Byla vydána verze 4.0.0 programovacího jazyka Ruby (Wikipedie). S Ruby Box a ZJIT. Ruby lze vyzkoušet na webové stránce TryRuby. U příležitosti 30. narozenin, první veřejná verze Ruby 0.95 byla oznámena 21. prosince 1995, proběhl redesign webových stránek.
Všem čtenářkám a čtenářům AbcLinuxu krásné Vánoce.
Byla vydána nová verze 7.0 linuxové distribuce Parrot OS (Wikipedie). S kódovým názvem Echo. Jedná se o linuxovou distribuci založenou na Debianu a zaměřenou na penetrační testování, digitální forenzní analýzu, reverzní inženýrství, hacking, anonymitu nebo kryptografii. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Vývojáři postmarketOS vydali verzi 25.12 tohoto před osmi lety představeného operačního systému pro chytré telefony vycházejícího z optimalizovaného a nakonfigurovaného Alpine Linuxu s vlastními balíčky. Přehled novinek v příspěvku na blogu. Na výběr jsou 4 uživatelská rozhraní: GNOME Shell on Mobile, KDE Plasma Mobile, Phosh a Sxmo.
Byla vydána nová verze 0.41.0 multimediálního přehrávače mpv (Wikipedie) vycházejícího z přehrávačů MPlayer a mplayer2. Přehled novinek, změn a oprav na GitHubu. Požadován je FFmpeg 6.1 nebo novější a také libplacebo 6.338.2 nebo novější.
Byla vydána nová verze 5.5 (novinky) skriptovacího jazyka Lua (Wikipedie). Po pěti a půl letech od vydání verze 5.4.
Byla vydána nová verze 5.4.0 programu na úpravu digitálních fotografií darktable (Wikipedie). Z novinek lze vypíchnout vylepšenou podporu Waylandu. Nejnovější darktable by měl na Waylandu fungovat stejně dobře jako na X11.
Byla vydána beta verze Linux Mintu 22.3 s kódovým jménem Zena. Podrobnosti v přehledu novinek a poznámkách k vydání. Vypíchnout lze, že nástroj Systémová hlášení (System Reports) získal mnoho nových funkcí a byl přejmenován na Informace o systému (System Information). Linux Mint 22.3 bude podporován do roku 2029.
GNU Project Debugger aneb GDB byl vydán ve verzi 17.1. Podrobný přehled novinek v souboru NEWS.
Josef Průša oznámil zveřejnění kompletních CAD souborů rámů tiskáren Prusa CORE One a CORE One L. Nejsou vydány pod obecnou veřejnou licenci GNU ani Creative Commons ale pod novou licencí OCL neboli Open Community License. Ta nepovoluje prodávat kompletní tiskárny či remixy založené na těchto zdrojích.
Zduř!
No fear vladimir is here!
Chtěl jsem se zeptat jestli nevíte o nějaké KDE aplikaci která by pořádně dokázala vytížit, CPU, Procesor Grafiky, a nebo hardisky...
Potřeboval bych nějakou tu grafickou Aplikaci (KDE), ve které bych si třebas zvolil že chci zatěžovat procesor, nebo procesor grafiky nebo disky a hodnoty teplot by se zapisovali do nějakého grafu a výstup třebas do *.png. A kuli čemu to potřebuji? No samozřejmě kuli tunění komplu protože mám svůj vlastní CASE, chlazení a tak...
No a pokud by taková to aplikace nebyla tak vyzývám k vytvoření takové to aplikace!
Samozřejmě by jsi vybraný jedinec řekl o prachy a ty bych mu dal s tím že celou aplikaci vypustí pod svým jménem na kde-apps a pod GPL. Alespon podpořím vývoj svobodných aplikací a nebudu jako DAS IST UBUNTU JOUDE, KECALE BANDE!
)
Když nad tím tak přemýšlím tak by to neměl být zas takový problémek. Teda kromě disků, protože tam teplotu asi nezměřím systémem a budu si muset vzít teploměr, ale jinak by šlo o nějaké GUI + nějaký benchmark, který by zatežoval ty procáky a pak nějaký výstup. Co troufáte si na to někdo?
Tiskni
Sdílej:
IBM má v ACPI svoje vlastní "udělátko" ... cat /proc/acpi/ibm/thermal, na výstupu mam 8 čísel.
smartctl --all /dev/hda | grep Temperature_Celsius
smartmontools, aspoň v 10.2. Použít hledání ve Správci programů je nad vaše síly?
TOhledně toho disku si myslím že by šlo ten disk zahřát třebas nějkou sekvecí nesmyslného zapisovníní a mazání nějakých nesmyslných dat.
Otázkou by bylo jestli by se zahřál ten disk souvislým zápisem (1GB) a mazáním a nebí jenom nějakou 1M sekvencí vygenerovaným /dev/random.
a jestli to nutne potrebujes zahrat, muzu ti pucit letlampu. i kdyz to by se driv roztek ten tvuj kejs
))
to jedno mega by se ti vlezlo do cache diskuVidíš to tak to by muselo být teda alespon 1G!
)
a jestli to nutne potrebujes zahrat, muzu ti pucit letlampu.Tak to by se trochu míjelo smyslem toho testu ne?
)))
i kdyz to by se driv roztek ten tvuj kejsVíš kolik te teplota tání AL slitiny?
) hehe... To bejt tebou bych se bál cestovat letadlem...
)
o bejt tebou bych se bál cestovat letadlem
IMHO je pro teroristy vyhodnejsi bomba nez pomale taveni nosniku letadla letlampou. Navic by jim brzo v letadle dosel kyslik a pokud by to delali zvenku, tak by museli mit kyslikovou bombu navic a nepohodlny parasutisticky brejle. Ale kdyz uz by byli vne letadla, tak by rovnou mohli tu letlampu hodit do motoru. Problem je, ze by to letadlo nebouchlo ale spadlo, takze by to do nebe meli zas o par kilaku dal.
Adalíš věcí je že bych chtěl někoho z místních pořádat ejstli by takovouto prozbu na vývoj programu nenapsla na kde-apps.org protže moje anglické vyjadřovací schopnosti, zejména ty psací jdou do /dev/null...
no asi se budu muset podívat po světě jestli jsou tam lepší programátoři než tu...