MALUS je kontroverzní proprietarní nástroj, který svým zákazníkům umožňuje nechat AI, která dle tvrzení provozovatelů nikdy neviděla původní zdrojový kód, analyzovat dokumentaci, API a veřejná rozhraní jakéhokoliv open-source projektu a následně úplně od píky vygenerovat funkčně ekvivalentní software, ovšem pod libovolnou licencí.
Příspěvek na blogu Ubuntu upozorňuje na několik zranitelností v rozšíření Linuxu o mandatorní řízení přístupu AppArmor. Společně jsou označovány jako CrackArmor. Objevila je společnost Qualys (technické detaily). Neprivilegovaný lokální uživatel se může stát rootem. Chyba existuje od roku 2017. Doporučuje se okamžitá aktualizace. Problém se týká Ubuntu, Debianu nebo SUSE. Red Hat nebo Fedora pro mandatorní řízení přístupu používají SELinux.
Byla vydána nová verze 19 integrovaného vývojového prostředí (IDE) Qt Creator. Podrobný přehled novinek v changelogu.
Bitwig Studio (Wikipedie) bylo vydáno ve verzi 6. Jedná se o proprietární multiplatformní (macOS, Windows, Linux) digitální pracovní stanici pro práci s audiem (DAW).
Společnost Igalia představila novou linuxovou distribuci (framework) s názvem Moonforge. Jedná se o distribuci určenou pro vestavěné systémy. Vychází z projektů Yocto a OpenEmbedded.
Google Chrome 146 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 146.0.7680.71 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 29 bezpečnostních chyb. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
D7VK byl vydán ve verzi 1.5. Jedná se o fork DXVK implementující překlad volání Direct3D 3 (novinka), 5, 6 a 7 na Vulkan. DXVK zvládá Direct3D 8, 9, 10 a 11.
Bylo vydáno Eclipse IDE 2026-03 aneb Eclipse 4.39. Představení novinek tohoto integrovaného vývojového prostředí také na YouTube.
Ze systému Slavia pojišťovny uniklo přibližně 150 gigabajtů citlivých dat. Jedná se například o pojistné dokumenty, lékařské záznamy nebo přímou komunikaci s klienty. Za únik může chyba dodavatelské společnosti.
Sněmovna propustila do dalšího kola projednávání vládní návrh zákona o digitální ekonomice, který má přinést bezpečnější on-line prostředí. Reaguje na evropské nařízení DSA o digitálních službách a upravuje třeba pravidla pro on-line tržiště nebo sociální sítě a má i víc chránit děti.
A anketa? Ano, vařim docela dost rád.
Stačí, dík.
Nesnáším vaření, pro mně je to ztráta času. Sem tam něco uvařím, když se mi jo chce. Baví mně vaření s manželem, to je i zábavný a máme to i rychleji. Manžel vaří výborně, rád a baví ho to.
Dobrý je i když vařím pro prcka, zajímavý je to vymýšlení, jak to udělat, aby to bylo k jídlu
Dětem se nemá moc kořenit a solit vůbec.
Je velký rozdíl, když u tý plotny musíš stát denně nebo si vařit jen tak pro radost.
Já už mám vaření za sebou. V šesti letech už jsem bez problémů zvládal upéct roládu, a dotvořit ji včetně máslového krému, ještě na gymplu jsem stále něco pekl a vařil a hlavně šíleně experimentoval (nemám rád recepty), ale poslední záchvěvy jsem měl někdy před 16 lety, kdy jsem jako velitel stráže porozděloval klukům do ešusů žloutky a bílky, aby to vidličkama šlehali, a vyráběli jsme hromady piškotů - aspoň nám to rychle uběhlo a dobře jsme se nadlábli.
Teď už si tak maximálně oškrábu pár brambor, nebo nasypu do hrnce rýži a povařím. Když se mi opravdu MOC chce, tak si udělám polévku s kvasnicovými knedlíčky.
Vaření je dneska v kurzu, moderní, vaří skoro každý, v televizi to je pořád, v časopisech, knihách... Valí se to na nás ze všech stran, čím dál víc.
Navíc mam ovykle takovou porci a kvalitu, kterou bych těžko "venku" dostal. Můžu si to sníst s čim a u čeho chci.
Dle mych zkusenosti uvareni jidla obvykle zabere mene casu, nez kolik by clovek potreboval na cestu z/do restaurace a cekani v restauraci.Já ji mám před barákem a i s objednáním mám jídlo do max. 20-25 min. na stole. Za stejnou dobu doma připravit (dobré) jídlo je pro mě nadlidský úkol, který radši přenechávám jiným ;)
Pred casem me dovedl na stranku labuznik.com, coz je velmi uctyhodna sbirka inspiraci pro vareni...
Langoše Recept na rychlé a nenáročné těsto na langoše. Samotné kynutí trvá 3 hodiny Postup přípravy receptu: Mouku smícháme se solí a sodou a prosejeme ji do mísy. Kvasnice rozmícháme v troše mléka, ale nezaděláváme kvásek. Do mísy rozklepneme vejce, přidáme olej, jogurt nebo smetanu, mléko a kvasnice. Vše zpracujeme v hladké těsto. Větší kastrol vymažeme olejem, těsto do něj vložíme, hrnec přikryjeme poklicí a dáme do lednice na tři hodiny vykynout. Z vykynutého těsta tvoříme na pomoučněném prkénku placičky, které v ruce vytahujeme do stran. Smažíme je v oleji dozlatova. Horké langoše potřeme česnekem, posypeme sýrem a zakapneme kečupem. Dětem je můžeme namazat marmeládou nebo podávat s ovocem a šlehačkou. Těsto by mělo vydržet v lednici asi týden.
Jak to mám k čertu vědět, když to dělám poprvé (a v případě nezdaru taky možná naposledy
)?
) je třeba vajec do 1 kg nějakého těsta atd. atp. Nicméně když mám recept, dílo se daří.
) Věřím, že s ním ohromíte své drahé polovičky, přítelkyně, milenky, rodinné příslušníky
1/4 l bílků 200 g moučkového (tedy mletého) cukru 2 šlehačky (1/4litrová balení smetany na šlehání) 1 vanilinový cukr, lžíci kakaa, lžící mleté kávy, hrst mletých ořechů
Bílky s cukrem našleháme. Ale když říkám našleháme, tak tím myslím, že je opravdu pořádně našleháme, až je sníh úplně tuhý, jinak to pak vyletí nahoru a splaskne na placku. Už jsem to dlouho netvořil, ale myslím, že 10 minut vůbec není špatný čas. Opomněl jsem na předpřípravu. Na plytký plech (ten velký, který prý vleze jen do sporáků Mora a Fagor) položíme alobal a vymažeme ho. Vytvořený sníh na to rozetřeme stěrkou. Pečeme asi 3 minuty v rozehřáté troubě asi na nějakých 220 stupňů (plus mínus autobus). Jakmile sníh chytí béžový odstín, vytáhneme ho, a navlhčeným nožem rozřízneme na 4 stejně široké pruhy, oddělíme od okrajů plechu a necháme v klidu chládnout. Mezitím si připravíme šlehačku. Každý ten čtvrtlitr rozdělíme na půlku, našleháme, a do každé části přidáme jednu příchuť (takže máme 4 pláty sněhu a 4 díly šlehačky).
Na nějaký tácek si dáme pořádný kus alobalu, na který budeme pokládat vždy plát sněhu a na něj některý díl šlehačky. Šlehačku s ořechy si necháme až nahoru, ořechy do ní nenasypeme všechny, ale část si necháme na posypání shora i trochu z boků. Když to seskládáme, zvedneme okraje alobalu tak, abychom vytvořili "misku", která náš výtvor bude držet pohromadě, dokud přes noc v ledničce neztuhne. Pak už stačí servírovat plátky a dělat „mňam mňam mňam“ 
Díky!
Ignore, co se ti stalo? Ty jsi možná jediný chlap na světě, který potřebuje přesné recepty. Neříkej, že zrovna ty nemáš svou fantazii, inteligenci a chuť experimentovat a objevovat.Nejdřív je potřeba mít ty základy a pochopit jak to všechno funguje, teprve pak je možné se pouštět do nějakých větších akcí
Hlavní problém vidím v tom, že mě vaření nebaví, a k "většímu" vaření se přinutím tak jednou za čtvrt roku, to už si samozřejmě nepamatuju skoro žádné poznatky z minula (tedy pokud to nemělo trvalé následky
). Když nad tím tak přemýšlím, tak mě ani jíst nebaví, je to taková trapná nutnost. Být bohem (zdravím kyknose) řeším to jinak
Aspoň ty amarouny, kdyby byly...
Nicméně vždycky, když vařím (s receptem, který mi typicky řekne máma), tak si ten recept napíšu do počítače a už pak podle něj vařím. Někdy už ani recept nepotřebuju, protože si tu přípravu pamatuju. Třeba jak se smaží ryba na pánvi už umím skoro z hlavy.
Ale dělám i lasagne nebo vánoční perníčky.
Nicméně jíst mě baví velice. Poslední dobou to je bohužel i trochu (trochu víc, pět kilo by mělo jít dolů určitě) vidět. :-/
Tiskni
Sdílej: