Všem čtenářkám a čtenářům AbcLinuxu krásné Vánoce.
Byla vydána nová verze 7.0 linuxové distribuce Parrot OS (Wikipedie). S kódovým názvem Echo. Jedná se o linuxovou distribuci založenou na Debianu a zaměřenou na penetrační testování, digitální forenzní analýzu, reverzní inženýrství, hacking, anonymitu nebo kryptografii. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Vývojáři postmarketOS vydali verzi 25.12 tohoto před osmi lety představeného operačního systému pro chytré telefony vycházejícího z optimalizovaného a nakonfigurovaného Alpine Linuxu s vlastními balíčky. Přehled novinek v příspěvku na blogu. Na výběr jsou 4 uživatelská rozhraní: GNOME Shell on Mobile, KDE Plasma Mobile, Phosh a Sxmo.
Byla vydána nová verze 0.41.0 multimediálního přehrávače mpv (Wikipedie) vycházejícího z přehrávačů MPlayer a mplayer2. Přehled novinek, změn a oprav na GitHubu. Požadován je FFmpeg 6.1 nebo novější a také libplacebo 6.338.2 nebo novější.
Byla vydána nová verze 5.5 (novinky) skriptovacího jazyka Lua (Wikipedie). Po pěti a půl letech od vydání verze 5.4.
Byla vydána nová verze 5.4.0 programu na úpravu digitálních fotografií darktable (Wikipedie). Z novinek lze vypíchnout vylepšenou podporu Waylandu. Nejnovější darktable by měl na Waylandu fungovat stejně dobře jako na X11.
Byla vydána beta verze Linux Mintu 22.3 s kódovým jménem Zena. Podrobnosti v přehledu novinek a poznámkách k vydání. Vypíchnout lze, že nástroj Systémová hlášení (System Reports) získal mnoho nových funkcí a byl přejmenován na Informace o systému (System Information). Linux Mint 22.3 bude podporován do roku 2029.
GNU Project Debugger aneb GDB byl vydán ve verzi 17.1. Podrobný přehled novinek v souboru NEWS.
Josef Průša oznámil zveřejnění kompletních CAD souborů rámů tiskáren Prusa CORE One a CORE One L. Nejsou vydány pod obecnou veřejnou licenci GNU ani Creative Commons ale pod novou licencí OCL neboli Open Community License. Ta nepovoluje prodávat kompletní tiskárny či remixy založené na těchto zdrojích.
Nový CEO Mozilla Corporation Anthony Enzor-DeMeo tento týden prohlásil, že by se Firefox měl vyvinout v moderní AI prohlížeč. Po bouřlivých diskusích na redditu ujistil, že v nastavení Firefoxu bude existovat volba pro zakázání všech AI funkcí.
| Založena: | 30. 8. 2008 |
| Členů: | 93 |
| Článků: | 1 |
| Wiki stránek: | 1 |
| Dotazů: | 38 |
| Akcí: | 0 |
| Čtenost: | 21 % |
| Skóre: | 20 |
Nejprve se seznámíme se základními vlastnostmi Arch Linuxu. Úvod bude motivační, aby jsme získali dostatek nadšení, potřebného pro překonání případných zádrhelů. Například kvůli absenci konfiguračních nástrojů, které jsou v uživatelsky přívětivějších distribucích, se mnoho začátečníků velmi často zasekne při nastavování X serveru, sítě a podobně. Nakonec snad budete spokojení uživatelé Arch Linux.
Arch Linux je určen hlavně pokročilým uživatelům, ale to neznamená, že není vhodný pro začínající uživatele, jen pro ně budě platit dvojnásob následující: Arch Linux vyžaduje od uživatele ochotu se učit nové věci. V Archu jako takovém nenajdeme žádné automatické konfigurační nástroje, to ovšem dává uživateli možnost snadné a plné kontroly nad systémem. Arch je velmi flexibilní distribuce a může být přesně takový jaký si ji budete přát, záleží jen na vás a na vašich schopnostech, není vázán na žádný konkrétní způsob práce.
Arch se odlišuje od ostatních distribucí, návrh distribuce je odlišný. Arch je založen na rolling update systému, tedy žádné vydávání verzí, systém je aktuální k určitému datu a je na vás, jak často budete aktualizovat. Několikrát do roka se na mirrorech objeví aktuální instalační CD s číslem odvozeným od roku a měsíce, například tedy 2008.08, při této příležitosti je také vybráno nové kódové jméno. Ale stále to nelze chápat jako vydávání verzí, jen jaký si rituál :). Vydávání CD je nutné, aby byl Arch instalovatelný i na novém hardware. Balíčky na CD jsou aktuální k datu vydání a neznamená to, že jsou nějakým zvláštním způsobem testovány.
Arch vám poskytuje vždy co možná nejčerstvější verze software, důležité části systému (kernel, gcc, xorg…) jsou pozdrženy pár dní/týdnů v testing reposiráři. Takovýto způsob vydávání je jeden z důvodů proč je Arch vhodnější pro desktopové použití, než pro použití na vytíženém serveru, kde se dává přednost vysoké stabilitě, mnoho software není opravdovým způsobem testováno, jak to například známe z Debianu.
V optimalizaci je síla! Arch je v současné době kompilován pro architektury i686 a x86_64, na jiné stroje ho nenainstalujete. Jako nejnižší doporučená konfigurace je uváděn stroj s procesorem Pentium II a vyšší, doporučené minimum RAM je 96 MB, potřebný diskový prostor velmi závisí na instalovaném software, kompletní desktopem s KDE zabere něco málo přes 5 GB.
Co tedy získáme po instalaci? Základní systém se základními utilitami, sadu pro Arch specifických konfiguračních souborů, z nihž je nejvýznamější /etc/rc.conf, správce balíčků pacman. Potom už bude záležet jen na nás co budeme chtít „navíc“. V oficiálních repositářích jsou kompletní prostředí Gnome, Kde a XFCE. Dále i lehčí jako Fluxbox, Blackbox, Enlightenment. V oficiálních stabilních repositářích je přes 4000 balíčků s nejčastěji používaným software, další balíčky se nacházení v AURu.
Stále ještě chcete pokračovat? Věřím, že ano, stojí to minimálně za vyzkoušení, mnoho uživatelů na Arch přešlo právě protože je „jiný“, umožňuje rozvoj schopností, komunita kolem něj je velmi otevřená a ochotná pomoci. Celá distribuce je průhledná konfigurační soubory jsou přehledné. Na Arch Linux Wiki je mnoho návodů pro nastavení jak software, tak i rozličného hardware.
Příště se pustíme do samotné instalace a skončíme prvním nabootováním nového, nabroušeného systému :)
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej: