Byl vydán Debian 13.7, tj. sedmá opravná verze Debianu 13 s kódovým názvem Trixie. Řešeny jsou především bezpečnostní problémy, ale také několik vážných chyb. Instalační média Debianu 13 lze samozřejmě nadále k instalaci používat. Po instalaci stačí systém aktualizovat.
Jiří Eischmann se v příspěvku Fiasko jménem W Social na svém blogu věnuje evropské sociální síti W: "W Social je příkladem toho, že se problémy sociální sítí nedají řešit od exekutivního stolu. Když na začátku tohoto roku v Davosu oznámili vznik nové sociální sítě W Social, politici se mohli přetrhnout ve chvalozpěvech. Konečně evropská sociální síť a ještě s ověřením identity. … Jak se ukázalo, když v Davosu W Social oznamovali, neměli kromě
… více »Výrobce hardwarových kryptoměnových peněženek Trezor upozorňuje na bezpečnostní incident u společnosti Brevo, kterou využívá k odesílání newsletterů. Útočník na e-mailové adresy odeslal phishingový e-mail.
Clement "Clem" Lefebvre publikoval souhrn dění v Linux Mintu za srpen 2026. Aplikace XApp mají vlastní webovou stránku xapp-project.org. Představena byl čtečka EPUB s názvem Xepub a kalendář Clockenstein.
Byla vydána nová verze 3.2.6 svobodné aplikace pro úpravu a vytváření rastrové grafiky GIMP (GNU Image Manipulation Program). Přehled novinek v oznámení o vydání a v souboru NEWS na GitLabu. Nový GIMP je již k dispozici také na Flathubu.
Bylo vydáno Ubuntu 24.04.5 LTS, tj. páté opravné vydání Ubuntu 24.04 LTS s kódovým názvem Noble Numbat. Přehled novinek a oprav na poznámkách k vydání.
Švýcarsko testuje přechod z Microsoft 365 na FOSS, konkrétně balík openDesk (Wikipedie) od německé státní společnosti ZenDiS (Wikipedie), s cílem posílit digitální suverenitu.
V italském městě Pordenone probíhá LibreOffice Conference 2026. Zúčastnit se lze i online.
Svobodný (GPLv3) šachový engine Stockfish (Wikipedie) byl vydán ve verzi 19 (𝕏). Přehled novinek v příspěvku na blogu. Stockfish 19 je o 44 Elo silnější než Stockfish 18.
Byla vydána nová verze 1.13.0 dynamického programovacího jazyka Julia (Wikipedie) určeného zejména pro vědecké výpočty. Přehled novinek v příspěvku na blogu a v poznámkách k vydání. Aktualizována byla také dokumentace.
Adresář je dostupný každému, kdo zná jeho adresu. A tu přece nemusíš nikde zveřejňovat. Jinak pokud máš ve Firefoxu nastaven automatický výběr klientského certifikátu a na serveru si rozchodíš HTTPS s autorizací klientským certifikátem, můžeš mít adresář i docela slušně zabezpečený
Nebyl by u bookmarkletu problém s cross-site scripting? A třeba taky s maximální délkou URL, do kterého je nutné ten JavaScript dostat?Popravdě nevím, co je x-site scripting. Pouze tuším. Ale než jsem odeslal první příspěvek, zjistil jsem si, že v každé okno má vlastnost
window.parent, takže by snad mělo jít nějakým způsobem vyplnit ty formulářové prvky. Ale tohle opravdu nevím. Omezení délky URL by vadit (snad) nemělo. Myslel jsem, že by stačilo, že by ten bookmarklet vytvořil nové okno s adresou stránky, kde je ta "adresářová aplikace".
--
Takováhle forma zabezpečení není zrovna mobilní... Chce to zabezpečení pouze heslem.
Popravdě nevím, co je x-site scripting. Pouze tuším. Ale než jsem odeslal první příspěvek, zjistil jsem si, že v každé okno má vlastnost window.parent, takže by snad mělo jít nějakým způsobem vyplnit ty formulářové prvky. Ale tohle opravdu nevím. Omezení délky URL by vadit (snad) nemělo. Myslel jsem, že by stačilo, že by ten bookmarklet vytvořil nové okno s adresou stránky, kde je ta "adresářová aplikace".
Způsob zabezepčení proti x-site scripting je myslím právě to, že skripty z jedné domény nemohou přistupovat ke DOMu a skriptům z jiné domény.
Takováhle forma zabezpečení není zrovna mobilní... Chce to zabezpečení pouze heslem.Tak si ten adresář schovej třeba pod PHP skript a použij adresu
example.com/adresar.php?jmeno=ja&heslo=tajne, to je standardní zabezpečení heslem na webu. Používání hesla, které není jednorázové, je totiž založené na tom, že znám nějaké tajemství, které nikdo jiný nezná. To "tajemství" ale nemusí být heslo, které napíšu do okýnka, ale může to být klidně URL adresa. Ostatně, Google Calendar používá přesně tenhle způsob zabezpečení – prostě je to adresa, kterou dáš jenom tomu, kdo má mít ke kalendáři přístup.
) uložil do cookie a ta by se vykonala pomocí eval().
Pak by to mohlo fungovat třífázově takto :
- kliknu na ikonku, vygeneruje se stránka s adresářem (data jsou taky v cookie)
- potvrdím - do cookie se uloží data o zvoleném adresátovi, history.go(-1)
- kliknu na jinou ikonku - vyplní se formulář (to jsem si ověřil, že jde) - tahle tafáze je navíc oproti původnímu plánu, ale kdyby se v první fázi podařilo provést window.setInterval(kod, gap), kde kod by kontroloval, zda je už cookie nastavená a pak vyplnil formulář, mohli bychom se fázi 3 vyhnout
No, berte to spíš pro pobavení a ilustraci toho, jaké blbiny může vymyslet neprogramátor.
Tiskni
Sdílej: