V Bolzanu probíhá konference SFSCON (South Tyrol Free Software Conference). Jean-Baptiste Kempf, zakladatel a prezident VideoLAN a klíčový vývojář VLC media playeru, byl na ní oceněn cenou European SFS Award 2025 udělovanou Free Software Foundation Europe (FSFE) a Linux User Group Bolzano‑Bozen (LUGBZ).
Open-source minimalistický trackball Ploopy Nano byl po modelech modelech Classic a Thumb Trackball také aktualizován. Nová verze Nano 2 používá optický senzor PAW3222 a k původně beztlačítkovému designu přidává jedno tlačítko, které ve výchozí konfiguraci firmwaru QMK přepíná režim posouvání koulí. Sestavený trackball nyní vyjde na 60 kanadských dolarů (bez dopravy a DPH).
Github publikoval Octoverse 2025 (YouTube), tj. každoroční přehled o stavu open source a veřejných softwarových projektů na GitHubu. Každou sekundu se připojil více než jeden nový vývojář. Nejpoužívanějším programovacím jazykem se stal TypeScript.
Kit je nový maskot webového prohlížeče Firefox.
Mastodon (Wikipedie) - sociální síť, která není na prodej - byl vydán ve verzi 4.5. Přehled novinek s náhledy v oznámení na blogu.
Německo zvažuje, že zaplatí místním telekomunikačním operátorům včetně Deutsche Telekom, aby nahradili zařízení od čínské firmy Huawei. Náklady na výměnu by mohly přesáhnout dvě miliardy eur (bezmála 49 miliard Kč). Jeden scénář počítá s tím, že vláda na tento záměr použije prostředky určené na obranu či infrastrukturu.
Po dvaceti letech skončil leader japonské SUMO (SUpport.MOzilla.org) komunity Marsf. Důvodem bylo nasazení sumobota, který nedodržuje nastavené postupy a hrubě zasahuje do překladů i archivů. Marsf zároveň zakázal použití svých příspěvků a dat k učení sumobota a AI a požádal o vyřazení svých dat ze všech učebních dat.
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže zahajuje sektorové šetření v oblasti mobilních telekomunikačních služeb poskytovaných domácnostem v České republice. Z poznatků získaných na základě prvotní analýzy provedené ve spolupráci s Českým telekomunikačním úřadem (ČTÚ) ÚOHS zjistil, že vzájemné vztahy mezi operátory je zapotřebí detailněji prověřit kvůli možné nefunkčnosti některých aspektů konkurence na trzích, na nichž roste tržní podíl klíčových hráčů a naopak klesá význam nezávislých virtuálních operátorů.
Různé audity bezpečnostních systémů pařížského muzea Louvre odhalily závažné problémy v oblasti kybernetické bezpečnosti a tyto problémy přetrvávaly déle než deset let. Jeden z těchto auditů, který v roce 2014 provedla francouzská národní agentura pro kybernetickou bezpečnost, například ukázal, že heslo do kamerového systému muzea bylo „Louvre“. 😀
Z upstreamu GNOME Mutter byl zcela odstraněn backend X11. GNOME 50 tedy poběží už pouze nad Waylandem. Aplikace pro X11 budou využívat XWayland.
Flash:
pacman -S flashplugin
A stačí restartovat prohlížeč. Funguje to na opeře, chromiu i firefoxu nasprosto v pořádku.
1. Další možnost navíc, to má být nevýhoda? Nic vám nebrání spravovat takový systém jen pomocí konfiguráků, stejně jako Ubuntu.
2. Zásahy GUI utilit do konfiguráků proti vůli uživatele se v těchto distribucích podařilo prakticky eliminovat.
Bohužel jsem narazil už pri instalaci, která si nějak nerozuměla s mým 26" displejem LG W2600H. Instalátor používal špatné hodnoty obnovovací frekvence monitoru HorizSync a VertRefresh a tak se mi najednou zobrazila "monitor out of range" hláška.Takže - pokud byl problém při instalaci a bylo potřeba nastavit správné HorizSync a VertRefresh ručně, řešením by bylo použít místo grafické ubuntí instalace klasický debianí textový instalátor. Nic jiného jsem se nepokoušel naznačit.
a ovládá se pouze z příkazové řádky. Sice vypadá cool spouštět filmy z příkazovky, ale časem by mě to pravděpodobně omrzelo.Já mám v KDE nastavený mplayer jako výchozí aplikaci pro otevírání video souborů, takže stačí poklepat myší na soubor a otevře se v mplayeru. Jenom si musíš zapamatovat pár klávesových zkratek pro ovládání (ale v podstatě stačí mezerník a F
), nebo by šel použít gmplayer (mplayer s GUI), ale to nemám vyzkoušené. Ty důležité volby si uložíš do ~/.mplayer/config, takže se použijí pokaždé (např. font, velikost a barva titulků, použitý výstup pro video a zvuk, atd...).
A to vypínání spořiče by mělo jít přes volbu -stop_xscreensaver (zase stačí přidat do toho configu).
gnome-mplayer!
Upozorňuji, že jsem linuxová lama.Nebud tak skromny, kdybys byl lama, tak bys nesestavil takovy popis, lama podle me nema napr. poneti o existenci xorg.conf, o procitani manualu a konfiguraci ani nemluvim.
Copak to musím opakovat neustále, jak pro blbce? GNU/Linux je narozdíl od MS Windows Free Software (česky Svobodný Software). Tzn. že se může vyvíjet stylem tržiště, zdrojové kódy (texty) jsou volně dostupné. Každý si tedy (pokud umí aspoň trochu programovat) může GNU/Linux poupravit... Prostě nezapomínejte, že MS Windows je jenom černá skříňka (black box), neboli proprietární software, do které de facto vidí jenom Microsoft.
graficke aplikace jsou zabugovane padajici kramy
A není to náhodou tím, že používáš zabugované proprietární (uzavřené) ovladače grafické karty? Já myslím, že to bude tím.
I GNU/Linux (to je správný název) může být komerční. A vůbec to není ke škodě, ba naopak. Firmy vyvíjející komerční distribuce platí vývojáře, jejichž zdrojový kód se může (a často to tak je) objevit i ve "volných distribucích".
Jdi si vopruzovat někam jinam.
Vyháňame trolov. Ľudia s iným názorom svoj názor prezentujú za a) slušne, za b) podporený argumentami. Ty si nespravil ani jedno, tak sa nečuduj 
Pokud umíš aspoň trochu programovat, tak si GNU/Linux sám zkompiluješ, udržuješ a taky "opravuješ". To je díky dostupnosti zdrojových kódů. Můžeš ho de facto libovolně "přiohnout".
Zatímco MS Windows buď Windowsak radši komplet přeinstaluje (když se něco posere), nebo ho dá do "autorizovaného servisu". Zkušený "Linuxak" si většinu věcí spraví sám bez reinstalace systému!
Jsou k dispozici zdrojové kódy, můžeš (je tady možnost) tedy libovolně Linux upravovat, studovat apod. To že jí využije jenom málo "Linuxáků" je věc jiná. Ale ta možnost tady prostě je. (Předtím jsem se nepřesně vyjádřil.)
Nikoliv. To jsi tvrdil ty a o svém bratru:
Brat chcel pripojiť svoj netbook s XP k mojej telke Samsung a nedokázal ani za toho najvyššieho nastaviť fullHD rozlíšenie.Jak jsem psal, nemám TV a tedy nemám konkrétní řešení.
V možnostiach nastavenia rozlíšenia obrazu nie je položka s rozlíšením 1920×1080. Viete kde je konfiguračný súbor kde by som to manuálne nastavil?
Já si dřív (pro noname monitory) upravoval INF soubory, abych tam dostal požadované parametry. Základem je prostě mít pro daný monitor (předpodkládám, že TV připojená (DVI, HDMI) k PC je totéž co monitor) ovladače (on to je ve skutečnosti přávě ten INF a soubor s barevným profilem).
Alebo kde nájdem konfiguračný súbor pre firewall? Alebo zapnúť a vypnúť je všetka možnosť ktorú to má? (myslená verzia XP).
Kde je jeho konfigurační soubor nevím, ale umí toho víc než jen "zapnout a vypnout". Sice to není nic moc, ale lze tam nastavit protokol port a akci, případně program a akci (aplikační fw).
Jenže v Linuxu si tedy můžeš zaplatit "někoho" (programátora), který danou úpravu/opravu udělá. Úpravy jsou tedy možné i za cenu, že si zaplatím nějakého programátora.
Ale co když si chci "přiohnout" zrovna MS Windows? Kdo danou změnu/úpravu provede, když téměř nikdo krom Microsoftu nemá přístup ke zdrojovým kódům MS Windows? To bych musel fakt být jejich "suprovej zákazník", aby mi udělali změnu ve Windows na zakázku. Určitě by si to nechali pěkně zaplatit!
Teďs mi to teda nandal! Resp. jsi mě dostal!

Pokud to bude cokoliv v mých silách, vždycky rád pomužu (kolem linuxu, javu neumim, velký gui projekty už vubec).
ale, k čemu to?
. Jen ten rok 1999 se mi nelíbí. Pokračuje ten projekt?
vám půlka věcí nechodí
Můžeš bejt konkrétnější? Co konkrétně nechodí? Mně na mém Archlinuxu všechno běží perfektně.
Takže ty už dva roky Linux nepoužíváš a troufáš si říct, že půlka věcí v něm nechodí! Pro tvoji informovanost teď zrovna surfuju v Shiretoko (Firefoxu) verze 3.5.7... OpenOffice nemám sice nainstalovanej, ale schválně to někdy zkusím.
poslušně odkliká všechno
Aby se neuklikala.
V GNU/Linuxu prostě klidně v nějakém grafickém programu zvaném správce balíčků zaškrtnu, jaký software chci nainstalovat a je to! Závislosti si to vyřeší samo, co víc bych si přál?
a aby jí chodily a nemusela nic - opravdu vůbec nic - konfigurovat
Tohle splňuje např. Ubuntu.
Na jednom případu generalizovat je blbost-nesmysl.
Opakuji znovu - mne nezajímá, co MOHU a nebo SMÍM.
Tak si asi masochista, co se nechá dobrovolně omezovat a ještě se ti to líbí. A vubec, pro windows je mimořádnost cokoliv, co nějak souvisí s použitim počítače (pokud si člověk nevystačí s mspaintem a notepadem).
Tady si bohužel nemají všechny prohlížeče co vyčítat.
Tiskni
Sdílej: