Probíhá hlasování o používání LLM při vývoji Debianu. Vývojáři Debianu mají na výběr 9 možností (návrhy A až H a žádný z nich).
Omarchy je linuxová distribuce s dlaždicovým správcem oken Hyprland. Založena je na Arch Linuxu. Vydána byla v nové major verzi 4.0.0 - The Quattro Release. Videopředstavení na YouTube. Celý desktop shell byl přepsán do Quickshellu. Přidána byla podpora pluginů.
Francouzská Ústavní rada zamítla zákaz používání sociálních sítí dětem mladším 15 let. Francouzská obdoba ústavního soudu uvedla, že opatření představuje nepřiměřený zásah do svobody projevu. Francouzský parlament zákaz schválil na konci července, začít platit měl od září. Šlo o první zákaz sociálních sítí pro děti v Evropě. Členové Ústavní rady se domnívají, že ustanovení „představuje zásah, který není přiměřený, nezbytný ani
… více »Open-source trackball Ploopy Adept má novou verzi nazvanou A+. Stále jde o symetrický desktopový trackball s šasi z 3D tiskárny a firmwarem QMK. Novinkami jsou dvojice tlačítek, jimiž půjde také otáčet, a volitelná opěrka ruky. Funkcionalita firmwaru je rozšířena o gesta, vrstvy a možnost konfigurace za běhu. Schémata a kód jsou jako obvykle na GitHubu. A+ půjde předobjednat za 99 CAD (bez dopravy a cla/DPH).
Prusa Research představil nové modely svých 3D tiskáren: Prusa XL+, CORE One+ (Gen 2) a CORE One L+.
Crown je multiplatformní open source herní engine. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu pod licencí MIT a GPLv3+. Byla vydána nová verze 0.64. Vyzkoušet lze online demo.
NVIDIA na konci ledna vydala v beta verzi nativního linuxového klienta své cloudové herní služby GeForce NOW. Včera oznámila ukončení beta verze a oficiální podporu Linuxu.
Byla vydána nová verze 3.5.0 nástroje pro inkrementální kopírování souborů rsync (Wikipedie). Přehled oprav a vylepšení v souboru NEWS. Řešeno je 33 zranitelností.
Organizace Apache Software Foundation (ASF) vydala verzi 31 integrovaného vývojového prostředí a vývojové platformy napsané v Javě NetBeans (Wikipedie). Přehled novinek na GitHubu. Instalovat lze také ze Snapcraftu a Flathubu.
Firma IBM uvedla svůj první mikropočítač Personal Computer před 45 lety, v srpnu 1981. Základní konfigurace modelu 5150 za 1 565 tehdejších dolarů obsahovala desktop s Intel 8088 a 16KB RAM, Color Graphics Adapter a klávesnici. Právě klávesnice Model F/XT vybavené kapacitními spínači, vlivné a s převodníkem dodnes použitelné, připomíná sběratelský web Admiral Shark's Keyboards.
6 z nich bylo rozhodnuto méně než 10 hlasy, 49 bylo rozhodnuto méně než 100 hlasy.A to se počítá jako remíza nebo nepočítá (tj. remíza znamená že rozdíl byl 0)?
Jen se snažím upozornit, že bavit se o pravděpodobnosti jedné konkrétní události, která už nastala (nebo nenastala), nemá podle mne dost dobrý smysl.
Dobře to ilustruje i ta diskuse, kde každému vyjde jiný výsledek podle toho, jaké dodatečné podmínky zahrne do výběru toho vzorku, vůči kterému počítá.
P(padne orel pri hodu N) = 0.5 a tyto pravdepodobnosti jsou nezavisle. Zadny problem s byesovskou interpretaci tam nevidim.
V zadani by vlastne melo byt bud P(v pristim hodu padne orel) = 0.5 nebo P(v N-tem hodu padne orel) = 0.5. V tom prvnim pripade ale neni definovana pravdepodobnost pro dalsi hody.
Tady zadne nezname parametry nejsou, takze se tam ani nepracuje s apriorni pravdepodobnosti.Neznamym parametrem je zde prave bias mince, oznacme si ho M. Plati p(padne orel | M=x) = x, pri libovolnem hodu, a tyto pravdepodobnosti jsou nezavisle. Vime ze p(padne orel) = 0.5, pokud toto tvrzeni intrepretujeme klasicky, tak je to silnejsi tvrzeni a bezprostredne odvodime, ze M=0.5. Pokud toto tvrzeni intrepretujeme bayesovsky, tak nam zarucuje pouze omezeni na pravdepodobnostni rozlozeni na M (tedy zuzuje mnozinu pripustnych rozlozeni M), mezi pripusnyma distribucema je treba uniformni distribuce; distribuce kde p(M=0.5) = 1, p(jinak) = 0; ci distribuce kde p(M=0) = 0.5, p(M=1) = 0.5, p(jinak) = 0; a mnoho dalsich.
Vime ze p(padne orel) = 0.5, pokud toto tvrzeni intrepretujeme klasicky, tak je to silnejsi tvrzeni a bezprostredne odvodime, ze M=0.5.I pri bayesovske interpretaci z toho lze odvodit, ze M=0.5. Staci to tvrzeni prelozit jako P(pri N-tem hodu padne orel)=0.5 pro vsechny N. Pokud to je ale mysleno jako P(pri pristim hodu padne orel)=0.5, tak ani frekventista nemuze udelat zaver, ze M=0.5 (protoze treba je ta mince vybrana z hromady minci, ve ktere na pulce padaji jenom orlove, na druhe pulce jenom panny). Rozdil v bayesovskem a frekvencim pristupu pak bude, ze frekventista chape M jako pevne dany parametr, ne jako nahodnou promennou.
I pri bayesovske interpretaci z toho lze odvodit, ze M=0.5. Staci to tvrzeni prelozit jako P(pri N-tem hodu padne orel)=0.5 pro vsechny N.Ne, pokud se nedozvis vysledky tech hodu (a tedy nemuzes updatovat svou bayesovskou distribuci. Napr. v pripade, ze tech 100 hodu dela druha osoba a ty se vysledky jednotlivych hodu dozvis az nakonec.
Pokud to je ale mysleno jako P(pri pristim hodu padne orel)=0.5, tak ani frekventista nemuze udelat zaver, ze M=0.5 (protoze treba je ta mince vybrana z hromady minci, ve ktere na pulce padaji jenom orlove, na druhe pulce jenom panny). Rozdil v bayesovskem a frekvencim pristupu pak bude, ze frekventista chape M jako pevne dany parametr, ne jako nahodnou promennou.Prave proto, ze M je chapan jako pevne dany parametr, tak nema smysl se bavit o jeho pravdevpodobnosti. Kdyz uz je ta mince je vybrana z hromady minci, tak je M zafixovano, akorat je nezname. Stejny pripad jako v postu Michala Kubecka. Pri 'klasickem' nebayesianskem pojeti pravdepodobnosti je v takovem pripade p(pri pristim hodu padne orel) bud 0 nebo 1, ale nevime, ktery z techto dvou pripadu to je, ale rozhodne to neni 0.5 .
Ne, pokud se nedozvis vysledky tech hodu (a tedy nemuzes updatovat svou bayesovskou distribuci. Napr. v pripade, ze tech 100 hodu dela druha osoba a ty se vysledky jednotlivych hodu dozvis az nakonec.Pokud zadani prelozim jako P(pri N. hodu padne orel)=0.5, s tim ze to je nezavisle pro vsechny N, tak bych rekl, ze lze odvodit ze M=0.5. Protoze tim ze to je nezavisle, mi prvnich 99 hodu nerekne nic o tom poslednim.
Pri 'klasickem' nebayesianskem pojeti pravdepodobnosti je v takovem pripade p(pri pristim hodu padne orel) bud 0 nebo 1, ale nevime, ktery z techto dvou pripadu to je, ale rozhodne to neni 0.5 .Hm, v tomhle mas pravdu :) Nicmene porad mi neni jasna prakticnost nebayesovskeho pristupu, alespon ne v tomhle priklade. V podstate jde jenom o to pochopit, jak je mysleno zadani (IMHO nejasne definovane). V tuhle chvili bych zadani chapal asi takhle: P(pri x. hodu padne orel) = M (nezavisle pro vsechny x), P(pri 1. hodu padne orel) = 0.5 Z toho plyne, ze M = 0.5.
Jen se snažím upozornit, že bavit se o pravděpodobnosti jedné konkrétní události, která už nastala (nebo nenastala), nemá podle mne dost dobrý smysl.Neni to ovsem podstatou filozofickeho sporu mezi bayesianci a frekventisty? (Pokud odhledneme od konkretnich technik, ktere se pouzivaji.) Jinak videl jsem ruzne modely neurcitosti, ale pravdepodobnost je stejne asi nejlepsi pokus.
Monozygotic twins, although genetically very similar, are not genetically exactly the same. The DNA in white blood cells of 66 pairs of monozygotic twins was analyzed for 506,786 single nucleotide polymorphisms known to occur in human populations. Polymorphisms appeared in 2 of the 33 million comparisons, leading the researchers to extrapolate that the blood cells of monozygotic twins may have on the order of one DNA-sequence difference for every 1.2 x 107 nucleotides, which would imply hundreds of differences across the entire genome.[27] The mutations producing the differences detected in this study would have occurred during embryonic cell-division (after the point of fertilization). If they occur early in fetal development, they will be present in a very large proportion of body cells.To protože nastane nějaká mutace po forku, která se dědí na další buňky. Stejnej problém by ale měly i umělé klony. Navíc prokud by se klony vyvíjely prostorově i časově odděleně, tak na ně bude působit rozdílnost prostředí.
Ne tak úplně, 5:12 (neboli 1:2,4) je poměr jednovaječných dvojčat k dvojvaječným dvojčatům:
Vezmeme-li ovšem v úvahu i onu informaci (byť uvedenou v závorce), že tím dvojčetem byl bratr a budeme-li uvažovat pravděpodobnost narození dvojvaječných bratrů 1:4 ze všech dvojvaječných porodů (bratr&bratr, bratr&sestra, sestra&bratr, sestra&sestra) a pravděpodobnost narození jednovaječných bratrů 1:2 ze všech jednovaječných porodů (bratr&bratr, sestra&sestra), pak se nám ta pravděpodobnost poněkud posune:
Potom by ta pravděpodobnost, že jeho bratr byl jednovaječné dvojče, byla 5/11. Přikláním se spíše k tomuhle výsledku, protože v případě, že by tím sourozencem-dvojčetem byla sestra, pak by to zadání nedávalo smysl, jednovaječných sourozenců s různým pohlavím asi moc nebude. Současně si ale uvědomuju, že ty pravděpodobnosti 1:2 a 1:4 nejsou zcela přesné, i když asi docela blízké realitě.
1. Jeden z 300 porodů je porod jednovaječných dvojčat. Pravděpodobnost, že bude náhodně vybraný porod porod jednovaječných dvojčat je tedy 1/300. Bez dalších informací je to tak P = 1/300
2. Moc jsem to nepochopil, ale vidím to takto: Mám 20597 voleb (samostatné jednotky). V každé volbě se mixuje různý počet lidí s různými náhodnými názory. Budu předpokládat, že volba je černobílá (předpoklad, který ale není v zadání!), takže 0, nebo 1.
Remízou rozumím např. stav volby šesti lidí: 011010
6 voleb provádí lidé o počtu 1-9; 49-6=43 voleb provádí lidé o počtu 10-99; 20597-49=20548 voleb provádí lidé o počtu 100 až nekonečno (matematicky, v praxi by byl limit populace- ale to jsou již informace navíc, které v zadání nejsou).
A teď je otázkou, co znamená "příští volby skončí remízou"?
A) Všechny? Pak kvůli nekonečnu lidí, kteří volí se pravděpodobnost blíží nule.
B) Jenom jedna jediná volba skončí remízou? 20548 voleb má P = 0. Počítat se tedy musí pravděpodobnost jenom z těch s menší účastí permutacemi s opakováním.

.
Pokusím se trochu rozebrat hádanku č.2:
To jsou jen drobné odchylky, na výsledku (ani na postupu) to nic zásadního nemění.Snažil jsem se, aby takhle ten komentář vyzněl, ale možná jsem to měl zvýraznit tučně nebo to na konci ještě zopakovat, tak pro příště.
Jen mi trochu uniká, co to má společnýho s Bayesem, mně na to stačil prostý selský rozum, Bayesem zcela nepostižený.Tahle úloha byla na přiřazování pravděpodobností podle empirických dat, ne přímo na byesovskou inferenci.
), 1:2,6.
Conditional probability: approximately 1/125 of all births are fraternal twins and 1/300 of births are identical twins. Elvis Presley had a twin brother (who died at birth). What is the probability that Elvis was an identical twin? (You may approximate the probability of a boy or girl birth as 1/2.)
Jako nejpřirozenější vysvětlení, proč se v některých článcích uvádí poměr 1:1:1, je to, že autoři takových článků si jsou sice vědomi, že k žádné disproporci v počtu narozených stejnopohlavních a různopohlavních dvouvaječných dvojčat nedochází, tak bez hlubší úvahy uvedou onen intuitivní poměr 1:1:1, namísto správného 1:1:2. Rozhodně to nevypadá na údaj získaný vyčerpávajícím studiem statistických ročenek britských porodnic. Pokud by se ten poměr totiž skutečně blížil k bájnému 1:1:1, pak by za tím musel vězet nějaký zajímavý biologický mechanizmus, který znevýhodňuje početí nebo donošení různopohlavních dvouvaječných dvojčat a takový fenomén by jistě dávno neušel pozornosti biologů a lékařů, takže ani autor takového článku by jistě neopomněl zmínit tenhle zajímavý nesoulad.
Jestli ovšem dokážeš statisticky doložit, že oproti předpokladům porodnice produkují jen polovinu různopohlavních dvouvaječných dvojčat, pak pevně věřím, že komise pro udílení Nobelovy ceny se o tobě přinejmenším dozví.
Záhada chybějících různopohlavních dvouvaječných dvojčat vyřešena! Patrně z důvodu vysokých nákladů se u každého porodu dvojčat nezjišťuje, zda jde o jednovaječná či dvouvaječná dvojčata a proto jsou k dispozici jen společné statistiky. Uvědomíme-li si, že na 2 dvouvaječná dvojčata připadají 1 dvojčata jednovaječná, začíná to do sebe krásně zapadat. Můžeme si to demonstrovat na hypotetickém vzorku 300 porodů dvojčat:
To je zcela samozřejmé, že v biologii nic nefunguje strojově na 100%, takže ani poměry narozených dvojčat nebudou zcela přesné, jen ta odchylka bude v řádu malých jednotek procent, ovšem už ne desítek procent, jak by naznačoval poměr 1:1:1 místo 1:1:2. Takhle zásadní odchylka by si už jistě vyžadovala pečlivější studium a nějaké uvěřitelné vysvětlení, které by určitě zaznělo i v povrchnějších článcích o problematice dvojčat. Vzhledem k tomu, že žádné takové zmínky nikde k dohledání nejsou, dá se celkem logicky usuzovat, že poměry narozených dvojčat jsou dostatečně blízké teoretickým předpokladům, což je v případě jednovaječných dvojčat 1:1 a u dvouvaječných 1:1:2.
Vzhledem k předmětu tohohle blogu je tedy podstatné, že zastoupení dvouvaječných bratrů v populaci dvouvaječných dvojčat je 25% a o tom asi celá ta diskuze byla. Nezaznamenal jsem zásadní důkaz, že by jejich podíl měl být 33%, jak se tu někdo snažil argumentovat.
Tiskni
Sdílej: