vychází nová kniha Martina Malého Kódy, buildy, firmwary. Autor po půl roce od vydání předchozího titulu přichází se svou již sedmou knihou, tentokrát zaměřenou na vývoj programového vybavení pro embedded zařízení. Publikace s podtitulem Základy vývojářského řemesla pro tvůrce hobby elektroniky nabízí praktického průvodce pro všechny, kdo své projekty vytvořené s Arduinem
… více »V Brně na FIT VUT probíhá dvoudenní open source komunitní konference DevConf.CZ 2026. Na programu je celá řada zajímavých přednášek, lightning talků, meetupů a workshopů. Přednášky lze sledovat i online na YouTube kanálu konference. Aktuální dění lze sledovat na Matrixu, 𝕏 nebo Mastodonu.
| Založena: | 30. 8. 2008 |
| Členů: | 93 |
| Článků: | 1 |
| Wiki stránek: | 1 |
| Dotazů: | 38 |
| Akcí: | 0 |
| Čtenost: | 21 % |
| Skóre: | 20 |
Nejprve se seznámíme se základními vlastnostmi Arch Linuxu. Úvod bude motivační, aby jsme získali dostatek nadšení, potřebného pro překonání případných zádrhelů. Například kvůli absenci konfiguračních nástrojů, které jsou v uživatelsky přívětivějších distribucích, se mnoho začátečníků velmi často zasekne při nastavování X serveru, sítě a podobně. Nakonec snad budete spokojení uživatelé Arch Linux.
Arch Linux je určen hlavně pokročilým uživatelům, ale to neznamená, že není vhodný pro začínající uživatele, jen pro ně budě platit dvojnásob následující: Arch Linux vyžaduje od uživatele ochotu se učit nové věci. V Archu jako takovém nenajdeme žádné automatické konfigurační nástroje, to ovšem dává uživateli možnost snadné a plné kontroly nad systémem. Arch je velmi flexibilní distribuce a může být přesně takový jaký si ji budete přát, záleží jen na vás a na vašich schopnostech, není vázán na žádný konkrétní způsob práce.
Arch se odlišuje od ostatních distribucí, návrh distribuce je odlišný. Arch je založen na rolling update systému, tedy žádné vydávání verzí, systém je aktuální k určitému datu a je na vás, jak často budete aktualizovat. Několikrát do roka se na mirrorech objeví aktuální instalační CD s číslem odvozeným od roku a měsíce, například tedy 2008.08, při této příležitosti je také vybráno nové kódové jméno. Ale stále to nelze chápat jako vydávání verzí, jen jaký si rituál :). Vydávání CD je nutné, aby byl Arch instalovatelný i na novém hardware. Balíčky na CD jsou aktuální k datu vydání a neznamená to, že jsou nějakým zvláštním způsobem testovány.
Arch vám poskytuje vždy co možná nejčerstvější verze software, důležité části systému (kernel, gcc, xorg…) jsou pozdrženy pár dní/týdnů v testing reposiráři. Takovýto způsob vydávání je jeden z důvodů proč je Arch vhodnější pro desktopové použití, než pro použití na vytíženém serveru, kde se dává přednost vysoké stabilitě, mnoho software není opravdovým způsobem testováno, jak to například známe z Debianu.
V optimalizaci je síla! Arch je v současné době kompilován pro architektury i686 a x86_64, na jiné stroje ho nenainstalujete. Jako nejnižší doporučená konfigurace je uváděn stroj s procesorem Pentium II a vyšší, doporučené minimum RAM je 96 MB, potřebný diskový prostor velmi závisí na instalovaném software, kompletní desktopem s KDE zabere něco málo přes 5 GB.
Co tedy získáme po instalaci? Základní systém se základními utilitami, sadu pro Arch specifických konfiguračních souborů, z nihž je nejvýznamější /etc/rc.conf, správce balíčků pacman. Potom už bude záležet jen na nás co budeme chtít „navíc“. V oficiálních repositářích jsou kompletní prostředí Gnome, Kde a XFCE. Dále i lehčí jako Fluxbox, Blackbox, Enlightenment. V oficiálních stabilních repositářích je přes 4000 balíčků s nejčastěji používaným software, další balíčky se nacházení v AURu.
Stále ještě chcete pokračovat? Věřím, že ano, stojí to minimálně za vyzkoušení, mnoho uživatelů na Arch přešlo právě protože je „jiný“, umožňuje rozvoj schopností, komunita kolem něj je velmi otevřená a ochotná pomoci. Celá distribuce je průhledná konfigurační soubory jsou přehledné. Na Arch Linux Wiki je mnoho návodů pro nastavení jak software, tak i rozličného hardware.
Příště se pustíme do samotné instalace a skončíme prvním nabootováním nového, nabroušeného systému :)
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej: