Po Canonicalu a SUSE oznámil také Red Hat, že bude podporovat a distribuovat toolkit NVIDIA CUDA (Wikipedie).
TrueNAS (Wikipedie), tj. open source storage platforma postavená na Linuxu, byl vydán ve verzi 25.10 Goldeye. Přináší NVMe over Fabric (NVMe-oF) nebo OpenZFS 2.3.4.
Byla vydána OpenIndiana 2025.10. Unixový operační systém OpenIndiana (Wikipedie) vychází z OpenSolarisu (Wikipedie).
České základní a střední školy čelí alarmujícímu stavu kybernetické bezpečnosti. Až 89 % identifikovaných zranitelností v IT infrastruktuře vzdělávacích institucí dosahuje kritické úrovně, což znamená, že útočníci mohou vzdáleně převzít kontrolu nad klíčovými systémy. Školy navíc často provozují zastaralé technologie, i roky nechávají zařízení bez potřebných aktualizací softwaru a používají k nim pouze výchozí, všeobecně známá
… více »Během tradiční ceremonie k oslavě Dne vzniku samostatného československého státu (28. října) byl vyznamenán medailí Za zásluhy (o stát v oblasti hospodářské) vývojář 3D tiskáren Josef Průša. Letos byly uděleny pouze dvě medaile Za zásluhy o stát v oblasti hospodářské, druhou dostal informatik a manažer Ondřej Felix, který se zabývá digitalizací státní správy.
Tor Browser, tj. fork webového prohlížeče Mozilla Firefox s integrovaným klientem sítě Tor přednastavený tak, aby přes tuto síť bezpečně komunikoval, byl vydán ve verzi 15.0. Postaven je na Firefoxu ESR 140.
Bylo oznámeno (cs) vydání Fedora Linuxu 43. Ve finální verzi vychází šest oficiálních edic: Fedora Workstation a Fedora KDE Plasma Desktop pro desktopové, Fedora Server pro serverové, Fedora IoT pro internet věcí, Fedora Cloud pro cloudové nasazení a Fedora CoreOS pro ty, kteří preferují neměnné systémy. Vedle nich jsou k dispozici také další atomické desktopy, spiny a laby. Podrobný přehled novinek v samostatných článcích na stránkách Fedora Magazinu: Fedora Workstation, Fedora KDE Plasma Desktop, Fedora Silverblue a Fedora Atomic Desktops.
Elon Musk oznámil (𝕏) spuštění internetové encyklopedie Grokipedia (Wikipedia). Zatím ve verzi 0.1. Verze 1.0 prý bude 10x lepší, ale i ve verzi 0.1 je podle Elona Muska již lepší než Wikipedia.
PSF (Python Software Foundation) po mnoha měsících práce získala grant ve výši 1,5 milionu dolarů od americké vládní NSF (National Science Foundation) v rámci programu "Bezpečnost, ochrana a soukromí open source ekosystémů" na zvýšení bezpečnosti Pythonu a PyPI. PSF ale nesouhlasí s předloženou podmínkou grantu, že během trvání finanční podpory nebude žádným způsobem podporovat diverzitu, rovnost a inkluzi (DEI). PSF má diverzitu přímo ve svém poslání (Mission) a proto grant odmítla.
Balík nástrojů Rust Coreutils / uutils coreutils, tj. nástrojů z GNU Coreutils napsaných v programovacím jazyce Rust, byl vydán ve verzi 0.3.0. Z 634 testů kompatibility Rust Coreutils s GNU Coreutils bylo úspěšných 532, tj. 83,91 %. V Ubuntu 25.10 se již používá Rust Coreutils místo GNU Coreutils, což může přinášet problémy, viz například nefunkční automatická aktualizace.
Kromě šumu je analogová technika ve všech vlastnostech o mnoho řádů napřed. To co se dá v analogové technice vyřešit součástkami za 10 Kč, na vyřešení stejné operace v digitální technice je potřeba stroj za sto tisíc dolarů a ještě bude pokulhávat za analogem.Pokud si vyberete jednu z těch několika málo operací, které se dají analogově snadno realizovat, tak ano
Ale rád se nechám přesvědčit – stačí, když ukážete, jak jednoduše analogově spočítat RSA
Mým výsledkem má být yuv420, pro každé 4 pixely (2x2) je tam jeden U a jeden V. Takže když mám pro 4 pixely už 4 Y', tak abych mohl použít ten vzorec řekněme pro U, musel bych nejdříve zprůměrovat B hodnoty pro ty 4 pixely, zprůměrovat Y hodnoty pro ty pixely a použít vzorec.
Momentálně to dělám tak, pro každý pixel vypočítám Y, zprůměruju rgb hodnoty pro 2x2 sousední pixely a spočtu U. Pravděpodobně by mi použítí "jednodušší" vzorce v tomto případě moc nepomohlo. Leda bych U nepočítal z průměrů ale pouze z jednoho pixelu, ale pak bych asi nedostal hezký výsledek.
Jak jsem psal, nerozumím tomu do detailu. Ale jednu věc vím zcela určitě. Volba lepšího algoritmu a pohrání si s matematikou dává mnohem větší zrychlení, než ďábelsky kódovat nanosekundy pomocí asm. Možná se ukáže, že to není k ničemu.Jenže Jardík obvykle jde cestou předčasné optimalizace a ukazuje nám proč se nemá dělat. (viz. jeho starší blog kde ďábelsky optimalizoval v ASM, až se dostal na stejný čas jako naivní C program)
>> 2" u onoho supsamplingu se mi také moc nelíbí, protože to se může bez ztráty kytičky udělat až na konci a získámé tím trochu vyšší přenost.
No a ještě bych nejspíš držel dva ukazatele do RGB pole from, pošouplé o th->stride a jenom je inkrementoval, protože i když z toho překladač udělá nepřímé adresování, stále to bude sahat do paměti. To samé i u výsledného Y a th->yw.
Tiskni
Sdílej: