Byla vydána nová verze 5.4.0 programu na úpravu digitálních fotografií darktable (Wikipedie). Z novinek lze vypíchnout vylepšenou podporu Waylandu. Nejnovější darktable by měl na Waylandu fungovat stejně dobře jako na X11.
Byla vydána beta verze Linux Mintu 22.3 s kódovým jménem Zena. Podrobnosti v přehledu novinek a poznámkách k vydání. Vypíchnout lze, že nástroj Systémová hlášení (System Reports) získal mnoho nových funkcí a byl přejmenován na Informace o systému (System Information). Linux Mint 22.3 bude podporován do roku 2029.
GNU Project Debugger aneb GDB byl vydán ve verzi 17.1. Podrobný přehled novinek v souboru NEWS.
Josef Průša oznámil zveřejnění kompletních CAD souborů rámů tiskáren Prusa CORE One a CORE One L. Nejsou vydány pod obecnou veřejnou licenci GNU ani Creative Commons ale pod novou licencí OCL neboli Open Community License. Ta nepovoluje prodávat kompletní tiskárny či remixy založené na těchto zdrojích.
Nový CEO Mozilla Corporation Anthony Enzor-DeMeo tento týden prohlásil, že by se Firefox měl vyvinout v moderní AI prohlížeč. Po bouřlivých diskusích na redditu ujistil, že v nastavení Firefoxu bude existovat volba pro zakázání všech AI funkcí.
V pořadí šestou knihou autora Martina Malého, která vychází v Edici CZ.NIC, správce české národní domény, je titul Kity, bity, neurony. Kniha s podtitulem Moderní technologie pro hobby elektroniku přináší ucelený pohled na svět současných technologií a jejich praktické využití v domácích elektronických projektech. Tento knižní průvodce je ideální pro každého, kdo se chce podívat na současné trendy v oblasti hobby elektroniky, od
… více »Linux Foundation zveřejnila Výroční zprávu za rok 2025 (pdf). Příjmy Linux Foundation byly 311 miliónů dolarů. Výdaje 285 miliónů dolarů. Na podporu linuxového jádra (Linux Kernel Project) šlo 8,4 miliónu dolarů. Linux Foundation podporuje téměř 1 500 open source projektů.
Jean-Baptiste Mardelle se v příspěvku na blogu rozepsal o novinkám v nejnovější verzi 25.12.0 editoru videa Kdenlive (Wikipedie). Ke stažení také na Flathubu.
OpenZFS (Wikipedie), tj. implementace souborového systému ZFS pro Linux a FreeBSD, byl vydán ve verzi 2.4.0.
Kriminalisté z NCTEKK společně s českými i zahraničními kolegy objasnili mimořádně rozsáhlou trestnou činnost z oblasti kybernetické kriminality. V rámci operací OCTOPUS a CONNECT ukončili činnost čtyř call center na Ukrajině. V prvním případě se jednalo o podvodné investice, v případě druhém o podvodné telefonáty, při kterých se zločinci vydávali za policisty a pod legendou napadeného bankovního účtu okrádali své oběti o vysoké finanční částky.
Adresář je dostupný každému, kdo zná jeho adresu. A tu přece nemusíš nikde zveřejňovat. Jinak pokud máš ve Firefoxu nastaven automatický výběr klientského certifikátu a na serveru si rozchodíš HTTPS s autorizací klientským certifikátem, můžeš mít adresář i docela slušně zabezpečený 
Nebyl by u bookmarkletu problém s cross-site scripting? A třeba taky s maximální délkou URL, do kterého je nutné ten JavaScript dostat?Popravdě nevím, co je x-site scripting. Pouze tuším. Ale než jsem odeslal první příspěvek, zjistil jsem si, že v každé okno má vlastnost
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.czwindow.parent, takže by snad mělo jít nějakým způsobem vyplnit ty formulářové prvky. Ale tohle opravdu nevím. Omezení délky URL by vadit (snad) nemělo. Myslel jsem, že by stačilo, že by ten bookmarklet vytvořil nové okno s adresou stránky, kde je ta "adresářová aplikace".
--
Takováhle forma zabezpečení není zrovna mobilní... Chce to zabezpečení pouze heslem.
Popravdě nevím, co je x-site scripting. Pouze tuším. Ale než jsem odeslal první příspěvek, zjistil jsem si, že v každé okno má vlastnost window.parent, takže by snad mělo jít nějakým způsobem vyplnit ty formulářové prvky. Ale tohle opravdu nevím. Omezení délky URL by vadit (snad) nemělo. Myslel jsem, že by stačilo, že by ten bookmarklet vytvořil nové okno s adresou stránky, kde je ta "adresářová aplikace".
Způsob zabezepčení proti x-site scripting je myslím právě to, že skripty z jedné domény nemohou přistupovat ke DOMu a skriptům z jiné domény.
Takováhle forma zabezpečení není zrovna mobilní... Chce to zabezpečení pouze heslem.Tak si ten adresář schovej třeba pod PHP skript a použij adresu
example.com/adresar.php?jmeno=ja&heslo=tajne, to je standardní zabezpečení heslem na webu. Používání hesla, které není jednorázové, je totiž založené na tom, že znám nějaké tajemství, které nikdo jiný nezná. To "tajemství" ale nemusí být heslo, které napíšu do okýnka, ale může to být klidně URL adresa. Ostatně, Google Calendar používá přesně tenhle způsob zabezpečení – prostě je to adresa, kterou dáš jenom tomu, kdo má mít ke kalendáři přístup.
) uložil do cookie a ta by se vykonala pomocí eval().
Pak by to mohlo fungovat třífázově takto :
- kliknu na ikonku, vygeneruje se stránka s adresářem (data jsou taky v cookie)
- potvrdím - do cookie se uloží data o zvoleném adresátovi, history.go(-1)
- kliknu na jinou ikonku - vyplní se formulář (to jsem si ověřil, že jde) - tahle tafáze je navíc oproti původnímu plánu, ale kdyby se v první fázi podařilo provést window.setInterval(kod, gap), kde kod by kontroloval, zda je už cookie nastavená a pak vyplnil formulář, mohli bychom se fázi 3 vyhnout
No, berte to spíš pro pobavení a ilustraci toho, jaké blbiny může vymyslet neprogramátor.
Tiskni
Sdílej:
