Od soboty do úterý probíhá v Hamburku konference 39C3 (Chaos Communication Congress) věnovaná také počítačové bezpečnosti nebo hardwaru. Program (jiná verze) slibuje řadu zajímavých přednášek. Streamy a záznamy budou k dispozici na media.ccc.de.
Byl představen nový Xserver Phoenix, kompletně od nuly vyvíjený v programovacím jazyce Zig. Projekt Phoenix si klade za cíl být moderní alternativou k X.Org serveru.
XLibre Xserver byl 21. prosince vydán ve verzi 25.1.0, 'winter solstice release'. Od založení tohoto forku X.Org serveru se jedná o vůbec první novou minor verzi (inkrementovalo se to druhé číslo v číselném kódu verze).
Wayback byl vydán ve verzi 0.3. Wayback je "tak akorát Waylandu, aby fungoval Xwayland". Jedná se o kompatibilní vrstvu umožňující běh plnohodnotných X11 desktopových prostředí s využitím komponent z Waylandu. Cílem je nakonec nahradit klasický server X.Org, a tím snížit zátěž údržby aplikací X11.
Byla vydána verze 4.0.0 programovacího jazyka Ruby (Wikipedie). S Ruby Box a ZJIT. Ruby lze vyzkoušet na webové stránce TryRuby. U příležitosti 30. narozenin, první veřejná verze Ruby 0.95 byla oznámena 21. prosince 1995, proběhl redesign webových stránek.
Všem čtenářkám a čtenářům AbcLinuxu krásné Vánoce.
Byla vydána nová verze 7.0 linuxové distribuce Parrot OS (Wikipedie). S kódovým názvem Echo. Jedná se o linuxovou distribuci založenou na Debianu a zaměřenou na penetrační testování, digitální forenzní analýzu, reverzní inženýrství, hacking, anonymitu nebo kryptografii. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Vývojáři postmarketOS vydali verzi 25.12 tohoto před osmi lety představeného operačního systému pro chytré telefony vycházejícího z optimalizovaného a nakonfigurovaného Alpine Linuxu s vlastními balíčky. Přehled novinek v příspěvku na blogu. Na výběr jsou 4 uživatelská rozhraní: GNOME Shell on Mobile, KDE Plasma Mobile, Phosh a Sxmo.
Byla vydána nová verze 0.41.0 multimediálního přehrávače mpv (Wikipedie) vycházejícího z přehrávačů MPlayer a mplayer2. Přehled novinek, změn a oprav na GitHubu. Požadován je FFmpeg 6.1 nebo novější a také libplacebo 6.338.2 nebo novější.
Byla vydána nová verze 5.5 (novinky) skriptovacího jazyka Lua (Wikipedie). Po pěti a půl letech od vydání verze 5.4.
Príklad https://www.abclinuxu.cz/ v čom je bezpečnejšie ako http://www.abclinuxu.cz/ ? V odklikaní certifíkatu?Já mám CA, kterou je to podepsané, mezi důvěryhodnými, ale chápu, že jiní to tak mít nemusí. Nicméně:
Len mi tam stále vŕta ta dôvera autorite.Taky to moc nefunguje…
Skôr spolieham na blacklisty, teda stále je to o dôvere.Blacklisty čeho?
Ale platí jednoduchá věc: HTTPS z principu nemůže být méně bezpečné než HTTPBohužel neplatí. To S na konci té zkraty (zvláště pak v URL) často způsobuje změnu chování uživatele na základě pocitu bezpečí. Většina uživatelů pracuje navíc s bezpečností jako s binární hodnotou, tudíž to S pro ně znamená bezpečné.
aktivní MitM nastává velmi zřídka (pokud nepočítám captive portals na hotelech).Aktivní mitm se často používá ve větších sítí jako standardní nástroj pro zabezpečení a dohled nad aktivitou zaměstnanců.
pokud nepočítám captive portals na hotelechNepočítat toto už je samo o sobě zásadní chybou. I když aktivní útok lze provést na většině sítí bez administrátorského přístupu k infrastruktuře, takže to vůbec není omezeno na hotely.
Většina uživatelů pracuje navíc s bezpečností jako s binární hodnotou, tudíž to S pro ně znamená bezpečné.Jde to nějak jinak? Konečné rozhodnutí je snad vždy binární (buď tam to heslo nezadám nebo zadám).
Jde to nějak jinak?U téhle otázky mám pocit, že zrovna ty si ze mě děláš srandu.
Konečné rozhodnutí je snad vždy binárníJenže nebyla řeč o konečném rozhodnutí, ale o posouzení daného zabezpečení.
Pokud je to například jenom stránka typu forum nebo archiv mailinglistu, tak je to většinou celkem jedno (ale je lepší dát jenom dočasnou výjimku než trvalou). Kdyby tam bylo požadováno zadání něčeho důležitého (hesla, nebo jiného textu, který má být tajný), tak bych si to rozmyslel.
"Nemilé prekvapenie" - je tým myšlen nějaký malware? Protože HTTPS a certifikáty s malwarem mají společné minimum. Na hacknutém serveru si může útočník přidat do HTML stránky cokoliv, nezávisle jestli putuje později ke klientovi via HTTP nebo HTTPS. Pokud ale přidá HTTP link na skript, tak některé browsery můžou odmítnout ten skript stáhnout z důvodu "mixed scripting". Chrome se myslím tohle snaží prosadit (což by bylo jedině dobře). Problém je v tom, že je mnoho legitimních webů s mixed-content, které by přestali fungovat.
Existuje taková poučka, je bezpečnost je proces. Takže vaše návodná otázka je mimo. Ale teď už vážně.
Pokud se chcete podívat na webovou stránku a nic víc, tak samozřejmě nějaký certifikát je naprosto zbytečná věc. Při otázce na dostatečnost úrovně zabezpečení je totiž první krok stanovení, proti čemu se chceme bránit. Ve vašem případě se bránit nepotřebujeme, takže ve vašem případě je zabezpečení dostatečné.
Pokud se chcete podívat na webovou stránku a nic víc, tak samozřejmě nějaký certifikát je naprosto zbytečná věc.No, pokud se chce podívat na nějakou konkrétní stránku, tak se zabezpečení taky může hodit. Třeba když se chce podívat na seriózní deník Infobaden a nějaký vtipálek mu tam podvrhne obsah z recesistického idnes.cz.
Víc mě trápí existence nespočet eshopů, kde jde všechno přes obyčejné HTTP, až na konci se to přesměruje na nějakou platební bránu, kde ani není napsáno, komu vlastně člověk platí. Týká se to i nejmenovaného eshopu, kde se kupují kupony na prolomené RFID karty.
Tiskni
Sdílej: