Byla vydána nová verze 10.0 z Debianu vycházející linuxové distribuce DietPi pro (nejenom) jednodeskové počítače. Přehled novinek v poznámkách k vydání. Vypíchnout lze nové balíčky ownCloud Infinite Scale a Uptime-Kuma.
Byla vydána nová verze 3.0.8 svobodné aplikace pro úpravu a vytváření rastrové grafiky GIMP (GNU Image Manipulation Program). Přehled novinek v oznámení o vydání a v souboru NEWS na GitLabu. Nový GIMP je již k dispozici také na Flathubu.
Microsoft poskytl FBI uživatelské šifrovací klíče svého nástroje BitLocker, nutné pro odemčení dat uložených na discích třech počítačů zabavených v rámci federálního vyšetřování. Tento krok je prvním známým případem, kdy Microsoft poskytl klíče BitLockeru orgánům činným v trestním řízení. BitLocker je nástroj pro šifrování celého disku, který je ve Windows defaultně zapnutý. Tato technologie by správně měla bránit komukoli kromě
… více »Spotify prostřednictvím svého FOSS fondu rozdělilo 70 000 eur mezi tři open source projekty: FFmpeg obdržel 30 000 eur, Mock Service Worker (MSW) obdržel 15 000 eur a Xiph.Org Foundation obdržela 25 000 eur.
Nazdar! je open source počítačová hra běžící také na Linuxu. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu. Autorem je Michal Škoula.
Po více než třech letech od vydání verze 1.4.0 byla vydána nová verze 1.5.0 správce balíčků GNU Guix a na něm postavené stejnojmenné distribuci GNU Guix. S init systémem a správcem služeb GNU Shepherd. S experimentální podporou jádra GNU Hurd. Na vývoji se podílelo 744 vývojářů. Přibylo 12 525 nových balíčků. Jejich aktuální počet je 30 011. Aktualizována byla také dokumentace.
Na adrese gravit.huan.cz se objevila prezentace minimalistického redakčního systému GravIT. CMS je napsaný ve FastAPI a charakterizuje se především rychlým načítáním a jednoduchým ukládáním obsahu do textových souborů se syntaxí Markdown a YAML místo klasické databáze. GravIT cílí na uživatele, kteří preferují CMS s nízkými nároky, snadným verzováním (např. přes Git) a možností jednoduchého rozšiřování pomocí modulů. Redakční
… více »Tým Qwen (Alibaba Cloud) uvolnil jako open-source své modely Qwen3‑TTS pro převádění textu na řeč. Sada obsahuje modely VoiceDesign (tvorba hlasu dle popisu), CustomVoice (stylizace) a Base (klonování hlasu). Modely podporují syntézu deseti různých jazyků (čeština a slovenština chybí). Stránka projektu na GitHubu, natrénované modely jsou dostupné na Hugging Face. Distribuováno pod licencí Apache‑2.0.
Svobodný citační manažer Zotero (Wikipedie, GitHub) byl vydán v nové major verzi 8. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Pokud jde o protokoly, tak se postupně všechno přesouvá na web, kde ten vývoj jde hodně kupředu, je hodně dynamický, je tam hodně změn a dá se tomu rychle přizpůsobit. Viz http/1.1 -> http/2 -> http/3No a to je prave pruser, protoze se prostredi meni pod rukama, prohlizece nahodne ukoncuji podporu pro veci (RSS, FTP,...) a co driv stacilo nastavit jednou a zapomenout, se dneska musi porat hlidat. Zbytecna prace navic. Misto aby se dlouhodobe existujici, jednoduche a standardizovane formaty+protokoly jen obalily nejakym standardnim zabezpecenim, treba TLS/SSH/PGP, tak kazdy korporat vymysli vlastni *nekompatibilni* kolo, s vlastnima chybama a backdoorama.
Máme tu pár web prohlížečů, které jedou rollup vývoj, změny rychle proudí k uživatelům, takže nasazovat novinky a dělat změny je podle mě jednodušší.Kdyz uzivatele chteji rolling distro, at si ho uziji. Ale na infrastrukturu musi byt spolehnuti a neustale (nevypnutelne automaticke) aktualizace vseho jsou naprosto nepredvidatelne. Staci pul roku neaktualizovat pip, npm nebou jinou sracku a uz je deadlock aktualizaci a nic nefunguje. Rust, nejpropagovanejsi jazyk soucasnosti, ani nema stabilni ABI a s kazdou verzi kompilatoru se musi prekompilovat i vsechny knihovny.
Rust, nejpropagovanejsi jazyk soucasnosti, ani nema stabilni ABI a s kazdou verzi kompilatoru se musi prekompilovat i vsechny knihovny.Jenom pro pořádek, programovací jazyk (typicky) nedefinuje ABI, C a C++ ho taky nedefinují, stabilní ABI může poskytovat pouze kompilátor na nějaké architektuře na nějakém OS. Rust ABI není až tak moc relevantní, protože stejně by-default linkuješ dependence staticky... A Rust na to alespoň narozdíl od C/C++ poskytuje slušný tooling. Pokud by se měly Rust dependence linkovat dynamicky, muselo by se kromě ABI vyřešit ještě jak dostat dependence do X×Y linuxových distribucí a Z dalších OS a udržovat je aktuální, jak mít možnost používat třeba různé verze/generace Rustu atd... tj. to je šílené množství práce a koordinace. A výsledek? Na Archu je tohle uděláno s Haskellem. Když si chci nainstalovat pandoc, nabídne mi to instalaci 150 balíčků o celkové velikosti 500MB... No takže radši používám statický nalinkovaný pandoc z AURu - jeden balíček o velikosti 80MB. Horší problém než Rust ABI je glibc ABI, které není dlouhodobě stabilní, takže programy se musejí překompilovávat pro novější/starší linux distra a na novém distru. Nakompilovat na novém distru software pro starčí distro je takovej vopruz (pokud tedy vůbec jde protlačit příslušné flagy přes daný build systém), že je jednodušší si starší distro prostě navirtualizovat (třeba v dockeru) a přeložit to tam. Linux mam rád, ale tohle je fakt sračkoidní řešení - nemít stabilní libc a další základní systémové knihovny, ale zároveň tlačit na dynamické linkování. Linuxoví tradicionalisté se pak strašně moc diví, když lidé používají statické linkování (musl libc, Rust, Go, ...), různé Snapy, AppImage, webové technologie atd...
Pokud by se měly Rust dependence linkovat dynamicky, muselo by se kromě ABI vyřešit ještě jak dostat dependence do X×Y linuxových distribucí a Z dalších OS a udržovat je aktuální, jak mít možnost používat třeba různé verze/generace Rustu atd... tj. to je šílené množství práce a koordinace.Jo a ještě jsem zapomněl, že Rust hodně využívá generik a některé silně generické dependence ani dynamicky linkovat není realistické (nebo minimálně ne bez změn ve zdrojáku, sémantice, zhoršení výkonu)... z hodně používaných třeba tokio, futures, serde, ...
Pokud by se měly Rust dependence linkovat dynamicky, muselo by se kromě ABI vyřešit ještě jak dostat dependence do X×Y linuxových distribucí a Z dalších OS a udržovat je aktuální, jak mít možnost používat třeba různé verze/generace Rustu atd... tj. to je šílené množství práce a koordinace.No prave. Pamatujes jaky byl pain pri prechodu z python2 na python3? Ruzna distra ruzne rychle zdefaultnily p3, ruzni autori knihoven migrovali ruzne rychle a celkove se vsechno bilo navzajem. Rust ma tenhle problem s kazdou verzi.
Na Archu je tohle uděláno s Haskellem. Když si chci nainstalovat pandoc, nabídne mi to instalaci 150 balíčků o celkové velikosti 500MB... No takže radši používám statický nalinkovaný pandoc z AURu - jeden balíček o velikosti 80MB.Nepouzivam Arch, pandoc ani haskell - ale verim ti, ze poprve se stahuje zavislosti hodne. Jenze kazdy dalsi nastroj ktery s tema knihovnama pracuje uz je jednou dynamicky ma, a nemusi je stahovat znova - takze 1*500 vs x*80. Ale tenhle flamewar dynamicke/staticke linkovani urcite znas :)
Horší problém než Rust ABI je glibc ABI, které není dlouhodobě stabilní, takže programy se musejí překompilovávat pro novější/starší linux distra a na novém distru.Souhlasim, ale ty *nemusis* linkovat proti glibc, muzes si vybrat jinou implementaci. Nativniho softwaru, ktery bez rekompilace bezi na vsem od Centosu 5 po Debian 12 jsou mraky (ne, neni to obalene wine nebo java).
Linuxoví tradicionalisté se pak strašně moc diví, když lidé používají statické linkování (musl libc, Rust, Go, ...), různé Snapy, AppImage, webové technologie atd...To IMHO spis souvisi s multiplatformnosti jako takovou - mit zdrojaky kompatibilni s prekladem na linuxu, windows i macu (a testovani!) je obrovsska prace, od ktere te Snap/Electron odstini.
Ale tenhle flamewar dynamicke/staticke linkovani urcite znas :)Znám no :) Jen k tomu dodám, abych nevypadal tak radikálně
že nechci nutně protlačit statické linkování všude, pouze bych to rád viděl jako "rovnoprávnou" možnost a nasazoval dynamické linkování ne nutně vždycky, ale až tehdy, kdy ty výhody převáží / kdy je skutečně využiju...
že u jakž takž standardizované technologie,problem vidim v tom, ze u IT vzdelani se zappomnelo na to, ze standardizace je ta alfa&omega cele cinnosti. Na strojni prumyslovce se uz v prvni hodine rekne zakum, ze uplne to nejdulezitejsi v celem dalsi praxu bude ta standardizace. Existuji statni instituce, ktere se s normalizaci zabyvaji. V kazdem strojirenskem zavode je normalizacni oddeleni.
takovou base aplikaci jako e-mail,v zavedench prumyslovych odvetvich by silenost jako 'email' byla uz davno nahrazena necim smysluplnym Ale jeste neni nic ztraceno. Stavebnictvi potrebovalo 1000 let, strojirenstvi 400 let nez se z umeni stal prumysl a informatika bude jeste nejaky ten patek holt potrebovat, nez odroste detskym strevickum.
Tiskni
Sdílej: