Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa by měla dostat zhruba deset miliard dolarů (asi 214 miliard Kč) za zprostředkování dohody o převzetí kontroly nad aktivitami sociální sítě TikTok ve Spojených státech.
Projekt Debian aktualizoval obrazy stabilní větve „Trixie“ (13.4). Shrnuje opravy za poslední dva měsíce, 111 aktualizovaných balíčků a 67 bezpečnostních hlášení. Opravy se týkají mj. chyb v glibc nebo webovém serveru Apache.
Agent umělé inteligence Claude Opus ignoroval uživatelovu odpověď 'ne' na dotaz, zda má implementovat změny kódu, a přesto se pokusil změny provést. Agent si odpověď 'ne' vysvětlil následovně: Uživatel na mou otázku 'Mám to implementovat?' odpověděl 'ne' - ale když se podívám na kontext, myslím, že tím 'ne' odpovídá na to, abych žádal o svolení, tedy myslí 'prostě to udělej, přestaň se ptát'.
Po 8. květnu 2026 už na Instagramu nebudou podporované zprávy opatřené koncovým šifrováním. V chatech, kterých se bude změna týkat, se objeví pokyny o tom, jak si média nebo zprávy z nich stáhnout, pokud si je chcete ponechat.
V lednu byla ve veřejné betě obnovena sociální síť Digg (Wikipedie). Dnes bylo oznámeno její ukončení (Hard Reset). Společnost Digg propouští velkou část týmu a přiznává, že se nepodařilo najít správné místo na trhu. Důvody jsou masivní problém s boty a silná konkurence. Společnost Digg nekončí, malý tým pokračuje v práci na zcela novém přístupu. Cílem je vybudovat platformu, kde lze důvěřovat obsahu i lidem za ním. Od dubna se do Diggu na plný úvazek vrací Kevin Rose, zakladatel Diggu z roku 2004.
MALUS je kontroverzní proprietarní nástroj, který svým zákazníkům umožňuje nechat AI, která dle tvrzení provozovatelů nikdy neviděla původní zdrojový kód, analyzovat dokumentaci, API a veřejná rozhraní jakéhokoliv open-source projektu a následně úplně od píky vygenerovat funkčně ekvivalentní software, ovšem pod libovolnou licencí.
Příspěvek na blogu Ubuntu upozorňuje na několik zranitelností v rozšíření Linuxu o mandatorní řízení přístupu AppArmor. Společně jsou označovány jako CrackArmor. Objevila je společnost Qualys (technické detaily). Neprivilegovaný lokální uživatel se může stát rootem. Chyba existuje od roku 2017. Doporučuje se okamžitá aktualizace. Problém se týká Ubuntu, Debianu nebo SUSE. Red Hat nebo Fedora pro mandatorní řízení přístupu používají SELinux.
Byla vydána nová verze 19 integrovaného vývojového prostředí (IDE) Qt Creator. Podrobný přehled novinek v changelogu.
Bitwig Studio (Wikipedie) bylo vydáno ve verzi 6. Jedná se o proprietární multiplatformní (macOS, Windows, Linux) digitální pracovní stanici pro práci s audiem (DAW).
Společnost Igalia představila novou linuxovou distribuci (framework) s názvem Moonforge. Jedná se o distribuci určenou pro vestavěné systémy. Vychází z projektů Yocto a OpenEmbedded.
Flash:
pacman -S flashplugin
A stačí restartovat prohlížeč. Funguje to na opeře, chromiu i firefoxu nasprosto v pořádku.
1. Další možnost navíc, to má být nevýhoda? Nic vám nebrání spravovat takový systém jen pomocí konfiguráků, stejně jako Ubuntu.
2. Zásahy GUI utilit do konfiguráků proti vůli uživatele se v těchto distribucích podařilo prakticky eliminovat.
Bohužel jsem narazil už pri instalaci, která si nějak nerozuměla s mým 26" displejem LG W2600H. Instalátor používal špatné hodnoty obnovovací frekvence monitoru HorizSync a VertRefresh a tak se mi najednou zobrazila "monitor out of range" hláška.Takže - pokud byl problém při instalaci a bylo potřeba nastavit správné HorizSync a VertRefresh ručně, řešením by bylo použít místo grafické ubuntí instalace klasický debianí textový instalátor. Nic jiného jsem se nepokoušel naznačit.
a ovládá se pouze z příkazové řádky. Sice vypadá cool spouštět filmy z příkazovky, ale časem by mě to pravděpodobně omrzelo.Já mám v KDE nastavený mplayer jako výchozí aplikaci pro otevírání video souborů, takže stačí poklepat myší na soubor a otevře se v mplayeru. Jenom si musíš zapamatovat pár klávesových zkratek pro ovládání (ale v podstatě stačí mezerník a F
), nebo by šel použít gmplayer (mplayer s GUI), ale to nemám vyzkoušené. Ty důležité volby si uložíš do ~/.mplayer/config, takže se použijí pokaždé (např. font, velikost a barva titulků, použitý výstup pro video a zvuk, atd...).
A to vypínání spořiče by mělo jít přes volbu -stop_xscreensaver (zase stačí přidat do toho configu).
gnome-mplayer!
Upozorňuji, že jsem linuxová lama.Nebud tak skromny, kdybys byl lama, tak bys nesestavil takovy popis, lama podle me nema napr. poneti o existenci xorg.conf, o procitani manualu a konfiguraci ani nemluvim.
Copak to musím opakovat neustále, jak pro blbce? GNU/Linux je narozdíl od MS Windows Free Software (česky Svobodný Software). Tzn. že se může vyvíjet stylem tržiště, zdrojové kódy (texty) jsou volně dostupné. Každý si tedy (pokud umí aspoň trochu programovat) může GNU/Linux poupravit... Prostě nezapomínejte, že MS Windows je jenom černá skříňka (black box), neboli proprietární software, do které de facto vidí jenom Microsoft.
graficke aplikace jsou zabugovane padajici kramy
A není to náhodou tím, že používáš zabugované proprietární (uzavřené) ovladače grafické karty? Já myslím, že to bude tím.
I GNU/Linux (to je správný název) může být komerční. A vůbec to není ke škodě, ba naopak. Firmy vyvíjející komerční distribuce platí vývojáře, jejichž zdrojový kód se může (a často to tak je) objevit i ve "volných distribucích".
Jdi si vopruzovat někam jinam.
Vyháňame trolov. Ľudia s iným názorom svoj názor prezentujú za a) slušne, za b) podporený argumentami. Ty si nespravil ani jedno, tak sa nečuduj 
Pokud umíš aspoň trochu programovat, tak si GNU/Linux sám zkompiluješ, udržuješ a taky "opravuješ". To je díky dostupnosti zdrojových kódů. Můžeš ho de facto libovolně "přiohnout".
Zatímco MS Windows buď Windowsak radši komplet přeinstaluje (když se něco posere), nebo ho dá do "autorizovaného servisu". Zkušený "Linuxak" si většinu věcí spraví sám bez reinstalace systému!
Jsou k dispozici zdrojové kódy, můžeš (je tady možnost) tedy libovolně Linux upravovat, studovat apod. To že jí využije jenom málo "Linuxáků" je věc jiná. Ale ta možnost tady prostě je. (Předtím jsem se nepřesně vyjádřil.)
Nikoliv. To jsi tvrdil ty a o svém bratru:
Brat chcel pripojiť svoj netbook s XP k mojej telke Samsung a nedokázal ani za toho najvyššieho nastaviť fullHD rozlíšenie.Jak jsem psal, nemám TV a tedy nemám konkrétní řešení.
V možnostiach nastavenia rozlíšenia obrazu nie je položka s rozlíšením 1920×1080. Viete kde je konfiguračný súbor kde by som to manuálne nastavil?
Já si dřív (pro noname monitory) upravoval INF soubory, abych tam dostal požadované parametry. Základem je prostě mít pro daný monitor (předpodkládám, že TV připojená (DVI, HDMI) k PC je totéž co monitor) ovladače (on to je ve skutečnosti přávě ten INF a soubor s barevným profilem).
Alebo kde nájdem konfiguračný súbor pre firewall? Alebo zapnúť a vypnúť je všetka možnosť ktorú to má? (myslená verzia XP).
Kde je jeho konfigurační soubor nevím, ale umí toho víc než jen "zapnout a vypnout". Sice to není nic moc, ale lze tam nastavit protokol port a akci, případně program a akci (aplikační fw).
Jenže v Linuxu si tedy můžeš zaplatit "někoho" (programátora), který danou úpravu/opravu udělá. Úpravy jsou tedy možné i za cenu, že si zaplatím nějakého programátora.
Ale co když si chci "přiohnout" zrovna MS Windows? Kdo danou změnu/úpravu provede, když téměř nikdo krom Microsoftu nemá přístup ke zdrojovým kódům MS Windows? To bych musel fakt být jejich "suprovej zákazník", aby mi udělali změnu ve Windows na zakázku. Určitě by si to nechali pěkně zaplatit!
Teďs mi to teda nandal! Resp. jsi mě dostal!

Pokud to bude cokoliv v mých silách, vždycky rád pomužu (kolem linuxu, javu neumim, velký gui projekty už vubec).
ale, k čemu to?
. Jen ten rok 1999 se mi nelíbí. Pokračuje ten projekt?
vám půlka věcí nechodí
Můžeš bejt konkrétnější? Co konkrétně nechodí? Mně na mém Archlinuxu všechno běží perfektně.
Takže ty už dva roky Linux nepoužíváš a troufáš si říct, že půlka věcí v něm nechodí! Pro tvoji informovanost teď zrovna surfuju v Shiretoko (Firefoxu) verze 3.5.7... OpenOffice nemám sice nainstalovanej, ale schválně to někdy zkusím.
poslušně odkliká všechno
Aby se neuklikala.
V GNU/Linuxu prostě klidně v nějakém grafickém programu zvaném správce balíčků zaškrtnu, jaký software chci nainstalovat a je to! Závislosti si to vyřeší samo, co víc bych si přál?
a aby jí chodily a nemusela nic - opravdu vůbec nic - konfigurovat
Tohle splňuje např. Ubuntu.
Na jednom případu generalizovat je blbost-nesmysl.
Opakuji znovu - mne nezajímá, co MOHU a nebo SMÍM.
Tak si asi masochista, co se nechá dobrovolně omezovat a ještě se ti to líbí. A vubec, pro windows je mimořádnost cokoliv, co nějak souvisí s použitim počítače (pokud si člověk nevystačí s mspaintem a notepadem).
Tady si bohužel nemají všechny prohlížeče co vyčítat.
Tiskni
Sdílej: