SLAM

21.1.2012 21:00 | Přečteno: 12591× | Názory | poslední úprava: 26.2.2015 05:55

V padesátých letech minulého století málem vzniklo první autonomní atomové monstrum. Autonomní proto, že ho nikdo neřídil - jednou vysláno mělo křižovat svět a ničit vše nad čím přeletělo. Atomové proto, že jeho motor byl náporový ramjet poháněný nestíněným 600MW atomovým reaktorem. Monstrum proto, že mělo nést 26 vodíkových bomb a díky nestíněnému reaktoru zabíjet už pouhým přeletem. Pokud by někdy došlo k jeho vypuštění, pravděpodobně by pro lidstvo nebylo žádné zítra.

Naštěstí pro nás, budoucí generace, nebyla tato střela nikdy dostavěna. Na druhou stranu k tomu nebylo daleko a jediný důvod proč k dostavění nikdy nedošlo bylo praktické zavedení mezikontinentálních balistických střel přibližně ve stejné době.

Létající páčidlo

Od roku 1946 probíhal v USA výzkum nukleárních motorů v rámci projektu NEPA (Nuclear Energy for Propulsion of Aircraft) - atomem poháněného bombarderu. Od poloviny padesátých let pak také začal vývoj a výzkum střel s plochou drahou letu.

Studená válka probíhala plným proudem a tak si v roce 1956 podaly americké Air force žádost na atomem poháněnou, okřídlenou střelu. Ta měla být dle zadání schopná doručit atomové bomby nad území protivníka, což v té době obstarávaly pouze konvenční bombardéry.

Tak vznikl projekt SLAM - Supersonic Low Altitude Missile, do češtiny volně přeloženo jako "nadzvuková, nízko letící střela", kterému bylo přezdíváno Flying Crowbar (Létající Páčidlo).

(Obrázek pochází ze stránek http://www.bisbos.com/air_missiles_pluto.html)

Jednalo se o téměř 27 metrů dlouhou a 1.5 metrů širokou, aerodynamicky zaoblenou střelu, jenž byla schopna nést až 26 jedno-megatunových vodíkových bomb, či menší počet bomb s větším účinkem. Pohon měl být zajištěn nestíněným nukleárním náporovým motorem, což mělo několik výhod a několik nevýhod.

Mezi výhody tohoto typu nukleárního pohonu patří relativně nízká váha střely - pouhých 27 549 kilogramů, což je o dost méně, než v případě kdy by byl použit stíněný ramjet a reaktor. Další výhodou byl obrovský dosah střely, který mohl teoreticky dosahovat až 182 tisíc kilometrů, což by stačilo na více než čtyři a půl obletů země. To vše při rychlostech mezi mach 3.5 a 4.2, v závislosti na výšce.

Díky vysoké rychlosti, nestíněnému reaktoru a náporovému motoru, kde vzduch protéká přímo skrz reaktor, měla střela zabíjet a ničit už jen svým přeletem. Intenzita neutronového záření měla být dostatečná, aby zabíjela a způsobovala nemoc z ozáření v oblastech nad kterými by se pohybovala. Při rychlosti mach 3.5 ve 300 metrech výšky mala střela produkovat hluk 162dB, což mělo údajně samo o sobě stačit k okamžitému ničení budov a zabíjení lidí v okruhu stovek metrů.

Po vypuštění měla SLAM vystoupat do výšky okolo 9 kilometrů, kde se mela pohybovat až k území nepřítele. Tam by poklesla na 300 metrů, aby se vyhnula detekci pomocí radarů. Díky rychlosti by proti ní prakticky neexistovala obrana - zasáhnout něco co se k vám blíží rychlostí skoro kilometr za vteřinu a kličkuje ve třech stech metrech výšky by byl velký problém i dnes, přestože žijeme v době počítačů s frekvencemi v řádu gigahertzů a radarů s dosahem stovek kilometrů.

(Obrázek pochází ze stránek http://www.bisbos.com/air_missiles_pluto.html)

Jakmile by se střela ocitla nad cílovou oblastí, odhodila by jednu z 26 vodíkových bomb a pokračovala nad další cíl. Padl dokonce návrh, aby po odhození všech bomb létala křížem krážem nad sovětským svazem a ozářila tak tak co nejvíc lidí a nepřátelského území. Na konci své letové životnosti, která se počítala ve dnech a týdnech, měla střela provést sebedestrukci nárazem do prioritního cíle, který by zničila jednak kinetickou energií, druhak zamořila zničeným reaktorem.

Projekt byl ukončen po sedmi letech, prvního července 1964, kdy se Američani začali probouzet z nukleárního poblouznění (atomovou bazuku už jste viděli?). SLAM se tou dobou začal jevit jako moc drsná zbraň - představa střely o velikosti lokomotivy, která celé dny a týdny krouží vzduchem a hledá svého nepřítele jako jezdec apokalypsy byla nakonec moc děsivá i na tehdejší neutěšenou dobu. Panovaly obavy, že rusové budou pouhou existencí střely nuceni vytvořit podobný koncept nezastavitelné zbraně, což by nebylo dobré ani pro jednu stranu. Zároveň v té době začalo zavádění balistických střel jako prostředku odstrašování, takže nakonec byl projekt zrušen, přestože do něj byla vložena na tehdejší dobu obrovská suma peněz - 260 milionů před-inflačních dolarů.

Těsně před ukončením na SLAM pracovalo 177 inženýrů a vědců na plný úvazek, v dobách největší slávy to bylo přes 350 výzkumníků.

Konstrukce

Vývojáři střely se museli potýkat s velkými problémy, které vedly k vývoji několika technologií, jenž se používají dodnes. Střela byla postavena tak, že balancovala na samé hraně možností tehdejších možností výroby prakticky s nelimitovaným rozpočtem, což bylo do té doby něco nevídaného (uvědomte si, že šlo o padesátá a počátek šedesátých let, kdy projekt Apollo ještě nikomu nic moc neříkal).

Velký postup v té době díky střele zaznamenala metalurgie, aerodynamika, navigace a také stínění elektronických součástek proti radioaktivitě.

Tělo

Tělo střely bylo tvořeno z do té doby neznámých materiálů, schopných dlouhodobě odolávat vysokým teplotám. Ty vznikaly jednak třením se vzduchem, díky rychlosti, jakou se střela pohybovala, druhak jako produkt štěpné reakce v atomovém reaktoru.

(Obrázek pochází ze stránek http://damonmoran.blogspot.com/2008/08/project-pluto-slam.html)

Některé díly náporového motoru si sáhly až na samou hranici fyzikálních možností. Okolí výtokových trysek mělo být například pokryto zlatem, aby se zlepšilo vyzařování tepla, protože chlazení nebylo ani přes mohutný průvan dostatečné. I tak se ale počítalo s tím, že střela bude létat s některými částmi rozžhavenými do ruda. To bylo možné jen díky tomu, že neobsahovala prakticky žádné pohyblivé části.

Náporový motor

Princip náporového motoru (ramjetu) je poměrně jednoduchý:

Jedná se o otevřenou, na obou stranách zúženou komoru. Do té je na vstupu díky pohybu letounu vháněn vzduch, jenž je hned za sací rourou zpomalen pomocí překážky, čímž dochází k nárůstu tlaku. Do proudu vzduchu je vstřikováno palivo, které shoří a ohřeje vzduch, což má za následek jeho prudké rozpínání a další nárůst tlaku. Díky tomu se vzduch velice rychle dere ven, jenže vstupem to nejde (tlačí tam nově příchozí vzduch), takže uniká zúženým výstupem a dodává tak letounu energii nutnou pro pohyb a nasávání.

(Obrázek pochází z wikipedie http://en.wikibooks.org/wiki/File:Ramjet-schematic-kk-20050816.png)

Ramjety umožňují pohyb vysokou rychlostí (~mach 4), při zachování malé hmotnosti a velikosti. Na druhou stranu, díky tomu že se jedná o náporový motor je nutné nejprve urychlit letadlo či střelu na rychlost, při které vznikne dostatečný tlak vzduchu na vstupu. K tomu je zapotřebí dalších přídavných motorů, které se zapínají při vzletu a přistání.

Nukleární náporový motor

Nukleární ramjet pracuje podobně, akorát místo paliva se používá pouze teplo z reaktoru. To ohřívá vzduch, jenž se rozpíná a je tak vytlačován z komory.

Prakticky je možné zkonstruovat dva druhy nukleárních ramjetů:

Nepřímý, který je zapojený podobně jako klasická jaderná elektrárna. Reaktor ohřívá primární okruh, který ohřívá sekundární okruh, jenž ohřívá vzduch. Tento druh reaktoru byl vytvořen a uvažován pro pilotované atomové bombardéry, ale tíha stínění byla nakonec moc veliká, takže to Američané vzdali. Perličkou je, že rusové atomový bombardér měli, s relativně malým stíněním. Nebylo to díky převratnému vynálezu lepšího stínění, ale díky "dobrovolníkům".

Přímý, kde je vzduch vháněn přímo do reaktoru a zároveň slouží jako chlazení. Tento přístup je poněkud brutální, protože i když dosahuje vyššího výkonu a konstrukce je relativně lehká, jednoduchá a více/méně bezporuchová, vzduch procházející reaktorem je silně znečistěn radioaktivními prvky, které v reaktoru vznikají.

(Obrázek pochází ze stránek http://www.bisbos.com/air_missiles_pluto.html)

Pro SLAM byl zvolen přímý způsob, který byl považován za v jistém smyslu výhodu - území nad kterým střela přeletí bude zamořeno. Na druhou stranu to mělo tu nevýhodu, že střela nemohla být odpálena nad územím spojenců. U SLAMu se tedy počítalo se startem buďto na moři, nebo na poušti pomocí přídavných raket, které střelu urychlí na potřebnou rychlost.

Konstruktéři se museli vyrovnat s velkou škálou problémů, jako je nepřízeň počasí, sníh, voda a koroze, kterou slaná voda na rozpáleném těle ramjetu způsobovala. Z velké části jim to umožnila jednoduchost motoru, který neměl žádné pohyblivé díly, takže se jim to nakonec povedlo a motor byl otestován a prohlášen za připravený k letecké demonstraci. Tah motoru byl při testech úctyhodných 170 kN.

Reaktor

Jednalo se o malý kompaktní keramický reaktor, speciálně vyvinutý pro SLAM. Kódový název byl Projekt Pluto, konkrétní implementace se nazývala Tori. Reaktor byl několik let testovaný na pozemní stanici, speciálně postavené za tímto účelem.

Teplota uvnitř reaktoru dosahovala až 1400 °C a intenzita záření 4 x 1011 MEV. Jádro reaktoru bylo tvořeno 465 000 prvky paliva, mezi kterými se nacházelo 27 000 děr, jimiž protékal vzduch. Celková váha uranu v reaktoru činila 59.9 kg.

(Obrázek pochází ze stránek http://www.merkle.com/pluto/pluto.html)

Reaktor neměl stínění - žádné olovo a beton, jak je tomu zvykem u běžných, atomových reaktorů, čistě jen válec paliva zasunutý do kanálu, kterým protékal vzduch.

Pro testování reaktoru bylo postaveno speciální zařízení v poušti. Od testovací plochy vedly dvě míle dlouhé koleje, po kterých jezdil plně automatický systém (v roce 1960!), jenž reaktor po testech automaticky odvezl do demontážní haly, jelikož reaktor byl vysoce radioaktivní. Pro testy bylo použito víc než 25 mil potrubí, ve kterém se nacházel stlačený vzduch pro vytvoření dostatečného náporu na motor při simulaci ramjetu.

Navigační systém TERCOM

Díky velkému doletu bylo jasné, že SLAM bude potřebovat něco víc, než jen inerciální navigační systém (dále jen INS), který se v té době používal pro navigaci střel.

INS funguje na principu zaznamenávání změn uhlu pohybu a zrychlení, čehož lze při znalosti pozice počátečního bodu využít k navigaci v prostoru. Inerciální navigace v té době však nebyla moc přesná, jelikož využívala převážně gyroskopů, což jsou mechanické přístroje a jako takové mohou být vyrobeny pouze s limitovanou přesností. Díky tomu šlo tento systém použít pouze na relativně krátké vzdálenosti (desítky/stovky kilometrů), jelikož neexistoval mechanismus opravy informace o prostorové lokaci.

Kvůli nedostatkům v INS byl pro SLAM vytvořen systém zvaný TERCOM - TERrain COntour Matching, do češtiny volně přeloženo jako "porovnávání obrysů terénu". Ten funguje tak, že radarová anténa získává "obraz" okolního terénu - hor, kopců a údolí. Obraz je poté převeden na digitální informaci (v té době to muselo být něco relativně primitivního, protože počítače měly minimální RAM) a porovnán s uloženými vzory. Tak střela v libovolný okamžik ví, kde se nachází a nepotřebuje k tomu aktivní navigační systémy, jako je třeba GPS, který tou dobou ostatně neexistoval a navíc se dá rušit.

Data pro porovnávání jsou získávána radarovým a magnetickým mapováním ze satelitů na oběžné dráze. Z těchto dat je poté vytvořena výšková a magnetická mapa. Výšková mapa se používá při letu nad pevninou, magnetická při letu nad mořem.

(Obrázek pochází ze stránek http://www.ausairpower.net/TE-Cruise-Missiles-1985.html)

Střely využívající TERCOM většinou neobsahují mapu celé země, ale jen okolí předpokládané dráhy, navíc data z TERCOMu často slouží jen jako oprava pro interní INS. Jak to přesně bylo u SLAM jsem se nikde nedočetl. Osobně si myslím, že střela mohla obsahovat větší mapu, jelikož váha dalšího vybavení nehrála velkou roli a místa bylo v těch 26 metrech také dost. To je velký rozdíl oproti běžným střelám, kde se počítal (a počítá) každý gram, kvůli omezenému množství paliva.

I když SLAM nebyla nikdy vyrobena a vše zůstalo jen u prototypů, TERCOM je jedním z příkladů technologie, která si našla využití jinde. Dodnes se využívá spolu s dalšími systémy například ve střele Tomahawk a vlastně prakticky ve všech střelách s plochou drahou letu.

Palubní elektronika

O elektronice použité ve SLAM se mi toho bohužel moc zjistit nepodařilo. Jediné, co je jisté je, že byla speciálně vyvinuta tak, aby odolala vysoké radiaci. Některé součástky byly vyrobeny jako radiačně odolné, jiné byly odstíněny.

Je docela pravděpodobné, že technologie použité v elektronice SLAMu byly později využity v kosmu, kde je záření také nemalé.

Nepodařilo se mi zjistit podrobnosti o palubním počítači, použitém typu paměti, sběrnic atd.. S určitostí vím jen to, že se tam nějaký nacházel, protože TERCOM nemohl operovat bez něj. Počítač kromě navigace údajně uměl přijímat aktualizace povelů přes rádiové spojení, s možností autodestrukce, popřípadě navedení na jiný cíl. Od určité doby letu, či po určitém povelu se však přepnul do autistického módu, takže již nereagoval na povely z venčí, aby se střely nemohl zmocnit nepřítel.

Závěr

SLAM je mnohými považován za nejvíce smrtící zbraň, která kdy byla vyvíjena. Když jsem na ní před čtvrt rokem poprvé narazil, byl jsem fascinován. To co je na SLAMu tak děsivé není schopnost nést vodíkové bomby, ale nezastavitelnost kombinovaná s naprostou bezohledností pohonu, který spálil vše nad čím přeletěl neutronovými paprsky z nestíněného reaktoru.

Teprve tehdy jsem si uvědomil, jak zoufalí museli lidé být ve studené válce, když vynaložili miliony dolarů a spousty lidských sil na zbraň, kterou se snažili odlehčit tlak pistole na vlastní hlavě, namířením větší pistole na hlavu protivníka, v duelu, který nešlo vyhrát.

Co se během těch sedmi let honilo v hlavách vědců a inženýrů, pod jejichž rukama vznikal za neomezeného přísunu peněz přístroj tak smrtící, že na světě dodnes nemá konkurenci? Museli být určitě nadšení pokrokem, který dělali, protože o většině technologií použitých k výrobě v té době nepsali ani autoři sci-fi. Když se tak dívám na ty fotky, dochází mi, že cokoliv bylo možné, neexistovaly žádné bariery, žádné nepřekročitelné hranice. Na jednu stranu to muselo být úžasné, na druhou stranu děsivé, tak jako celý koncept SLAMu. Nedokáži si dost dobře představit morální dilema práce na naprosté špičce technologie, která mohla zničit svět.

Myslím že můžeme být jenom rádi, že SLAM nebyl nikdy dokončen, protože již jen svou existencí by změnil poměr bojových sil na jedné straně, což mohlo vést buď k válce, nebo ještě intenzivnějšímu a bezohlednějšímu zbrojení.

Odkazy:

• Pluto/Slam - bisbos.com - stránky autora, jenž s laskavým svolením zapůjčil 3D ilustrace

• SLAM na anglické wikipedii
• Project Pluto na anglické wikipedii - informace o reaktoru
• CRUISE MISSILES - detailní článek o střelách s plochou drahou letu, jenž obsahuje podrobné informace o TERCOMu

• The Flying Crowbar - poměrně detailní článek z Air& Space Magazine
• SLAM Supersonic Low-Altitude Missile - velice podrobný článek o SLAM
• SLAM voughtaircraft.com - docela dost informací na stránkách jedné z firem co se na SLAM podílela

Krátké články

• The Little Crowbar That Could - krátké shrnutí o SLAM
• Vought SLAM (Pluto) - krátký článek, pěkná tabulka v evropských jednotkách
• The Missile From Hell - několik informací populárně naučného typu
• Cruise Missiles Of The 1950s & 1960s - úplně dole je pár informací a obrázek ukazující stínový tvar střely
• Pluto (cruise missile) - článek shrnující většinu informací
• The Doomsday Device or what does Coors, Crowbars and Pluto have in common?
• What was Project Pluto?
• Supersonic Low Altitude Missile - jakási podivná prezentace čtená počítačem
• www.nv.doe.gov/library/factsheets/DOENV_763.pdf - dvoustránkové PDF o SLAM, spíše základní informace

Pár fotek a videí

• The Flying Crowbar - článek obsahující video z testu reaktoru
• Supersonic Low Altitude Missile - španělský článek s libovými fotkami
• Project Pluto - SLAM - dvě odněkud oskenované fotky
• Project Pluto na wikimapii - pár zajímavých fotek a mapa oblasti kde byl vyvíjen Projekt Pluto (reaktor)
• Fotky NASA z aerodynamických testů SLAMu
• Project Pluto (SLAM) - krásný vysvětlující obrázek
• Detailní plány a nákresy s možností stažení za 8$
• VT-858 The Big Stick - nejsem si jistý kam toto video zařadit, v podstatě je to SLAM, ale nesedí označení ani jména firem

Plastikový model SLAMu

• http://www.fantastic-plastic.com/ProjectPlutoPage.htm - spousta fotek modelu a nějaké to povídání
• http://www.fantastic-plastic.com/ProjectPlutoCatalogPage.htm - zde si ho můžete objednat za 125$ + poštovné

Discovery Channel - Nuclear Airplane

• http://www.youtube.com/watch?v=xb7uZQ1_n4w - 1/5
• http://www.youtube.com/watch?v=w4MfrvMnnww - 2/5
• http://www.youtube.com/watch?v=0TzCPZyAmpQ - 3/5 (informace o atomových motorech)
• http://www.youtube.com/watch?v=udLJbSywzBM - 4/5
• http://www.youtube.com/watch?v=Dp-0Y8lQ-JQ - 5/5 (od druhé minuty informace o SLAMu)

Discovery Channel - Project Pluto (dokument přímo o SLAMu)

• http://www.youtube.com/watch?v=b38fOhKPk1Y

Missiles of war

• MISSILES - MACHINES OF WAR [ NATIONAL GEOGRAPHIC ] PART 3 OF 4 (detailní informace o TERCOMu a nějaké to info o SLAM od druhé minuty)

Licence

Článek o SLAM, jehož autorem je Bystroushaak, podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Zachovejte licenci 3.0 Česko .

Pokud chcete přidat článek na vlastní stránky, byl bych rád kdyby jste mi napsali email, jsem totiž docela zvědavý člověk, ale povinnost to není :)

Fotky nejsou součástí článku a doporučuji vyhledat a kontaktovat autory, pokud chcete článek kopírovat i s nimi, nebo na ně linkovat tak, aby se nacházely na cizích webech. Osobně jsem autorům napsal a od některých dostal svolení je použít, jiní se neozvali. Pokud se ozvou se záporem, jejich dílo bude stáhnuto.

       

Komentáře

[loki]

Krasna zbran, krasny clanek. diky moc za nej

[TM]

Článek velmi zajímavý, ale že by to byla krásná zbraň?
Spíš výplod chorých zelených mozků.

Docela by mě zajímalo, co by člověk vašeho zvláštního ražení říkal na podobnou zbraň vyprodukovanou chorými zelenými mozky z tehdejšího Sovětského Svazu. Tipuju, že by šlo rázem o nelidský výtvor :-]

[pic]

to máš těžký - lidstvo se řeže od doby co slezlo ze stromů - na úrovni jednotlivce se můžeš rozčilovat a křičet o míru, ale na úrovni národů je to už jinak

na zbraních je krásný to, že většinou jsou to dokonalý a perfektně optimalizovaný a vymyšlený nástroje (když pomineš jejich účel) pokud možno bezchybně plnící svouji funkci a je celkem jedno v čí dílně je udělali

porovnej třeba i jen vojenský hadry - jejich výdrž/cenu s jakýmkoli jiným oblečení

[Grunt]

perfektně optimalizovaný a vymyšlený nástroje

Doslova exemplární příklad.

[loki]

Zbrane se mi vzdy libily a lhostejno kdo je vyrobil. Obdivuji koncept zbrane a hlavne jeji pohon. Jinak samozrejme pouziti takoveto zbrane bych odsoudil.

[AsciiWolf]

Je třeba si ovšem uvědomit, že většina technologií, které v dnešní době používáme (počítače, Internet, ...), vznikla původně především pro vojenské (ok, i vědecké; ale ve velké míře vojenské) účely.

Ať se nám to líbí nebo ne, války a armáda velkou mírou urychlily technický pokrok lidstva.

Tohle právě umožnila situace, která v době válečných konfliktů panuje: Napjatá situace, nedostatek času, dostatek financí a nutnost vymýšlet co nejdokonalejší a nejefektivnější technologie - ideálně tak, aby byly dokonalejší, než ty, které má protivník...

[Filip]

Ať se nám to líbí nebo ne, války a armáda velkou mírou urychlily technický pokrok lidstva.

Nemůžu souhlasit. Odčerpaly obrovské množství zdrojů (a životů), které mohly být užity efektivněji. Iluze vzniká tím, že ty zdroje byly zoufale právě uvolňovány v dobách válek.

[Bystroushaak]

No, za války hlavně musíš podávat nějaké výsledky. Za studené války technologie neuvěřitelně pokročila, spousta nových vynálezů, objevení nových koncepcí a odvětví vědy.. Třeba projet Apollo kromě toho že doručil člověka na měsíc způsobil revoluci v miniaturizaci elektroniky, díky které dnes máme počítače a integrované obvody vůbec.

Před 40 lety se lidé procházeli na měsíci, stavěli vesmírné stanice a v plánu byl mars. Posledních 20 let se jen plácáme na místě a vylepšujeme již objevené. Z demokratické části světa se vytratila rozhodnost a cílevědomost, jak to je imho vždy mezi válkami. Prostě si jen tak spokojeně přežíváme bez nutnosti nějakého tahu vpřed.

[marek_hb]

+ 1 000 000

[Bedňa]

Vojna vznikne vždy s časovým odstupom, keď ľudia zabudnú na jej hrôzy, asi je čas.

[pc2005]

Skvělej článek, ovšem brutální zbraň brr.

[cazfe]

Díky za článek, musím říct že ačkoliv mě zbraně nikdy moc nezajímali, tak tahle nemůže nezaujmout. A pokud se to spojí s dobře napsaným článkem. Skoro mě až mrzelo že jsem to už dočetl

[vlastikroot]

Na prvni pohled to vypada jako vibrator s drazdidlem klitorisu Ale jinak fakt brutal, pekna hracka.

[Migi]

boha ja to zprvu četl jako vibrátor s plochou dráhou letu

[pc2005]

OMG... ... No někdo to první napsat musel .

[Jezekus]

Diky moc za tento clanek, netusil jsem o existenci nejakeho podobneho mostra. Paradne sepsano

[Bystroushaak]

Díky za pochvaly.

Jinak z plného srdce doufám, že se zde nenajde zlovolný amorální skřet s přebytkem peněz, který jako demonstraci své zkaženosti koupí za 8$ detailní obrázky a plány a hodí je na uloz.to. To by bylo totiž odsouzeníhodné a nanejvýš hanebné.

[pic]

ono rusové nebyli o moc menší magoři ...

V 60. letech minulého století existoval v Sovětském svazu projekt na výrobu tzv. zbraně posledního soudu - bomby, která měla nést jméno Ivan. Mělo se jednat o nejsilnější termonukleární zbraň, kterou kdy člověk vyrobil, o síle plných 200 Mt TNT. V rámci projektu Ivan byla nejprve sestrojena 50 Mt zmenšená verze, a na počátku 60. let byla z bombardéru svržena nad ostrovem Novaja Zemlja. Atomový hřib vystoupal až do stratosféry a byl dobře vyditelný i z míst vzdálených přes 500 km od epicentra výbuchu. Jednalo se o vůbec nejsilnější termojaderný výbuch uskutečněný člověkem, k žádnému vyhoření atmosféry přesto nedošlo. Po této úspěšné zkoušce byl schválen projekt na výrobu 100 Mt bomby. Zbraň byla skutečně sestrojena v obřím hangáru, avšak byla tak mohutná (měřila desítky metrů), že nebyla nikdy vyzkoušena, neb se v té době v SSSR nevyskytoval letoun, který by s ní dokázal vzlétnout. Po úspěšném sestrojení této 100 Mt bomby bylo jasné, že půjde postavit i 200 Mt bombu Ivan. Zbraň byla od počátku koncipována jako kombinace termonukleární a zároveň špinavé bomby. Základní myšlenka byla vskutku ďábelská. Obří tanker brázdící sovětské vody ponese v podpalubí bombu Ivan, a zároveň bude sloužit jako skladiště veškerého vyhořelého jaderného paliva z ruských jaderných elektráren, jakož i jaderného odpadu z výroby jaderných zbraní a z jaderného výzkumu. Velení tankeru bude neustále ve spojení s Moskvou, a ve chvíli, kdy by došlo k jadernému útoku na Sovětský svaz a další perspektiva rozvoje světového komunismu by byla vážně ohrožena, vydal by kapitán příkaz k odpálení Ivanu. Samotná exploze bomby by způsobila jen lokální škody v perimetru řádově stovek kilometrů od epicentra výbuchu, a navíc pouze v sovětských výsostných vodách. Avšak milióny tun jaderného odpadu, obsahujícího plutónium a další vysoce radiotoxické nuklidy by se výbuchem odpařily do atmosféry a postupně pokryly povrch celé planety. Během několika měsíců po výbuchu bomby Ivan, by mnohobuněčný život na planetě přestal existovat. Když s tímto plánem přišli sovětští vědci za prezidentem Chruščovem, pronesl, že patřej všichni do blázince a poslal je s tim do prdele. Takže kdyby existovala nějaká možnost, jak termonukleárně zapálit zemskou atmosféru, jistě by se v arzenálech ďábelských vojenských plánů světových jaderných mocností z období studené války vyskytovala. Žádné projekty ani úvahy v souvislosti s touto možností jak zničit život ve vesmíru, však dosud známy nejsou.

převzato odtud

[Bystroushaak]

Jojo, o tom jsem četl. Američani si také různě hráli. Dobrá sranda byla, když u jedné bomby přidáním neutronového zrcadla vzrostl výkon o 50MT, takže se generálové málem vypařili spolu s bombou :P

Jinak zajímavý je taky Dead hand koncept.

[Mrkva]

Američani si také různě hráli. Dobrá sranda byla, když u jedné bomby přidáním neutronového zrcadla vzrostl výkon o 50MT, takže se generálové málem vypařili spolu s bombou

Ehm, to asi ne. Největší odpálená bomba měla 50Mt a byla sovětská. Největší americký kousek měl nějakých 15Mt (Castle Bravo), asi myslíš tuhle. Očekávalo se tak 5Mt, ale počítali s tím, že se lithium-7 bude inertní. Nebylo.

[Bystroushaak]

Nj, je fakt že už je to nějaký ten rok co jsem to četl, takže jsem se seknul.

[Migi]

pořád mě udivuje, že po těch všech bombách a tom nukleárním svinstvu co jsme vypustili do vzduchu, tu je pořád planeta v jednom kuse s dýchatelnou atmosférou a bandou lidiček na povrchu.

Inako Tady máme Ivánka.

[pic]

příroda vstřebá hrozně moc když se jí dá čas a klid na práci

svým způsobem to bylo krásně jednoduchá doba proti dnešku - tamto je nepřítel - když on do nás BUM, tak my do něj BUM BUM a při tom všichni měli strach to spustit

přijde mi, že dneska je na světě daleko víc vymaštěnců než tehdy

[neklbaur]

Jo, přesně, dneska není problém, aby si jadernou zbraň pořídil nějaký soukromý subjekt. Někde jsem viděl článek o tom, kolik se jich za těch 50 let "ztratilo", zejména z ruských/sovětských skladů (ti v té evidenci měli asi největší bordel). Jsem si jistý, že ty "ztracené" bomby jsou teď hezky u nějakého boháče, který si tím honí své ego.

[Bystroushaak]

Heh, kdyby jen v rusku. Američani jich taky pěkných pár ztratili. Byl o tom dokument Lost bombs, ale bohužel nevím kde ho celý sehnat, našel jsem jen kousek na youtube.

[lertimir]

Nejenže vstřebá, ale v jistém směru pořád vstřebává přirozenou radioaktivitu. Zóna kolem černobylu není mrtvá zóna, ale bující příroda. Jistě je tam významně větší množství deformací a poruch způsobené zářením, ale pro přírodu jako celek to moc neznamená. Je to jen jiný výběr těch, kteří se k reprodukci nedostanou. A navíc tam zjišťují, že rostliny umí s radioizotopy pracovat. Některé je nezabudovávají do listů a stébel, a lze bez rizika jimi krmit zvířata, jiné naopak je to stébel stěhují hodně a dají pak poséct a odvést a tím pádem vyčišťují půdu.

[AsciiWolf]

Zóna kolem černobylu není mrtvá zóna, ale bující příroda.

Díky tomu, že z ní odešel (respektive byl vyhnán) člověk.

Také je třeba si uvědomit, že příroda je mnohem silnější, než si dokážeme představit a rovněž, že zvířata jsou v porovnání s člověkem nesrovnatelně odolnější.

[pc2005]

Nejsou odolnější. Spíš neřešej, pokud se narodí mrzák, nebo pár jedinců pochcípe z ozáření.

Docela mě i děsí, že tahle část evoluce u člověka nefunguje.

[Bystroushaak]

Docela mě i děsí, že tahle část evoluce u člověka nefunguje.

Ale jo, funguje, jen ne v bohatých zemích.

[pc2005]

Njn jenže chudá země nebude chtít zůstat chudá jen kvůli této výhodě. Pokud nebude mít na vybranou, tak zase má evoluční výhodu oproti zamrzlému vývoji bohatých zemí (leda, že by se začalo geneticky patchovat).

[Bystroushaak]

pořád mě udivuje, že po těch všech bombách a tom nukleárním svinstvu co jsme vypustili do vzduchu, tu je pořád planeta v jednom kuse s dýchatelnou atmosférou a bandou lidiček na povrchu.

Jo. Bylo jich hodně.

[Andy]

Tak to je dobrej hnus... Si myslím, že Černobyl a Fukušima jsou nafouknutý bubliny...Je fakt, že v okolí bydleli lidé...

Navíc je to 14 let starý, přidala se KLDR a chystá se Írán.

[Andy]

No je fakt že nyní se již dělají podzemní výbuchy, ale i tak 2000 explozí je hodně...

[kotyz]

Čína a Francie dělali nadzemní a podvodní výbuchy ještě dlouho potom co to bylo zakázaný. Třeba takovej Atol Mururoa ...

[Ondrej 'SanTiago' Zajicek]

No, pote co behem nekolika let zacatkem 60. let doslo ke prudkemu globalnimu narustu koncentrace radionuklidu C_14 v atmosfere, tak se velmoci dohodly na zakazu atmosferickych testu jadernych zbrani. viz.

[w4rr10r]

Zrovna jsem se to chystal napsat.

[Trained.Monkey]

Myslim ze by se melo rict i B.

Rusove planovali podobne zbrane pouzit i na teraforming. Tzn preskupit hory a odklonit reky, aby tekly do pousti na jihu. Predpokladalo se ze se podari sestrojit cistou termonuklearni bombu, ktera nepotrebuje radioaktivni roznetku a nezpusobuje dlouhodobe zamoreni.

[xxxxxxxxxxx]

První s tímto projektem přišli amíci, měl název "radlice". Potom se toho chytli rusáci a v rámci tohoto projektu si odpálili na svém uzemí něco kolem 138 jaderných náloží myslím. Ale už si to nepamatuji. Byl o tom super dokument který už nevím jak se jmenoval. )

[kotyz]

To asi myslíš Trinity & Beyond, dokument o atomovejch testech, tam se o tomhle krátce zmínili. http://www.csfd.cz/film/45621-trinity-and-beyond/

[mimi.vx]

lokalni skody? TSAR smazl uzemi o velikosti české republiky , takže zrovna lokalni by nebyli ...

[Mrkva]

Ale no tak, do výrazu "smazal" by spadala oblast o průměru cca 50km. Na většině území by to "jen" vytlouklo okna.

[Mrkva]

Při rychlosti mach 3.5 ve 300m výšky by střela produkovala hluk 162dB, což mělo samo o sobě stačit k okamžitému ničení budov a zabíjení lidí v okruhu stovek metrů.

Tomu se mi nechce věřit... Flashbang dá s přehledem 170dB...

Jinak by mě docela zajímalo, jaká by byla úroveň zamoření a emitované radiace po přeletu téhle mrchy. Přece jen, ten reaktor nemá _až takový_ výkon...

[Bystroushaak]

reaktor nemá _až takový_ výkon

600MW je docela slušný výkon, ale je fakt že fyzika u mě skončila na SŠ, takže bych si nerad vymýšlel. V materiálech co jsem našel se všude psalo, že by to na zabíjení lidí stačilo, ovšem je otázka, jak dlouho by to trvalo.

[pc2005]

Nebylo by to ekvivalentní plně otevřenému jednomu reaktoru Fukušima bez chlazení?

[Bystroushaak]

Já fakt nevím :D

S radioaktivitou a ionizujícím zářením to není tak jednoduché. Ten reaktor ve SLAMu jel na plné koule, neměl žádné stínění a architekruta byla docela atypická. Jediná jednotka která nějak určuje záření je těch 4 x 1011 MEV, které se vyskytly v jednom z linkovaných článků, jenže ozáření člověka se normálně počítá v sievertech a ani s nimi to není tak jednoduché. Na tohle mé znalosti prostě nesahají a co jsem tak rychlogooglil, žádný jednoduchý převod mezi tím udělat nejde.

[Bystroushaak]

Takže na anglické wiki je udáno:

The neutron flux was calculated to be 9×1017 neutrons/cm2.s in the aft and 7×1014 neutrons/cm2.s in the nose.

V článku SLAM - Supersonic Low-Altitude Missile je zase uvedeno:

As a result, the neutron flux was calculated to vary from 9 x 1017 N/CM2 in the aft section to 7 x 1014 N/CM2 in the nose. Gamma ray energy was expected to be 4 x 1011 MEV in the aft section and 1.2 x 108MEV in the electronics compartment.

U neutronové bomby, která zabíjí právě neutronovým zářením je:

Neutron bombs release a much higher amount of neutrons than a fission bomb of the same explosive yield. Furthermore, these neutrons are of much higher energy (14 MeV) than those released during a fission reaction (1-2 MeV).

Jenže chybí intenzita počet neutronů na cm2/cm3.

[Kvakor]

Osobně se divím, že vývoj dokonce nechali dojít tak daleko, protože tato zbraň byla i na studenou válku příliš děsivá, hlavně z důvodu nemožnosti zastavení již jednou vypušteného stroje (viz níže) a produkce velkého množství radioaktivních látek za chodu. Proti tomu by byla i loď z (podobně šíleného) projektu Orion čistčí, i kdyby musela startovat ze zemského povrchu, protože spad by byl lokalizovaný jen na území výbuchu.

K té apokapliptické paralele - na jedno webu byla v komenářích (které tam už nejspíš nejsou, protože stránka nejde vygooglit) dobrá paralela s ohnivým mečem, který po vytažení vzplane a už nemůže být ani zasunut zpět do pochvy, ani uhašen - jednou spuštěný rekator totiž neměl žádný způsob, jak by mohl být zpět zastaven a pokud se neměla aktivní zóna roztavit (tedy spíš vysublimovat), musel být stroj v neustálém pohybu, aby se chladil. To mělo velkou nevýhodu v tom, že nebylo možné používat stejnou taktiku jako u bombardérů s lidskou osádkou, které bylo možné v případfě planého poplachu (případně velitele, co zešílel) odvolat bez problému zpět na základnu. Tudíž jakákoliv krize, při které by byl SLAM použit, by velmi rychle přerostla v plnohodnotnou "horkou" jadernou válku, protože už samotný provoz by znamenal akt agrese.

PS: V novele "A Colder War" od Charlese Strosse, odehrávají ce v alternativní budoucnosti, ve které je anktarktická polární výprava z "V horách šílenství" od H. P. Lovecrafta součást historie, je právě tato zbraň, repektive celá jejich letka (pod kódem MK PLUTO), použita jako ultimativní zbraň zastrašování, neboť protivník má něco ještě mnohem horšího. Ke konci novely je dokonce jedna vypuštěna a jejím cílem nebyl nikdo jiný než Rusy vypuštěný (a nejspíš velmi naštvaný) Cthulhu. Moc to nepomohlo ...

[Bystroushaak]

jednou spuštěný rekator totiž neměl žádný způsob, jak by mohl být zpět zastaven a pokud se neměla aktivní zóna roztavit (tedy spíš vysublimovat), musel být stroj v neustálém pohybu, aby se chladil

Jo, to je fakt. Při testech bylo v plánu to vyřešit navedením střely do moře, v té době si s radioaktivitou moc hlavu nelámali :)

To mělo velkou nevýhodu v tom, že nebylo možné používat stejnou taktiku jako u bombardérů s lidskou osádkou, které bylo možné v případfě planého poplachu (případně velitele, co zešílel) odvolat bez problému zpět na základnu.

Ale jo, do určitého bodu to šlo. Přímo se počítalo s tím, že v případě krize se střela vypustí a nechá se někde kroužit, dokud nebude zapotřebí, nebo nebude konec krize. Ovládání bylo radiem.

V novele "A Colder War" od Charlese Strosse..

Četl jsem, dokonce mám v plánu sem časem hodit recenzi na Strosse, tak jako jsem to udělal se Stephensonem, jenže zatím jsem od něj nečetl úplně všechno, pár novel mi ještě zbývá.

[pc2005]

Jo jenže až se palivo vyčerpá dostatečně na to, aby to nezvládlo let, ale ještě zdaleka ne na zamoření, tak to nebudeš moct vypnout a až to spadne, tak se reaktor přehřeje a "trochu" znečistí okolí. Nehledě na to, že ta oblast, kde bude kroužit, bude na odepsání na hoodně dlouho (dostane tu špinavou bombu a skoro celou dobu špinavého letu) - co na to nesené vodíkovky? (btw rostoucí zamoření okolí zvyšuje pravděpodobnost chyby řízení).

[Bystroushaak]

Hm. Další možnost je, že se to vypnout dalo. Možná tam bylo nějaké nouzové vypnutí, zasunutí regulačních tyčí (které se při té teplotě nejspíš roztavily), nebo tak něco.

Docela rád bych se dostal k původní dokumentaci. Na netu se dá vyhrabat jen pár originálních článků z různých vojenských časopisů a všechno ostatní jsou jen deriváty těch původních, takže člověk se nic moc nového nedozví. Možná je to v tom 8$ obsahu.

[pc2005]

Další možnost je, že se to vypnout dalo. Možná tam bylo nějaké nouzové vypnutí, zasunutí regulačních tyčí (které se při té teplotě nejspíš roztavily), nebo tak něco.

Jo to jedině.

[Kvakor]

Hm. Další možnost je, že se to vypnout dalo. Možná tam bylo nějaké nouzové vypnutí, zasunutí regulačních tyčí (které se při té teplotě nejspíš roztavily), nebo tak něco.

Podle obrázku reaktoru to vypadá, že tam žádné řídící tyče nejsou - samotný reaktor se nejspíš za chodu reguloval pasivně termálním dopplerovským rozptylem jader (obdobně jako u tohohle typu reaktoru). Tyče tam byly leda před startem, protože za provozu by stejně nešly zasunout, i kdyby by to přežily bez roztavení (což by nebyl problém, např. bór taje až při dvou tisících, hafnium ješte o něco výš). Pravděpodobně start spočíval v jejich vytažení z chladících kanálů a následném urychlení na minimální pro motor použitelnou rychlost pomocí zmiňovaných přídavných raket.

Mimo toho, střela nemá žádný podovozek a i kdyby se podařilo reaktor odstavit, tak si nedokážu představit žádný způsob, jak by nadzvukovou rychlotí letící třicetitunová potvora s aerodynamikou sázecího koliku a doběla rožžhaveným keramickým reaktorem vespod dokázala přístát bezpečně.

[Bystroushaak]

Na tomhle obrázku je to položka 34. Ale je fakt dost možné, že byly pouze vysouvací a sloužily jen k nahození motoru.

S tím přistáním máš samozřejmě pravdu, počítal jsem s pádem do vody.

[Kvakor]

Na tomhle obrázku je to položka 34. Ale je fakt dost možné, že byly pouze vysouvací a sloužily jen k nahození motoru.

Je to možné, možná to byly spíš regulační tyče, vůči zbytku reaktoru jsou příliš malé na odstavení. Protože při vysokých rychlostech je velmi strmá závislot výsledné rychlosti na tahu motoru, na změnu rychlosti při manévrování by to stačilo.

[kotyz]

Na wiki je o tom taky článek a tam psali že jak se reaktor zapnul, už nešel vypnout. A co udělali jako první věc ve Fukušimě? Zasunuli regulační tyče! A pomohlo jim to? Ne. Budou to muset ještě pár let chladit něž to přestane bejt horký a pak to budou dalších asi 20 likvidovat ...

[Bystroushaak]

Na wiki je o tom taky článek a tam psali že jak se reaktor zapnul, už nešel vypnout.

Teď mluvíš o SLAMu? Nějak jsem si toho nevšiml. Pod Project Pluto je ale zmínka:

Pneumatic motors necessary to control the reactor in flight had to operate while red-hot and in the presence of intense radiation.

Takže reaktor byl nějak ovládaný.

[kotyz]

Project Pluto byl ten pohon pro SLAM. Takže je to vlastně jedno a totéž. Je tam stránka pro obojí, ale většina textu i obrázků je tam stejná.

[Bystroushaak]

Sakra, koukám že mi z toho vypadl odkaz, odkazoval jsem na ten článek na wikipedii, proto jsem použil ty slova "Project Pluto". Jinak teď mě napadá, že jsem v tom článku mohl rovnou použít reference, ušetřil bych si tím dost práce :)

[PepaSFI]

ovládání rádiem si nějak nedovedu představit. V Černobylu s tím byly problémy, rádiem řízené buldozery byly nespolehlivé protože kvůli ionizaci signál špatně procházel. A to tam určitě byla mnohem menší radiace než pár metrů od na plný pecky běžícího nestíněného reaktoru. Myslím že to už jsou spíš spekulace, nechat to někde kroužit a vyčkávat by nejspíš nešlo. Taková rachejtle by nemohla kroužit nad vlastním územím (ikdyž kdo ví, vojáci jsou dost úchylní) a někde na půl cestě by byla velice rychle odhalená. A i když by to bylo hodně rychlé, byla by velká šance to zničit dřív než to někam doletí. Obecně byla snaha aby doba mezi možným odhalením útoku a zásahem cíle byla co nejkratší.

[Bystroushaak]

V Černobylu s tím byly problémy, rádiem řízené buldozery byly nespolehlivé protože kvůli ionizaci signál špatně procházel.

Jo, to vím. Přesto nějak vyřešili radar, který TERCOM potřeboval, takže ostatní rádiové spoje (a že jich podle toho obrázku měla docela dost) nejspíš nějak šly vyřešit taky.

Taková rachejtle by nemohla kroužit nad vlastním územím (ikdyž kdo ví, vojáci jsou dost úchylní) a někde na půl cestě by byla velice rychle odhalená.

Kroužit mohla nad mořem. Tam by díky rychlosti a schopnosti létat v pár stech metrech odhalená mohla být jen optickým pozorováním, když například přelétne nad rybářem. Jenže ten by asi stěží věděl co se to nad ním právě kilometr za vteřinu prohnalo.

A i když by to bylo hodně rychlé, byla by velká šance to zničit dřív než to někam doletí.

To fakt ne. Uvědom si že v té době Američané sledovaly Rusy ze špionážních letadel, které přelétaly nad sovětským svazem. Když po nich Rusové stříleli řízené střely, prostě se zasmáli a v klidu jim uletěli. To fungovalo do roku 1960, dokud nepřišla aféra U2. U2 přitom létal 821km/h, což je 228m/s. To není ani mach 1 (ten je 340m/s), zatímco SLAM se pohybovala na mach 3 - 4, tedy okolo ~1000m/s, jenže ve ~třech stech metrech výšky, zatímco U2 okolo 20 kilometrů a víc, kde se střela měla na co zaměřit, protože to byl prostě jediný cíl na obloze.

[PepaSFI]

radar by asi šel řešit výkonem, u tohohle by bylo jedno že to na dvacet kilometrů sestřeluje ptáky, rozsvěcí zářivky a zapaluje televize, ale s tím spojením teda nevím. Možná to ukončili dřív než dořešili tyhle detaily. Trochu jsem luštil některé ty články a narazil jsem tam na zmínku o tom že i vojenští chytrolíni se zamýšleli nad tím že ta věc je docela nápadná a že nejspíš bude snadno zjistitelná. Ten pekelný kotel by za sebou nechával tepelnou a ionizovanou stopu jak Tunguzský meteorit. Jestli by to rusové zničili nevím ale asi by to zjistili. S radary dalekého dosahu se experimentovalo dávno, ikdyž ty sovětské byly v plném provozu až někdy kolem roku 1970, ale ona by ta pekelná rachejtle stejně asi dřív nebyla v akci.

[gtz]

obě strany vymýšleli nevymyslitelné, mně celkem dostal ten jejich projekt [LRV], který vypadal jako ufo. Měl fungovat také na jaderný pohon. Kdysi jsem se zde s někým bavil ohledně těch ruských turbo-maxi-radarů a tam byl výkon o kterém se nám ani nezdá. Tedy [radar] nebo [zde]

[Bystroushaak]

ale s tím spojením teda nevím

Nj, to se už dneska asi nedovíme. Leda tak zkontaktovat někoho kdo na tom projektu pracoval, ale na to nemám skill, to by chtělo nějakého zkušeného žurnalistu :)

Ten pekelný kotel by za sebou nechával tepelnou a ionizovanou stopu jak Tunguzský meteorit. Jestli by to rusové zničili nevím ale asi by to zjistili.

No, to sice jo, ale uvědom si že to byla před-CCD a před-družicová doba (družice začali zavádět právě po té U2 aféře). Dřív to fungovalo tak, že družice fotila na normální film, který pak byl shozen na zem v tepelně odolné schránce. Z družice by to tedy nezjistili.

Jediné co mě napadá je telefonní varování do nějakého štábu, popřípadě vojenská posádka nad kterou to přeletí by měla šanci varovat třeba Moskvu, jenže tam by pořád neměli moc šancí s tím něco udělat. Nejspíš by šlo vypustit stíhače, ale s tělesem ve ~300 metrech letícím mach 3/4 by toho prostě moc neudělali ani dneska.

S radary dalekého dosahu se experimentovalo dávno, ikdyž ty sovětské byly v plném provozu až někdy kolem roku 1970, ale ona by ta pekelná rachejtle stejně asi dřív nebyla v akci.

Problém radarů je v tom, že všechny chytají jen předměty pohybující se v určité výšce. Jediná šance by byla střelu zaměřit už nad mořem, kde se měla pohybovat v 9km.

[gtz]

byl shozen na zem v tepelně odolné schránce

někde se psalo, že první pokusy byly shazovány na padáčcích a chytalo se to z letadel a balónů.

pohybující se v určité výšce

to měl prý umět ten radar co jsem psal výše.

[Bystroushaak]

někde se psalo, že první pokusy byly shazovány na padáčcích a chytalo se to z letadel a balónů.

Jo. Jinak co se tohohle týče, doporučuji knihu Kosmičtí špioni od Pacnera. Dá se sehnat v levných knihách za cca 100kč a je to výborná kniha bohatá na informace.

to měl prý umět ten radar co jsem psal výše.

To prostě nemůže, protože kopce, hory a domy, různé odrazy železitých rud v zemi atp..

[gtz]

Nechal jsem ji blb na chatě Kniha Atomoví vyzvědači je také dobrá knížka.

Jistě pokud letí raketa nízko nad zemí tak je prostě skoro nesestřelitelná. Otázka je zda v té rychlosti, kterou by ten stroj letěl zda by se vůbec dal ovládat. Proto jsem psal o možnostech zaměření. Nějaký malý stroj i stíhačka dokáže jistě takto letět ale u něčeho takového je to utopie. A ty ruské radary dokázaly jít hodně nízko. A myslím, že Samotný přelet toho stroje např. nad Prahou byl měl jistě zničující účinky.

[PepaSFI]

no to právě tyhle radary můžou, ony se totiž na ten svět dívají shora takže to lítadlo se mezi kopce neschová. Tyhle obludy uměly sledovat letadla na tisíce kilometrů. Lítadlo co za sebou táhne ionizovanou stopu jak kometa by to asi nemuselo dlouho hledat.

[Bystroushaak]

Jak se můžou na svět dívat shora? Nějakým odrazem od ionosféry, nebo jak? To mi prostě nesedí do všeho co o tom vím. Navíc pak nedává smysl ani existence AWACS. Leda že by byly na nejvyšším bodu široko daleko, ale pak by pořád vznikal určitý stín a letová hranice do které nevidí.

Všechny vyspělé státy mají své křižující střely právě proto aby se vyhnuly radarům, což balistické střely neumí. Jaký by to mělo smysl, kdyby je bylo možné jednoduše detekovat?

[gtz]

Duga-1 dokázala detekovat cíle až na vzdálenost 2500 km. Experimentální Duga-2 dokázala jít ještě hodně dále. Díky tomu dokázaly tyto dvě monstra identifikovat cíle hodně rychle.

[Bystroushaak]

No, to jo. Ale v jaké výšce a cíle o jaké velikosti? Škoda že už nechodím na střední, tam měla spousta učitelů zkušenosti z armády a na tohle by mohli odpovědět docela dobře.

[gtz]

V jakékoliv výšce. Technické parametry jsou blbě k dohledání, ale citlivost byla někde zmíněna od 10m výše. Tyto radary jsou jinak konstruované a běžně chytaly cíle o velikosti cca 10m - 120m. Tedy jakýkoliv stíhací stroj i jakoukoliv raketu.

[PepaSFI]

ano, funguje to odrazem od ionosféry. Obecně je to známé jako Over-the-horizon neboli radar co vidí za obzor. Normální radary fungují v pásmech centimetrových vln, na frekvencích v řádu gigahertzů. Tyhle vlny se šíří vpodstatě přímočaře takže podle výšky nad terénem vidí maximálně na desítky kilometrů a v členitém terénu mají spoustu slepých míst. Od ionosféry se neodráží, projdou skrz. Radary OTH používají krátké vlny, jednotky megahertzů, maximálně někde kolem 40 MHz. Tyhle vlny se odráží od ionosféry takže můžou za obzor. AWACS smysl má, radar OTH je monstrum s obrovským dosahem ale s horším rozlišením, musí se u něj složitě laborovat s použitým kmitočtem protože vlastnosti ionosféry se mění. Jen omezeně se dá směrovat. AWACS se dá operativně nasadit na konkrétním území, nedohlídne na 4000 km ale narozdíl od OTH vidí každou blechu. Křižující střely samozřejmě mají smysl, jinak by je nedělali. Svět není černobílý a to platí i ve zbraních. Detekovat se dají ale ne zas úplně jednoduše. Zničit se dají ale zas ne jednoduše. Některá unikne a zasáhne cíl. Je to o ohýbání pravděpodobnosti na tu či onu stranu. Proti každé zbrani je obrana a proti každé obraně je lepší zbraň.

[Bystroushaak]

Ah tak, díky za odpověď.

[gtz]

Duga vznikla i proto, aby se zemezilo přeletům SR-71 a aby byl přehled o tom zda se někde něco neděje. Nebyly to primární radary to byl jen první výstrahy, kdy tuto výstrahu přebíraly radary blíže k cílům. Na základě těchto vyhodnocení mohly startovat MIG-25 popř. na to mohlo reagovat PVO tak, aby narušitel byl zneškodněn. A dnes tyto radary neexistují, existuje v nějaké modifikaci ta 3-verze.

[deda.jabko]

Jinak co se tohohle týče, doporučuji knihu Kosmičtí špioni od Pacnera. Dá se sehnat v levných knihách za cca 100kč a je to výborná kniha bohatá na informace.

k tomuto tematu doporucuju dokument PBS Astrospies

[Bystroushaak]

Tak jsem to dokoukal. Dost zajímavé, dostalo mě, že rusové to fakt zmákli.

[lertimir]

tohle by se muselo sestrelovat netradičním způsobem, ne nejakou řízenou střelou, ale přece taková věc nemuže vydržet když se potká z kusem železa nebo z cihlou. Takže místo nejakých řízených střel něco jako odpálit něco co budou tisíce kousků železa treba na padáčcích a at si mašinka vyhýbá při mach 3. tohle musí mít manévrovací schopnost skoro nulovou.

[pc2005]

Jo to mě taky napadlo u sledování nějaké akční scény, kde se pronásledovaly stíhačky, že kdyby ten přední vysypal bednu hřebíků, tak by to ty motory toho zadního daly dost blbě.

BTW zajímavý by bylo sestřelit gauss/rail gunem.

[Bystroushaak]

tohle by se muselo sestrelovat netradičním způsobem, ne nejakou řízenou střelou, ale přece taková věc nemuže vydržet když se potká z kusem železa nebo z cihlou.

Zamýšlel jsem se nad tím před spaním a vyšlo mi, že by to mohlo být sice účinné, ale zdaleka ne jednoduché, protože nevíš kudy střela poletí. Pokud bys věděl přesnou trasu, tak by to šlo, jenže u křižující střely, která si trasu částečně volí sama (podle překážek) se to nedá předvídat.

Včera jsem se schválně koukal co ze sovětských stíhaček bylo schopné letět mach 3, nebo 4 a překvapivě jsem žádnou nenašel. Mig-25 (nasazován v době kdy by se do výzbroje dostala i SLAM, mimochodem dost dobrý zápisek na wikipedii) k tomu neměl daleko, ale pořád by zaostával, pokud nechtěl pilot usmažit motor, který mohl během toho odejít.

[gtz]

Bože ty jsi srandista. Proti Migu-25 neměla americká strana adekvátní letadlo. Mig-25 je zádržný stíhač, který dělá jen jedno : vyletí a vypustí raketu na narušitele. Copak nějaké dnešní stíhačky létají 3-4M?? Myslím, že i dnes nejsou taková letadla k mání. Raptor i ostatní létají poněkud méně. Pokud chceš objektívní články o MIG-25 apod. tak se koukni třeba na palbu. Pilot by motor neusmažil, jen by po přistání musel jít na go nebo do sřotu.

[Bystroushaak]

Bože ty jsi srandista.

Why so serious?

Proti Migu-25 neměla americká strana adekvátní letadlo. Mig-25 je zádržný stíhač, který dělá jen jedno : vyletí a vypustí raketu na narušitele. Copak nějaké dnešní stíhačky létají 3-4M?? Myslím, že i dnes nejsou taková letadla k mání. Raptor i ostatní létají poněkud méně.

To jako že jsem tvrdil opak? O.o

Pilot by motor neusmažil, jen by po přistání musel jít na go nebo do sřotu.

Jo. Co jsem to tak pochopil, šlo právě o to že hrozilo zničení motoru při delší době letu rychlostí okolo 3M.

[PepaSFI]

a to je ten podstatný rozdíl mezi MIG-25 a SR-71. MIG byl rychlejší. O trošku. Na chvilku. A to co dokázal na pár minut a motory musely do dílny, to měl Blackbird jako cestovku na výletech dlouhých pár tisíc kilometrů. MIG měl operační dolet asi jako moje auto dojede na jednu nádrž když nepojedu moc úsporně.

[gtz]

Musíš brát v potaz rok kdy ta MIG-25 létala. Tehdy západ neměl nic co by proti ní mohl nasadit. A to se psal rok 1966 apod. I po dobu studené války nebylo nic co by bylo rychlejší.

Srandistu jsem myslel to, že jsi hledal v ty roky něco co létalo M3-M4. Nic jiného než 25 tehdy nebylo.

Při konfliktu v Izraeli bylo dosahováno rychlostí i nad M3 bez většího vlivu na motor nebo drak letadla.

[SPM]

Musíš brát v potaz rok kdy ta MIG-25 létala. Tehdy západ neměl nic co by proti ní mohl nasadit. A to se psal rok 1966 apod. I po dobu studené války nebylo nic co by bylo rychlejší.

Čímž máme starý problém zpět - nemáme ty hřebíky na SLAM vůbec z čeho sypat

[gtz]

No kdyby ten SLAM chytil radar ta DUGA tak by proti němu vystartovalo pár 25-tek a snad nějaká raketa by se trefila. Myslím, že kdyby se přiblížil pobřeží ruska tak už by na něj byli nachystaní. A pokud letěl v tak nízké výšce tak by ho mohla sundat baterie raket, která by byla vypálena v předstihu. Prostě by do nich vletěl. A sebemenší poškození v té výšce a rychlosti by asi znamenalo pád dolů.

[PepaSFI]

hřebíky se nesypou, střílí se šrapnelová munice. Už za války takhle fungovaly protiletadlové kanóny. Střela je výbušná, někdy má předtvarované střepiny podobně jako ruční granáty, někdy obsahuje submunici, kuličky, kousky kovu. Má to časovaný zapalovač který určuje jak daleko střela doletí než vybuchne. Dřív se to dělalo ručně, pozorovatel určil jak vysoko jsou cíle a podle toho se nastavovaly náboje. Dnes to dělají počítače podle údajů radaru. Třeba systémy pro obranu lodí dokážou útočící raketu která je hodně rychlá ničit právě tímhle způsobem. Střela vybuchne na místě kde to řídící počítač určil a zasype cíl smrští střepin. Dovedu si představit že existuje podobný systém i proti velkým střelám s plochou dráhou letu, takzvaným křižujícím což byl SLAM taky. Tady je ukázka střelby kanónu Bofors kde je kromě klasické munice i ukázka účinků těch šrapnelů.

[Bystroushaak]

Tak kashtan nebo phalanx určitě taky zaberou, ale minimálně druhý jmenovaný nemá moc dosah (4km).

[gtz]

myslím, že nejde o dosah, ale o načasování tak, aby ta střela vlétla do smršti střepin..

[Bystroushaak]

Jasné no. Jen mi pořád není jasné jak jí přinutit letět tam, kde mám něco podobného k dispozici. To bys to musel rozmístit podél hranic tak aby se jednotlivé CIWS mohly krýt.

[gtz]

rusko mělo sofistikovanou obranu a DUGa byla první co něco chytla odsud šly informace na palebné pulty PVOs. Ty byly rozmístěné kolem moří ... celkem hustě a možná by se dalo předpokládat, že SLAM chytnou nad mořem a dle toho se bude celé vše vyvíjet. PVO v součinnosti s letectvem... Někde jsem o tom četl jako síť se dala udělat z jejich raket a stíhaček.... Musím si vzpomenout, snad to máým někde v bookmarku.

[Bystroushaak]

Teď jsi mi připomněl, že kolem každého města byly z různých stran houfy raketových baterií, připravených sundat cokoliv co se k tomu městu přiblíží a nebude se to tvářit dost přátelsky.

Moc bych o tom nevěděl, ale pak byla nějaká aféra, že google/seznam na mapách podobná místa krapet zapomněl cenzurovat, takže ses mohl podívat kde stojí. Bavili jsme se o tom na praxi a když to zaslechl jeden z mistrů, nějak z něj vypadlo že tam vlastně sloužil, tak se trochu rozpovídal jak bránili zem proti imperialistům :)

[gtz]

Já jsem byl na západě - dole Domažlice a tam jich bylo také pár. V palebném postu tedy ostrém byly hlídky s ostrýma. Tehdy když se nad kasinem prohnala Cobra (asi se šla podívat co jíme) tak z toho byl velký humbuk, že ji PVO nesundalo. Ona letěla nízko, unikla díky počasí hláskám a i když přilétla parta migů ze stojky v Plzni tak se ji nepodařilo chytnout.

U nás to byla pohoda, ale někde byla mapa jak byla chráněná Moskva a rusko. Jen šílenec by se tam vydal.

[gtz]

Příloha:

• Obrana_Moskvy.jpg (220470 bytů)

Např. zde [palba] je popis ruských raketových základen a např. zde [je] je rozmístění již v roce 2001. Přiložil jsem přílohu ta je [odtud]. Když se podíváš na ten obrázek vidíš jak to tam bylo hustý (obrana za studené války).

[lertimir]

To zas ne. Blackbird létal 1966-1998, takže byli stejně. Ale Blackbirdů se postavilo jen 32 z toho se 12 postupně zničilo při nehodách. MIG-25 se vyrobilo přes 1000 strojů. A také Blackbird nebo bojový stroj, ale průzkumný letoun, v boji byl na nic.

[gtz]

Oba letouny na tom jsou zhruba stejně. Ani MIG-25 nebyla stavěná na boj proti ostatním letadlům. Ona byla jen zádržný stíhač nic jiného. Tedy styl vystartuj, vypal rakety a zmiz. Ani Izraelci proti ní nic nezmohli, než něco udělali byla pryč. Párkrát na ní udělali nějakou flignu, kdy se jim ji podařilo dostat, ale přímý boj nevyhledávala protože neměla pevnou kanonovu výzbroj. SR-71 kdyby mělo dojít k boji by byla velmi snadným cílem proto létala tak aby na ni 25 nemohla. Když byly zavedeny 25 k útvarům na dálném východě pak přeletů nad územím ruska hodně ubývalo. A proč nechat nad sebou létat něco takového?

[gtz]

Odkaz na historii na [palbě]. Rychlost cca 2981 km/h, ale při rekordech na okruhu. Ale ve skutečnosti se mluvilo o tom, že maximálka mohla být o něco vyšší. Proč také zveřejnit všechno, když to byl stroj, který dokázal utnout řádění SR-71.

[Grunt]

jednou spuštěný rekator totiž neměl žádný způsob, jak by mohl být zpět zastaven a pokud se neměla aktivní zóna roztavit (tedy spíš vysublimovat), musel být stroj v neustálém pohybu, aby se chladil.

Což takhle ho znavigovat do hlubokých vod Severního ledového oceánu a před dopadem jednotlivé části jádra od sebe mechanicky oddělit a porušit tak lehce kritické množství? To už by mohlo fungovat, ne?

[pc2005]

Vydrží nálož teplo z motoru?

BTW a přijít o desítku vodíkových bomb?

[Grunt]

Vydrží nálož teplo z motoru?

Schválně jsem mechanické oddělení pomocí nálože nikde nezmiňoval, i když upřímně přiznám, že i v mém případě to byla první věc, která mě napadla. Druhá byla, že nálož nemusí být umístěna přímo v jádře, ale dá se tam přesunout (třeba nacucnout do nasávání, o zbytek už by se mohly postarat dostatečně vysoké teploty a tlaky), třetí že mechanické oddělení nemusí probíhat nutně jen pomocí explozivních sil.

BTW a přijít o desítku vodíkových bomb?

Tak třeba po použití? I kdyby ne, termonukleární hlavice si můžeš shodit někde bokem a těleso samotné už potom navést do bezpečných míst. Otázka zněla jak zastavit motor, ne co s nim a se zbytkem.

[pc2005]

Hehe na abc se vždycky někdo zeptá. Přesunutí by možná šlo u mechanického oddělení by to snížilo spolehlivost, protože mechanické součásti pod velkou teplotou.

Po použití je naopak efektivní použít reaktor jako poslední bombu. Pokud byly navrhované účinky tak děsivé, tak je bezpečné havarování irelevantní neboť provozem byla zamořena větší plocha. Odhození bokem asi jo.

[Grunt]

Přesunutí by možná šlo u mechanického oddělení by to snížilo spolehlivost, protože mechanické součásti pod velkou teplotou.

• Však nikdo asi neočekává nic komplexního. Třeba jen blbé rozpartišnování jádra na pár diskrétních částí (furt lepší než když je pohromadě 60kg obohaceného rozžhaveného UOX), mechanický zámek nebo zarážka a postupné odemykání (nápor vzduchu už se postará o vše potřebné) po cestě tak aby každá část spadla jinde.
• S tou teplotou by mě to zajímalo. Všude se sice píše, že provozní teplota by se měla nacházet nějakých 150° pod teplotou samovznícení kontejneru (asi nějaká zirkoniová slitina, ne?), ale neměl by náhodou obtékající vzduch působit odvodem tepla prouděním a tím se snažit těleso samotné spíše ochlazovat? Neznamená, že když to dává 600MW tepelné energie, že to musí být do ruda rozžhavené, když by těch 600MW byl vzduch protékající jádrem schopen pobrat. Kdyby ne, logicky by muselo následovat zvyšování teploty o malé inkrementy až do roztavení jádra. Proto též nechápu proč by se nutně měly bórové tyče roztéct v případě pokusu o zastavení.

Po použití je naopak efektivní použít reaktor jako poslední bombu.

Spadne X-desítek kilový křáp někomu na hlavu, rozteče se u toho jádro a trochu zamoří okolí. Nadkritického množství stejně těžko dosáhne. Navíc 60kg není až tak moc — v reaktorech jaderných elektráren se palivo počítá na tuny. Nepřijde mi to o moc efektivnější než někam nechat spadnout výkaly po strop nacpaný Jumbo Jet.

[pc2005]

Nepřijde mi to o moc efektivnější než někam nechat spadnout výkaly po strop nacpaný Jumbo Jet.

Letící rychlostí 4 machy (v případě střelmhlavého letu z zemi i víc)...

[Grunt]

Recht. To už by mohlo dát slušné množství hybnosti v případě násobení hmotností.

[Grunt]

A čistá zajímavost: To co ty tady popisuješ jako výhody, dost pravděpodobně nepovažovali za výhody ani sami tvůrci. Snaha o zbavení se prvního štěpného stupně v Teller-Ulamovově konstrukci, aby byl výsledek „použitelnější“, byly značné už od začátku. No bohužel.

[mirefek]

Desive, ale ne zas prilis vzhledem k tomu, ze jsem nedavno videl Divnolasku.

[Bystroushaak]

Jo, ten je fajn. Jinak, hrál jsi Fallouta? Nemyslím ty nové vyfintěné 3D střílečky, ale původního Fallouta 1 a 2. Ty měly správnou atmosféru :)

[Mandarinka]

To jo... pustina, radiace, obří štíři a mravenci (chyběli mi švábi), zločin, anarchie, zmar.

Ta hra byla skvěle napsaná (tím myslím prostředí & příběh, ne kód).

[Bystroushaak]

Jo, jo, to byly doby :) Pořád čekám, jestli někdy dojde k vydání BGE, ale vzhledem k tomu že už to slibují asi 6 let, tak se nejspíš nedočkám. Brácha na tom jeden čas taky pracoval, přemýšlel jsem že bych se přidal, ale nechci si zkazit případný zážitek..

[Voloda]

Vsetky tieto jadrove monstrozne projekty su nic v porovnani s umelo vytvorenymi biologickymi zbranami. Asi nikoho neprekvapi ze Rusy rovnako ako Amici na takychto zbraniach pracovali. Rusy dokonca v 80. rokoch 20. storocia patrali po povodnom kmeni tzv. Spanielskej chripky aby mohli pracovat na jej mutacii. Vyhoda biologickych zbrani spocivala v tom ze "vyvoleni" mohli prezit tym ze stacila protilatka, kdezto pri nuklearnych zbraniach resp. ziareni vam nijaka protilatka krk nezachrani. O prevoze biologickych zbrani, ich prechovavani a aktivacii v mieste pouzitia ani nevravim.

[Bystroushaak]

Vsetky tieto jadrove monstrozne projekty su nic v porovnani s umelo vytvorenymi biologickymi zbranami.

To bych zrovna netvrdil. Proti biologickým zbraním existuje prakticky vždy nějaká vakcína, která je vytvořená buď dopředu, nebo časem. Navíc se to v naprosté většině případů týká jen lidí, dají se používat roušky a další vcelku primitivní metody ochrany, včetně například bezpodmínečného střílení a pálení nakažených.

Chemické zbraně jsou horší a jaderné ještě o hodně víc, protože mají potenciál vyhubit většinu života na zemi za využití relativně málo hmoty, zatímco chemických zbraní bys potřeboval tolik, že by ti to prostě z technických důvodů nikdy nevyšlo.

[Kvakor]

Ano, navíc u biologických zbraní se vždy najde někdo, kdo je z různých důvodů imunní (a to i u virů jako HIV), Udělat biologickou zbraň, která by byla univerzálně smrtící, by bylo velmi komplikované. Například onen vir, co nedávno vědci upravili z viru ptačí chřipky H5N1 pomocí fretek, má úmrtnost "jen" padesát procent.

A jediný způsob jak vyhubit naprosto a zcela život na Zemi je roztavit celou zemskou kůru až po hranici pláště, protože v hloubinách oceánů a v trhlinách zemské kúry žijí baktérie s metabolismem nezávislým na atmosféře a Slunci, ze kterých by se život dřív nebo později zas obnovil. Je dost možné, že se to v historii Země už stalo.

[pc2005]

"jen" padesát procent

Ono i 50% by byl docela problém. Jinak pokud víme, jak se opravdu proti virům ubránit, tak s těmi znalostmi je možné znát zneužitelné exploity v imunitě.

žijí baktérie s metabolismem nezávislým na atmosféře

Jo zrovna tuhle jsem četl o bakteriích odolných vůči radioaktivitě, ty by se v případě jaderné války jen smály (leda by byly v epicentru).

[kotyz]

Je dost možné, že se to v historii Země už stalo.

Podle prvního dílu "Zázračný planety" se to fakt stalo a přežili to jen nějaký bakterie kilometr nebo víc hluboko ve skále. A je tam pěkná CGI animace jak by ten dopad vypadal v dnešní době. Nejlepší je sehnat si tu sekvenci na YT s procítěnym japonskym komentářem, ale blbě se shání, tuhle mi to zabralo několik hodin. Jinak to samotný video je tam snad ve stovce exemplářů. Tady je jedna z verzí. Už to bude pár miliard let, tak by se to mohlo stát v dohledný době zase ...

[whistleblower]

s procítěnym japonskym komentářem

ak nezoženieš, nadabujem

[kotyz]

Mam to stažený a převedený do xvidu, ale je to v dost slabý kvalitě. A je to jinej sestřih než byl v tom dokumentu - tady neni ta simulace přerušovaná žádnýma vstupama od odborníků co se k tomu vyjadřujou. No jestli po tom tak toužíš, můžeš se podívat tady. Kdybys to někde našel v lepší kvalitě, bylo by to skvělý ...

[pc2005]

No nevím nevím, osobně pokud uvažuju DNA jako hardware počítače a biologické viry jako analogii k počítačovým virům, tak se dá inspirovat v počítačové říši mnoha metodami jak se účinně šířit.

[Dag]

Díky za precizní a zajímavý článek. Ač spolu s mou dnešní depresí z blbosti lidstva a článkem vedle s udeklýma hlavama je to dobrý enre k nedělní snídani

[Grunt]

Přidej do videi (a samozřejmě mrkni na) tohle. Dle tohoto dokumentu se mělo sovětům podařit otestovat hybridní mašinu (i když s nezažehnutým reaktorem), konkrétně Tupolev Tu-119. Všechny problémy vyřešili velice bravurně: Tak že je neřešili.

[Grunt]

Ale podle všeho se i tak dostali Amíci o krůček dál.

[Kvakor]

Ano, proto taky projek zrušili - doba, po kterou byla schopná posátka fungovat, než se na ní projevily účinky ozáření, byla srovnatelná s dobou, po kterou se dokázaly udržet ve vzduchu letadla s běžným pohonem.

[Grunt]

Stejně mi to přijde divné. Z čeho jsou potom dělané neutronové zrcadla? Z olova?

[pic]

problém toho bombardéru byl ten, že po odstínění potřebných částí olovem by byl tak těžký, že by skoro nelétal

[Grunt]

Však proto se ptám z čeho jsou dělané neutronové zrcadla, které třeba obalují jádra samotné. Co je mi známo tak olovo je pohlcovač.

[Kvakor]

Neutronové zrcadla se dělají z materiálů s malým atomovým číslem, aby nárazy neutronů byly pružné. Většinou se používá berylium nebo z nějaká forma uhlíku (grafit nebo nějaký těkotavitelný karbid). Berylium má navíc jednu bonusovou vlastnost - jeden z jeho izotopů se po ozáření neutrony rozpadá za vzniku dvou dalších neutronů (toho se používá i v neutronových zdrojích), ale oproti uhlíku je silně jedovaté. Proto se používá hlavně v jaderných zbraních, v civilním sektoru se používá spíš uhlík.

[Grunt]

Je mi jasné, že kdyby bylo možné použít grafit místo olova a všelijakých vosků, tak by ho použili. Stejně mi to nedá nezeptat se: Co bránilo použití grafitu jako odražeče místo pohlcování pomocí olova? γ-záření?

[pc2005]

Jakože bys obalil reaktor místo materiálu, který neutrony pohlcuje, materiálem, který zvyšuje aktivitu v reaktoru?

[Grunt]

No jestli máš lepší nápad tak se klidně neboj vymáčknout. Ještě mě napadlo to zkombinovat tak aby proti sobě šli dva proudy neutronů (podobně jako u reaktivního pancíře) kde by byla šance, že kinetická energie z jedněch zpomalí ty druhé. Ale to by bylo nejspíše potřeba je zpomalit aby vůbec nějak interagovali.

[pc2005]

Jako že by ses snažil zasáhnout jeden neutron druhým? Imho jako střílet proti nepříteli s přáním, aby ty kulky narazily do sebe a zneškodnily . Jinak čistě z newtonovského pohledu by musela mít štítová "koule" větší rychlost, aby se vystřelená a vytvořená vrátily zpět do reaktoru a fungovala anebo mnohem mnohem vyšší, aby obě prošly reaktorem na druhé straně jako rychlé neutrony.

BTW jdou neutrony nějak "lehko" zadržet (ale ne pohltit)? Že by se celej reaktor strčil do zadržovače .

[Bystroushaak]

Jinak čistě z newtonovského pohledu by musela mít štítová "koule" větší rychlost, aby se vystřelená a vytvořená vrátily zpět do reaktoru a fungovala anebo mnohem mnohem vyšší, aby obě prošly reaktorem na druhé straně jako rychlé neutrony.

To jsi to pochopil blbě. Měly se srazit a spadnout dolu, do mystičky na neutrony :D

[Grunt]

Spíš by mohly anihilovat (teda v ideálním případě — na to by bylo ale potřeba i antičástice) na neškodné fotony. Nevím jak je to s kinetickou energií elementárních částic. Dva neutrony kdyby se zasáhli, tak by se asi nezpomalili, ale rozpadli na ještě elementární částice (jako v LHC). Nicméně stínění není řešení, tak je prostě potřeba hledat něco jiného.

[Jendа]

neškodné fotony

Třeba když anihiluje elektron, tak vznikne 511keV gama. To není moc neškodné.

[Grunt]

Jo, jo. Máš recht. Ale prej to záleží i na jejich původní energii. Další věc je, že neutrony jsou stabilní dokud jsou v jádře, ale jakmile jsou volné, tak se stejně za patnáct minut rozpadnou na protony, elektrony a bůh víc co v β-rozpadu. Takže zas nic.

[Grunt]

Chiptunes: jednoduchá hudba pro jednoduché lidi!

BTW: Co zas prudíš?

[Jendа]

Neprudím, sám jsem jednoduchý člověk a chiptunes jsou jediná hudba, kterou dokážu poslouchat při nějaké jiné činnosti. Všechny komplikovanější zvuky mě rozptylují.

[Grunt]

Aha. Tak to doporučuju ještě se podívat na nějaké tracky (MODy,IT,SM3,…pamatuje někdo Unreala nebo PM?) a hudbu demoscény. Je to v podobném duchu (spíš na to logicky navazuje) a některé z nich už jsou doslova memy (RGBA,Chaos Theory,&)

[kotyz]

Jo, mam menší sbírku. Třeba takový Stardust Memories.mod z World of Commodore 92 Demo. To je pěknej kousek. V Unreal Tournamentu byla taky dobrá muzika a mělo to dokonce vlastní trackerskej formát, .umx tušim. A mam několik DVD kompilací s demíčkama (asi 6x Demo.or.die, párkrát Amiga & Amiga oldskool demos, Scene.org Awards 2005 a 2006, We Are Family - to je z VIC-20 a C=64). Na PC byly mí oblíbený 64k dema od Farbrausch, nejlepší ze všech imho Poem.to.a.horse. Ty novější už sleduju jedině jako avíčka, protože při Debris mi to v půlce hodilo BSOD, zřejmě došla paměť. Ve WINE to asi nepoběží, do Amigy to nemam jak nahrát, o linuxovejch demíčkách moc nevim a těch pár co sem splašil stejně nešlo, takže aktuálně jediný reálný železo na kterym pouštim demíčka je PS2 a tam jich je tak 10 co stojí za řeč. Zbytek jen ze záznamu.

Šiklo by se něco na zachytávání videa (měl sem tv kartu, ale už nefunguje) - nahraju si těch pár demíček z PS2 a udělam si vlastní kompilaci Nebo aspoň na vhs, když se mi podaří zrenovovat video. To by se hodilo spíš na ty starý demíčka, 80. a 90. léta, pro ty by to bylo odpovídající médium, pěkně dobový. Současnější produkce pak na dvd.

Jo a taky bych rád autorádio na CF karty (na SD bejvaj, ale to je karta nahovno, moc malá a křehká, snadno se ztratí a tak) co by přehrávalo tracker moduly, aspoň ty základní - MOD, XM, IT a S3M. Nejsem zas tak naivní abych chtěl aby to umělo i AHX a všelijaký jiný obskurnosti Sem se zas nad ránem (nesouvisle) rozkecal ...

[kotyz]

Příloha:

• stardust.png (175417 bytů)

To je prostě krása, sérdce z toho jásá, jak když se smaží klobása ...

[Jendа]

No já jsem stáhl nějaký archiv z chiptunes.com a neumím přehrát:

ahx amad aon a2m bp cus dmo dmu dm2 dw d00 emul fc3 fc4 fred gbs gm hp hpc jam jp ma mad mgb mk2 ml mon mso m3u psf pt raw sap sa2 sid1 sid2 sng soc sog st syn tf thn trc txt vgz vtx xms

…lama

[kotyz]

Pěkná sbírečka, muzika z gameboye, playstationu, commodoru a dalších. Blbý je že neni žádnej univerzální přehrávač a pomalu na každej formát by to chtělo jinej přehrávač. Já se držim takovejch těch klasickejch - XM, MOD, IT a S3M který přehraju téměř všude (s rockbox firmwarem i na řadě "mp3/mp4" přehrávačů, jako třeba sandisk sansa clip). Na Amize to byla dost džungle, protože trackerů byly desítky až stovky a každej měl svuj vlastní formát a jako bonus ty soubory ještě zhusta používali předpony místo přípon - MOD.Stardust například a na PC to žádnej přehrávač nesežral dokud se to nepřejmenovalo. Taky sem si stáhnul archiv (ze scene.org nebo amigamusic nebo něčeho takovýho) a 90 % souborů z něj sem nepřehrál. Sice existuje UADE - Unix Amiga Delitracker Emulator, ale to je spíš knihovna na přehrávání než přehrávač. Jde použít jako plugin do XMMS (kdo ho ještě dneska používá?) nebo Audacious (s novýma verzema už dávno nefunguje) a tak zbejvá jen minimalistický shellový rozhraní uade123. To je tak na přehrání jednoho souboru, na nic náročnějšího se to moc nehodí. Takže se držim těch "kompatibilnějších" formátů a přehrávam je buď v modplug playeru přes WINE (ten přehrávač miluju a sem na něj zvyklej už od dob Win 98) nebo klasicky v QMMP/Audacious přes libmodplug/mikmod knihovny. A existuje plno dalších schopnejch přehrávačů. Škoda že je UADE v takovym zanedbanym stavu a neni k němu pořádnej frontend Ten zmákne fakt asi všechno co přichází z Amigy.

[kotyz]

Ty sidy budou snadný, na to je knihovna libsidplay a gui v qt xsidplay a pár přehrávačů jde s podporou sidu zkompilovat (třeba moc, v svn verzi 100% a možná se to už dostalo do nějakýho releasu, myslim že sou i pluginy pro Audacious a podobně). S tim zbytkem to bude těžší, tam mi většina přípon nic neřiká. Na AHX jsou pluginy pro Winamp a bude jistě i něco pro unixy, samozřejmě by to mělo zmáknout i UADE, ale ten mi moc do oka nepadnul. Teď sem si vygooglil nějakej Audio Overload - multiplatformní a multiformátovej (33) přehrávač zaměřenej na moduly a chiptuny. Vypadá to až moc dobře na to aby v tom nebyl nějakej háček. Asi ho vyzkoušim.

[kotyz]

Tak sem přišel na ten háček s Audio Overload - linuxová verze nefunguje (a je to binárka a zdrojáky nejsou). Možná bude fungovat ta windowsová pod WINE, když může takhle fungovat ModPlug player ...

[Grunt]

Spíš by to chtělo na SW render a normálně to renderovat snímek po snímku. S některými demy má i moje grafika problémy. Holt už ani ty dema nejsou co bývaly.

Unreal Tournamentu

GODOWN alias Hyperblast Redux. Ale jinak jsem myslel klasický Unreal.

[kotyz]

Klasiku sem nikdy nehrál, ale UT mam celkem rád. A mam i verzi na PS2 která je stejná jako na PC (až na menu) a je to jedna z mála PS2 her s podporou myši a klávesnice. Linuxovou verzi mam taky.

[Grunt]

Klasiku sem nikdy nehrál

Tak to o hodně přicházíš. Velice dobrý a rychlí SW render (v dobách kdy už nastupovalo HW renderování, takže téměř špička v SW renderech pokud se jim od těch dob dál nikdo nevěnoval), parádní prostředí, trošku i příběh. Musíš brát na vědomí, že to přišlo v dobách kdy pevně vládnul Doom, Quake a špicou byl Quake II. Trochu jako Half-Life 2 v době vypuštění Dooma 3. Nejsem si jistý jestli jsem tím tavil 100Mhz 486ku nebo už jsem měl 266Mhz Pentium 2, no tak či tak, jestli máš ještě nějakou funkční grafárnu(klidně ale můžeš zkusit i SW render), tak určitě doporučuju sosnout — ty by si to vcelku mohl ocenit.

[kotyz]

Vim že Unreal měl 3d akceleraci šitou na míru Voodoo (3dfx Glide) a jinak se používal sw renderer. Ale na tom Voodoo to ve svý době vypadalo famózně. UT už šel i přes OpenGL ikdyž to prej bylo přidaný až dodatečně, u klasiky nevim jestli bych rozjel 3d akceleraci a to bych právě rozjet chtěl. Ale prej kvůli 3d akceleraci starších her který byly na tom závislý existujou nějaký emulátory ...

[kotyz]

Dokonce mam ještě ve sbírce původní Voodoo II plus propojovací kabely, měl sem i Voodoo I ale to sem dal někomu do počítače a od tý doby ho neviděl. Tak by se to dalo teoreticky rozběhat i na dobovym železe (ikdyž nemam tak starej počítač, něco dost starýho by se našlo a dalo by se to ještě mírně downgradovat aby to bylo odpovídající). Na to hodit widle 98 second edition, drivery na Voodoo a jelo by se. Ještě sem míval kdysi Need for Speed 2 SE, to byla boží hra, ale taky už jí nemam. Někdy bych si jí zase zahrál ...

[Ruža Becelin]

Jojo, Voodoo 2 - zlaty casy Moje prvni hra pres 3dfx byl Turok, bradu jsem mel na koberci, jaka to byla zmena v grafice. Pak prisla RivaTNT a bylo po Voodoo

Z nostalgickych duvodu mam schovane p3/800 s 512MB SDRAM, 3D mi dela GeForce tusim 5200 nebo 5500 a funguje to bezvadne (Win98SE). Na druhou stranu i dneska se spousta klasickych her predelava, aby jela i na W7. Ja mam W95 edici MechWarriora 2, co nefungovala na nicem novejsim, a k tomu 3D patch, takze to v pohode jede i na modernim PC...

[kotyz]

TNT2 sem měl ve svym prvnim PC a ještě jí mam někde schovanou. K Voodoo II sem se dostal až pozdějc jako sběratel starejch počítačů

[Ruža Becelin]

Jo TNT2 bylo ve svy dobe delo (a mokrej sen hodne lidi )

[Grunt]

Jo, já si to nedávno nainstaloval na Visty a valilo to v poho. Vím že v options je co se týče enginu pět voleb a jedna je buď OpenGL nebo DirectX.

[kotyz]

Tak je možný že to tam bylo přidaný dodatečně a v době uvedení na trh tam tolik možností nebylo. Já to nikdy nehrál. A UT už je krapet novější. Budu se na to muset někdy podívat, jak to vlastně je ...

[Jendа]

Díky, super, nicméně momentálně toho mám natahaných několik dní a zas tak často to nepouštím, takže to vystačí na hodně dlouho :).

[Grunt]

Jako že by ses snažil zasáhnout jeden neutron druhým? Imho jako střílet proti nepříteli s přáním, aby ty kulky narazily do sebe a zneškodnily

To je fakt. Hustota toku částic pro interakci by musela být tak vysoká, že nějaké stínění by už asi stejně bylo k ničemu. Když by částice interagovali, tak by nemuseli všechny, zbytek by mohlo zachytit stínění, které by tím nemuselo být třeba tak masivní. Ale je fakt, že to je ještě větší sci-fi než to zrcadlo.

[lertimir]

Dva neutrony letící proti sobě když se srazí nemohou zpomalit. Jejich ráz je "pružný". Je to jako s kulečníkovými koulemi, když se srazí odletí od sebe podobnými rychlostmi. V tomto případě platí zákon zachování hybnosti i zákon zachování energie. Když se srazí dvě plastelínové koule, tak se zpomalí, ale tam platí jen zákon zachování hybnosti, kinetická energie přechází na teplo koulí. Neutron má minimální možnosti na to "se ohřát" a absorbovat tak energii. Už si to nepamatuji po letech pryč z matfyzu, ale mám dojem, že použitelné vyšší energetické stavy mají jen vícehadronová jádra.

[Grunt]

Jejich ráz je "pružný"

Já si to myslel, když už jsem četl jejich detekci. Na druhou stranu snad musí být nějaký způsob jak jim odebírat energii, ne? Co třeba jejich moderování vodou? U vyhořelého paliva už není potřeba ani nic víc než sloup vody na odstínění.

[Jendа]

Na druhou stranu snad musí být nějaký způsob jak jim odebírat energii, ne?

Ano, dělá se to sérií pružných srážek, při každé se ztratí troška energie, a když je těch srážek dost, neutron se zpomalí/zastaví.

[pc2005]

Nedaj se neutrony (maj mg. moment) třeba zachytit magnetickým polem?

[Grunt]

maj mg. moment

Maj, ale pěkně malý (třeba oproti elektronům; čistě pro zajímavost: nebude s tím nějak souviset i jejich jméno?). Možná proto všechny ty obří kolidovače mají z toho důvodu rozměry jaké mají. Magnetické pole asi nebude řešení.

[pc2005]

Jj neutron jako neutrální. Ale myšlenka strčit reaktor do neutronové pasti mě fascinuje .

[Grunt]

Ale myšlenka strčit reaktor do neutronové pasti mě fascinuje

Tak nějak. Jenže ono i kdyby si prostor mezi ním vyplnil silným moderátorem a obsklil to zrcadlama (teoreticky neutrony by se uvnitř odráželi od stěn a předávali by svoji energii moderátoru dokud by ji většinu nepředali), tak by si furt potřeboval takové množství matroše (třeba těžké vody), že by na tom pravděpodobně bylo to olověné stínění líp (oni se ty potvory množí jako veverky). Něco takového plně funkčního (zas totiž musíš brát, že reaktor musí mít i nějaký výkon) bych viděl na pěkně komplexní zařízení. Třeba i s jiným tvarem a rozmístěním paliva než jak ho známe dneska (v podobě tyčí).

[Salamek]

Nestacilo by pak jen snizit ucinost samotneho reaktoru a pouzitim neutronovych zrcadel 1) zabranit nezadoucimu vyzarovani na posadku 2) zvysit aktivitu reaktoru na zadouci hodnotu ? (nebo jsem uplne mimo? :D)

[Grunt]

No jestli ono to nebude tak, že množství potřebného materiálu pro ovládání výkonu (předpokládám nějaký bórový karbid v podobě kontrolních tyčí) reaktoru by nebylo i tak úplně stejné jako množství potřebné pro jeho odstínění, jinak by se ty mrchy začali množit jak veverky. Ono nevím jak přenosné, ale klasický reaktor není vůbec sranda řídit při nižších výkonech (laicky řečeno není vhod je škrtit ve výkonu), protože hrozí nebezpečí Jódové jámy alias Xeonové otravy reaktoru. Zrcadla v těch dobách už dávno znali, takže kdyby je použít mohli, tak by je určitě použili. S těmi materiály co pohlcují neutrony to není žádná sláva. Olovo z nich snad vychází ještě nejlíp.

[Bystroushaak]

řidej do videi (a samozřejmě mrkni na) tohle.

Ehm :) To je v odkazech už od samého začátku, protože z tohohle dokumentu jsem se o SLAM dozvěděl.

[Grunt]

Aha, tak to jsem asi regulérně přehlédl.

[gtz]

Celkem pěkný článek je o tom zde jádro jsou tam popsané jak ruské tam i americké. Celkem hezky je psané o LRV, tedy o nějakém diskoplánu. Nebyla jen Tu-119 plánoval se i ten M-50, který je tam zmíněn.

[neklbaur]

Super článek!!

[gtz]

Hezký článek. Nedávno jsem četl o testech supersonické zbraně, která dokáže z USA zasáhnout cíl kdekoliv na zemi.

[Bedňa]

Už som na tomto svete nejaký piatok a o tých zbraniach sa písalo, aby nepriateľ vedel, čo má doháňať. Ronald Reagan verejne vyhlásil, že zničí Rusko ekonomicky v zbrojení, preto tie pre niekoho nevysvetliteľné výdavky v zbrojení.

[Aleš Kapica]

Add TERCOM - jak se zdá - rovněž porušili na patent, na jehož základě se na přelomu šedesátých a sedmdesátých let soudil John Hargrave - tehdy šlo o neautorizované obšlehnutí pro potřeby navigace u Concorde.

[Aleš Kapica]

Nic proti, ač nevěřící pes doufám, že všichni s podobnými nápady se buď již smaží (a nebo budou smažit) v pekle.

[PepaSFI]

Tak k tomuhle se připojuju! Zbraně jsou bohužel potřeba, nežijem v ideálním světě, ale vymýšlet způsoby jak vyhladit celé kontinenty je zvrácenost nejtěžšího kalibru.

[Andy]

Velmi zajímavé, díky. Jen Vám tam nějak nesouhlasí počty těch vodíkových pum, na wiki píšou 16, na bisbos 16-24.

[Bystroushaak]

Jo, protože záleželo na síle. Co jsem se tak dočetl, střela mohla nést 26 jedno-megatunových, nebo méně více-megatunových.

Jinak +1 za pozorné čtení :)

[Bystroushaak]

Přidán odkaz na VT-858 The Big Stick. Jak už jsem psal do článku, nejsem si jistý kontextem. Jedná se o SLAM, ale vypadá trochu jinak a označení nesedí, možná nějaké prvotní návrh, nebo naschvál jiné označení + jiná jména firem kvůli zmatení nepřítele.

[Bystroushaak]

Opravena většina těch nejvýraznějších chyb, zkráceny některé velmi dlouhé věty.

[Bystroushaak]

Přidán nový odkaz na video:

• MISSILES - MACHINES OF WAR [ NATIONAL GEOGRAPHIC ] PART 3 OF 4 (detailní informace o TERCOMu a nějaké to info o SLAM od druhé minuty)