Vláda USA nařídila společnosti Anthropic pozastavit přístup k modelům Fable 5 a Mythos 5 pro všechny cizince, včetně zaměstnanců Anthropicu.
Společnost Murena představila (YouTube) novou verzi 4.0 mobilního operačního systému /e/OS (Wikipedie) založeného na Androidu a LineageOS bez aplikací a služeb od Googlu.
V Arch User Repository (AUR) bylo kompromitováno přes 400 opomíjených balíčků (jejich seznam). Útočník do nich začlenil škodlivý npm balíček atomic-lockfile, který krade citlivá data uživatelů. Publikována byla předběžná analýza spouštěného malwaru deps.
Homebrew, správce balíčků nejen pro macOS, byl vydán ve verzi 6.0.0 (seznam změn). Hlavními novinkami jsou bezpečnostní mechanismus tap trust kvůli důvěryhodnosti závislostí, vylepšení sandboxingu na Linuxu, interní JSON API nebo zlepšení výkonu.
Byla nalezena a 9. června opravena kritická zranitelnost ve FreeBSD v Kernel TLS (KTLS). Pojmenována byla Bumsrakete (FreeBSD-SA-26:26.ktls, CVE-2026-45257). Lokální neprivilegovaný uživatel může přepisovat soubory, ke kterým má právo pouze pro čtení. Přepsáním setuid binárky a jejím spuštěním může získat roota. Na všech verzích od verze 13.0 vydané v dubnu 2021.
Vývojáři open source operačního systému ReactOS (Wikipedie), jehož cílem je kompletní binární kompatibilita s aplikacemi a ovladači pro Windows, se na síti 𝕏 pochlubili, že ReactOS zvládne počítačovou hru Half-Life.
Byla vydána nová verze 4.8 multiplatformního integrovaného vývojového prostředí (IDE) pro rychlý vývoj aplikaci (RAD) ve Free Pascalu Lazarus (Wikipedie). Využíván je Free Pascal Compiler (FPC) 3.2.2.
Apple container dospěl do verze 1.0.0. Jedná se o open source nástroj pro spouštění linuxových kontejnerů na macOS postavený nad containerization. Napsaný je v programovacím jazyce Swift a optimalizovaný pro Apple silicon.
Bylo vydáno Eclipse IDE 2026-06 aneb Eclipse 4.40. Představení novinek tohoto integrovaného vývojového prostředí také na YouTube.
Asterinas (GitHub) je v Rustu napsané jádro operačního systému poskytující s jádrem Linux kompatibilní ABI. Vydána byla verze 0.18.0. První distribucí postavenou nad jádrem Asterinas je Asterinas NixOS. Nejedná se o oficiální projekt NixOS a nemá nic společného s NixOS Foundation.
Adresář je dostupný každému, kdo zná jeho adresu. A tu přece nemusíš nikde zveřejňovat. Jinak pokud máš ve Firefoxu nastaven automatický výběr klientského certifikátu a na serveru si rozchodíš HTTPS s autorizací klientským certifikátem, můžeš mít adresář i docela slušně zabezpečený
Nebyl by u bookmarkletu problém s cross-site scripting? A třeba taky s maximální délkou URL, do kterého je nutné ten JavaScript dostat?Popravdě nevím, co je x-site scripting. Pouze tuším. Ale než jsem odeslal první příspěvek, zjistil jsem si, že v každé okno má vlastnost
window.parent, takže by snad mělo jít nějakým způsobem vyplnit ty formulářové prvky. Ale tohle opravdu nevím. Omezení délky URL by vadit (snad) nemělo. Myslel jsem, že by stačilo, že by ten bookmarklet vytvořil nové okno s adresou stránky, kde je ta "adresářová aplikace".
--
Takováhle forma zabezpečení není zrovna mobilní... Chce to zabezpečení pouze heslem.
Popravdě nevím, co je x-site scripting. Pouze tuším. Ale než jsem odeslal první příspěvek, zjistil jsem si, že v každé okno má vlastnost window.parent, takže by snad mělo jít nějakým způsobem vyplnit ty formulářové prvky. Ale tohle opravdu nevím. Omezení délky URL by vadit (snad) nemělo. Myslel jsem, že by stačilo, že by ten bookmarklet vytvořil nové okno s adresou stránky, kde je ta "adresářová aplikace".
Způsob zabezepčení proti x-site scripting je myslím právě to, že skripty z jedné domény nemohou přistupovat ke DOMu a skriptům z jiné domény.
Takováhle forma zabezpečení není zrovna mobilní... Chce to zabezpečení pouze heslem.Tak si ten adresář schovej třeba pod PHP skript a použij adresu
example.com/adresar.php?jmeno=ja&heslo=tajne, to je standardní zabezpečení heslem na webu. Používání hesla, které není jednorázové, je totiž založené na tom, že znám nějaké tajemství, které nikdo jiný nezná. To "tajemství" ale nemusí být heslo, které napíšu do okýnka, ale může to být klidně URL adresa. Ostatně, Google Calendar používá přesně tenhle způsob zabezpečení – prostě je to adresa, kterou dáš jenom tomu, kdo má mít ke kalendáři přístup.
) uložil do cookie a ta by se vykonala pomocí eval().
Pak by to mohlo fungovat třífázově takto :
- kliknu na ikonku, vygeneruje se stránka s adresářem (data jsou taky v cookie)
- potvrdím - do cookie se uloží data o zvoleném adresátovi, history.go(-1)
- kliknu na jinou ikonku - vyplní se formulář (to jsem si ověřil, že jde) - tahle tafáze je navíc oproti původnímu plánu, ale kdyby se v první fázi podařilo provést window.setInterval(kod, gap), kde kod by kontroloval, zda je už cookie nastavená a pak vyplnil formulář, mohli bychom se fázi 3 vyhnout
No, berte to spíš pro pobavení a ilustraci toho, jaké blbiny může vymyslet neprogramátor.
Tiskni
Sdílej: