Byla vydána verze 11.0.0 vizuálního programovacího jazyka Snap! (Wikipedie) inspirovaného jazykem Scratch (Wikipedie). Přehled novinek na GitHubu.
Na čem aktuálně pracují vývojáři GNOME a KDE Plasma? Pravidelný přehled novinek v Týden v GNOME a Týden v KDE Plasma. Vypíchnout lze, že v Plasmě byl implementován 22letý požadavek. Historie schránky nově umožňuje ohvězdičkovat vybrané položky a mít k ním trvalý a snadný přístup.
Wayfire, kompozitní správce oken běžící nad Waylandem a využívající wlroots, byl vydán ve verzi 0.10.0. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu. Videoukázky na YouTube.
Před necelými čtyřmi měsíci byl Steven Deobald jmenován novým výkonným ředitelem GNOME Foundation. Včera skončil, protože "nebyl pro tuto roli v tento čas ten pravý".
Nové číslo časopisu Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 156 (pdf).
Armbian, tj. linuxová distribuce založená na Debianu a Ubuntu optimalizovaná pro jednodeskové počítače na platformě ARM a RISC-V, ke stažení ale také pro Intel a AMD, byl vydán ve verzi 25.8.1. Přehled novinek v Changelogu.
Včera večer měl na YouTube premiéru dokumentární film Python: The Documentary | An origin story.
Společnost comma.ai po třech letech od vydání verze 0.9 vydala novou verzi 0.10 open source pokročilého asistenčního systému pro řidiče openpilot (Wikipedie). Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu.
Ubuntu nově pro testování nových verzí vydává měsíční snapshoty. Dnes vyšel 4. snapshot Ubuntu 25.10 (Questing Quokka).
Řada vestavěných počítačových desek a vývojových platforem NVIDIA Jetson se rozrostla o NVIDIA Jetson Thor. Ve srovnání se svým předchůdcem NVIDIA Jetson Orin nabízí 7,5krát vyšší výpočetní výkon umělé inteligence a 3,5krát vyšší energetickou účinnost. Softwarový stack NVIDIA JetPack 7 je založen na Ubuntu 24.04 LTS.
Flash:
pacman -S flashplugin
A stačí restartovat prohlížeč. Funguje to na opeře, chromiu i firefoxu nasprosto v pořádku.
1. Další možnost navíc, to má být nevýhoda? Nic vám nebrání spravovat takový systém jen pomocí konfiguráků, stejně jako Ubuntu.
2. Zásahy GUI utilit do konfiguráků proti vůli uživatele se v těchto distribucích podařilo prakticky eliminovat.
Bohužel jsem narazil už pri instalaci, která si nějak nerozuměla s mým 26" displejem LG W2600H. Instalátor používal špatné hodnoty obnovovací frekvence monitoru HorizSync a VertRefresh a tak se mi najednou zobrazila "monitor out of range" hláška.Takže - pokud byl problém při instalaci a bylo potřeba nastavit správné HorizSync a VertRefresh ručně, řešením by bylo použít místo grafické ubuntí instalace klasický debianí textový instalátor. Nic jiného jsem se nepokoušel naznačit.
a ovládá se pouze z příkazové řádky. Sice vypadá cool spouštět filmy z příkazovky, ale časem by mě to pravděpodobně omrzelo.Já mám v KDE nastavený mplayer jako výchozí aplikaci pro otevírání video souborů, takže stačí poklepat myší na soubor a otevře se v mplayeru. Jenom si musíš zapamatovat pár klávesových zkratek pro ovládání (ale v podstatě stačí mezerník a F
~/.mplayer/config
, takže se použijí pokaždé (např. font, velikost a barva titulků, použitý výstup pro video a zvuk, atd...).
A to vypínání spořiče by mělo jít přes volbu -stop_xscreensaver (zase stačí přidat do toho configu).
gnome-mplayer
!
Upozorňuji, že jsem linuxová lama.Nebud tak skromny, kdybys byl lama, tak bys nesestavil takovy popis, lama podle me nema napr. poneti o existenci xorg.conf, o procitani manualu a konfiguraci ani nemluvim.
Copak to musím opakovat neustále, jak pro blbce? GNU/Linux je narozdíl od MS Windows Free Software (česky Svobodný Software). Tzn. že se může vyvíjet stylem tržiště, zdrojové kódy (texty) jsou volně dostupné. Každý si tedy (pokud umí aspoň trochu programovat) může GNU/Linux poupravit... Prostě nezapomínejte, že MS Windows je jenom černá skříňka (black box), neboli proprietární software, do které de facto vidí jenom Microsoft.
graficke aplikace jsou zabugovane padajici kramy
A není to náhodou tím, že používáš zabugované proprietární (uzavřené) ovladače grafické karty? Já myslím, že to bude tím.
I GNU/Linux (to je správný název) může být komerční. A vůbec to není ke škodě, ba naopak. Firmy vyvíjející komerční distribuce platí vývojáře, jejichž zdrojový kód se může (a často to tak je) objevit i ve "volných distribucích".
Jdi si vopruzovat někam jinam.
Vyháňame trolov. Ľudia s iným názorom svoj názor prezentujú za a) slušne, za b) podporený argumentami. Ty si nespravil ani jedno, tak sa nečuduj
Pokud umíš aspoň trochu programovat, tak si GNU/Linux sám zkompiluješ, udržuješ a taky "opravuješ". To je díky dostupnosti zdrojových kódů. Můžeš ho de facto libovolně "přiohnout".
Zatímco MS Windows buď Windowsak radši komplet přeinstaluje (když se něco posere), nebo ho dá do "autorizovaného servisu". Zkušený "Linuxak" si většinu věcí spraví sám bez reinstalace systému!
Jsou k dispozici zdrojové kódy, můžeš (je tady možnost) tedy libovolně Linux upravovat, studovat apod. To že jí využije jenom málo "Linuxáků" je věc jiná. Ale ta možnost tady prostě je. (Předtím jsem se nepřesně vyjádřil.)
Nikoliv. To jsi tvrdil ty a o svém bratru:
Brat chcel pripojiť svoj netbook s XP k mojej telke Samsung a nedokázal ani za toho najvyššieho nastaviť fullHD rozlíšenie.Jak jsem psal, nemám TV a tedy nemám konkrétní řešení.
V možnostiach nastavenia rozlíšenia obrazu nie je položka s rozlíšením 1920×1080. Viete kde je konfiguračný súbor kde by som to manuálne nastavil?
Já si dřív (pro noname monitory) upravoval INF soubory, abych tam dostal požadované parametry. Základem je prostě mít pro daný monitor (předpodkládám, že TV připojená (DVI, HDMI) k PC je totéž co monitor) ovladače (on to je ve skutečnosti přávě ten INF a soubor s barevným profilem).
Alebo kde nájdem konfiguračný súbor pre firewall? Alebo zapnúť a vypnúť je všetka možnosť ktorú to má? (myslená verzia XP).
Kde je jeho konfigurační soubor nevím, ale umí toho víc než jen "zapnout a vypnout". Sice to není nic moc, ale lze tam nastavit protokol port a akci, případně program a akci (aplikační fw).
Jenže v Linuxu si tedy můžeš zaplatit "někoho" (programátora), který danou úpravu/opravu udělá. Úpravy jsou tedy možné i za cenu, že si zaplatím nějakého programátora.
Ale co když si chci "přiohnout" zrovna MS Windows? Kdo danou změnu/úpravu provede, když téměř nikdo krom Microsoftu nemá přístup ke zdrojovým kódům MS Windows? To bych musel fakt být jejich "suprovej zákazník", aby mi udělali změnu ve Windows na zakázku. Určitě by si to nechali pěkně zaplatit!
Teďs mi to teda nandal! Resp. jsi mě dostal!
vám půlka věcí nechodí
Můžeš bejt konkrétnější? Co konkrétně nechodí? Mně na mém Archlinuxu všechno běží perfektně.
Takže ty už dva roky Linux nepoužíváš a troufáš si říct, že půlka věcí v něm nechodí! Pro tvoji informovanost teď zrovna surfuju v Shiretoko (Firefoxu) verze 3.5.7... OpenOffice nemám sice nainstalovanej, ale schválně to někdy zkusím.
poslušně odkliká všechno
Aby se neuklikala. V GNU/Linuxu prostě klidně v nějakém grafickém programu zvaném správce balíčků zaškrtnu, jaký software chci nainstalovat a je to! Závislosti si to vyřeší samo, co víc bych si přál?
a aby jí chodily a nemusela nic - opravdu vůbec nic - konfigurovat
Tohle splňuje např. Ubuntu.
Na jednom případu generalizovat je blbost-nesmysl.
Opakuji znovu - mne nezajímá, co MOHU a nebo SMÍM.
Tak si asi masochista, co se nechá dobrovolně omezovat a ještě se ti to líbí. A vubec, pro windows je mimořádnost cokoliv, co nějak souvisí s použitim počítače (pokud si člověk nevystačí s mspaintem a notepadem).
Tiskni
Sdílej: