Byla vydána verze 4.0.0 programovacího jazyka Ruby (Wikipedie). S Ruby Box a ZJIT. Ruby lze vyzkoušet na webové stránce TryRuby. U příležitosti 30. narozenin, první veřejná verze Ruby 0.95 byla oznámena 21. prosince 1995, proběhl redesign webových stránek.
Všem čtenářkám a čtenářům AbcLinuxu krásné Vánoce.
Byla vydána nová verze 7.0 linuxové distribuce Parrot OS (Wikipedie). S kódovým názvem Echo. Jedná se o linuxovou distribuci založenou na Debianu a zaměřenou na penetrační testování, digitální forenzní analýzu, reverzní inženýrství, hacking, anonymitu nebo kryptografii. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Vývojáři postmarketOS vydali verzi 25.12 tohoto před osmi lety představeného operačního systému pro chytré telefony vycházejícího z optimalizovaného a nakonfigurovaného Alpine Linuxu s vlastními balíčky. Přehled novinek v příspěvku na blogu. Na výběr jsou 4 uživatelská rozhraní: GNOME Shell on Mobile, KDE Plasma Mobile, Phosh a Sxmo.
Byla vydána nová verze 0.41.0 multimediálního přehrávače mpv (Wikipedie) vycházejícího z přehrávačů MPlayer a mplayer2. Přehled novinek, změn a oprav na GitHubu. Požadován je FFmpeg 6.1 nebo novější a také libplacebo 6.338.2 nebo novější.
Byla vydána nová verze 5.5 (novinky) skriptovacího jazyka Lua (Wikipedie). Po pěti a půl letech od vydání verze 5.4.
Byla vydána nová verze 5.4.0 programu na úpravu digitálních fotografií darktable (Wikipedie). Z novinek lze vypíchnout vylepšenou podporu Waylandu. Nejnovější darktable by měl na Waylandu fungovat stejně dobře jako na X11.
Byla vydána beta verze Linux Mintu 22.3 s kódovým jménem Zena. Podrobnosti v přehledu novinek a poznámkách k vydání. Vypíchnout lze, že nástroj Systémová hlášení (System Reports) získal mnoho nových funkcí a byl přejmenován na Informace o systému (System Information). Linux Mint 22.3 bude podporován do roku 2029.
GNU Project Debugger aneb GDB byl vydán ve verzi 17.1. Podrobný přehled novinek v souboru NEWS.
Josef Průša oznámil zveřejnění kompletních CAD souborů rámů tiskáren Prusa CORE One a CORE One L. Nejsou vydány pod obecnou veřejnou licenci GNU ani Creative Commons ale pod novou licencí OCL neboli Open Community License. Ta nepovoluje prodávat kompletní tiskárny či remixy založené na těchto zdrojích.
Myslím si, že duplikovat existující program jen kvůli toolkitu je vcelku blbost, zvlášť když Loki Setup je fakt dobře udělanej. Navíc tam to GTK není jen tak, ale z velké části kvůli Céčku se kterým nejsou problémy s binární kompatibilitou jako u C++ kde se ABI mění každou chvíli ;)
Pokud chceš řešit rozdílnej vzhled GTK a QT, tak je lepší použít např. MetaTheme pro sjednocení vzhledu.
Jinak, částečnou alternativou k Loki může být Autopackage, kterej má GTK2 i QT frontend.
Myslím si, že duplikovat existující program jen kvůli toolkitu je vcelku blbost,
No to je stejný jako s WM, na co dělat Gnome, když už existuje KDE, nebo na co dělat koffice, když je OO, atd... 
To chápu, ale já potřebuju pouze takový jednoduchou konfigurovatelnou kopírku...zvlášť když Loki Setup je fakt dobře udělanej. Navíc tam to GTK není jen tak, ale z velké části kvůli Céčku se kterým nejsou problémy s binární kompatibilitou jako u C++ kde se ABI mění každou chvíli ;)
Samozřejmě také řešení, ale z mého pohledu je to jako bych si na trabanta dal nálepku mercedes a říkal tomu jak mám dobré auto...Pokud chceš řešit rozdílnej vzhled GTK a QT, tak je lepší použít např. MetaTheme pro sjednocení vzhledu.
Právě že je to jenom částečnou alternativou a já bych to chtěl řešit mnohem jednodušeji...Jinak, částečnou alternativou k Loki může být Autopackage, kterej má GTK2 i QT frontend.
Myslím si, že duplikovat existující program jen kvůli toolkitu je vcelku blbost,
No to je stejný jako s WM, na co dělat Gnome, když už existuje KDE, nebo na co dělat koffice, když je OO, atd...
Kdyby jediný rozdíl mezi KDE a Gnome (Koffice a OpenOffice) byl ve vzhledu, opravdu by nemělo smysl, aby existovaly dva různé projekty.
Samozřejmě to není nic progresivního ale žít pořád s tím že budou v distribuci nějaký balíčky který zastarají a vz stejně musíte hledat y externích zdrojů je prostě napr. Proto bz se takovýhle instalátor hodil abz to bylo více user frendly. Ku příkladu si zkuste říci UNIX začátečníkovi yapni si příkazovku, dostan se do daného adresáře a zpusti sh ./lokikoki.... to prostě nedává a já jsme to ze začátku taky vubec nechápal... Proto zbch chtěl něco velmi simply co by tvořilo variabilní základ a co by používali distribucoři her a starali se o to sami, ptotože abz se distributor operačního szstému staral o aktuálnost všech balíků je prostě nazbláznění...
Stejně ale přínos podobného instalátoru, který obchází package management distribuce, považuji v lepším případě za nulový, v horším až za záporný.A to z jakého důvodu? Třebas si představte že distributor vám dá do distribuce gamesku kterou už neupdatuje a vubec se o ní nestará, typickým příkaldem je debian. Tu máš stable a jebem na tě. Takže vy musíte udělat několik věcí! ostranit starý balík, hledat na netu balík pro vaši distribuci a nebo si to vlastnoručně zkompilovat. Takže tco musí udělat výrobce? Musí udělat několik balíků pro různé distribuce... No napodělání... místo toho by bohatě stačilo vyhradit uživateli prostor kde at si dělá co chce klidně at se staví na hlavu ale kam si muže kopírovat a smažit cokoliv aniž by to narušilo systém. Další věcí je totiž nesmyslnost kdy si serete do systému balík o kterém nic nevíte a balíčkovací systém vám ho pod rootem nakopíruje do systému, tedy třebas do /usr/bin a to je pro me teprve prasárna... Mno každému co jeho jest, ale domnívám se že pokud má linux jít do buisnesu tak se prostě jednotli ví distributoři budou starat o svoje distro, což znamená základ + xka + KDEtřebas a to ostatní nechají na dodavateli daného řešení. Protože to o čem mluvíte jako monolitické kutruře balíčků dodaných jedním distributorem je stejná pitomost jako kdybych si nechal od windows dodávat v balíčkách CAD systém Proengineer a ček na windousí upgrade až me dovolí updatovat program kterýmu v Microsoftu vubec ale vubec nerozumí. Prostě jestli se chce stát linux zajímavějším pro produkční, firemní prostředí tak bude muset převzít myšlenku že host o jisté programy se bude muset starat jiný dodavatel než je samotné linuxové distro, což je samozřejmě pro ITáka nepochopitelné protože on potřebuje akorát příkazový řádek a abclinuxu kde si muže psát své bláboly...
)
Popisem těch představ o funkčních vylepšeních jste asi měl začít. Protože tak, jak jste to podal, to opravdu vyznělo jen jako další K/G verze existujícího G/K-projektu.To se nedomnívám ale chápu že nevidíte rozdíl mezi mým řešením a loki, jakožto já nevidím funkčního rozdílu mezi GNOME a KDE...
)) Asi nějaká nula... )))
I kdybych měl to, co chcete, spolupráci s vámi bych si už jen díky vašemu projevu velmi rozmýšlel, protože asi bude peklo se s vámi na něčem domluvit.No nemyslím si... Ale respektuji váš názor
To jen tak na vysvětlenou, když vás tolik zajímá, proč někdo hlasuje "za nula" ;)No vidíte jak to jde!
Díky za odpověď a za to že se nebojíte projevit vlastní názor. Takové lidi mám rád.
) už ani za prachy nechtějí lidi něco udělat. )
Tiskni
Sdílej:
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz