Byla vydána (𝕏) zářijová aktualizace aneb nová verze 1.105 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a videi v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.105 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Ve Firefoxu bude lepší správa profilů (oddělené nastavení domovské stránky, nastavení lišt, instalace rozšíření, uložení hesla, přidání záložky atd.). Nový grafický správce profilů bude postupně zaváděn od 14.října.
Canonical vydal (email) Ubuntu 25.10 Questing Quokka. Přehled novinek v poznámkách k vydání. Jedná se o průběžné vydání s podporou 9 měsíců, tj. do července 2026.
ClamAV (Wikipedie), tj. multiplatformní antivirový engine s otevřeným zdrojovým kódem pro detekci trojských koní, virů, malwaru a dalších škodlivých hrozeb, byl vydán ve verzi 1.5.0.
Byla vydána nová verze 1.12.0 dynamického programovacího jazyka Julia (Wikipedie) určeného zejména pro vědecké výpočty. Přehled novinek v příspěvku na blogu a v poznámkách k vydání. Aktualizována byla také dokumentace.
V Redisu byla nalezena a v upstreamu již opravena kritická zranitelnost CVE-2025-49844 s CVSS 10.0 (RCE, vzdálené spouštění kódu).
Ministr a vicepremiér pro digitalizaci Marian Jurečka dnes oznámil, že přijme rezignaci ředitele Digitální a informační agentury Martina Mesršmída, a to k 23. říjnu 2025. Mesršmíd nabídl svou funkci během minulého víkendu, kdy se DIA potýkala s problémy eDokladů, které některým občanům znepříjemnily využití možnosti prokázat se digitální občankou u volebních komisí při volbách do Poslanecké sněmovny.
Společnost Meta představila OpenZL. Jedná se o open source framework pro kompresi dat s ohledem na jejich formát. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu.
Google postupně zpřístupňuje českým uživatelům Režim AI (AI Mode), tj. nový režim vyhledávání založený na umělé inteligenci. Režim AI nabízí pokročilé uvažování, multimodalitu a možnost prozkoumat jakékoliv téma do hloubky pomocí dodatečných dotazů a užitečných odkazů na weby.
Programovací jazyk Python byl vydán v nové major verzi 3.14.0. Podrobný přehled novinek v aktualizované dokumentaci.
Pokud jde o protokoly, tak se postupně všechno přesouvá na web, kde ten vývoj jde hodně kupředu, je hodně dynamický, je tam hodně změn a dá se tomu rychle přizpůsobit. Viz http/1.1 -> http/2 -> http/3No a to je prave pruser, protoze se prostredi meni pod rukama, prohlizece nahodne ukoncuji podporu pro veci (RSS, FTP,...) a co driv stacilo nastavit jednou a zapomenout, se dneska musi porat hlidat. Zbytecna prace navic. Misto aby se dlouhodobe existujici, jednoduche a standardizovane formaty+protokoly jen obalily nejakym standardnim zabezpecenim, treba TLS/SSH/PGP, tak kazdy korporat vymysli vlastni *nekompatibilni* kolo, s vlastnima chybama a backdoorama.
Máme tu pár web prohlížečů, které jedou rollup vývoj, změny rychle proudí k uživatelům, takže nasazovat novinky a dělat změny je podle mě jednodušší.Kdyz uzivatele chteji rolling distro, at si ho uziji. Ale na infrastrukturu musi byt spolehnuti a neustale (nevypnutelne automaticke) aktualizace vseho jsou naprosto nepredvidatelne. Staci pul roku neaktualizovat pip, npm nebou jinou sracku a uz je deadlock aktualizaci a nic nefunguje. Rust, nejpropagovanejsi jazyk soucasnosti, ani nema stabilni ABI a s kazdou verzi kompilatoru se musi prekompilovat i vsechny knihovny.
Rust, nejpropagovanejsi jazyk soucasnosti, ani nema stabilni ABI a s kazdou verzi kompilatoru se musi prekompilovat i vsechny knihovny.Jenom pro pořádek, programovací jazyk (typicky) nedefinuje ABI, C a C++ ho taky nedefinují, stabilní ABI může poskytovat pouze kompilátor na nějaké architektuře na nějakém OS. Rust ABI není až tak moc relevantní, protože stejně by-default linkuješ dependence staticky... A Rust na to alespoň narozdíl od C/C++ poskytuje slušný tooling. Pokud by se měly Rust dependence linkovat dynamicky, muselo by se kromě ABI vyřešit ještě jak dostat dependence do X×Y linuxových distribucí a Z dalších OS a udržovat je aktuální, jak mít možnost používat třeba různé verze/generace Rustu atd... tj. to je šílené množství práce a koordinace. A výsledek? Na Archu je tohle uděláno s Haskellem. Když si chci nainstalovat pandoc, nabídne mi to instalaci 150 balíčků o celkové velikosti 500MB... No takže radši používám statický nalinkovaný pandoc z AURu - jeden balíček o velikosti 80MB. Horší problém než Rust ABI je glibc ABI, které není dlouhodobě stabilní, takže programy se musejí překompilovávat pro novější/starší linux distra a na novém distru. Nakompilovat na novém distru software pro starčí distro je takovej vopruz (pokud tedy vůbec jde protlačit příslušné flagy přes daný build systém), že je jednodušší si starší distro prostě navirtualizovat (třeba v dockeru) a přeložit to tam. Linux mam rád, ale tohle je fakt sračkoidní řešení - nemít stabilní libc a další základní systémové knihovny, ale zároveň tlačit na dynamické linkování. Linuxoví tradicionalisté se pak strašně moc diví, když lidé používají statické linkování (musl libc, Rust, Go, ...), různé Snapy, AppImage, webové technologie atd...
Pokud by se měly Rust dependence linkovat dynamicky, muselo by se kromě ABI vyřešit ještě jak dostat dependence do X×Y linuxových distribucí a Z dalších OS a udržovat je aktuální, jak mít možnost používat třeba různé verze/generace Rustu atd... tj. to je šílené množství práce a koordinace.Jo a ještě jsem zapomněl, že Rust hodně využívá generik a některé silně generické dependence ani dynamicky linkovat není realistické (nebo minimálně ne bez změn ve zdrojáku, sémantice, zhoršení výkonu)... z hodně používaných třeba tokio, futures, serde, ...
Pokud by se měly Rust dependence linkovat dynamicky, muselo by se kromě ABI vyřešit ještě jak dostat dependence do X×Y linuxových distribucí a Z dalších OS a udržovat je aktuální, jak mít možnost používat třeba různé verze/generace Rustu atd... tj. to je šílené množství práce a koordinace.No prave. Pamatujes jaky byl pain pri prechodu z python2 na python3? Ruzna distra ruzne rychle zdefaultnily p3, ruzni autori knihoven migrovali ruzne rychle a celkove se vsechno bilo navzajem. Rust ma tenhle problem s kazdou verzi.
Na Archu je tohle uděláno s Haskellem. Když si chci nainstalovat pandoc, nabídne mi to instalaci 150 balíčků o celkové velikosti 500MB... No takže radši používám statický nalinkovaný pandoc z AURu - jeden balíček o velikosti 80MB.Nepouzivam Arch, pandoc ani haskell - ale verim ti, ze poprve se stahuje zavislosti hodne. Jenze kazdy dalsi nastroj ktery s tema knihovnama pracuje uz je jednou dynamicky ma, a nemusi je stahovat znova - takze 1*500 vs x*80. Ale tenhle flamewar dynamicke/staticke linkovani urcite znas :)
Horší problém než Rust ABI je glibc ABI, které není dlouhodobě stabilní, takže programy se musejí překompilovávat pro novější/starší linux distra a na novém distru.Souhlasim, ale ty *nemusis* linkovat proti glibc, muzes si vybrat jinou implementaci. Nativniho softwaru, ktery bez rekompilace bezi na vsem od Centosu 5 po Debian 12 jsou mraky (ne, neni to obalene wine nebo java).
Linuxoví tradicionalisté se pak strašně moc diví, když lidé používají statické linkování (musl libc, Rust, Go, ...), různé Snapy, AppImage, webové technologie atd...To IMHO spis souvisi s multiplatformnosti jako takovou - mit zdrojaky kompatibilni s prekladem na linuxu, windows i macu (a testovani!) je obrovsska prace, od ktere te Snap/Electron odstini.
Ale tenhle flamewar dynamicke/staticke linkovani urcite znas :)Znám no :) Jen k tomu dodám, abych nevypadal tak radikálně
že u jakž takž standardizované technologie,problem vidim v tom, ze u IT vzdelani se zappomnelo na to, ze standardizace je ta alfa&omega cele cinnosti. Na strojni prumyslovce se uz v prvni hodine rekne zakum, ze uplne to nejdulezitejsi v celem dalsi praxu bude ta standardizace. Existuji statni instituce, ktere se s normalizaci zabyvaji. V kazdem strojirenskem zavode je normalizacni oddeleni.
takovou base aplikaci jako e-mail,v zavedench prumyslovych odvetvich by silenost jako 'email' byla uz davno nahrazena necim smysluplnym Ale jeste neni nic ztraceno. Stavebnictvi potrebovalo 1000 let, strojirenstvi 400 let nez se z umeni stal prumysl a informatika bude jeste nejaky ten patek holt potrebovat, nez odroste detskym strevickum.
Tiskni
Sdílej: