Do prodeje jde tichá bezdrátová herní myš Logitech PRO X2 SUPERSTRIKE s analogovými spínači s haptickou odezvou (HITS, Haptic Inductive Trigger System). Cena je 4 459 Kč.
Microsoft na GitHubu zveřejnil zdrojový kód projektu LiteBox, jedná se o 'knihovní operační systém' (library OS) zaměřený na bezpečnost, využívající systémovou architekturu LVBS k ochraně jádra před útoky z uživatelského prostoru. LiteBox je napsán v Rustu a uvolněný pod licencí MIT. Projekt je teprve v rané fázi vývoje.
BreezyBox je open-source shell a virtuální terminál pro populární jednočip ESP32. Nabízí základní unixové příkazy, sledování aktuálního pracovního adresáře (CWD), jednoduchý instalátor a spouštěč aplikací v podobě ELF binárních souborů, zabudovaný HTTP server nebo třeba ovládání WiFi - ukázka použití coby 'malého osobního počítače'. Ačkoliv je BreezyBox inspirovaný BusyBoxem, oproti němu má tento projekt několik externích závislostí, zejména na ESP-IDF SDK. BreezyBox je dostupný pod licencí MIT.
Byl představen cross-assembler xa.sh, napsaný čistě v Bourne shell skriptu. Tento nástroj umožňuje zpracovávat assemblerový kód pro Intel 8080, přičemž je možné snadno přidat podporu i pro další architektury, například 6502 a 6809. Skript využívá pouze různé běžné unixové příkazy jako jsou awk, sed nebo printf. Skript si lze stáhnout z GitHubového repozitáře projektu.
Byla představena nová verze modelu Claude Opus 4.6 od společnosti Anthropic. Jako demonstraci možností Anthropic využil 16 agentů Claude Opus 4.6 k vytvoření kompilátoru jazyka C, napsaného v programovacím jazyce Rust. Claude pracoval téměř autonomně, projekt trval zhruba dva týdny a náklady činily přibližně 20 000 dolarů. Výsledkem je fungující kompilátor o 100 000 řádcích kódu, jehož zdrojový kód je volně dostupný na GitHubu pod licencí Creative Commons.
Kultovní britský seriál The IT Crowd (Ajťáci) oslavil dvacáté výročí svého prvního vysílání. Sitcom o dvou sociálně nemotorných pracovnících a jejich nadřízené zaujal diváky svým humorem a ikonickými hláškami. Seriál, který debutoval v roce 2006, si i po dvou dekádách udržuje silnou fanouškovskou základnu a pravidelně se objevuje v seznamech nejlepších komedií své doby. Nedávné zatčení autora seriálu Grahama Linehana za hatecrime však vyvolává otázku, jestli by tento sitcom v současné Velké Británii vůbec vznikl.
Společnost JetBrains oznámila, že počínaje verzí 2026.1 budou IDE založená na IntelliJ ve výchozím nastavení používat Wayland.
Společnost SpaceX amerického miliardáře Elona Muska podala žádost o vypuštění jednoho milionu satelitů na oběžnou dráhu kolem Země, odkud by pomohly zajistit provoz umělé inteligence (AI) a zároveň šetřily pozemské zdroje. Zatím se ale neví, kdy by se tak mělo stát. V žádosti Federální komisi pro spoje (FCC) se píše, že orbitální datová centra jsou nejúspornějším a energeticky nejúčinnějším způsobem, jak uspokojit rostoucí poptávku po
… více »Byla vydána nová verze 2.53.0 distribuovaného systému správy verzí Git. Přispělo 70 vývojářů, z toho 21 nových. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Spolek OpenAlt zve příznivce otevřených řešení a přístupu na 216. sraz, který proběhne v pátek 20. února od 18:00 v Red Hat Labu (místnost Q304) na Fakultě informačních technologií VUT v Brně na ulici Božetěchova 1/2. Tématem srazu bude komunitní komunikační síť MeshCore. Jindřich Skácel představí, co je to MeshCore, předvede nejrůznější klientské zařízení a ukáže, jak v praxi vypadá nasazení vlastního repeateru.
| Založena: | 30. 8. 2008 |
| Členů: | 93 |
| Článků: | 1 |
| Wiki stránek: | 1 |
| Dotazů: | 38 |
| Akcí: | 0 |
| Čtenost: | 21 % |
| Skóre: | 20 |
Nejprve se seznámíme se základními vlastnostmi Arch Linuxu. Úvod bude motivační, aby jsme získali dostatek nadšení, potřebného pro překonání případných zádrhelů. Například kvůli absenci konfiguračních nástrojů, které jsou v uživatelsky přívětivějších distribucích, se mnoho začátečníků velmi často zasekne při nastavování X serveru, sítě a podobně. Nakonec snad budete spokojení uživatelé Arch Linux.
Arch Linux je určen hlavně pokročilým uživatelům, ale to neznamená, že není vhodný pro začínající uživatele, jen pro ně budě platit dvojnásob následující: Arch Linux vyžaduje od uživatele ochotu se učit nové věci. V Archu jako takovém nenajdeme žádné automatické konfigurační nástroje, to ovšem dává uživateli možnost snadné a plné kontroly nad systémem. Arch je velmi flexibilní distribuce a může být přesně takový jaký si ji budete přát, záleží jen na vás a na vašich schopnostech, není vázán na žádný konkrétní způsob práce.
Arch se odlišuje od ostatních distribucí, návrh distribuce je odlišný. Arch je založen na rolling update systému, tedy žádné vydávání verzí, systém je aktuální k určitému datu a je na vás, jak často budete aktualizovat. Několikrát do roka se na mirrorech objeví aktuální instalační CD s číslem odvozeným od roku a měsíce, například tedy 2008.08, při této příležitosti je také vybráno nové kódové jméno. Ale stále to nelze chápat jako vydávání verzí, jen jaký si rituál :). Vydávání CD je nutné, aby byl Arch instalovatelný i na novém hardware. Balíčky na CD jsou aktuální k datu vydání a neznamená to, že jsou nějakým zvláštním způsobem testovány.
Arch vám poskytuje vždy co možná nejčerstvější verze software, důležité části systému (kernel, gcc, xorg…) jsou pozdrženy pár dní/týdnů v testing reposiráři. Takovýto způsob vydávání je jeden z důvodů proč je Arch vhodnější pro desktopové použití, než pro použití na vytíženém serveru, kde se dává přednost vysoké stabilitě, mnoho software není opravdovým způsobem testováno, jak to například známe z Debianu.
V optimalizaci je síla! Arch je v současné době kompilován pro architektury i686 a x86_64, na jiné stroje ho nenainstalujete. Jako nejnižší doporučená konfigurace je uváděn stroj s procesorem Pentium II a vyšší, doporučené minimum RAM je 96 MB, potřebný diskový prostor velmi závisí na instalovaném software, kompletní desktopem s KDE zabere něco málo přes 5 GB.
Co tedy získáme po instalaci? Základní systém se základními utilitami, sadu pro Arch specifických konfiguračních souborů, z nihž je nejvýznamější /etc/rc.conf, správce balíčků pacman. Potom už bude záležet jen na nás co budeme chtít „navíc“. V oficiálních repositářích jsou kompletní prostředí Gnome, Kde a XFCE. Dále i lehčí jako Fluxbox, Blackbox, Enlightenment. V oficiálních stabilních repositářích je přes 4000 balíčků s nejčastěji používaným software, další balíčky se nacházení v AURu.
Stále ještě chcete pokračovat? Věřím, že ano, stojí to minimálně za vyzkoušení, mnoho uživatelů na Arch přešlo právě protože je „jiný“, umožňuje rozvoj schopností, komunita kolem něj je velmi otevřená a ochotná pomoci. Celá distribuce je průhledná konfigurační soubory jsou přehledné. Na Arch Linux Wiki je mnoho návodů pro nastavení jak software, tak i rozličného hardware.
Příště se pustíme do samotné instalace a skončíme prvním nabootováním nového, nabroušeného systému :)
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej: