Portál AbcLinuxu, 30. dubna 2025 09:05
Říkáte si, další námět na flame, co? Možná je to záměr Každopádně bych se rád podělil o svou čerstvou zkušenost s Ubuntu Karmic Koala. Zkušenost je to zajímavá zejména tím, že jsem nikdy žádný Debian-based systém ani Gnome nepoužíval. A článkům o Ubuntu jsem se převážně vyhýbal ("přece nebudu číst o kokurenci").
To bylo tak...řekl jsem si, že když o tom Ubuntu všichni pořád mluví a je tak populární, tak bych se mu měl asi též podívat na zoubek. Na Linuxu běžím cca 7 let, z toho asi rok (tehdy ještě) Mandrake, další rok Gentoo a teď už výhradně openSUSE + CentOS. Jak vidíte, mimo Gentoo samá RPM distra na víceméně stejném základu.
Když jsem si pořizoval nový servisní notebook, uvažoval jsem, že na tak slabý stroj to bude chtít něco speciálního. SUSE se sice s KDE 4 včetně efektů prostředí docela chytalo ale zdálo se mi dost neodladěné. Možná za to může jen to KDE 4. Tak či tak, řekl jsem si, že místo prostého doinstalování Gnome a nastavení defaultního prostředí raději udělám čistou instalaci Ubuntu. Ono se toho totiž na osmigigovou CF kartu zas tolik nevejde, že
Po krátkém procesu s Unetbootinem a gigovou fleškou jsem měl nainstalované čerstvé Ubuntu 9.10 Karmic Koala. Instalátor mě překvapil skvělým překladem a velmi příjemným uživatelským rozhraním. Též bylo příjemné, že celý běžel z normálního prostředí LiveCD, a ne klasickým způsobem "installer-only" (jelikož Unetbootin množnost výběru installer-only běhu skryje, jak jsem později zjistil).
Jakmile bylo hotovo, jal jsem se tu novou Koalu zevrubně prozkoumat. O Gnome vím akorát to, kam kliknout pro odlášení. Před tím pustím Firefox a to je celé mé používání Gnome. Jen aby bylo jasno, že jsem v této oblasti naprostý začátečník
O balíčkovacím systému Debianu vím dvě věci: apt-get install balík
a apt-cache search balík
. Zde moje znalosti končí.
Než abych se zde dlouze rozepisoval o tom, co se mi líbí a nelíbí, raději to shrnu do následujících bodů:
sudo
(opět, bavíme se o defaulním nastavení) neobtěžuje neustálým zadáváním hesla.Od teď už budu začátečníkům doporučovat jen Gnome protože z prostředí, ze kterého jsem měl obavu (vůbec jej neznám a nechci se nic učit místo produktivní práce), se nakonec vyklubalo přesně takové prostředí, ve kterém člověk nemá pocit, že narazí na nějaký nedodělek nebo že nebude někde něco fungovat jak by čekal. Vše je na očekávaném místě v očekávané podobě. Ergonomie na jedničku. A z celého prostředí jsem měl překvapivě i lepší pocit než ze zdánlivě odladěného KDE 3.5, které mám momentálně na desktopu.
A Koala? Nejsem si sice ještě na 100 % jistý bych ji za SUSE vyměnil, ale rozhodně jsem přišel na to, proč je toto distro tak populární. Právem si to zaslouží. Nejsem žádný distribuční turista ale na Ubuntu jsem měl poprvé pocit, že existuje něco jako odladěný dokončený Linux a ne jen jakási napůl funkční beta, ve které musí člověk zapnout autosave s minutovým intervalem a čekat, kdy bude muset otevřít správce procesů a milou betu sestřelit.
Shrnutí: Chcte-li někomu ukázat, jak se to dělat má, ukažte mu Ubuntu. Ušetříte si vrásky a na čele a dost možná do komunity přivedete nového uživatele.
Tiskni
Sdílej:
man
?
mému velkému překvapení na mě začalo Ubuntu něco řvátTohle je přesný popis běžných uživatelů (nemyslím teď tebe): "Prosím pomoc. Něco to na mě řve." Ale co bylo obsahem toho řevu se už asi nedozvíme.
je to fakt haluzz, nevysvetlitelnej, chyby co to hlasi rikaj uplne neco jinyho a vubec te nevedou k vyreseni problemu jako treba u ArchuRád bych viděl nějaký příklad. Nedovedu si tak úplně představit situaci, kdy vývojáři Ubuntu schávlně patchují programy v distribuci tak, aby vypisovaly jiné hlášky, než stejné programy v Archu. Případně tak, aby v Archu hlášky vedly lépe na řešení problému.
Já jsem od Ubuntu (9.04) utekl k Archlinuxu.
Proč? Ubuntu je sice uživatelsky přívětivé, ale začíná nám Windowsovatět (což může spoustě lidí vyhovovat). Prostě si radši pustím textový editor Vim
a ručně upravím konfigurační soubor, než abych používal nějaký klikátko.
Problém „It Just Works™” je to, že to uživatele-správce moc nenutí víc poznávat taje GNU/Linuxu. Já jsem vyloženě s Ubuntu na svém PC zakrňoval.
Dobře. Ale musíte uznat, že když se nedejbože něco v Ubuntu posere, tak většina jeho uživatelů neví, jak to napravit, protože nemá na to znalosti, Ubuntu ho moc nepřinutilo se učit novým věcem.
3192 kolourpaint4 27636 1233 24348 2048 7 (Unknown) 3193 libdatetime-timezone-perl 27910 1233 24881 1790 6 (Piotr Roszatycki) 3194 kaffeine-mozilla 16816 1231 15465 83 37 (Zack Cerza) 3195 libsox-fmt-oss 35297 1231 33093 946 27 (Pascal Giard) 3196 libsqlite0-dev 87938 1229 84534 2151 24 (Laszlo Boszormenyi) 3197 xmodmap 447301 1229 445961 32 79 (Unknown) 3198 libgcj10-awt 5904 1228 3970 705 1 (Unknown) 3199 calf-plugins 8485 1226 7023 234 2 (Unknown) 3200 libindicator0 1977 1226 264 478 9 (Unknown) 3201 soprano-backend-sesame 6707 1224 5227 255 1 (Unknown) 3202 language-pack-eu 5631 1223 2672 132 1604 (Language Pack Maintainers) 3203 language-pack-eu-base 5647 1223 2684 132 1608 (Language Pack Maintainers) 3204 kernel-package 57965 1221 56051 670 23 (Manoj Srivastava)
~/.tsclient/xxx.rdp
. Celé je to jen GUI pro rdesktop
, a tomu můžeš říct rozlišení třeba 1337x666 Pointa byla, nepodléhat wow efektu z nové věci. Hodnotit distribuci po pár hodinách či dnech je trochu předčasné.
Ano i ne. Čerstvě nainstalované SUSE mi dělalo docela problémy a to jsem nemusel ani provádět žádné obskurní procedury. Na Ubuntu je klid. Ale před finálním zhodnocením to chce tak půl roku počkat, s tím souhlasím.
Proč jste použil CLI nástroj apt na instalaci balíčků, navíc který ani pořádně neznáte.
Píšu snad někde, že jsem jej použil? Dodatečné balíky jsem si naklikal v nástroji, který jsem objevil v menu.
Ubuntu Software Center jsem nějak nepřišel na chuť, chtěl jsem ukázat jak je instalovani aplikací jednoduché, ale tento krám viděl cca 2000 aplikací, kdežto apt-get/aptitude jich vidělo přes 28 000Protože Software Center, stejně jako předtím Gnome-App-Install počítá aplikace, ale apt počítá balíky ;)
apt-get install qcad
proběhne jedna báseň a v systému se objevý mnou požadovaný qcad.
Je s tím víc práce, ale systém pak běží a běží a běží.Zajímavý postřeh. Jak by to asi vypadalo, kdyby se tá práce vložila do nainstalovaného ubuntu?
Btw. ubuntu (a které distribuce ne, že?) ve výchozí instalaci má iptables.Nejen iptables, ale i mnohem snadněji nastavitelný ufw
Všechno funguje samo od sebe. Pokud chybí kodeky, fleš či nějaký ten přehrávač, systém si o ně/něj sám řekne a automaticky jej nainstaluje. Tak by to mělo být všude.Pamatuju dobu, kdy v jisté nejmenované distribuci při chybějícím kodeku vyskočila nabídka ke koupi Fluendo kodeku a nebo nakašlání si. Kdo ví proč, ale moc se to neujalo. A také pamatuju dobu, kdy můj jeden kamarád instaloval Ubuntu (samozřejmě odkoukané odemě, já se mu to snažil mermomocí zatrhnout) a našel balík s Flashem nainstalovat, protože Macromedia ten jejich tar.gz přesunula. To bylo křiku téhdá.
Systém též díky sudo (opět, bavíme se o defaulním nastavení) neobtěžuje neustálým zadáváním hesla., tak jde o to, že sudo heslo nevyžaduje neustále (po jeho zadání ho na dané konzoli určitou dobu nechce).
ISSN 1214-1267, (c) 1999-2007 Stickfish s.r.o.