Vyjádřeni Software Freedom Conservancy (SFC) k porušování licence AGPLv3 společností Bambu Lab v jejich softwaru Bambu Studio pro 3D tisk. Bambu Studio vychází z PrusaSliceru. Ten zase z Slic3ru. Spuštěn byl projekt baltobu, který kombinuje několik strategií pro řešení problému. SFC zastřeší vývoj svobodné náhrady proprietární knihovny libbambu_networking pomocí reverzního inženýrství a reimplementace, forku OrcaSliceru pro Bambu Lab tiskárny od Paweła Jarczaka a forku celého Bambu Studia pod názvem Viscose.
Správce souborů GNOME Commander (Wikipedie) byl přepsán do Rustu a vydán v nové verzi 2.0.0.
Sway (Wikipedie), dlaždicový (tiling) správce oken pro Wayland kompatibilní s i3, byl vydán ve verzi 1.12. Do vývoje se zapojilo 50 vývojářů. Přehled novinek na GitHubu. Sway 1.12 závisí na wlroots 0.20.0.
Papež Lev XIV. ve své první encyklice Magnifica Humanitas (Skvělé lidství), která se věnuje umělé inteligenci (AI), varoval před dezinformacemi, které AI manipulací s obsahem vytváří. Moc mají podle něj sociální sítě ovládané hrstkou soukromníků. Upozornil také roli digitálních platforem v obchodování s lidmi, které podle něj musí být uznáno jako současná forma otroctví. Papež se také poprvé omluvil za roli, kterou Vatikán sehrál při legitimizaci otroctví, a za to, že jej po staletí neodsoudil.
Český telekomunikační úřad zveřejnil Výroční zprávu za rok 2025 (pdf), která shrnuje jeho hlavní aktivity v oblasti regulace elektronických komunikací, poštovních služeb, digitálních služeb a přípravy na dohled nad umělou inteligencí. Součástí zprávy jsou také data o vývoji trhu, včetně pokračujícího růstu spotřeby mobilních dat a rozšiřování sítí nové generace. Celkový objem přenesených mobilních dat dosáhl v roce 2025 přibližně
… více »Tým sdružení CZ.NIC vyvíjející routovacího daemona BIRD oznámil vydání nových verzí 3.3.0 a 2.19.0. Ty přinášejí podporu pro EVPN/VXLAN a automatizaci BGP na základě router advertisementů. Více informací je k dispozici v archivu uživatelského mailing-listu.
Open source software pro úpravu digitálních fotografií LightZone (Wikipedie) byl vydán v nové verzi 5.0.0. LightZone je dnes k dispozici pod licencí BSD. Původně se jednalo o proprietární software vyvíjený společností Light Crafts. Ta v prosinci 2012 souhlasila s uvolněním zdrojových kódů jako open source [Wayback Machine].
Byla vydána verze 0.84 telnet a ssh klienta PuTTY (Wikipedie). Podrobnosti v přehledu nových vlastností a oprav chyb a Change Logu.
Microsoft představil Azure Linux 4.0 a Azure Container Linux. Na konferenci Open Source Summit North America 2026 organizované konsorciem Linux Foundation a sponzorované také Microsoftem. Azure Linux 4.0 vychází z Fedora Linuxu. Azure Container Linux je založen na projektu Flatcar. Azure Linux (GitHub, Wikipedie) byl původně znám jako CBL-Mariner.
Nové číslo časopisu Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 165 (pdf).
Mám otázku, nestálo za to zkusit to používat přímo v Pypy?Co se mě týče, tak ne (programovací jazyk nemá smysl dvojitě interpretovat), obecně bych to ale asi mohl doporučit. V práci jsem asi před 3/4 rokem řešil něco podobného. Dělal jsem benchmark na nuitku, cython, numbu a rpython, jak co se týče rychlosti, tak co se týče pracnosti přepisu. Nakonec jsme prostě jen vyprofilovali který kus kódu žere nejvíc CPU a ten jsem přepsal do rustu. To bylo nejmíň pracné a navíc nejrychlejší co do rychlosti programu. Původně jsem o tom chtěl napsat článek, ale nakonec jsem se k tomu nedostal. Používal jsem Pythonium Trioxide. Pypy ale obecně bývá nejjednodušší varianta. Jinak co se týče čísel, tak můj úplně první benchmark v (c)pythonu 2.7 trval 2583 sekund, pod pypy 30.25 sekund a kompilovaný rpythonem bez JITu a optimalizací 16.26. Od té doby jsem to ještě mnohokrát zrychlil pod rpythonem, imho to ale pěkně ukazuje, jak moc velký může být rozdíl mezi pypy a klasickým cpythonem, speciálně když tam třeba často vytváříš dicty, nebo něco drtíš ve smyčce.
Mám pocit, že na linuxu se k tomu pod libc běžně používá __start.
No, to není úplně to samé... V C main bude vždy main, je to dané i standardem. __start je v podstatě implementační detail, např. vytváří seznam argumentů a environment proměnných, který je procesu předán OS/platformě-specifickým způsobem, pak taky inicializuje nějaký věcí C runtimu (např. locale, tuším, doufám, že nekecám) ...
Ve zkratce je vytvořen flow graf kódu, který je poté projit analyzátorem datových typů, jenž se snaží jednotlivým elementům přiřadit statické datové typy.Ví někdo, jestli RPython na tohle používá Hindley-Milner / algoritmus W, nebo jestli mají nějaké svoje custom řešení?
__start je v podstatě implementační detail, např. vytváří seznam argumentů a environment proměnných, který je procesu předán OS/platformě-specifickým způsobem
Jak moc je vytváří? Protože, když jsem si s tím před časem hrál (Přepisování parametrů příkazové řádky), tak jsem zjistil, že OS i program koukají na to samé místo v paměti, takže z programu můžeš přepsat to, co vidí OS a zobrazují různé nástroje na výpis procesů.
pak taky inicializuje nějaký věcí C runtimu (např. locale
Tak to už to mohli udělat tak, aby nebylo nutné na začátku programu psát setlocale(LC_ALL, ""); …
Záleží z pohledu čeho se na to koukáš. Z pohledu C standardu jakým způsobem se ten vektor vytvoří je implementation-defined. AFAIK změnit obsah těch stringů můžeš, ale jestli se to projeví ještě někde jinde je IMHO opět implementation-defined. V praxi na Linuxu AFAIK ty startovací funkce jen vyhrabou pointer na ten vektor někde ze stacku a předají to mainu. Víc detailů viz tenhle blog, ale je dobrý pamatovat, že autor se na to kouká na x86. Na jiný architektuře to třeba může fungovat trochu jinak. Nemluvě o specifikách jiných OS (BSD, Mac, ...).__start je v podstatě implementační detail, např. vytváří seznam argumentů a environment proměnných, který je procesu předán OS/platformě-specifickým způsobemJak moc je vytváří? Protože, když jsem si s tím před časem hrál (Přepisování parametrů příkazové řádky), tak jsem zjistil, že OS i program koukají na to samé místo v paměti, takže z programu můžeš přepsat to, co vidí OS a zobrazují různé nástroje na výpis procesů.
Tento blog by mohol byť označení ako Kvalitný zápis.
Zase na druhou stranu v tomhle vidím přednost těch matfyz talkůJa se drzel demonstracnich prikladu a prednasek od lidi z Oracle a misty se to rozchazelo nejen mezi sebou, ale i s API, ktere bylo k dispozici. Misty to byla opravdu narocna detektivni prace. Nakonec jsem to rozchodil, ale cekal jsem, ze to bude jednodussi. Ale uz je to nejaky patek, mozna s tim pohli. V kazdem pripade, kdyz se to stabilizuje a napisou k tomu rozumnou uptodate dokumentaci s priklady (coz by mi prislo uzitecnejsi nez talky na univerzitach a konferencich), tak to bude super.
Tohle přednáší přímo autor GraalVM, takže to má člověk z první ruky :-)
Tiskni
Sdílej: