Homebrew (Wikipedie), správce balíčků pro macOS a od verze 2.0.0 také pro Linux, byl vydán ve verzi 4.5.0. Na stránce Homebrew Formulae lze procházet seznamem balíčků. K dispozici jsou také různé statistiky.
Byl vydán Mozilla Firefox 138.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 138 je již k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Šestnáctý ročník ne-konference jOpenSpace se koná 3. – 5. října 2025 v Hotelu Antoň v Telči. Pro účast je potřeba vyplnit registrační formulář. Ne-konference neznamená, že se organizátorům nechce připravovat program, ale naopak dává prostor všem pozvaným, aby si program sami složili z toho nejzajímavějšího, čím se v poslední době zabývají nebo co je oslovilo. Obsah, který vytvářejí všichni účastníci, se skládá z desetiminutových
… více »Richard Stallman přednáší ve středu 7. května od 16:30 na Technické univerzitě v Liberci o vlivu technologií na svobodu. Přednáška je určená jak odborné tak laické veřejnosti.
Jean-Baptiste Mardelle se v příspěvku na blogu rozepsal o novinkám v nejnovější verzi 25.04.0 editoru videa Kdenlive (Wikipedie). Ke stažení také na Flathubu.
TmuxAI (GitHub) je AI asistent pro práci v terminálu. Vyžaduje účet na OpenRouter.
Byla vydána nová verze R14.1.4 desktopového prostředí Trinity Desktop Environment (TDE, fork KDE 3.5, Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy v poznámkách k vydání. Podrobný přehled v Changelogu.
Bylo vydáno OpenBSD 7.7. Opět bez písničky.
V Tiraně proběhl letošní Linux App Summit (LAS) (Mastodon). Zatím nesestříhané videozáznamy přednášek jsou k dispozici na YouTube.
Pokud jde o protokoly, tak se postupně všechno přesouvá na web, kde ten vývoj jde hodně kupředu, je hodně dynamický, je tam hodně změn a dá se tomu rychle přizpůsobit. Viz http/1.1 -> http/2 -> http/3No a to je prave pruser, protoze se prostredi meni pod rukama, prohlizece nahodne ukoncuji podporu pro veci (RSS, FTP,...) a co driv stacilo nastavit jednou a zapomenout, se dneska musi porat hlidat. Zbytecna prace navic. Misto aby se dlouhodobe existujici, jednoduche a standardizovane formaty+protokoly jen obalily nejakym standardnim zabezpecenim, treba TLS/SSH/PGP, tak kazdy korporat vymysli vlastni *nekompatibilni* kolo, s vlastnima chybama a backdoorama.
Máme tu pár web prohlížečů, které jedou rollup vývoj, změny rychle proudí k uživatelům, takže nasazovat novinky a dělat změny je podle mě jednodušší.Kdyz uzivatele chteji rolling distro, at si ho uziji. Ale na infrastrukturu musi byt spolehnuti a neustale (nevypnutelne automaticke) aktualizace vseho jsou naprosto nepredvidatelne. Staci pul roku neaktualizovat pip, npm nebou jinou sracku a uz je deadlock aktualizaci a nic nefunguje. Rust, nejpropagovanejsi jazyk soucasnosti, ani nema stabilni ABI a s kazdou verzi kompilatoru se musi prekompilovat i vsechny knihovny.
Rust, nejpropagovanejsi jazyk soucasnosti, ani nema stabilni ABI a s kazdou verzi kompilatoru se musi prekompilovat i vsechny knihovny.Jenom pro pořádek, programovací jazyk (typicky) nedefinuje ABI, C a C++ ho taky nedefinují, stabilní ABI může poskytovat pouze kompilátor na nějaké architektuře na nějakém OS. Rust ABI není až tak moc relevantní, protože stejně by-default linkuješ dependence staticky... A Rust na to alespoň narozdíl od C/C++ poskytuje slušný tooling. Pokud by se měly Rust dependence linkovat dynamicky, muselo by se kromě ABI vyřešit ještě jak dostat dependence do X×Y linuxových distribucí a Z dalších OS a udržovat je aktuální, jak mít možnost používat třeba různé verze/generace Rustu atd... tj. to je šílené množství práce a koordinace. A výsledek? Na Archu je tohle uděláno s Haskellem. Když si chci nainstalovat pandoc, nabídne mi to instalaci 150 balíčků o celkové velikosti 500MB... No takže radši používám statický nalinkovaný pandoc z AURu - jeden balíček o velikosti 80MB. Horší problém než Rust ABI je glibc ABI, které není dlouhodobě stabilní, takže programy se musejí překompilovávat pro novější/starší linux distra a na novém distru. Nakompilovat na novém distru software pro starčí distro je takovej vopruz (pokud tedy vůbec jde protlačit příslušné flagy přes daný build systém), že je jednodušší si starší distro prostě navirtualizovat (třeba v dockeru) a přeložit to tam. Linux mam rád, ale tohle je fakt sračkoidní řešení - nemít stabilní libc a další základní systémové knihovny, ale zároveň tlačit na dynamické linkování. Linuxoví tradicionalisté se pak strašně moc diví, když lidé používají statické linkování (musl libc, Rust, Go, ...), různé Snapy, AppImage, webové technologie atd...
Pokud by se měly Rust dependence linkovat dynamicky, muselo by se kromě ABI vyřešit ještě jak dostat dependence do X×Y linuxových distribucí a Z dalších OS a udržovat je aktuální, jak mít možnost používat třeba různé verze/generace Rustu atd... tj. to je šílené množství práce a koordinace.Jo a ještě jsem zapomněl, že Rust hodně využívá generik a některé silně generické dependence ani dynamicky linkovat není realistické (nebo minimálně ne bez změn ve zdrojáku, sémantice, zhoršení výkonu)... z hodně používaných třeba tokio, futures, serde, ...
Pokud by se měly Rust dependence linkovat dynamicky, muselo by se kromě ABI vyřešit ještě jak dostat dependence do X×Y linuxových distribucí a Z dalších OS a udržovat je aktuální, jak mít možnost používat třeba různé verze/generace Rustu atd... tj. to je šílené množství práce a koordinace.No prave. Pamatujes jaky byl pain pri prechodu z python2 na python3? Ruzna distra ruzne rychle zdefaultnily p3, ruzni autori knihoven migrovali ruzne rychle a celkove se vsechno bilo navzajem. Rust ma tenhle problem s kazdou verzi.
Na Archu je tohle uděláno s Haskellem. Když si chci nainstalovat pandoc, nabídne mi to instalaci 150 balíčků o celkové velikosti 500MB... No takže radši používám statický nalinkovaný pandoc z AURu - jeden balíček o velikosti 80MB.Nepouzivam Arch, pandoc ani haskell - ale verim ti, ze poprve se stahuje zavislosti hodne. Jenze kazdy dalsi nastroj ktery s tema knihovnama pracuje uz je jednou dynamicky ma, a nemusi je stahovat znova - takze 1*500 vs x*80. Ale tenhle flamewar dynamicke/staticke linkovani urcite znas :)
Horší problém než Rust ABI je glibc ABI, které není dlouhodobě stabilní, takže programy se musejí překompilovávat pro novější/starší linux distra a na novém distru.Souhlasim, ale ty *nemusis* linkovat proti glibc, muzes si vybrat jinou implementaci. Nativniho softwaru, ktery bez rekompilace bezi na vsem od Centosu 5 po Debian 12 jsou mraky (ne, neni to obalene wine nebo java).
Linuxoví tradicionalisté se pak strašně moc diví, když lidé používají statické linkování (musl libc, Rust, Go, ...), různé Snapy, AppImage, webové technologie atd...To IMHO spis souvisi s multiplatformnosti jako takovou - mit zdrojaky kompatibilni s prekladem na linuxu, windows i macu (a testovani!) je obrovsska prace, od ktere te Snap/Electron odstini.
Ale tenhle flamewar dynamicke/staticke linkovani urcite znas :)Znám no :) Jen k tomu dodám, abych nevypadal tak radikálně
že u jakž takž standardizované technologie,problem vidim v tom, ze u IT vzdelani se zappomnelo na to, ze standardizace je ta alfa&omega cele cinnosti. Na strojni prumyslovce se uz v prvni hodine rekne zakum, ze uplne to nejdulezitejsi v celem dalsi praxu bude ta standardizace. Existuji statni instituce, ktere se s normalizaci zabyvaji. V kazdem strojirenskem zavode je normalizacni oddeleni.
takovou base aplikaci jako e-mail,v zavedench prumyslovych odvetvich by silenost jako 'email' byla uz davno nahrazena necim smysluplnym Ale jeste neni nic ztraceno. Stavebnictvi potrebovalo 1000 let, strojirenstvi 400 let nez se z umeni stal prumysl a informatika bude jeste nejaky ten patek holt potrebovat, nez odroste detskym strevickum.
Tiskni
Sdílej: