Apple představil nový iPad mini, iMac s čipem M6, 14palcový MacBook Pro s čipem M6 a MacBook Pro s PROLED XDR displejem – první Mac s dotykovým ovládáním.
Nedávno představený projekt mapSTL.com řeší budoucnost. 𝕏: "Netušil jsem, kolik patentů na generování map existuje. Existují patenty na generování fantasy map 🫣. Cokoliv je na 3D tiskárnu a tvoří to produkt, bude to mít patenty. Tak bacha na to!" … více »
Multiplatformní emulátor terminálu Ghostty byl vydán ve verzi 1.4 (𝕏). Přehled novinek a vylepšení v poznámkách k vydání.
Byla objevena zranitelnost Tailworm v Tailscale a Headscale umožňující lokální eskalaci práv přihlášeného uživatele. Následně byla v Tailscale v opravené verzi 1.104.4+ změněna architektura aplikace. Viz příspěvek na blogu Tailscale.
Byl vydán Mozilla Firefox 159.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 159 bude brzy k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Nasazení softwaru, který nyní používá ve svých autech pro čínský trh, zvažuje automobilový koncern Volkswagen také v Evropě, kde by se mohl používat v budoucích vozech značek Volkswagen, Škoda a Cupra. Základem pro budoucí evropské modely by se mohla stát takzvaná China Electronic Architecture, elektronická architektura vyvinutá pro čínské modely ve spolupráci s tamní automobilkou Xpeng.
Vedoucím brněnské pobočky Red Hatu se stal Radek Vokál [LinkedIn].
Open source download manager Fatrat povstal z popela. Autor k dvacetiletému výročí projektu přidal do vínku podporu nejnovější knihovny libtorrent, rozhraní portoval na QT6, došlo k nahrazení podpory java rozšíření pythonem. Webové rozhraní bylo přepsáno s podporou mobilních zařízení. Aplikaci je taktéž možno zkompilovat bez podpory GUI. Více informací v releases.
Zranitelnost Broccoli2Shell (CVE-2026-111497) v kompresní knihovně Brotli se netýká pouze Node.js. Ohroženy jsou také aplikace využívající HTTP. Knihovnu používají webové prohlížeče, servery i řada dalších aplikací a technologií, například také Python nebo Bun. Identifikace všech zranitelných komponent může být obtížná, protože knihovna bývá součástí dalších softwarových balíčků nebo je přímo začleněna do spustitelných souborů aplikací.
Quad9, švýcarský celosvětově působící neziskový poskytovatel DNS, od 24. listopadu 2026 ukončí své služby ve Francii kvůli soudnímu sporu s katarskou televizní stanicí beIN. Ta požadovala blokování domén, které podle ní nelegálně zpřístupňují sportovní přenosy. Francouzský soud Katarům vyhověl a nařídil (🇫🇷, PDF) Quad9 blokaci zavést, pod hrozbou pokuty 1000 eur denně. Provozovatel příkaz odmítá s tím, že blokace
… více »console.log('A');
console.assert(false);
console.log('B');
Tiskni
Sdílej:
var aaa = function() {
console.log("aaa");
}
(function () {
}());
// tak v podobnom kóde som hľadal chýbajúcu čiarku asi hodinu,
// samozrejme funkcia bola cez niekoľko obrazoviek takže som si nevšimol
document.getElementsByTagName('a').forEach(function(e) {
console.log(e);
}); // nefunguje
Array.prototype.forEach.call(document.getElementsByTagName('a'), function(e) {
console.log(e);
}); // funguje
// vyzerá to ako pole, správa sa to ako pole ale niektoré metódy poľa nefungujú
Mám toho podstatne viacej, niekedy napíšem samostatný blog, nebudem prezrádzať všetko.
Samozrejme správanie js ma už vôbec neprekvapuje.
// tak v podobnom kóde som hľadal chýbajúcu čiarku asi hodinu,
// samozrejme funkcia bola cez niekoľko obrazoviek takže som si nevšimol
Že za přiřazením má být středník mi opravdu divný něpřijde. Mohl sis to případně hodit do JSLintu (jinak ale JSLint je hroznej pedant, řadu stížností netřeba brát vážně.)
// vyzerá to ako pole, správa sa to ako pole ale niektoré metódy poľa nefungujú
Takhle se to chová, protože to není pole, ani trochu to není pole. document.getElementsByTagName() vrací HTMLCollection, což je objekt:
→ var c = document.getElementsByTagName('a')
→ typeof c
← "object"
→ c instanceof Array
← false
→ c instanceof HTMLCollection
← true
To, že konzole v prohlížeči zobrazí tenhle objekt stejně/podobně jako by zobrazil pole, je dané tím, že tento objekt má definovanou property length typu number a funkci splice. Toto je pouze chování konzole (nijak nestandardizované), s podstatou daného objektu to nemá vůbec nic společného.
Jinak to, že ten objekt se dá indexovat pomocí [0], [1], atd. opět nemá nic společného s tím, jestli se jedná o pole nebo ne, protože tímhle způsobem se indexují všechny objekty v JS. foo.bar je to samé jako foo["bar"]. V podstatě ta tečková notace je pouze specielní případ indexace hranatýma závorkama.
Zkus si dát do konzole třeba tohle:
var foo = { "0": "bar", "1": "baz" };
console.log(foo); // vypíše se Object {0: "bar", 1: "baz"}
Object.defineProperty(foo, "length", {
configurable: false,
enumerable: true,
get: function() { return 2; }
});
foo.splice = function() {}; // splice() nebude reálně fungovat, ale to nevadí
console.log(foo); // vypíše se stejně jako ["bar", "baz"]
Tyhlety stížnosti na JavaScript fakt nechápu. Ano, JS má pár trochu divných vlastností, ale jsou to většinou imho detaily, naprostá většina "divných vlastností" JS na který si lidi stěžujou, jsou způsobený pouze tím, že nejsou ochotni si zjistit, jak věci v tomhle jazyce fungují...
Že za přiřazením má být středník mi opravdu divný něpřijde.
V jazyku ktorý si kľudne v kóde ako toto pridá bodkočiarku sám?
return
{ a: 1 };
Nejde o to, že tam musí byť bodkočiarka. Ide o to, že bez bodkočiarky to prejde úplne bez chýb, ale urobí niečo úplne iné než by som čakal. Raz sa mi takto rozbil kód pretože niekde v inom súbore nebol posledný riadok ukončený bodkočiarkou. Dokopy 2 hodiny hľadania chýbajúcej bodkočiarky. Kvôli dementnému návrhu jazyka.
Tyhlety stížnosti na JavaScript fakt nechápu. Ano, JS má pár trochu divných vlastností, ale jsou to většinou imho detaily
Trochu? Detaily? To hádam nemôžete myslieť vážne. Akože HTMLCollection nie je Array, no budiž, ako cez neho iterovať?
for (var i = 0, leni = collection.length; i < leni; i++) {
var element = collection[i];
...
}
Array.prototype.forEach.call(collection, function(element) {
...
}
Teoreticky oba momentálne fungujú. 1. je neefektívne, i je double, okazovať sa cez double na index sa mi zdá ehm, pri písaní si človek zodrie klávesnicu.
Druhé no volám metódu poľa na objekte ktoré nie je pole a ono to funguje? Ako sa to prekladá do natívneho kódu? Je to efektívny spôsob iterovania. Je to bug alebo featura? Nezruší sa v budúcnosti tento spôsob?
Mňa na javascripte neštve ani tak to, že je divný. Mňa na ňom štve, že neviem ako ho používať. Ako príklad uvediem slovíčko new. Keby sa mi chcelo tak hneď teraz nájdem 10 článkov o tom prečo vždy používať new a za chvíľu nájdem 10 článkov prečo nikdy nepoužívať new.
Definícia metód? Cez prototype a definované mimo "triedy". Alebo na začiatku uzáveru definovať var self = this a metódy definovať vo vnútri ako this.mojametoda = function() ...? Prvé mi umožní použiť dedičnosť, to druhé mi umožní používať vo vnútri funkcií self / this. Druhý spôsob je bezpečný keby som chcel metódu použiť ako event handler, ktorý binduje this (vlastne to robí aj forEach, vlastne robil robí, niekde robí niekde nerobí podľa verzie ecma). Pri prvom spôsobe je to implicitne nebezpečné a vždy keď riešim handler musím ho uzatvárať do bindu, alebo do uzávery. Neviem ktorý z týchto blbých spôsobov je správny. Niekto používa ten, iný ten a iný zase niečo úplne iné. Žiadna konvencia, žiaden správny spôsob, môžem donekonečna len čítať aký som blbý pretože používam či nepoužívam tú či onú vlastnosť jazyka.
Nejde o to, že tam musí byť bodkočiarka. Ide o to, že bez bodkočiarky to prejde úplne bez chýb, ale urobí niečo úplne iné než by som čakal.To souhlasim, že není úplně 100% ok.
Teoreticky oba momentálne fungujú. 1. je neefektívne, i je double, okazovať sa cez double na index sa mi zdá ehm, pri písaní si človek zodrie klávesnicu.To není double, to je "number". Jak to reprezentuje VM je otázka implementace, dost možná to double skutečně bude, ale to bych vůbec neřešil, výkonově to naprosto nebude problém. Kromě toho, objekty v JS se indexují i stringama skoro furt, jsou to koneckonců stejně jenom hashmapy.
Druhé no volám metódu poľa na objekte ktoré nie je pole a ono to funguje? Ako sa to prekladá do natívneho kódu? Je to efektívny spôsob iterovania. Je to bug alebo featura? Nezruší sa v budúcnosti tento spôsob?Efektivní to není, protože se musí pokaždý volat funkce, což má mnohem větší režii než nějaký double. Jinak funguje to (a bude to fungovat i dobudoucna), protože ta funkce vlastně dělá to samé, co ten for-loop, akorát to aplikuje na
this a v těle smyčky volá callback funkci. Jestli je forEach() v JS nebo nativně je jedno, princip fungování je stejný.
Definícia metód? Cez prototype a definované mimo "triedy". Alebo na začiatku uzáveru definovať var self = this a metódy definovať vo vnútri ako this.mojametoda = function() ...? Prvé mi umožní použiť dedičnosť, to druhé mi umožní používať vo vnútri funkcií self / this.U prototypových funkcí můžeš taky používat this, proč bys nemohl?
protože se musí pokaždý volat funkce
Nemyslím, že u JITu by mal byť problém inlinovať funkciu. Iterátor by mal byť vždy minimálne tak rýchly ako indexovanie, jedine, že by forEach nepoužíval iterátor. To ako je implementovaný fakt netuším. For s premennou a indexovanie z princípu neznášam, lebo je to veľa písania, vnorené cykly sa píšu nafigu, musím si vymýšľať názvy premenných (i, j ...), tak isto length musím cachovať a zaistiť aby nedochádzalo ku konfliktom mien (preto používam leni, lenj ...).
U prototypových funkcí můžeš taky používat this, proč bys nemohl?
function Trieda() {
}
Trieda.prototype = {
vypisthis: function() {
console.log(this);
}
}
var inst = new Trieda();
tlacidlo.onclick = inst.vypisthis;
vs.
function Trieda() {
var self = this;
this.vypisthis = function() {
console.log(self);
}
}
var inst = new Trieda();
tlacidlo.onclick = inst.vypisthis;
tlacidlo.addEventListener('click', inst);
Jinak hádky o tom, jak se to má správně dělat, jsou imho celkem běžné všade. Třeba v C++ ti lidi řeknou, že máš rozhodně používat exceptions a pak ti jiní lidi vynadaj, že používáš exceptions a podobně... Dokonce i v Javě, kde je všechno celkem nalajnovaný podle pravítka, se lidi hádaj co by se jak mělo dělat... Moc bych se tim netrápil.
Podľa toho benchmarku je najrýchlejšie forEach. Browser firefox.
self.postMessage ("Správa od workera, mám sa dobre");
v JavaScripte čakáš na udalosť:
worker_reader.onmessage = function (event) {
// tvoj kód
}
Keď chceš zas ty napísať niečo workerovi napíšeš:
worker_reader.postMessage ("Správa pre workera, aj ja");
Workeri dokážu v "pohode" pracovať až s gigabajtmi dát a popritom sa prehliadač vôbec nezaseká, pretože každý beží vo svojom vlákne. Dáta zas aby nezožrali celú pamäť sa dajú rozsekať na menšie bloky pomocou:
chunk = blob.slice (start, end);Je s tým celkom zábava a keby tvorcovia všelijakých tých webových hrúz neboli prasatá, tak by ich aj používali a web išiel pohodovo.
keby tvorcovia všelijakých tých webových hrúz neboli prasatá, tak by ich aj používali a web išiel pohodovo
Koľko % webov niečo počíta? Myslím, že najviac spomaľuje web mainipulácia s DOM (skús si prepínadlo basic / standard / full vo firefoxe).
Worker nedokáže načítavať javascript na pozadí, to sa musí robiť v hlavnom vlákne. Javascript nie je navrhnutý tak, aby mohol používať vlákna, preto má worker tak divné rozhranie. Worker je vlastne úplne nový interpret, nedokáže preto modifikovať DOM, nedokáže vložiť reklamu, nedokáže inak než pomocou serializovaných správ komunikovať s okolím ...
Neviem ako je na tom firefox, ale moc dobre asi nie. Chrome od verzie 41 dokáže cachovať bytecode, ale cache je závislé na kompletnom stave V8. Keďže web worker používa vlastnú inštanciu ktorá je v inom stave než hlavné vlákno je cachovanie neaplikovateľné. U videa nie je rozumný spôsob ako kŕmiť hlavné vlákno dátami. No a od verzie 42 myslím dokáže parsovať vo vlákne ak je nastavený parameter async.
Já vim, v případě Mozilly se na takovou věc odpovídá: "Tak pošli patch."
A, Assertion failed, B, nevidim na tom nic divnýho...
Jinak celá Console není nic standardního, takže jak to kde naimplementují, tak to bude/nebude fungovat...