Portál AbcLinuxu, 4. května 2025 12:44
No to bych netvrdil, sám to doma vidím jinak :-/.To je pohříchu malý vzorek
Tohle imho bude plně platit až tak pro současnou generaci <20 let.To platí už dnes. S tím, jak se zlepšuje zdravotnictví a jak se mění charakter práce, se zvyšuje věk, do kterého lze pracovat.
Ale jestli ošetříš i tyhle vyjímky tak, aby neumřely hlady, tak proč ne.Pokud někdo není schopen práce (ve věku nedosahujícím nároku na starobní důchod), má nárok na invalidní důchod. To je právě to "ošetření výjimek".
>>> S tím, jak se zlepšuje zdravotnictví a jak se mění charakter práce, se zvyšuje věk, do kterého lze pracovat.
To si snad delate (|)
To platí už dnes. S tím, jak se zlepšuje zdravotnictví a jak se mění charakter práce, se zvyšuje věk, do kterého lze pracovat.
zkus se podívat na lidi co nakaj celý život rukama - jaká myslíš, že bude jejich efiktivita v 65 letech?
Já bych se zeptal tedy v jakých profesích chcete seniory zaměstnat? Na fulltime.Se zlepšující se lékařskou péčí? Prakticky ve všech, kde se nemusí furt zvedat nic těžkého nebo hodně chodit.
Buďto bude mít práci nekvalifikovaná mládež - nebo senioři - ale těžko obojí.Práce pro nekvalifikovanou mládež a pro seniory nemá moc velký průnik - ti skoro-důchodci budou kvalifikovaní stejně, jako jsou dneska.
V podstatě důchodová reforma není důchodovou reformou - je to jen pokračování privatizace. Zdejší elita nemá na to, aby existovala bez pravidelných injekcí od státuPrivatizace byla injekce pro elity? No to je překvapení, moji rodiče se zúčastnili oba a za nějakou politicko-ekonomickou špičku jsem je teda opravdu nikdy nepovažoval.
Se zlepšující se lékařskou péčí? Prakticky ve všech, kde se nemusí furt zvedat nic těžkého nebo hodně chodit.Tohle mohlo napsat opravdu jen nebetyčné pako.. Jen málokdo má to štěstí, že je natolik fyzicky fit a nebýt zároveň dementní, jako můj otec, který ve svých 75 letech maká jako jura.. Osobně označuji takové lidi, včetně něj za kurviče mezd, protože pro vychcanou firmu je mnohem lacinější zaměstnávat takového "důchodce", než zacvakat zaškolení mladších zaměstnaců a taky jim solidně platit.
Myslim, ze tohle uz dobre popsal Ondrej niz. Podstatny je rust/pokles produkce na hlavu, nikoli zmena v poctu hlav.To zní rozumně (i ten poslední odstavec).
Proc se resi reforma? To jsem snad uz taky rikal jasne - aby se soukrome fondy prisaly k tem penezum, ktere tu tecou. (Ctete vubec tuto diskusi?)To neodpovídá na otázku proč se řeší reforma v její obecnosti (tedy ne jen pod tímto blogem), ale proč se řeší tak, jak se řeší. Moje otázka byla myšlena proč vůbec někdo přísel s potřebou nějakou reformu dělat.
a) Automatizace zvysuje zivotni uroven natolik, ze si lide mohou dovolit platit vice z dani na duchodce.Se vzrůstající automatizací klesá počet pracovních míst. A roste počet nezaměstnaných.
pokud chceme ostatní parametry - tedy daňovou zátěž aktivního obyvatelstva a výši důchodů - ponechat na stejné úrovniA proc toto chceme? Me prijde logicke, ze pokud se meni pomer doby, po kterou lide pracuji a po kterou nepracuji, tak se musi menit i pomer te danove zateze. Tedy, pokud si tuto podminku nezadame, pak v tom zadny problem neni.
Osobně označuji takové lidi, včetně něj za kurviče mezd, protože pro vychcanou firmu je mnohem lacinější zaměstnávat takového "důchodce", než zacvakat zaškolení mladších zaměstnaců a taky jim solidně platit. Firma si mne ruce nad úsporami a my se skládáme na podporu pro ty co práci sehnat nemohou + ten důchod.Osobně tě označuju za debila. Z téhle tvojí logiky vyplývá, že bychom měli povinně nařídit, aby lidi směli pracovat jenom do (třeba) 40 let. Jó, jak snadno by se tím vyřešila podpora pro lidi, co nemůžou sehnat práci... A nebylo by lepší ty staré lidi rovnou střílet? Nechápu, jak někdo může nevidět, jak nehorázné plýtvání je poslat zaškoleného a zkušeného pracovníka jen tak do prdele, aby uvolnil místo nám mladým?
Nechápu, jak někdo může nevidět, jak nehorázné plýtvání je poslat zaškoleného a zkušeného pracovníka jen tak do prdele, aby uvolnil místo nám mladým?A vite, jak nehorazne plytvani je samotna existence lidstva? To je proste nesmyslne zuzeny pohled na vec, kteremu zcela chybi lidska dimenze. Nikdo navic nenuti toho 40-leteho, aby dal nijak nepracoval. Muj nazor je, ze by mel mit proste volny cas a ten vyuzit, jak bude chtit. Kdyz bude mit pocit, ze ho muze vyuzit k vyuce ostatnich, proc ne.
Osobně tě označuju za debila.To jsem si dávno všiml, takže mě to nijak nepřekvapuje. Nicméně sám jsi a na druhé to svádíš. Nikde jsem totiž nehovořil o nějaké omezené hranici a už vůbec ne o 40 letech - ó to bych se totiž měl. Už téměř dva roky bych si válel koule, pobíral důchod a k tomu ještě docela slušný plat. Jenže je to trochu jinak. Já cpu prachy do svého syna, tak jak je on bude cpát jednou do svého potomka a tak jak je cpali do mě. Holt u nás v rodině je zažitý trochu jiný model. Pokud jde o zajištění na stáří. Má to fungovat tak, že by měla být stanovena základní hranice pro odchod do důchodu. Dejme tomu 60 let. Chceš jít do důchodu dřív? Ok. Budeš dostávat dejme tomu o 5% nižší poměrnou částu za každý rok, který ti do této hranice schází. A naopak. Chceš jít do důchodu později? Ok. Za každý rok navíc se ti k důchodu započítá pří výpočtu + 5% Ovšem důchod se ti začne vyplácet teprve tehdy, až v něm skutečně budeš! Tedy ne jak je dnes běžná praxe, že pobíráš nějakou formu důchodu, plus plat. Výše vyplácené částky při odchodu do důchodu v těch 60 letech by se měla pohybovat ve výši průměrné mzdy. Všem bez rozdílu stejně. Bez ohledu na to kolik kdo předtím vydělával!! Ten kdo vydělával víc měl dost příležitostí peníze investovat a tím se mít v důchodu o to lépe. Navýšenou částku by dostali ti, pouze ti co pracovali přes tuto hranici. Čeho bych tím dosáhnul?
že i když odejde do důchodu dejme tomu v 45 letechTo znamená, že bude mít 5% důchodu. To by si musel hodně našetřit
To jsem si dávno všiml, takže mě to nijak nepřekvapuje. Nicméně sám jsi a na druhé to svádíš.Jo, to víš že jo, blbečku ubrečená.
nehovořil o nějaké omezené hranici a už vůbec ne o 40 letech - ó to bych se totiž měl. Už téměř dva roky bych si válel koule, pobíral důchod a k tomu ještě docela slušný plat.Chápaní psaného textu je problém, co? Pomůžu ti: kde bys vzal ten plat, když bys po 40 nesměl pracovat?
Výše vyplácené částky při odchodu do důchodu v těch 60 letech by se měla pohybovat ve výši průměrné mzdy. Všem bez rozdílu stejně.Ne a ne a ne a ne. Nesouhlasím s tím, aby člověk, který celý život strávil střídavě na pracáku a v kriminálu, bral za nic větší příjem, než dělník u pásu, který 8 hodin denně maká jak šroub za podprůměrnou mzdu. Důchody neodvíjející se od průměrné mzdy, to je jen další způsob, jak podporovat nezodpovědné flákače.
Jsem toho názoru, že většina zdejších čtenářů je mentálně natolik zdatná, že si sama udělá obrázek o tom, kdo z nás dvou je větší blbeček.Ono to není ani moc těžké....:) viz:
Osobně tě označuju za debila.(jasně... velmi silný argument v ekonomicky zaměřené diskuzi) versus
To jsem si dávno všiml, takže mě to nijak nepřekvapuje. Nicméně sám jsi a na druhé to svádíš.a
Jo, to víš že jo, blbečku ubrečená.(chmm, tady má asi někdo u počítače zrcadlo :)) versus
Jsem toho názoru, že většina zdejších čtenářů je mentálně natolik zdatná, že si sama udělá obrázek o tom, kdo z nás dvou je větší blbeček.Každý z vás toho druhého uráží, to jo :), ale ten rozdíl v úrovni projevu je až děsivý, a skvěle koreluje s tím, kdo začal urážet bez důvodu. Trekker mi začíná připadat jako skvělý adept na to, že v diskuzích začne místo odpovědí dostávat rovnou linky na své vlastní ukázkové komentáře, jako se to jednu dobu dostávalo Péťovi. Sorry, nemohl jsem si pomoct :).
a skvěle koreluje s tím, kdo začal urážet bez důvodu. Trekker mi začíná připadat jako skvělý adept na to, že v diskuzích začne místo odpovědí dostávat rovnou linky na své vlastní ukázkové komentáře, jako se to jednu dobu dostávalo Péťovi.Když jsme u linků na komentáře, doporučuji tvojí přízni #55. Ovšem je mi jasné, že v zájmu přiklonění se na stranu, na kterou se chceš přiklonit, se snadno přehlédnou příspěvky, kde si někdo s urážkami začal. Žádné překvapení.
Tys u pásu nikdy nemakal, a z pohledu těch co u něj makají jsi stejný flákač jako ti krymoši.Děkuji za skvělý a zajisté přesný rozbor mých předchozích pracovních aktivit. Své vzpomínky patřičně upravím.
Možná i horší, protože z jejich pohledu ten kdo tráví většinu své pracovní doby čučením do monitoru nic nedělá a pobírá prachy za hovno.Což nic nemění na tom, co jsem napsal o příspěvek výše.
Prakticky ve všech, kde se nemusí furt zvedat nic těžkého nebo hodně chodit.Konkretne? Myslim si, ze trochu michas dohromady prodluzovani veku (coz za tech dvacet let nastalo) a prodluzovani praceschopnosti (coz nenastalo).
Praceschopnost se mozna zvysuje, ale kde je ta prace, co tem lidem zadate?Té práce je pořád zhruba stejně (mění se její skladba, ale to není v tomto kontextu podstatné). Pokud by se nehýbalo s věkem odchodu do důchodu, bude na stejné množství práce čím dál méně lidí.
Ve skutecnosti je uz davno produkce nasi spolecnosti omezena spis prirodnimi zdroji (hlavne energii) nez mnozstvim prace (tak to platilo v dobe vzniku klasicke ekonomie, jejiz predpoklad to je).Ovšem výrobní faktory jsou do značné míry vzájemně nahraditelné. Proto čím bude méně dostupná/dražší energie, bude větší poptávka po práci - například proto, že se omezí doprava.
ze je soukrome sporeni nesmyslSoukromé spoření obecně není nesmysl. Nesmysl je, když se lidem vnucuje jeden model ušitý na míru skupině, která ho připravila.
tim samozrejme zcela padaji nejake pohadky o rovne dani 15% a podobnePokud vím, tak ta "rovná daň 15 %" nikdy nebyla myšlená jako celková daň, nýbrž jen jako daň z příjmů, ke které se teprve přidávají další daně (včetně "sociálního pojištění", jehož hlavní součástí je platba do průběžného důchodového systému). Jestli to někdy někdo vykládal jinak, tak kecal.
Té práce je pořád zhruba stejně (mění se její skladba, ale to není v tomto kontextu podstatné).Ta skladba je podstatna (otevrel jsem si tuto stranku, abych v tomto svuj prispevek trochu poopravil). Protoze to musi byt prace, ktera neco realne produkuje. Pokud lidi zamestnate jako kontrolory jinych lidi (tak se to resi dnes) nebo jako pecovatele o ostatni duchodce (jedna z moznosti, kterou bych videl jako celkem rozumnou), pak jste se stale nezbavil te dane, kterou musite do budoucna nasporit, protoze jste nic noveho nevyprodukoval (akorat jste ji trochu schoval). Takze prace se mozna najit da, ale z ceho ji zaplatite?
Pokud by se nehýbalo s věkem odchodu do důchodu, bude na stejné množství práce čím dál méně lidí.Ne nutne. To podstatne je zmena v ekonomicke produkci, ne zmena v poctu lidi.
Ovšem výrobní faktory jsou do značné míry vzájemně nahraditelné. Proto čím bude méně dostupná/dražší energie, bude větší poptávka po práci - například proto, že se omezí doprava.To prave nebude. Robot je efektivnejsi nez clovek, bez ohledu na to, kolik mate celkove energie. Samozrejme, zivotni uroven cloveka muze pri nedostatku zdroju klesnout tak moc, ze se nevyplati pouzivat roboty. Ale to je dost jina situace a s neudrzitelnosti duchodu nema moc spolecneho.
Soukromé spoření obecně není nesmysl. Nesmysl je, když se lidem vnucuje jeden model ušitý na míru skupině, která ho připravila.Striktne vzato mozna ne, i kdyz ja osobne nechapu, jaka je pridana hodnota tech penzijnich fondu (za kterou se jim plati ten zisk). Nicmene, co jste cekal, kdyz se to od zacatku propaguje jako zpusob reseni demograficke krize (ktera uz sama o sobe je fikci, mozna realne existuje v Japonsku, ktere je xenofobni a nema imigraci)? To proste muselo byt kazdemu jasne, ze to takhle dopadne, protoze to byl proste ten duvod, proc to vubec delat. (A to nemluvim o tom bait-and-switch, ktery filozofie "sporite si na vas vlastni duchod" predstavuje.)
Pokud vím, tak ta "rovná daň 15 %" nikdy nebyla myšlená jako celková daň, nýbrž jen jako daň z příjmů, ke které se teprve přidávají další daně (včetně "sociálního pojištění", jehož hlavní součástí je platba do průběžného důchodového systému). Jestli to někdy někdo vykládal jinak, tak kecal.OK, to je fer. Ale spousta lidi si ten vypocet neudela a predstavuje si, ze se to nejak magicky, z investic soukromych fondu, nekde nabere.
ale ze dnesni generace bude mit vlivem "nezdraveho" prostredi (ovzdusi, elektromagnetice zareni ze vsech stran... skoro bych řekl, že závěry téhle studie nemusíme brát zase až tak moc vážně.
Životní prostředí v šedesátých letech bylo určitě lepší jak v letech osmdesátých.Sice nestihlo být tolik zamořeno a také průmyslová výroba byla nižší, ale zase do přírody vypouštěla spousta látek, o kterých se ještě nevědělo (nebo vědělo, ale neřešilo se to), jak jsou škodlivé. Takže do prostředí šla kvanta DDT, organických sloučenin rtuti atd., elektrárny neměly odlučovače popílku (nebo měly, ale málo účinné), nečistily se skoro žádné odpadní vody, topení bylo převážně na uhlí...
A mám pocit, že potraviny ani v těch osmdesátých letech neobsahovaly tolik Éček jako dnes.To platí jen částečně. Sice se méně používaly látky umožňující používat méně kvalitní suroviny, ale zase se hojně přibarvovalo vším možným a kdeco bylo chemicky konzervováno kyselinou benzoovou (tehdy velmi hojně užívaná látka, dnes už dost na ústupu kvůli negativním účinkům na zdraví, zejména kvůli možné reakci s některými látkami za vzniku karcinogenního benzenu). Navíc se tehdy běžně neuvádělo složení potravin (a ani se tu nepoužíval E-systém), takže většinou se člověk na obalu dozvěděl jen "aromatizováno, přibarveno, chemicky konzervováno", ale už nic bližšího.
... a u druhého mě napadají akorát blé neetické řešení typu jednoho dílu z Hvězdné brány (2001?) nebo typu Cesta do neznáma (loterie)..Blé (sic) řešení nejsou třeba. Ono se to nejspíš vyvrbí i bez nich. Pokud vzniknuvší nadlidská intelignece nebude "hodná", není co řešit, lidsvo jako biologický druh bude dříve či později vyhubeno, obdobně, jako se to už v během evoluce stalo mnohokát před tím, až na to, že v tomto případě by to bylo mnohem, mnohem rychlejší ... Ale ani ta druhá, na první pohled optimističtější varianta může nakonec dopadnou stejně: Představme si, že superinteligentí AI během několika měsíců vyřeší problém "Co s volným časem nezaměstnaných?" tím, že vytvoří dokonalou virtuální realitu přípojenou řekněme přímo do mozku, kde by každý mohl prožívat naprosto cokoliv, co by si přál. Mnozí by pravděpodobně dříve či později trávili v této umělé realite veškerý svůj čas*, zatímco o jejich těla by se staraly přístoje. Náklady na takovoutu existenci by společnost vyšly na mnohem, mnohem méně než ty na existenci v "reálném" světě. Mimo výše zmíněné zábavní funkce by se tato technologie dala využít pro různým způsobem postižené či nemocné, kterým ale mozek stále funguje, nebo naopak pro vytvoření dokonalého vězení, ze kterého by neexistovala možnost úniku a které by mohlo být střižené na míru každému z odsouzených (aneb "soukromé peklo pro každého"). Společenské dopady by byly nedozírné a pravděpodobně by měly na společnost větší účinek, než to, že by žila pod benevolntní nadvládou superinteligentní AI, která by se podobala až nepříjemně tomu, jak definují Boha abrahámovská naboženství (z čehož by jejich představitelé nejspíš nebyli moc nadšeni). Osobně se domnívám, že společnost by se rozdělila na tři části: "kyborgy", kteří by se sami nechali změnit ve stroje**, čímž by už dále nebyli součástí lidského druhu a nejspíš by se vydali do vesmírku ("Pokorní zdědí kralovství na Zemi, nám ostatním bude patřit celý Vesmír"), "ludity", kterí by před technikou prchli do lesů a žili jako novodobí Amišové (a pravděpodoně dříve či později vyhynuli v důsledku změn klimatu, které by "strojům" nevadily), a nakonec pravěpodobně majoritní část, která by dříve či později skončila ve virtuální realitě. V konečném důsledku by to znamenalo tak jako tak dobrovolnou euthanasii lidského druhu tak, jak ho dnes známe. PS: Osobně plně souhlasím s Kenem Jenningsem
Blé (sic) řešení nejsou třeba. Ono se to nejspíš vyvrbí i bez nich.Podle mě bude první hard AI lidského typu. Jednak proto, že už existuje model (člověk) a jednak proto, že tu bude hlavně na komunikaci s člověkem a tak by měla mít kompatibilní interface. Takže je jen otázka zda se povede vytvořit nesociopatickou AI. Jenže pokud bude mít emoce, tak imho nebude zas tak výkonný, ale rozhodně půjde postupně vychovat (asi jako dítě), ono i ze začátku bude mít málo znalostí a malý výpočetní výkon. Osobně bych řekl, že ve společenství autonomních robotů s AI a lidí budou konflikty nevyhnutelné, ale ne fatální (určitě bude xenofobie směrem k AI - zajímalo by mě jak se to bude jmenovat robosismus ?
Ale ani ta druhá, na první pohled optimističtější variantaVirtuální realita je dost možná. Řekl bych, že se budou lidé snažit zkombinovat cybernetiku a organiku, takže časem bude část vědomí klidně možná na "křemíkové" platformě. To zda bude závislost na virtuální realitě fatální pro některé jedince to nevím, ale logicky kdyby se o těla staraly automaty, tak můžou v případě problému jedince uspat (na druhou stranu brrr představa). Navíc pokud budou ony upgrady mozku, tak odpočinek potřeba nebude (viz nějací ptáci co střídavě přepínaj za letu hemisféry mozku a tedy nemusejí spát). Poslední možnost mě napadá fakt, že to nebude pouze náhled do VR, ale život ve VR (pro ony jedince spíš jen to R) a tedy to může mít jiné psychologické účinky než má třeba počítačová hra (osobně mě baví třeba celý den stavět město v OpenTTD, ale že bych v něm přímo měl žít, to ne, toho bych se brzo přejedl).
Náklady na takovoutu existenci by společnost vyšly na mnohemJo výhody by byly rozhodně, každý by mohl prožít život (i několik třeba) přesně takový jaký by se mu líbil. Na druhou stranu mám takový dojem, že když člověk má jen samé pozitivní zážitky, tak je pak nedokáže ocenit. Takže VR, kde by se osobě nemohlo stát nic zlého by se mohlo po nějakém čase stát spíš peklem.
Společenské dopady by byly nedozírné a pravděpodobněDopady na společnost při singularitě by byly hodně velké, to je fakt. Osobně považuju ty dopady stejně silné jako by byly hypoteticky při umožnění cestování časem nebo třeba kdyby lidstvo nabylo telepatické schopnosti. Rozpadla by se kultura, ekonomika apod.
Osobně se domnívám, že společnost by se rozdělila na tři částiHmm to jsem četl v synopsi na wikipedii k Eganově Diaspoře
Také se otevírají nové možnosti práce. Stejně dneska každý dělá v kanclu nějakou administrativu (čím dál tím víc mi není jasné, kde se vůbec bere nějaké materiální bohatství). To opravdu jde povětšinou dělat déle, než u pásu.To je jeden z důvodů. Čím dál méně lidí dělá těžkou, zničující práci. Ty nejtěžší práce dělají čím dál víc stroje, při práci s nebezpečnými látkami a procesy se zvyšuje úroveň ochrany, jsou mnohem lepší možnosti diagnostiky pracovních nemocí atd.
Neni tak davno, co pracovalo v zemedelstvi 30% populaceS kravičkou a pluhem to bylo spíš 90% v zěmědělství.
Technologický pokrok jistě v obecné rovině skokově zvýší bohatství, ale pokud se globálně podíváte na dominantní zdroje národních bohatství především západních ekonomik za posledních 100 let, ale i klidně dále do historie, tak zjistíte že je to jen marginální záležitost.
Stejně dneska každý dělá v kanclu nějakou administrativu (čím dál tím víc mi není jasné, kde se vůbec bere nějaké materiální bohatství).Chce to obcas vystrcit hlavu z prazske kancelare
Tzv. "osvicena diktatura" je tautologicky nesmyslPrincipiálně to nesmysl není, prakticky nejsou lidi.
prakticky nejsou lidijj, meli bysme asi intenzivne zacit hledat nejakeho noveho Hitlera, Stalina nebo jineho osviceneho vudce
Myslím siZnáš to o tom zrcadle? Chlamst.
Protoze to co chcete je nedosazitelne (jsou v tom logicke spory), akorat si to nejste s to uvedomitJá si to naopak uvědomuju velice dobře. Jenže to není nedosažitelné kvůli nějakým tautologiím a podobným hovadinám, které si tady vymýšlíš, ale protože lidi jsou chybující (někteří více než jiní) a hlavně sobečtí (ahoj evoluce) individualisté.
Ta větší správnost je otázka toho, jesli za inteligentnější považujeme dav, nebo jednotlivce.Jak uz jsem psal niz, neexistuje na to jednoznacna odpoved.
Jo, argument ze jedinci se rozhoduji lepe nez spolecenstvi (nelibi se mi zde citove zabarvene slovo dav) jsem uz take slysel. Muj nazor je, ze je argument zcela nepodlozeny - opravdu rad bych slysel nejake teoreticke zduvodneni, proc by tomu tak melo byt.Treba proto, ze nejde ani tak o to, zda jde o jedince ci dav, ale o usili, ktere je treba na nalezeni reseni ci rozhodnuti venovat. Pokud porovnavam dva modely, kdy se rozhoduje jedinec ci uzka skupina lidi (rekneme vlada) a model, kdy se rozhoduje znacne mnozstvi lidi (cela populace), tak jsou dva poly - bud tomu v druhem pripade kazdy jedinec venuje stejne usili jako v prvnim pripade (pak ale celkove usili vynalozene na rozhodovani bude mnohonasobne vetsi), nebo celkove usili zustane konstantni a pak v druhem pripade kazdy vynalozi jen naprosto nepatrne usili. Usili pro jednoduchost modeluju jako rostouci zavislost pravdepodobnosti spravneho rozhodnuti jedince na jim vlozene energii do rozhodovani. Pokud by bylo rozhodnuti vsech jedincu zcela nezavisle, pak by nejspis i tak statistika zvitezila nad usilim a stacilo by velke mnozsti malych vychylek od rovnomerneho rozdeleni. Ale prakticky jakekoliv rozhodovani (krome trivialit jako odhadu hmotnosti) bude dost korelovane kvuli spolecnym kulturnim a biologickym vlivum. Proto je treba se vykaslat na koncept nezavisleho rozhodovani a spolehani na statistiku, ale je treba hledat procesy, kteryma by se usili venovane do rozhodovani efektivneji skladalo a ne jen duplikovalo. Tedy nejaka forma verejne diskuse. Bez funkcni a urcitym zpusobem rizene (i treba jen vzitymi konvencemi) diskuse neni zadna demokracie - chaoticka diskuse neskaluje (usili na komunikaci roste kvadraticky s poctem ucastniku). To je odpoved na to, proc funguje veda - tam jednak kazdy ucastnik venoval dost usili (treba uz jen v tom, ze nekolik let studoval obor - to mu nejen pomohlo v jeho rozhodovani, ale take ho seznamilo s procesy v danem oboru fungujicimi) a navic existuji relativne efektivni vnitrooborove rozhodovaci procesy - vedecka diskuse v clancich a konferencich. Oproti tomu verejna diskuse o politickych otazkach je v tragickem stavu. A bez urcite formy implicitni duvery (ktera se snaze dosahne v mensich kolektivech) muze tezko fungovat.
Fakt tedy nechapu, jak muze na pocitacovem serveru nekdo seriozne hajit myslenku, ze se jeden clovek rozhoduje lepe nez skupina lidiI kdyz odmyslim cenu vypoctu a budu brat pouze rozhodovani jednoho jedince vuci rozhodovani male skupiny lidi a budu predpokladat, ze vsichni jsou stejne a dostatecne schopni a motivovani, pak si dovedu predstavit, ze rozhodovani jednotlivce muze v urcitych pripadech prinaset vyhody, prave proto, ze skupina se bude rozhodovat 'lepe' - tedy jedinci v ramci maji sanci komunikovat racionalni informace, takze skupina nejspis dojde k reseni, ktere minimalizuje riziko selhani a bude pomerne slusne, ale tezko mohou komunikovat 'kreativni' informace a presvedit ostatni o spravnosti sve vize (kdyz k tomu racionalni informace nejsou a jedine, co se da udelat, je risknout to a uvidet). Takove kreativni rozhodnuti jednotlivce muze byt ve stredni hodnote klidne horsi nebo lepsi (protoze jeho hodnotu nikdo neni schopen racionalne porovnat) nez ono vybrane kolektivem, ale i kdyby bylo horsi, tak to muze byt lepsi z sirsiho hlediska - pro spolecnost jako celek neni ani tak dulezite, kolik jedincu (ci kolektivu) se svym resenim selhalo, ale ti, kteri uspeli.
Nicmene, pokud by nekdo chtel najit nejakym zpusobem lepsi obecny system, nez rovne hlasovani tech pocitacu, musel by nejdriv nejakym zpusobem ukazat, jak muze jeden pocitac dokazat tomu druhemu, ze jeho databaze je lepsi a ze by tedy meli dat vyssi vahu ji.V prve rade zmenit ukol - pokud mozno nevolit lepsi reseni (kdyz neni dost informaci k tomu, aby se racionalne posoudilo, ktere je lepsi) a nastavit pravidla tak, aby se dala zkusit ruzna reseni paralelne.
V prve rade zmenit ukol - pokud mozno nevolit lepsi reseni (kdyz neni dost informaci k tomu, aby se racionalne posoudilo, ktere je lepsi) a nastavit pravidla tak, aby se dala zkusit ruzna reseni paralelne.S tim souhlasim. Proto take casto rikam, ze dulezitym dodatkem k demokracii by mela byt "soutez" pravnich systemu (treba podle principu subsidiarity). A take urcita reverzibilita - moznost vratit zpet spatne rozhodnuti.
Co? To je nejaka divna logika. Tvemu argumentu vubec nerozumim. Napis jeste jednou, co mas na mysli. Ktere tvrzeni nejde rozhodnout?Pokud nelze rozhodnout, jestli se lépe rozhoduje dav nebo jedinec, tak nelze rozdhodnout ani o tom, jestli je lepsi diktatura (A) nebo demokracie(B). Pak tvrzení, že A > B a B > A mají stejný význam - žádný. Slovo dav používám zcela záměrně, neřekl bych, že je citově zabarvené, jen lépe vystihuje situaci.
Ta pravdepodobnost je nekde mezi 100% a 50%, protoze pokud nic nevim, a rozhodnu se nahodne, porad mam 50% sanci se rozhodnout spravne.To mi přijde jako hodně optimistický předpoklad, protože to znamená, že každý má správné (resp. nemá nesprávné informace) a umí je správně vyhodnotit.
Takze, hlavni podminka je, ze se ti lide rozhoduji nezavisle, a ze se rozhoduji alespon trochu spravne (s urcitou malou pravdepodobnosti). To prvni neni takove omezeni, kdyz si uvedomis, ze uprimnou komunikaci (nikdo nelze) se muze jejich rozhodovaci schopnost jen zlepsit.To mi taky přijde jako hodně optimistický předpoklad. Nidko ani lhát nemusí, všichni mohou jednat v nejlepší možné víře (obojí taktéž dost optimistciké, ale dejme tomu) a tejně se může rozšířit totální blud. Čím je delší řetěz lidí, který si informaci předá, tím se zkreslí. Nelze předpokládat, že každý si předkládanou informaci ověří, stačí když vypadá dost věrohodně. Zažil jsem to nejednou.
Samozrejme, ze nikdo nelze je trochu nerealisticky predpoklad (protoze existuje propaganda a podobne).Trochu? Řekl bych, že mnohem víc než trochu.
Jenze pokud tento predpoklad odstranis (a to se da pak dal zkoumat), musis ho zavest i do systemu, s kterym to porovnavas, tedy s tou "diktaturou vetsiny", v tomto pripade asi rozhodnutim toho nejchytrejsiho. Takze srovnani, kde jsi za toho diktatora nemohl vybrat lhare, je dost nefer.Ale on je tak víceméně definovaný - lhář není někdo, kdo jedná v zájmu poddaných. (jen pro jistotu připomínám, že existenci takové osoby považuju za velmi nepravděpodobnou)
A konecne, je videt, ze za predpokladu nezavislosti rozhodovani to hlasovani je vuci zamernym podvodnikum pomerne odolne. Musi jich byt dost na to, aby mohli vysledek nejak poskodit. Tento predpoklad je splnen lepe ve spolecnostech, kde je svoboda slova, protoze pak mohou zaznit vsechny mozne argumenty.Jako klíčové vidím to mohou. Nijak totiž není zajištěno, že se tak stane.
Ja jsem na to prisel nahodou, protoze jsem ten problem studoval, a teprve pozdeji jsem se dozvedel, ze tento argument jiz existuje. Take me celkem prekvapilo, ze proste neplati, ze hlasovanim vyjde prumerne rozhodnuti (coz je omyl, ktery zastava velka cast lidi), ale muze vyjit i kvalitnejsi nez rozhodnuti libovolneho jedince. Dalsi empiricke dukazy jsou popsane v knizce "Wisdom of Crowds", kterou jsem sice jeste necetl, ale tusim, ze tam je priklad odhadu nejake hodnoty (treba vahy nebo velikosti), a prumer vysledneho odhadu mnoha lidi je lepsi, nez odhad libovolneho z nich.Dokážu si představit, že tohle bude fungovat např ve skupině vědců, jejichž cílem (i každého jednotlivě) je najít nejlepší řešení. Ale ne mezi občany státu, jejichž cílem je mít se dobře, většinou bez ohledu na ostatní.
Uz jsem rekl, ze je pro me na demokracii podstatne neco jineho (konkretne mocenska rovnost), nez to, zda se rozhoduje nejlepe mozne. Pokud nekdo uzna, ze to nejde rozhodnout, co dava lepsi vysledek, jsem tedy spokojeny, protoze tim jsem narusil jeho elitarsky nazor.Někde se z toho cestou vytratila podmínka, že to platí za předpokladu, že není jednoznačná odpověd na to, jestli je inteligentnější dav, nebo jedinec. Já tu odpověď neznám, ale myslím si, že inteligentnější je (resp. existuje takový) jedinec. Za elitáře se nepovažuju, rozhodně se nechci dosadit na místo toho jedince. Ten pokus má mnoho nedostatků - těm studentům jde o nejlepší výsledek toho testu, ne o největší osobní prospěch. Studentů je pořád málo na to, abychom je mohli považovat za dav. Studen biologie pořád rozumí fyyice víc než průměrný občan tohodle státu důchodové reformě. Na otázky v testu existují poměrně jednoznačné odpovědi (resp. takové u kterých lze jasně řict dobře/špatně). K fyzikálním otázkám existují haldy literatury, která obsahuje odpověď (prostě fyzika, jakožto exaktní věda je pro takový pokus IMHO zcela nevhodná). Nápad s těmi záškodníky není špatný, ale oproti politice tomu chybí rozměr osobního zisku z podvodného našeptávání.
Osviceny diktator muze dosahnout tehoz, ceho dosahne demokracie. Muze ale dosahnout i vic.To je prave druh tautologickeho vyroku, ktery mi vadi. Ke kazdemu politickemu systemu, ktery dovoluje nejaky druh chyby, muzes definovat system s osvicenym diktatorem tak, ze reknes, ze ten diktator rozhoduje stejne jako ten system, akorat s vyjimkou te chyby, kde rozhoduje spravne. Tedy jsi dokazal, ze system s tim diktatorem je lepsi. Ovsem protoze si toho diktatora definoval timto zpusobem, zavisle na tom systemu, je ten vyrok tautologicky a tedy nam nic nerekne.
Protoze je spousta mensich evropskych zemi, ktere diktatury nepodporuji, a zadne problemy, ktere popisujes, nemaji.Co znamená, že nepodporují diktatury? Financují snad opozici? Snaží se poskytnout jim podporu, pomoci jim ve svrhnutí režimu? Nedělat nic diktaturu podporuje jenom o něco míň, než strkat diktátorovi prachy. A btw. popsaný efekt (tj. problémy, které nejsou) platí i pro ty, kdo se na podpoře té diktatury nepodílejí. Někdo ho financuje, ostatní se vezou.
A to tvrzeni, ktere hajis, ze kdyz tam nebude diktatura, bude tam neco horsiho, je odporne.Všiml sis ve větě "Kdyby tenhle diktátor padl, mohl by nastoupit jiný" slov mohl by? Pokud ano, kde tam vidíš tvrzení, že když tam nebude diktatura, bude tam něco horšího?
Je to klasicke "brime bileho muze" - my muzeme mit demokracii, ale vy ne, protoze jste nizsi rasa.Tohle je sebemrskačská ptákovina. "Bílý muž" v tomto případě chce jenom to, aby oblast byla stabilní a nebyl tam bordel. Je mu úplně jedno, jestli tam bude vládnout nějaký barák, co si hledí jenom toho, jak si nahrabat pod sebe, nebo 200 šašků, co si hledí jenom toho, jak si nahrabat pod sebe. Kdyby tam předtím byla demokracie, tak ji bude podporovat taky. Proč? Protože stávající stav je vyhovující (pro nás, což je zcela sobecké, ale taková už je lidská přirozenost), kdežto změna by mohla znamenat přechod do nevyhovujícího stavu. A nevyhovující stav znamená uzavření Suezského průplavu, což by tady pocítili všichni, rozhodně ne jenom elity. Dost možná by to znamenalo nutnost rozšířit tam svobodu a demokracii, což je drahá a náročná sranda a pochopitelně se do toho nikomu nechce.
Celý příspěvek má dát najevo, že lepší systém, než ten, který používáme teď, k dispozici nemáme. (Protože ty lepší nejdou zkonstruovat.)Jenze to, ze lepsi system nez demokracie nelze zkonstruovat, nijak nevyplyva z toho, ze neumime najit toho "osviceneho diktatora". Protoze, jak uz jsem rekl, OD je vnitrne tautologicke tvrzeni, ktere je naprosto k nicemu.
Tvrzení typu "když splníme podmíky, tak podmínky budou splněné" se dá najít v kdejaké úvaze.Vazne? Muzes dat nejaky jiny priklad? Formalne logicky je to p->p, a pokud vim, to se pouziva jako axiom, aby se odvodily z jinych axiomu nejake skutecne uzitecne logicke tautologie. Ale mimo formalni logiku to IMHO k nicemu neni.
Takže se nastavili podmínky tak, aby se rychle za cca 2 roky stihli splnit slíbené závazkyPodmínky se tak nastavily, aby si Bursík a ta jeho ekobanda přijít na pořádné peníze vytahané z kapes všech spotřebitelů. Ten "skok na špek" by se dal spíš popsat slovy "jů, prachy, jdu si narejžovat a čert vem ostatní". Dobře jim tak, zmetkům. Že nemáme v obnovitelných zdrojích dost velké procento a) nevadí, reálně to není žádný problém, el. energie vyrobíme dost v těch ostatních b) je důsledkem toho, že tu pro ně nejsou vhodné podmínky: tam, kde můžou být vodní elektrárny, už jsou. Na solární elektrárny tady není dost slunečných dnů. Na větrné tu není dost místa (nikdo takovou elektrárnu za barákem nechce) a pořádně beztak fouká jenom na horách. Zbývá biomrkev, která je z nějakého důvodu považována za OZE, přestože ekologické škody (vyčerpávání půdy) a energetická náročnost jejich likvidace (hnojí traktor, co jede na naftu) vynulují fakt, že jsi el. energii vyrobil "ekologicky"
Jde tady o princip, toto se může klidně stát i v jiném odvětví.O důvod víc, proč by stát neměl takové zásahy a pobídky vůbec dělat. Nicméně když někdo státu - z principu nedůvěryhodná organizace - na něco takového skočí, dobře mu tak.
Pryč odsud, co nejrychleji.Naprosto s tebou souhlasím, běž si hlásat svá zelená evangelia někam jinam.
Vyčištění Barentsova moře, Černobylu, Ralska, lagun s popílkem atd...Jenom pro tvoji informaci: přímé okolí Černobylu je živá krajina s velkou biodiverzitou, kde nejsou žádné problémy s radioaktivitou.
Opravdu nechápu, proč se zdaňují základní životní potřeby jako jídlo, léky, doprava nebo bydlení.
To je jednoduché: taková opatření výrazně víc postihnou nižší příjmové skupiny, zatímco ty vyšší v podstatě ani nezaznamenají rozdíl.
Z pravicových vlád (počínaje tou Topolánkovou) mám skutečně pocit, že ta pravicovost znamená zvyšování blahobytu bohatých a snížování životní úrovně všech ostatních.Nenech se plést, vlády ODS počínaje tou Topolánkovou v žádném případě nebyly pravicové, to o sobě jenom hlásají.
Ministr Kalousek sice hovoří o kompenzacích pro nejchudší, ale takové kompenzace možná fungují v průměrném případKrásný příklad nepravicovosti této vlády. Kdyby se nezvýšily daně, nebylo by potřeba kompenzovat chudé, což samo o sobě bude mít další náklady (prostory pro sociálku, zaměstnanci apod.)
Opravdu nechápu, proč se zdaňují základní životní potřeby jako jídlo, léky, doprava nebo bydlení.Opravdu ne? Přeci proto, že bez základních životních potřeb se neobejdeš, takže ty daně zaplatit musíš.
V těchto volbách jsem nevolil, v těch příštích dám hlas ČSSD nebo jiné levicové straně.LOL, nejdřív si stěžuješ na levicové kroky "pravicové" vlády a pak nám jako řešení předhodíš, že budeš volit levicovou stranu? Myslíš si, že něco z toho, co jsi popsal, bude jinak? Jo, bude, ČSSD zvedne jiné daně a věř tomu, že budou říkat, že zdanili bohaté. Ve skutečnosti bohaté nezdaňují (výjimky, odpočty, bohatí lidé mají prostředky k tomu, aby si daně "optimalizovali" a milá ČSSD jim v tom bránit nebude), protože proč si rozzlobit lidi, co ti dávají peníze na volební kampaň. Ve skutečnosti zdanění "bohatých" zasáhne hlavně střední třídu (kam s největší pravděpodobností patříš taky), protože tam se dá nejvíc brát (je v ní nejvíc lidí) a zároveň jenom málokdo má prostředky na to, aby se daním vyhnul.
A neslibovalo se nám, že zvýšení sazeb (z 19 na 20 a z 9 na 10) je pouze přechodné (kvůli krizi) a že se sazby vrátí zase zpět?Slibovalo se nám, že jednotná sazba daně bude 15% (nebo něco kolem toho), aby se zjednodušila administrativa s tím spojená a drtivé většině lidí se nezvýšila daňová zátěž.
ad 1) Tvůj výrok bych si dovolil opravit, v politice máme jen mediální ochotníky a populisty. Na většinu reforem těch "pravicových" stran naprosto dokonale sedí jeden vtip z dob Perestrojky:
Jeden dělník se ptá druhého, co je to ta Perestrojka. Ten vezme plechový kýbl, nasype do něj hromadu hřebíků a prohlásí: "Tohle je kýbl plný hřebíků." Pak kýbl zvedne a se slovy "a tohle je Perestrojka" s ním pořádně zatřese. První na to: "No, ale vždyť je to pořád jen kýbl plný hřebíků." Druhý: "Jo, ale slyšels ten rachot?"
Prakticky všechny "reformy", kterým se média věnovala v posledních letech, byly jen a pouze chřestěním hřebíků v kýblu. Čím větší mediální humbuk kolem toho byl, tím hlasitější chřestění a menší skutečný efekt na opravdové problémy (tedy pokud se za opravdový problém nepovažuje nedostatečná buzerace řadových občanů, tam efekt skutečně byl). Například zdravotnické poplatky byly a jsou prachsprosté mediální divadlo, které ale zcela spolehlivě rozděluje společnost na dva nesmiřitelné tábory už dva roky. Stejně tak zadlužení státu. Populisté s tím nechtějí dělat nic, mediální ochotníci pak hrají mediální divadlo nezodpovědným škrtáním, které může výrazně utlumit výkon ekonomiky (osobně bych se nedivil, kdyby v tom byl úmysl), místo aby řešili skutečný problém - rozkrádání státních peněz. Současný návrh důchodové reformy není nic jiného, než pokračování mediálního divadla.
ad 5) A je to zároveň jeho obrovská výhoda, protože peníze putují systémem přímo v řádu měsíců a ne desítek let. Díky tomu je daleko menší pravděpodobnost, že cestou úplně zmizí. Navíc je zaručeno, že důchod bude v nějakém poměru k aktuální průměrné životní úrovni a nebude závislý na nominální hodnotě peněz někdy před 30 lety (srovnej si průměrný plat dnes a v roce 1980, ty rozdíly mohou být ještě o několik řádů větší a penzijní fondy rozhodně nejsou schopné držet výnosy trvale nad inflací, to prostě není možné). Klesající populace sice pro průběžný systém představuje problém, ale pro celkem solidní fungování bohatě stačí stabilní populace. O vyrovnání pozvolné změny poměru ekonomicky aktivních lidí k počtu důchodců se postará technologický rozvoj. Sice za cenu postupného zvyšování odvodů do důchodového systému, ale ne za cenu poklesu celkové životní úrovně.
Nebylo by lepsi to, aby obcan dostal pravo zaridit se na stari sam?Obcans se muze zaridit na stari sam, ale to ho nezbavi moralni povinnosti platit na stari predchozi generaci. Ze pracujici generace zajistuje prostredky na zivot generaci v postproduktivnim veku je spolecensky koncept, ktery tu byl odjakziva, at uz fungoval primo (deti podporujici sve rodice) nebo zprostredkovane skrz prubezny duchodovy system.
Jedina moznost jak diverzifikovat riziko byla poridit si hodne deti, pri dvou detech by to bylo dost rizikove.V tom nevidím zase tak velký problém...
Treba v tom, ze zapadni vyspela spolecnost nepotrebuje populacni rust, ji staci jenom nemit populacni pokles.Jo, to je akademická debata, nedaří se nám ani jedno a jen tak se to asi nezmění.
Základním problémem je změna věkové struktury obyvatelstva, zjednodušeně nazývaná „stárnutí populace“.Myslim, ze tohle je spis umely problem. Starnuti populace neprobiha rychleji nez rust produktivity, takze je mozne udrzet zaroven rostouci realne ciste mzdy a rostouci podil duchodcu.
Jediným opatřením, které umožní udržet výši důchodů na dnešní výši bez zvýšení daňové zátěže, je posun věku pro odchod do důchodu.To je premisa zvolena tak, aby si vynutila zaver. Me by prislo smysluplnejsi, kdyby se procentuelni vyse odvodu prubezne urcovala prave podle pomeru lidi v duchodovem veku k zbytku populace. Hranice odchodu do duchodu pak urcovat podle objektivnich zdravotne-socialnich hledisek.
Právě sem by bylo potřeba napnout síly a vykašlat se na to, aby se muselo (případně dokonce povinně) spořit do fondů, které z hrubého výnosu 4 % spotřebují 3,5 % na svoji režii a občanům dají půl procenta.S tim souhlasim. Nevim tedy presne, jaka je rezie duchodovych fondu, namatkove pohledy do vyrocnich zprav ukazovaly tak tretinu hrubeho vynosu, coz je docela dost. Kdyby radsi uz konecne umoznili primy prodej statnich dluhopisu obcanum, jak je to obvykle v USA a zapadni evrope, nejlepe rovnou take inflacne valorizovanych (jako jsou TIPS v USA). Konzervativni duchodovy fond nema zadne vyhody proti primemu nakupu statnich dluhopisu, pritom (odhadem, po zapocitani inflace) sezere vic nez pulku cistych kapitalovych vynosu a navic prinasi riziko vytunelovani.
Nemas zadne deti, nebo 10 na pracaku? Nejnizsi duchod. Mas 2 a vice ekonomicky cinnych deti? Dostanes prumer. Za kazde dalsi ekonomicky cinne dite navic bonus.Coz zcela ignoruje fakt, ze v moderni spolecnosti je jeji produkce odvisla od mnoha jinych faktoru nez jen od mnozstvi populace. On takovy bezdetny manager nebo profesor muze pro budouci produkci udelat o dost vic, nez by udelalo pridani dalsich dvou ekonomicky cinnych jedincu.
+1, duchodova reforma by potreba moc nebyla kdybi byla podpora rodin s detmi ..... . nejlepe 2+ ci 3 a vice deti , a nebo podpora imigrace ... a nebo oboje ... proste udrzet pomer 3 pracujici na 1 duchodce
to mas pravdu ... :) problem je v tom ze tento stat doji rodiny bez ohledu na to jestli mas ci nemas deti ... , a kdyz mas tak jeste vice .... ono jedine co ti stat na dite "da" je odpocet par stovek mesicne z dazne z prijmu ... ale co zaplatis navic ....
Tak muzeme nejakou praci vytvorit. Jeden chlapik bude kopat jamy, a druhy je zahrabavat.A když do té jámy před zahrábáním ještě přiloží alespoň jednoho politika ze sněmovny a ze senátu, tak se budeme mít ještě lépe...
Negarantuje, že na jejich místa nedojdou lepší – ale také mohou.Ale ze takovych pripadu v historii bylo.
Je to až geniálně manipulativní, jak jste zdůraznila jen ty špatné možnosti a pohrála si i s emocemi jak co nejvíce vyloučit dorbé možnosti i v podtextu. Mistrovské manipulativní dílo!Jenom 2 veci. Jednak ja jsem "on" a jednak tam neni o emocech nic.
Nicméně násilné řešení přijde na řadu v okamžiku, kdy se dlouho nebude řešit nic.Nesmysl. Nasilne reseni je az ta posledni moznost. Mame tu pravni system, kdy lide mohou volit koho chteji.
Až tu bude dostatek lidí hladovět, až mnoho lidí bude zoufalých z nemožnosti jakkoli čelit agresivitě jednoho chráněného etnika, atd.WTF is this shit? Mame tu relativne rovnomerne rozlozene bohatstvi (GINI index je tu snad 4. nejnizsi na svete) a nehladovi tu snad nikdo (i ti bezdomovci si dokazi poradit) a utlaku jakehokoliv etnika jsem si nevsiml. Ostatne, zakon o primerene sebeobrane se nezminuje o omezeni pouziti proti nejakemu etniku.
Současná důchodová reforma není nic jiného, než snaha přesměrovat peníze od lidí pár lidím nahoře.Sam jsem toho nazoru, ze tohle zlomi Necasovi a spol. vaz. Nicmene, zatim jsem moc lepsich navrhu nevidel. Spis to vidim tak, ze proste jenom posunou odchod do duchodu, pripadne zvysi odvody (nebo oboji). Uvidime.
Věk odchodu do důchodu je dost problematické téma. Tempo biologického stárnutí máme každý jiné. I práce má na biologický věk zásadní vliv. Zatímco vysokoškolský profesor může být schopen aktivně pracovat klidně i v osmdesáti letech (a o několika takových výjimečných lidech vím), těžko můžeme něco podobného chtít po horníkovi nebo řidiči autobusu.
Jednotný věk pro odchod do důchodu se mi nikdy nezdál spravedlivý. Žádný protinávrh ale nemám. Netuším, jak by se tohle mělo korektně řešit.
Jednotný věk pro odchod do důchodu není spravedlivý, protože i při stejné práci každý stárneme jiným tempem.
S nápadem ohledně rovných důchodů v podstatě souhlasím. Ale v jistém smyslu celá tahle věc trochu pokulhává. Pravda, kdo měl vyšší příjmy, ten měl víc možností vytvořit si úspory. Proto není namístě, aby pobíral vyšší důchod placený státem, jako je tomu dnes. Jenže je tu problém: Člověk s vyššími příjmy za svůj produktivní věk zaplatil státu víc na daních. Jak tohle kompenzovat?
Aby tedy myšlenka s rovnými důchody fungovala, musel by se zásadně změnit daňový systém, nejlépe na degresivní zdanění. Daň z příjmů by například závisela na odmocnině z příjmů. To je rostoucí funkce a tudíž stále vyjadřuje jakousi solidaritu. (Narozdíl od „daně z hlavy“, známé ze středověku a raného novověku.) Orthodoxně levicoví křiklouni mě asi za tento výrok ukamenují, ale otázka je jednoduchá: Používá člověk s příjmem 2N dvakrát více služeb státu (chodníky, silnice, ...) než člověk s příjmem N? Podle mě ne. Proto si myslím, že takzvaná rovná (ve skutečnosti lineární) daň (o progresivní nemluvě!) není příliš spravedlivá.
Tedy stát má podle mě dvě možnosti: Buď vybírat „rovnou“ nebo progresivní daň a pak vyplácet důchody na základě příjmů, nebo vyplácet rovný důchod, ale vybírat degresivní daň.
Obávám se ovšem, že není možné, aby se výše důchodu vyrovnala běžné průměrné mzdě. To je naprostá utopie, která by fungovala jedině při extrémní populační explozi, a ani tehdy možná ne.
Kromě toho se ptám: Proč by někdo čekal, až se výše jeho mzdy vyrovná s aktuální výší důchodu? Vždyť to je zcela demotivující opatření. Já být na místě takového člověka, šel bych do důchodu klidně o deset let dřív. Že bych pobíral dvě třetiny mé původní mzdy, to by mi náramně vyhovovalo! Brát dvě třetiny mzdy a přitom nemuset dojíždět do práce a mít celé dny volno — to mi připadá jako naprosto skvělý důvod odejít ve čtyřiceti do důchodu. Takhle by to podle mého názoru fungovat nemohlo. Rovný důchod je v zásadě dobrý nápad, ale věk pro odchod je třeba stanovovat nějakým rozumnějším způsobem.
C=P+D; C je lidi celkem, P je pracujicich, D je duchodcu
Kp=Kb+Km; koruny typickeho obyvatele - hruby prijem = bern(dan) + (cista) mzda
Kd je duchod obyvatele v korunach
Ze zadani tak plyne, ze P*Kb=D*Kd vybrane dane jdou na duchody, dosazenim ziskame
P*Kb=D*Kd=P*(Kp-Km) a s touto rovnici si dale budeme hrat
Pokud chceme, aby Kd=Km tak nam vyjde, ze D*Kd=P*(Kp-Kd) po upravach napriklad D/P=(Kp-Kd)/Kd Pro libovolny kladny duchod mensi nez Kp existuje vek pro odchod do duchodu, ve kterem tato rovnice bude platit (ziskame vhodny pomer duchodcu a pracujicich). Nevitany dusledek je, ze cim vyse nastavime duchod (a tim i mzdu a tim take bude mensi dan), tim vyse se nam posune vek pro odchod do duchodu (protoze tim mene takto placenych duchodcu si muzeme dovolit).
Jinou upravou muzeme dopocist jak vysoka musi byt dan, aby nam pri danem veku odchodu (cili i pomeru P/D) se duchod srovnal se mzdou. Cim nizsi bude ten vek, tim vic bude duchodcu, coz ma za dusledek ze tim vyssi bude muset byt ta dan a tim nizsi budou jak mzdy tak duchody.
Ale (aspon v urcitem rozmezi) jsou tyto rovnice resitelne a neco nam vyjde. (Ovsem muze to pri malych danich a vysokych duchodech treba taky znamenat, ze duchodce si bude duchodu uzivat jen posledni rok pred smrti. Nebo tyden pro hodne malou dan.)
V realnem pripade samozrejme nikdo nevydelava od narozeni, ale tam nam staci zapocist lidi do C az od veku, kdy zacnou vydelavat, deti a zarodky z tohoto poctu vypustime. Populacni zmeny se tedy v modelu projevi az s prislusnym zpozdenim.
Stejne tak nevydelavaji vsichni stejne, cili musime prejit k prumerum. Odchod do duchodu taky nebude stanoven na hodinu presne, cili musime mit nejakou rezervu na zaokrouhleni. Delka veku se lisi, cili bude potreba pouzit stredni dobu doziti a pocitat s vetsi rezervou na pokryti rozptylu. Stejne jako s naklady na distribuci, evidenci a jinou byrokracii. I tak to jde upocitat s prijatelnou a predem znamou chybou a pomoci rezev pokryt ty odchylky.
Dalsi problem je, ze nejsou vsechny rocniky stejne silne a ze populacni model neni ustaleny. O nadchazejicim silnem/slabem rocniku se vi leta predem a tudiz jde upravit zvoleny parametr tak, aby pokryl nove vzniklou situaci. Protoze asi nebude vhodne menit dane (nebo duchodovy vek) kazdy rok, tak bude potreba vybrat vic a mit rezervu, nebo zadotovat z jinych zdroju a nasledne to tam vratit. Cimz se nam planovaci obdobi roztahne na delsi dobu, treba jedny volby. I tak by mohlo dochazet k nemilym jevum, jako se v pripade nastupu hodne slabeho rocniku do prace by vzrostla hranice odchodu tak, ze bychom meli zpetne povolat nektere duchodce do prace, coz by asi nebylo pruchozi. Ale i to se da predvidat a pomoci pozvolneho budovani rezerv a jejich rozpousteni po te udalosti to resit. Nebo tu hranici odchodu zacit upravovat s predstihem.
V podstate ten stav Km=Kd lze udrzet i pri vymirani populace, pokud bude rovnomerne, tak se nic nebude menit, pokud by se zrychlovalo, tak poroste dan, nebo duchodovy vek (nebo oboji).
Cili ta utopie fungovat muze. Je otazkou, zda si ji ovsem prejeme, treba i za cenu, ze se dane brutalne zvednou a do duchodu budeme chodit nikoli v 60, ale v 95.
Stejny postup pak lze pouzit i pro libovolny pomer Km a Kd, jen se ty rovnice opet trosku rozkosati.
To je velmi zajímavý rozbor situace. Nicméně tento výpočet by fungoval pouze pro jakési ideální lidi. Skuteční lidé jsou od přírody líní (soudím podle sebe) a jakmile jim řeknu „když přestanete v N letech pracovat, zůstane vám i nadále stejný příjem“, začne se většina lidí pídit po možnostech, jak přestat pracovat už v N-k letech, i za cenu toho, že jejich důchod bude nižší.
Důvod, proč dnes spousta aktivních lidí v důchodovém věku pracuje, je právě lepší finanční ohodnocení. Důchodový systém typu Km=Kd by tuto důležitou motivaci v podstatě odboural. (Tato motivace má pozitivní vliv i ze společenského hlediska, nikoliv pouze z ekonomického.)
Samozřejmě se dá snadno stanovit: Kdo půjde dřív do důchodu, ten pracoval kratší dobu, tedy jeho důchod se bude odvíjet od nižší celkově vyplacené částky, která se navíc bude vyplácet déle. Tedy jeho měsíční důchod bude ([standardní důchod] * ([osobní celková částka] / [standardní celková částka]) * ([standardní doba vyplácení] / [osobní doba vyplácení])). Pak by všechno na první pohled mělo fungovat a mělo by být možné odejít v N-k letech.
Na druhý pohled je ale potíž v tom, že by ubylo ekonomicky aktivních lidí, zhoršila by se celková produktivita (tedy údaje typu HDP na obyvatele) a k (ve vzorci N-k) by se muselo zmenšit, protože by klesla kupní síla a nebylo by možné odcházet do důchodu příliš brzy. Nicméně má pointa je v tom, že k by rozhodně nekleslo k nule.
Pokud tedy vypočteme N takové, že Kd=Km, budou podle mě lidé odcházet do důchodu ve věku N-k, kde k je vždy ostře větší než nula. Nutit někoho pracovat za stejné peníze jako důchod, který dostane například už za pár měsíců, mi připadá zcela nemorální a neproveditelné. Něco takového se podle mě v reálné společnosti nedá prosadit.
Důvod, proč dnes spousta aktivních lidí v důchodovém věku pracuje, je právě lepší finanční ohodnocení.Ono tech duvodu je i vic nez jen financni, v podstate je ale lze shrnout tak, ze lide chteji pracovat. Nemam v tomto smeru zadnou studii, ale bylo by zajimave se podivat na strukturu tech oboru a prijmu. Myslim, ze byste zjistil, ze v nenarocnych oborech, ktere lide delaji proto, ze je to bavi (treba veda, kultura, ..) je mnohem vic pracujicich duchodcu nez je treba mezi delniky; a ze zavislost na dodatecnych financich je relativne slaba (tedy, ze nepracuji nijak vyrazne vice ti, jejichz puvodni prace je lepe placena).
Ono je to taky tím, že těžit uhlí, řídit autobus nebo kopat lopatou se dá po 70. roce věku výrazně hůř než přednášet na univerzitě nebo hrát divadlo.
Jenže je tu problém: Člověk s vyššími příjmy za svůj produktivní věk zaplatil státu víc na daních. Jak tohle kompenzovat?Nijak. Protože daňový systém není systém zásluhový (víc platím, mám větší zásluhy a tím pádem větší práva). Platíte do společného hrnce podle svých možností a dostáváte z něj podle svých potřeb... hehe, komunismus v praxi ... problém vidíme jen v tom, že ony potřeby jsou definovány výrazně objektivněji (a tedy pro všechny víceméně stejné). Takže kdyby člověk s vyššími příjmy žil celý svůj život na úrovni společností stanovených potřeb důchodce (což jsou základní životní potřeby), tak by zjistil, že i přes absolutně vyšší daně mu zůstává neskutečná spousta volných peněz, neporovnatelně víc než těm s menšími výdělky, kterým zbytek po zdanění (i když je třeba nulové) spolknou úplně jejich základní životní potřeby. Otázka číslo jedna by byla (zejména s dosavadní pravicovou propagandou "sami si spořte na svoje stáří), proč ti bohatí tak zbytečně rozhazují svoje volné prostředky a nešetří si radši na přilepšení k důchodu a pak chtějí po budoucích generacích, aby je odměnily za to, že sami platili předchozím generacím vyšší podíl, a platily jim taky vyšší důchody... aneb další zajímavý pohled na hesla o "zadlužování budoucích generací" (rovněž oblíbeně pravicové).
Bohatí lidé jsou na své stáří zajištěni víc než dobře, řekl bych. Nevím, co vás vede k přesvědčení, že tomu tak není. Kdyby bohatí rozhazovali, nezůstali by bohatými. Že si dopřávají vyšší životní standard a že jim to levicová propaganda závidí a otlouká o hlavu, to už je jiná kapitola. Nicméně z nezodpovědnosti a neprozíravosti bych je rozhodně nepodezíral!
Kolik volných prostředků někomu zbývá, do toho nikomu nic není, pokud si příslušný člověk tyto peníze vydělal legálně a poctivě. Jistě byste nebyl rád, kdyby vám například zaměstnavatel za stejnou práci dával nižší odměny než vaším kolegům, a to jen proto, že máte někde druhý úvazek nebo nějaký zdroj pasivních příjmů. Pokud plníte své povinnosti stejně jako ostatní, není přece zaměstnavateli (kromě několika formalit kolem daní a účetnictví) vůbec nic do toho, jaké máte kde další příjmy.
Pokud státu odvádíte poctivě daně ze všech svých příjmů, proč by vás měl nějak progresivně penalizovat za to, že jste si víc vydělal tudíž odvedl víc daní? Tohle postrádá logiku. Povinná solidarita je jistě dobrá věc, ale některé způsoby zdanění nejsou nic jiného než státem organizované okrádání a trestání úspěchů.
Kromě toho, jaký má stát prospěch z toho, že firmy typu Seznam nebo Alza sídlí v daňových rájích? Podle mě žádný nebo záporný. Kdyby byl daňový systém nastavený rozumněji, mohly tyto firmy stále sídlit v ČR a platit sice menší daně, ale přece alespoň nějaké. Stát trestající úspěch je vždy sám proti sobě a zejména proti lidem s nízkými příjmy, které má údajně chránit.
Ještě jedna úvaha na totéž téma. Ať se to někomu líbí nebo ne (a mně se to nelíbí, přiznám se), dnešní politika je business. Pokud bychom každé politické rozhodnutí brali jako marketingový tah, jehož cílem je získat nové voliče — a tato analogie rozhodně není daleko od pravdy —, nabízí se jednoduchá otázka: Jaké cíle asi má strana, která si klade za cíl znevýhodňovat bohaté a (údajně) zvýhodňovat chudé? Získat voliče, samozřejmě. Jako každá jiná strana. Tedy hlavní motivací takové strany je, aby bylo co nejvíc chudých lidí — potenciálních voličů. Naopak strana, která se snaží úspěch podporovat, nikoliv trestat, bude mít zcela jistě prospěch (== nové voliče) tehdy, když přibude úspěšných lidí. Mám snad věřit někomu, kdo si klade za cíl, abych zůstal chudý? To nedává smysl!
Že by výše daní měla růst s výší příjmů, s tím souhlasím. Taková závislost daní na příjmech vyjadřuje solidaritu bohatých s chudšími, která je ve vyspělé společnosti nesmírně důležitá. Jen mi není jasné, proč by tento růst měl být lineární (nebo ještě rychlejší).
Naprosto souhlasím s tvrzením, že důchodový systém není o zásluhách. Důchodový systém má zajistit všem lidem bez rozdílu důstojné stáří. Proto mi rovné důchody připadají spravedlivější než důchody odvozené od průměrných příjmů. Nicméně v takovém případě je potřeba zásadně změnit daňový systém a přejít od trestání úspěchu k férovějšímu zdanění, které (samozřejmě) vyjadřuje vzájemnou solidaritu, ale zároveň nikoho nepenalizuje za jeho aktivitu a úspěchy.
Prakticky argument pak je, ze bez progresivni zdaneni by nebylo mozne ufinancovat siroke sluzby, ktere poskytuje stat, a ktere zvysuji jeho konkurenceschopnost...
Já si myslím, že tohle není pravda. Dokonce bych to zařadil mezi klasické a populární levicové omyly. Zavedení rovné nebo degresivní daně z příjmů přece nijak nenaruší výběr daně na straně výdajů. Tedy bohatým lidem zůstane víc peněz — a pokud je nabyli legálně, nic proti tomu nelze namítat —, které ovšem utratí a zaplatí víc DPH.
Jistě, mohli by si peníze někde syslit. Jenže pak by platili vyšší daně z příjmů, což jistě nechtějí. Nebo můžou peníze investovat, ať už přímo či nepřímo. Přímé investice jednoznačně chceme a prospívají všem. (Vytvářejí mimo jiné pracovní místa.) A pokud jde o zprostředkované investice (obchod z akciemi, podílové fondy), ze všech dividend i úroků se opět platí nemalá daň.
Při vší dobré vůli nevidím nic, o co by stát přišel, kdyby neměl progresivní zdanění. Pro chudé lidi by situace zůstala stejná, nepřišli by o žádné důležité státní služby. Bohatým lidem by změna přinesla větší motivaci zůstat v České republice, utrácet tady peníze a platit tady daně.
Co má Česká republika z toho, že Alza nebo Seznam sídlí v daňových rájích? Bohužel vůbec nic, jedině nevýhody. A k takovým nevýhodám dřív nebo později vede špatně navržený daňový systém.
To co rikas je pravicovy pohled, ktery ignoruje socialni (a tedy mocenskou) nerovnost ve spolecnost.
Mocenská nerovnost je samozřejmě zjevný problém a současný ekonomický systém je dlouhodobě neudržitelný. S tím naprosto souhlasím. Nicméně progresivní zdanění příjmů žádné řešení této situace nepřináší. Jeho jediným důsledkem je, že úspěšní lidé odcházejí do zahraničí. Kromě toho mocenskou nerovnováhu a kumulaci majetku způsobuje především současný bankovní systém. Samotná existence lidí s vysokými příjmy s tím nemá co dělat.
Jinými slovy: Pan továrník vydělává mnoho a my málo. Vezměme tedy kladivo, továrnu rozbijme, vzniklé suroviny a pokladnu pana továrníka si rozdělme... A pak už nebude vydělávat nikdo nic, ale budeme se mít všichni skvěle. Já si prostě myslím, že takhle svět fungovat nemůže.
Ano, ale pokud ti noví podnikatelé brzy po začátku svého podnikání (do 10 let) přesídlí do ciziny, stát z největšího rozkvětu jejich firem nebude mít (částečně vlastním přičiněním) nic.
Pokud jde o to levičáctví... No, myslím si, že
Bohatí lidé jsou na své stáří zajištěni víc než dobře, řekl bych. Nevím, co vás vede k přesvědčení, že tomu tak není.Mně nic, ale náš ústavní soud (a naše zejména pravicové politiky) zřejmě něco ano. Co to je, to já nevím.
Že si dopřávají vyšší životní standard a že jim to levicová propaganda závidí a otlouká o hlavu, to už je jiná kapitola.Není problém v tom, že si ten vyšší standard dopřávají, ale v tom, že ho po společnosti požadují zachovat jim ho i v případě, že už si na něj nejsou schopni sami vydělávat (v důchodu).
Nicméně z nezodpovědnosti a neprozíravosti bych je rozhodně nepodezíral!Chraňbůh!
Kolik volných prostředků někomu zbývá, do toho nikomu nic není, pokud si příslušný člověk tyto peníze vydělal legálně a poctivě.V tom bude jádro pudla. Já osobně např. považuji daň z příjmu za nedokonalé a systémově špatné opatření, které skutečně jistým způsobem trestá za úspěch (zaplatí ji totiž i chudý, který si najednou vydělá větší objem prostředků, a naopak bohatý, který nevykáže žádné příjmy, se takto placení daní vyhne). Za spravedlivější bych právě považoval daň z "volných prostředků". Jistým způsobem tohle dorovnává třeba progresivní daň z příjmu, zatímco tzv. "rovná daň" tento poměr daně k volným prostředkům pokřivuje ve prospěch bohatších.
Jistě byste nebyl rád, kdyby vám například zaměstnavatel za stejnou práci dával nižší odměny než vaším kolegům, a to jen proto, že máte někde druhý úvazek nebo nějaký zdroj pasivních příjmů.Tak odměnu jistě ne, jenomže na druhé straně za tu vyšší odměnu bude očekávat úplně jinou (vyšší) míru solidarity s podnikem, za což kupodivu rád jsem. Neboli vaše analogie daní v případě státu a odměn v případě zaměstnavatele je dost falešná. No a už jsme tu nesčetněkrát probírali, jak je to s tou plnou zásluhou za výši příjmů, jestli je skutečně tak neotřesitelně daná vlastní pílí a přičiněním, anebo do jisté (dost velké) míry spíše pozicí v hierarchii společnosti, kam se jednotlivcům podaří natlačit. Výše daní z příjmů je pak vaším podílem na fungování společnosti, které vám umožnilo takovou pozici vůbec zastávat (kdyby to tak nebylo, tak ti nejbohatší jsou ti, co produkují potraviny, a nikoliv ti, co nakládají s psychickými obsahy neboli lidskými iluzemi).
Pokud státu odvádíte poctivě daně ze všech svých příjmů, proč by vás měl nějak progresivně penalizovat za to, že jste si víc vydělal tudíž odvedl víc daní? Tohle postrádá logiku.Když to berete takhle, tak veškeré zdanění postrádá logiku, stejně jako logiku postrádají všechny instituce, včetně státu, manželství i obchodních smluv. Progresivní zdanění prostě znamená, že když máte dlouhé nohy a silné svaly, tak holt dáte svojí tlupě ze svého zákonitě většího úlovku víc než váš kolega, který je malý a slabý a tolik toho neuloví. A to prostě proto, že 1) sám to sníst nestačíte a 2) těm slabým stačí jejich úlovek sotva k uživení. To není trestání za úspěch, to je naopak ocenění úspěchu.
Povinná solidarita je jistě dobrá věc, ale některé způsoby zdanění nejsou nic jiného než státem organizované okrádání a trestání úspěchů.Nebýt tohoto organizovaného okrádání, tak nebudou ti schopnější vědět, co roupama se vším svým majetkem. Už takhle si ho nikdo do hrobu nevezme a užitek z něj je pro jedinou osobu (nebo několik málo osob) nulový. Od té doby, co si lidi vymysleli něco jako vlastnictví (a ergo peníze, což je hmatatelné či dnes spíš lépe vnímatelné vyjádření vlastnictví) a tím pádem možnost vlastnit víc než mohou mít (= držet), je toto organizované okrádání (přerozdělování) jedinou možností, jak v krátké době nedohnat veškeré sociální vztahy ad absurdum tím, že jeden bude mít všechno a ostatní nic, což plodí velmi nestabilní společenské prostředí, v němž člověk jako jednotlivec prakticky nemůže přežívat (každý takový bohatý vlastník by byl okamžitě okraden neorganizovaně, pěkně v duchu zákona džungle).
Jaké cíle asi má strana, která si klade za cíl znevýhodňovat bohaté a (údajně) zvýhodňovat chudé? Získat voliče, samozřejmě. Jako každá jiná strana. Tedy hlavní motivací takové strany je, aby bylo co nejvíc chudých lidí — potenciálních voličů.Jelikož bohatství a chudoba jsou relativní veličiny, tak vždy bude dost voličů chudších (víc než těch bohatých, už z definice). Jenomže nejde ani tolik o bohatství jako takové, ale o moc, kterou toto bohatství zajišťuje. Takže strana, která se zaměří na omezování moci bohatších (silnějších) nad chudšími (slabšími), bude mít voličů z principů vždycky dost. Což skutečně děsí pravicové strany, které se s tímto demokratickým důsledkem (chudý nebo bohatý = jeden volič) musí sofistikovaně vyrovnávat.
Naopak strana, která se snaží úspěch podporovat, nikoliv trestat, bude mít zcela jistě prospěch (== nové voliče) tehdy, když přibude úspěšných lidí.Strana, která se snaží zachovávat a posilovat moc bohatých (silnějších) nad chudými (slabšími), bude mít úspěch tehdy, když bohatí budou silnější a chudší slabší. Protože ale těch bohatých silnějších nebude už z principu nikdy víc než těch chudších a slabších, musí si pravice pomáhat v demokracii trikem: natlačit těm chudším a slabším, že se všichni se mohou stát bohatšími a silnějšími, když zachovají moc těch bohatších a silnějších a nejlépe ještě zbytky své moci těm bohatším a silnějším odevzdají. Z těchto oblbnutých voličů se rekrutuje to, co si dovolím nazvat pravicové socky, kterých je plné Česko.
Mám snad věřit někomu, kdo si klade za cíl, abych zůstal chudý? To nedává smysl!Ne, to smysl nedává. Proto skutečně nechápu, proč tolik lidí s malým majetkem volí pravici. Pravděpodobně to mají podobně pomotané v hlavě jako zde někteří diskutéři, takže radostně skáčou do vody za jásání: "Ať žije nový most!" (k bohatství, po kterém kráčíme).
Výše daní z příjmů je pak vaším podílem na fungování společnosti, které vám umožnilo takovou pozici vůbec zastávat (kdyby to tak nebylo, tak ti nejbohatší jsou ti, co produkují potraviny, a nikoliv ti, co nakládají s psychickými obsahy neboli lidskými iluzemi).
Ano. Přesně tak. Ale proč by výše zdanění měla růst rychleji než lineárně? Podstatné je, že se zvyšujícím se příjmem roste. Takzvaná rovná daň by se měla správně nazývat lineární daň. Vyčísluje se přece v procentech, nikoliv v absolutních částkách. Tedy kdo víc vydělá, víc zaplatí. Tento princip solidarity rovná daň nijak nenabourává.
Progresivní zdanění prostě znamená, že když máte dlouhé nohy a silné svaly, tak holt dáte svojí tlupě ze svého zákonitě většího úlovku víc než váš kolega, který je malý a slabý a tolik toho neuloví.
Tvrdíte snad, že rovná daň něco takového nezaručuje? Mám-li daň 60%, pak dávám 60% svého úlovku tlupě. Když ulovím dvakrát větší úlovek, dám dvakrát víc tlupě. To je přesně v souladu s tím, co říkáte. Já se pouze ptám, proč by měla výše zdanění růst rychleji než lineárně. Toto mi nepřipadá jako ocenění úspěchu.
Kromě toho, jak už jsem psal výše, snížení daní na straně příjmů by pravděpodobně vedlo ke zvýšenému zisku z daní na straně výdajů (DPH). Tedy stát by v konečném důsledku o nic nepřišel. Stát se jen snaží sebrat bohatým lidem jistou možnost volby v nakládání se svými prostředky, kterou mylně považuje za „mocenskou výhodu“. (Což je ve světě, kterému už několik set let vládnou banky a politici jsou jen loutky, úsměvné...)
Nebýt tohoto organizovaného okrádání, tak nebudou ti schopnější vědět, co roupama se vším svým majetkem.
Tohle tvrzení není fair. Kdyby nevěděli, jak nakládat se svým majetkem, nebyli by bohatí a úspěšní...
A ať už by se svým majetkem dělali cokoliv (zboží, služby, dlouhodobé investice), ze všeho by platili další a další daně státu. Stát by tedy v celkovém součtu o nic nepřišel.
...je toto organizované okrádání (přerozdělování) jedinou možností, jak v krátké době nedohnat veškeré sociální vztahy ad absurdum tím, že jeden bude mít všechno a ostatní nic...
Nikoliv. Jediná možnost je svrhnout současné vládce světa (bankovní mafii) na vytvořit trvale udržitelný ekonomický systém založený například na nějaké „heterogenní měně“. Bohužel se zatím nic takového nepodařilo a politické systémy, které se snažily tuto situaci (více či méně násilně) změnit, byly jeden velký neúspěch, který nesplnil očekávání a stál spoustu lidí život. Abych řekl pravdu, netuším, jak by se měla tato situace řešit.
Takže strana, která se zaměří na omezování moci bohatších (silnějších) nad chudšími (slabšími), bude mít voličů z principů vždycky dost. Což skutečně děsí pravicové strany, které se s tímto demokratickým důsledkem (chudý nebo bohatý = jeden volič) musí sofistikovaně vyrovnávat.
Strana, která se snaží zachovávat a posilovat moc bohatých (silnějších) nad chudými (slabšími), bude mít úspěch tehdy, když bohatí budou silnější a chudší slabší.
Tady si ale zásadně protiřečíte. Odkud se vezme úspěch strany, která posiluje moc menšiny na úkor většiny? Sám jste zdůraznil fakt, že jeden volič má jeden hlas, bez ohledu na majetek. Pokud by tedy nějaká strana omezovala chudé (většinu) na úkor bohatých (menšiny), jak by mohla mít úspěch?
Myslím si, že nedávný úspěch české pravice nemá nic společného s údajným trikem, o kterém hovoříte. Když se podíváte na levicové strany v západních zemích (kromě Řecka, Španělska a Itálie, pochopitelně...), zjistíte, že jejich program (a kupodivu i činnost) je tak nějak (nevím, jak to nejlépe vyjádřit...) civilizovanější než u české levice. Česká levice prostě nezná odpovědnost, hraje si s demagogickými frázemi a jediné, co pokaždé udělá, je: Hrrr! Otevřme chlévy! Pusťme všechny vepře ke korytům!
Zatímco západní levice už během desetiletí demokracie získala jakýsi rozhled, odpovědnost, vizi do budoucna a rozumný odhad ohledně dlouhodobých důsledků politických rozhodnutí či trvale udržitelného rozvoje, česká levice se nezmůže na nic jiného než progresivní zdanění hrstky bohatých lidí (kterým je to stejně jedno, protože prostě začnou platit daně jinde (Alza, Seznam, ...)) a dál už pak jen pastelkovné, porodné, ochlastovné, kocovinovné, rozhazovné... Třeba Špidlova likvidace drobných živnostníků (cca 200000 lidí vrátilo tenkrát živnostenský list) byla jeden z nejkřiklavějších průšvihů, na které se zapomíná těžko.
Odevzdávání moci „pravicových socek“ bohatým bych nejraději vůbec nekomentoval... Vidíte to příliš černě. Ve fungujícím demokratickém systému, kterým Česká republika (zatím naštěstí) bezesporu je, se těžko dá o něčem takovém hovořit. Jinak svoji situaci vnímá člověk, který se za celý život nikdy nezadlužil a vždy hospodařil trvale udržitelným způsobem, přestože jeho životní úroveň není kdovíjak skvělá, a jinak ji vnímá typický klient Providentu, který rozhazoval, o rezervách nechtěl ani slyšet, žil z ruky do huby a řve, aby mu stát poslal pečené holuby (sociální dávky) rovnou do úst.
Ten první člověk je pravicová socka a ten druhý člověk je levicová socka. Nemůžu si pomoct, ale mně je sympatičtější stát plný pravicových socek než stát plný levicových socek. V České republice je zastoupení těchto dvou druhů asi tak padesát na padesát...
Bylo by jistě krásné, kdyby socky neexistovaly a stát by sestával ze samých úspěšných lidí žijících důstoně a spokojeně. Jenže věčná lidská lenost a nespokojenost takový stav neumožňuje. Na druhé straně, bez lenosti a nespokojenosti bychom dodnes žili v jeskyních, protože by nás nic nemotivovalo k nějakému rozvoji.
Ten film má stránku na Wikipedii. Odkazy z ní vedoucí jsou znamenitým zdrojem informací, zejména fractional-reserve banking.
s/na úkor bohatých/ve prospěch bohatých/
Uff, to jsem se zase nějak sekl.
Ale proč by výše zdanění měla růst rychleji než lineárně? Podstatné je, že se zvyšujícím se příjmem roste. Takzvaná rovná daň by se měla správně nazývat lineární daň. Vyčísluje se přece v procentech, nikoliv v absolutních částkách. Tedy kdo víc vydělá, víc zaplatí. Tento princip solidarity rovná daň nijak nenabourává.Protože to podstatné není příjem, ale zisk. Rovná daň z příjmu je prakticky degresivní daň ze zisku (poměr sebraných daní k tomu, co vám zbyde jako kapitál). Už jsou tady toho romány, takže to nebudu znovu opakovat.
Tvrdíte snad, že rovná daň něco takového nezaručuje? Mám-li daň 60%, pak dávám 60% svého úlovku tlupě. Když ulovím dvakrát větší úlovek, dám dvakrát víc tlupě. To je přesně v souladu s tím, co říkáte. Já se pouze ptám, proč by měla výše zdanění růst rychleji než lineárně. Toto mi nepřipadá jako ocenění úspěchu.Jenomže 40 % vašeho úlovku je třeba 2 krát víc než potřebujete k životu, zatímco 40 % z úlovku slabšího je jen polovina toho, co potřebuje k životu on. Takže pro zjednodušení vy ulovíte 1000 a potřebujete k životu 200 a zbude vám po dani (600) 400. Máte 200 volného kapitálu neboli 20% z příjmu. On uloví 200, potřebuje k životu 60 a zbude mu po "rovné dani" 20 neboli 10 % z příjmu. Daň progresivní z příjmu (neboli např. rovná daň ze zisku): ulovíte 1000 a zaplatíte 75 % ze zisku tj. 600 (stále 60% z příjmu), on uloví 200 a zaplatí 75 % ze zisku tj. 105, což je nějakých 50 % z příjmu. Vám zbude volný kapitál 200, což je 20% z příjmu, jemu zbude volný kapitál 35, což je 18 % z příjmu. Takže takto progresivní daň z příjmu zajistí skutečně "rovnější" daň vzhledem k disponibilnímu kapitálu tj. potenciálu tvořit bohatství. Tak jsem to zase přece jen napsal. Rovná daň z příjmu je proto tak oblíbená u pravice, protože její pomocí se rychleji zvyšuje rozdíl mezi potenciálem tvorby bohatství pro ty nízkopříjmové (a tím pádem se snižuje ohrožení konkurencí).
Vaše představa rovné daně je poněkud extrémní. Jistě víte, že takto žádný daňový systém navržený není. Všude je stanovený jistý minimální příjem, ze kterého se daně z příjmu neodvádí.
Lze si snadno představit například „rovnou“ (lineární) daň vypočtenou jako (příjem - minimum) * 0,6
. Tedy podle konkrétních čísel, která uvádíte, by rovná daň vypadala následovně:
Dejme tomu, že minimální mzda je 90. Ulovím 1000 a zaplatím na dani 546. Můj chudší spoluobčan uloví 200 a zaplatí na dani 66. Mně tedy zbude 454, chudšímu spoluobčanovi zbude 134. V čem je problém?
Vaše představa rovné daně je poněkud extrémní. Jistě víte, že takto žádný daňový systém navržený není. Všude je stanovený jistý minimální příjem, ze kterého se daně z příjmu neodvádí.To není představa rovné daně, to je jen zjednodušený příklad dopadů rovné daně. Onen minimální příjem, ze kterého se daně neodvádí, je bohužel v praxi stanoven tak nízko, že jeho dosahování prakticky žádnou tvorbu kapitálu neumožní - v tom je problém. Že i když daně neplatíte, tak nemáte možnost tvořit kapitál, protože prakticky veškerý svůj "výnos" spotřebujete na obnovení pracovní síly. Takže problém ve vašem rozvedení příkladu je ono příliš vysoké nezdanitelné minimum (150 % životních nákladů z příkladů), které nikdy takto velkoryse nastaveno není. Jinak řečeno, já bych to bral, kdybych si mohl do odpočtu daňového základu odepsat jídlo, oblečení, bydlení a všechno to, co považuji za životní náklady nutné pro obnovení a udržování pracovní síly. V praxi to tak ale není.
Stát se jen snaží sebrat bohatým lidem jistou možnost volby v nakládání se svými prostředky, kterou mylně považuje za „mocenskou výhodu“. Což je ve světě, kterému už několik set let vládnou banky a politici jsou jen loutky, úsměvné...)Asi bychom neměli propadat omylu a rozumět pod "bohatými lidmi" někoho, kdo si vydělává na živobytí prací (případně získal celoživotní hypotéku a koupil si auto). Bohatí lidé jsou vlastníci těch bank, o kterých píšete.
Ale je fér, protože oni jsou bohatí a úspěšní (a stále bohatší) i přes ono organizované okrádání.Nebýt tohoto organizovaného okrádání, tak nebudou ti schopnější vědět, co roupama se vším svým majetkem.Tohle tvrzení není fair. Kdyby nevěděli, jak nakládat se svým majetkem, nebyli by bohatí a úspěšní...
A ať už by se svým majetkem dělali cokoliv (zboží, služby, dlouhodobé investice), ze všeho by platili další a další daně státu. Stát by tedy v celkovém součtu o nic nepřišel.1) Ne stát v celkovém součtu, ale globální ekonomický systém v celkovém součtu 2) Lidi nežijí svůj život v globálním ekonomickém systému a taky ne v celkovém součtu, ale na naprosto konkrétním místě v naprosto konkrétním čase 3) Ergo to může být v celkovém součtu globálního systému v pohodě a přesto na konkrétním místě a v konkrétním čase právě díky "dělání si s majetkem cokoliv" budou lidi umírat hlady nebo zimou.
Jediná možnost je svrhnout současné vládce světa (bankovní mafii) na vytvořit trvale udržitelný ekonomický systém založený například na nějaké „heterogenní měně“. Bohužel se zatím nic takového nepodařilo a politické systémy, které se snažily tuto situaci (více či méně násilně) změnit, byly jeden velký neúspěch, který nesplnil očekávání a stál spoustu lidí život. Abych řekl pravdu, netuším, jak by se měla tato situace řešit.Když to nejde násilně, tak se na to asi musí jít pozvolna.
Ale kdepak. Vy poměřujete úspěch strany tím, kolik lidí by ji mělo racionálně volit, já ji poměřuji tím, kolik procent voličů je schopná reálně získat, což velice úzce souvisí s její reálnou mocí. S tím se vůbec nevylučuje to, že strana posilující moc menšiny na úkor většiny bude natolik mocná, že si ať už propagandou nebo úplatky své postavení dokáže zajistit. Nezapomeňte, že volby může vyhrát strana podporující menšinou například tehdy, když se většina k volbám nedostaví.Takže strana, která se zaměří na omezování moci bohatších (silnějších) nad chudšími (slabšími), bude mít voličů z principů vždycky dost. Což skutečně děsí pravicové strany, které se s tímto demokratickým důsledkem (chudý nebo bohatý = jeden volič) musí sofistikovaně vyrovnávat.Strana, která se snaží zachovávat a posilovat moc bohatých (silnějších) nad chudými (slabšími), bude mít úspěch tehdy, když bohatí budou silnější a chudší slabší.Tady si ale zásadně protiřečíte. Odkud se vezme úspěch strany, která posiluje moc menšiny na úkor většiny? Sám jste zdůraznil fakt, že jeden volič má jeden hlas, bez ohledu na majetek. Pokud by tedy nějaká strana omezovala chudé (většinu) na úkor bohatých (menšiny), jak by mohla mít úspěch?
Myslím si, že nedávný úspěch české pravice nemá nic společného s údajným trikem, o kterém hovoříte. Když se podíváte na levicové strany v západních zemích (kromě Řecka, Španělska a Itálie, pochopitelně...), zjistíte, že jejich program (a kupodivu i činnost) je tak nějak (nevím, jak to nejlépe vyjádřit...) civilizovanější než u české levice.Já si naopak myslím, že úspěch české pravice je zapříčiněn výhradně tímto trikem, protože českou pravici volí pravicové socky (tolik bohatých totiž u nás ani není). Ono když se podíváte na pravicové strany v západních zemích, tak taky zjistíte, že jejich program (a kupodivu činnost) je tak nějak civilizovanější než u české pravice.
Jinak svoji situaci vnímá člověk, který se za celý život nikdy nezadlužil a vždy hospodařil trvale udržitelným způsobem, přestože jeho životní úroveň není kdovíjak skvělá, a jinak ji vnímá typický klient Providentu, který rozhazoval, o rezervách nechtěl ani slyšet, žil z ruky do huby a řve, aby mu stát poslal pečené holuby (sociální dávky) rovnou do úst. Ten první člověk je pravicová socka a ten druhý člověk je levicová socka. Nemůžu si pomoct, ale mně je sympatičtější stát plný pravicových socek než stát plný levicových socek. V České republice je zastoupení těchto dvou druhů asi tak padesát na padesát...Když to berete takhle, že si uděláte dva příklady lidského chování a to lepší přiřadíte pravici a to horší levici, tak to se nedá nic dělat. Já vám to nabídnu jinak: Pravicová socka je přesvědčená, že se do klubu bohatých dostane tím, že ten klub bohatých bude ještě více a rychleji bohatnout, k čemuž se nezřídka hodí šlapat po těch ještě chudších; levicová socka je naopak přesvědčená, že aby se aspoň přiblížila tomu klubu bohatých, nesmí být běh věcí zařízen tak, aby se ten klub stále rychleji vzdaloval (viz efekt "rovné daně" výše), k čemuž je třeba nezřídka šlápnout na kuří oko těm bohatým. Ať si myslíme o morálce co chceme, tak bohatý pravičák je určitě konsistentní, chudý pravičák je sadomachistický úkaz přírody, neboť ochotně spolupracuje na likvidaci své vlastní budoucnosti, přičemž si ale myslí a namlouvá opak.
Já vám to nabídnu jinak: Pravicová socka je přesvědčená, že se do klubu bohatých dostane tím, že ten klub bohatých bude ještě více a rychleji bohatnout, k čemuž se nezřídka hodí šlapat po těch ještě chudších; levicová socka je naopak přesvědčená, že aby se aspoň přiblížila tomu klubu bohatých, nesmí být běh věcí zařízen tak, aby se ten klub stále rychleji vzdaloval (viz efekt "rovné daně" výše), k čemuž je třeba nezřídka šlápnout na kuří oko těm bohatým. Ať si myslíme o morálce co chceme, tak bohatý pravičák je určitě konsistentní, chudý pravičák je sadomachistický úkaz přírody, neboť ochotně spolupracuje na likvidaci své vlastní budoucnosti, přičemž si ale myslí a namlouvá opak.Tohle celé vyznívá, jakoby budoucnost jedince závisela jen (nebo alespoň především) na tom, koho bude volit a kdo bude u moci. Co třeba osobní snaha to člověka?
Jenze vy nepotrebujete cloveka, ktery to chce delat, ale takoveho, ktery to umi.Otázka taky je, co "umí": jestli prosperovat a konkurovat pouze v případě snižování nákladů na práci (mezd) a dotací (odpouštění daní, předražování veřejných zakázek, produkcí na úkor malých subdodavatelů), anebo prosperovat a konkurovat tak, že budou prosperovat jak jeho pracovníci tak společnost, ve které žijí. Podle jisté pravicové rétoriky je ten první případ podnikání taky v pořádku, dokonce snad žádoucí a všeobecně podporovaný. Ještě jsem snad neslyšel od pravicového politika, že jestli si podnikatel na sebe a svoje zaměstnance (a všechny odvody) nedokáže (poctivě!) vydělat, tak je podnikatel špatný a měl by radši dělat něco jiného. A to nemáme ty odvody zdaleka nejvyšší v Evropě, takže konkurenční polštář pro české firmy v tomto směru dávno existuje.
(A vlastne by mi asi az tak nevadili, pokud by nemeli nekteri z nich potrebu kupovat si kongresmany a poslance, obchodovat se zbranemi do diktatorskych zemi, sabotovat odborare, platit nulove dane, atd.)Z čeho myslíš, že plyne tahle potřeba?
Lidi s touhou ovladat druhe jsou problem.Souhlas, ale omezovat je progresivním zdaněním má IMHO dva háčky: - neomezí to jen je a tu prní skupinu, ale i tu střední třídu - tohle omezení je zas tak bolet nebude. Když je někdo hajzl a podvodník, tak se tomu zdanění nějak vyhne. To omezení musí jít odjinud.
Stat mu da nejnizsi cenu.Kdy? Kde? Dá i nejlepší poměr cena/výkon? Takže majetek je principielně nebezpečný?
Opravdu si pod pojmem bohatý člověk představujete vilu a aspoň tři auta?Pod pojmem bohatý člověk si například představuju člověka který má k dispozici tolik prostředků, že není existenčně závislý na odměně za vlastní práci (a to po celý svůj život). Tedy je buď rentiérem nějakého velkého majetku anebo dokonce kapitalistou, na kterého pracuje jeho kapitál. Samozřejmě, že se to týká možností, nikoliv nutností. I bohatý člověk může pracovat - podstatné je, že to není pro to, aby se existenčně zajistil. Někde jsem před nedávnem četl, že v bankovních kruzích (na realitním trhu) údajně považují za středně bohatého (tedy střední třídu!) člověka, který má volně k dispozici (tj. na kontech, ne ve vlastním baráku nebo majetku firmy) aspoň 15 miliónů Kč. Takže začněme tady. Směrem dolů začínají socky. Asi v těchto dimenzích se tedy pohybujeme, když se bavíme o chudých a bohatých.
Pod pojmem bohatý člověk si například představuju člověka který má k dispozici tolik prostředků, že není existenčně závislý na odměně za vlastní práci (a to po celý svůj život).Pro takového člověka ale právě není problém se zvednout a alespoň formálně se odstěhovat na druhý konec světa.
... aspoň 15 miliónů Kč. Takže začněme tady. Směrem dolů začínají socky. Asi v těchto dimenzích se tedy pohybujeme, když se bavíme o chudých a bohatých.Takže aby ve státě nebyla většina lidí socky, tak by většina lidí musela mít na kontě volných 15 miliónů?
A nebo to zkusme z druhe strany. Porad se me na neco ptas.Neber to, prosím, jak nějaký útok. Snažím se tě pochopit.
Zkus ty obhajit, proc by meli existovat lide, kteri jsou tak bohati, ze nemusi pracovat. Jaky je jejich spolecensky prinos? Ty mi rikas, ze ti muj nazor pripada nespravedlivy. Tak obhaj toto, proc je to spravedlive? (Podle me neni.)Podle mě z jejich bohatství neplyne žádný velký přínos (no možná by někdo namítnul cosi o poskytnutýčh pracovních místech apod. ale to teď nechme stranou), ale ani nic negativního. Já nepotřebuju jejich existenci obhajovat, prostě tu jsou. Jiná věc je, když ten svůj majetek zneužívají, ale jejich bohatství samo o sobě mi přijde neutrální. Je to jejich majetek, tak proč se tím zabývat?
Já nepotřebuju jejich existenci obhajovat, prostě tu jsou. Jiná věc je, když ten svůj majetek zneužívají, ale jejich bohatství samo o sobě mi přijde neutrální. Je to jejich majetek, tak proč se tím zabývat?Majetek, který je založen na instituci vlastnictví (což v praxi znamená, že můžete vlastnit víc, než jste schopen skutečně mít = držet vlastní mocí), je vaším majetkem (vlastnictvím) pouze tehdy, když to tak jiní lidé kolem vás uznají. A to už zakládá docela dost otázek, např. co se týče pravidel získávání majetku na základě této společensky založené instituce i s jejím nakládáním, a na ty otázky existují různé odpovědi. Jinými slovy, vlastnictví není žádný přírodní jev, jehož existenci můžeme pouze pozorovat a popisovat, vlastnictví je instituce, která vzniká teprve naší definicí.
jak to souvisí s tím, že velký majetek sám o sobě mi přijde z hlediska společenského přínosu neutrální a to, že ho někodo má nepovažuji za nespravedlivé ani nemorální?"Majetek sám o sobě" vám pochopitelně přijde neutrální (a co by "samo o sobě" taky nebylo, když to nelze k ničemu vztáhnout, že?), jenomže něco takového "samo o sobě" prostě neexistuje. Vždy jste majetek nějak získal a nějak ho spravujete (používáte) a tím pádem je ovlivněn společenskými vztahy, což implikuje i spravedlnost či morální rozměr (ona jsou ta slova od "právo" a "mores" neboli zvyky, způsoby jednání). Vaše uvažování může být model pro člověka na pustém ostrově, který si definuje vlastnictví všeho co má sám pro sebe (prakticky zbytečně).
+1
Já opravdu nechápu, proč některé lidi trápí neustále závist. Například jestliže někdo vydělává tisícinásobek toho, co já, jsou tři možnosti:
Omezení úspěchu jednotlivců nevede k úspěchu celku. (To nás učí historie už odnepaměti. Jen to některým jedincům stále ještě nedošlo.)
Já opravdu nechápu, proč některé lidi trápí neustále závist.Závist evidentně trápí zejména ty, kteří zjistí, že "socka nemakačenko" si žije skoro tak dobře jako "já tvrdě makající odnevidimdonevidim".
Vydělává legálně a korektně? Pak proti tomu vůbec nic nemám. Necítím potřebu ho o jeho peníze připravit. Necítím závist.Touhle formou argumentace si kopete vlastní past: legálně znamená podle platných zákonů, které jsou formou společenské konvence (legální je to, co společnost za legální uznává, a naopak). Totéž je ono "korektně". Ať si pod tím představujete cokoliv. Předpokládám, že k "sockám nemakačenkům" cítíte nenávist, protože ty připravují o peníze vás (formou přerozdělování prostřednictvím státního aparátu). Což asi legální a korektní sice je, ale podle vás být nemá. Ovšem pokud vás někdo jiný připravuje o peníze tak, že na vás pouze "vydělává legálně a korektně", závist necítíte, protože to legální a korektní být má. Nebo jak je to?
Omezení úspěchu jednotlivců nevede k úspěchu celku. (To nás učí historie už odnepaměti. Jen to některým jedincům stále ještě nedošlo.)Ale houby. Potíž je v tom, že vy si sociální chování představujete jako omezení úspěchu jednotlivců. Tohle nejenže neexistuje odnepaměti (to je dost nový typ myšlení v civilizaci, který má co dělat s infantilní iracionalitou, holt se tam zase vracíme), ale je protimluv sám v sobě. Je to jinými slovy řečeno, že spolupráce jednotlivců nevede k úspěchu celku. Prostě zkuste aspoň trochu přemýšlet, odkud se berou tyhle vaše "odnepaměti" poučení z historie. Jestli to "odnepaměti" není jen zbytek vašeho trucovitého sobeckého dětství ve fázi já já já jenom já.
Závist evidentně trápí zejména ty, kteří zjistí, že "socka nemakačenko" si žije skoro tak dobře jako "já tvrdě makající odnevidimdonevidim".Mě rozhodně netrápí.
Předpokládám, že k "sockám nemakačenkům" cítíte nenávist, protože ty připravují o peníze vás (formou přerozdělování prostřednictvím státního aparátu). Což asi legální a korektní sice je, ale podle vás být nemá.Ale samozřejmě, že má, jen to musí mít určité meze a neměl by se z toho úplně vytratit princip něco za něco.
Ovšem pokud vás někdo jiný připravuje o peníze tak, že na vás pouze "vydělává legálně a korektně" ...Mezi těma dvěma skupinami je ještě jeden podstatný rozdíl - jedni na mě vydělávají protože jsou míň schopní než já, druzí protože jsou schopnější. Celá věc má víc rozměrů.
Ale houby. Potíž je v tom, že vy si sociální chování představujete jako omezení úspěchu jednotlivců. Tohle nejenže neexistuje odnepaměti (to je dost nový typ myšlení v civilizaci, který má co dělat s infantilní iracionalitou, holt se tam zase vracíme), ale je protimluv sám v sobě. Je to jinými slovy řečeno, že spolupráce jednotlivců nevede k úspěchu celku.Ovšem představa, že v člověku vyvolá sociální cítění to, že mu z úřední moci něco vezmu a dám to někomu jinému (byť i objektivně potřebnému), je hodně naivní. Sociální chovaní a solidarita jsou tu, pravda, odnepaměti, ale taktéž jejich vynucování odnepaměti vyvolává odpor. Proč asi?
Ocividne Vam unik rozdil mezi stredni vyssi tridou a stredni tridou. To je podobne, jako soupnout Oktavii do stejneho segmentu s Maserati.Jasně že je z marketingového hlediska užitečné namlouvat oktávkářům, že patří k majitelům vozů "střední třídy", jen nějak "nižší"... Pro znovuzískání vědomí reality stačí se v obou pólech "střední třídy" projet. Jak jinak chcete držet socky v klidu, než tím, že jim budete od rána do večera sugerovat, že patří mezi ty "bohaté"?
Bohatí i chudí levičáci ve Španělsku a Řecku si všichni svorně nejspíš namlouvali něco podobného, co tu píšete. Taky si mysleli, že dluhy jsou jen číslo a že je nikdy nikdo nezaplatí. A taky se mýlili. Ten chudý pravičák je možná sadomasochista a možná taky prozíravý jedinec, který ví, že nadělat dluhy a pak násilím okrást věřitele je prostě řešení, které v historii zatím vždy selhalo. Kde tedy bere někdo pořád tu nesmyslnou iluzi, že to konečně jednou bude fungovat? To jsou prostě pohádky, které končívají špatně.
Tiskni
Sdílej:
ISSN 1214-1267, (c) 1999-2007 Stickfish s.r.o.