Americký výrobce čipů Intel propustí 15 procent zaměstnanců (en), do konce roku by jich v podniku mělo pracovat zhruba 75.000. Firma se potýká s výrobními problémy a opouští také miliardový plán na výstavbu továrny v Německu a Polsku.
MDN (Wikipedie), dnes MDN Web Docs, původně Mozilla Developer Network, slaví 20 let. V říjnu 2004 byl ukončen provoz serveru Netscape DevEdge, který byl hlavním zdrojem dokumentace k webovým prohlížečům Netscape a k webovým technologiím obecně. Mozille se po jednáních s AOL povedlo dokumenty z Netscape DevEdge zachránit a 23. července 2005 byl spuštěn MDC (Mozilla Developer Center). Ten byl v roce 2010 přejmenován na MDN.
Wayback byl vydán ve verzi 0.1. Wayback je "tak akorát Waylandu, aby fungoval Xwayland". Jedná se o kompatibilní vrstvu umožňující běh plnohodnotných X11 desktopových prostředí s využitím komponent z Waylandu. Cílem je nakonec nahradit klasický server X.Org, a tím snížit zátěž údržby aplikací X11.
Byla vydána nová verze 6.18 živé linuxové distribuce Tails (The Amnesic Incognito Live System), jež klade důraz na ochranu soukromí uživatelů a anonymitu. Nově se lze k síti Tor připojit pomocí mostu WebTunnel. Tor Browser byl povýšen na verzi 14.5.5. Thunderbird na verzi 128.12.0. Další změny v příslušném seznamu.
Meta představila prototyp náramku, který snímá elektrickou aktivity svalů (povrchová elektromyografie, EMG) a umožňuje jemnými gesty ruky a prstů ovládat počítač nebo různá zařízení. Získané datové sady emg2qwerty a emg2pose jsou open source.
Byla vydána (𝕏) nová verze 25.7 open source firewallové a routovací platformy OPNsense (Wikipedie). Jedná se o fork pfSense postavený na FreeBSD. Kódový název OPNsense 25.7 je Visionary Viper. Přehled novinek v příspěvku na fóru.
Před 40 lety, 23. července 1985, společnost Commodore představila první počítač Amiga. Jednalo se o počítač "Amiga od Commodore", jenž byl později pojmenován Amiga 1000. Mělo se jednat o přímou konkurenci počítače Apple Macintosh uvedeného na trh v lednu 1984.
T‑Mobile USA ve spolupráci se Starlinkem spustil službu T-Satellite. Uživatelé služby mohou v odlehlých oblastech bez mobilního signálu aktuálně využívat satelitní síť s více než 650 satelity pro posílání a příjem zpráv, sdílení polohy, posílání zpráv na 911 a příjem upozornění, posílání obrázků a krátkých hlasových zpráv pomocí aplikace Zprávy Google. V plánu jsou také satelitní data.
Společnost Proxmox Server Solutions stojící za virtualizační platformou Proxmox Virtual Environment věnovala 10 000 eur nadaci The Perl and Raku Foundation (TPRF).
Byla vydána nová verze 2.4.65 svobodného multiplatformního webového serveru Apache (httpd). Řešena je bezpečnostní chyba CVE-2025-54090.
Problém: napojit generátor na build systém je těžké.Asi tak dva radky do makefile?
mluvím tu o případu, kdy je kód generován v rámci all targetu. To sebou nese nutnost dalších závislostí, takže další řádky v configure.ac, nemožnost experimentovat s vygenerovaným kódem, .... Stejně tak není možné projekt přeložit na vašem malém armu bez věcí jako gsl a zproject.Ze se kod generuje v ramci all targetu nevylucuje: 1) Moznost distribuovat uzivatelum baliky s predgenerovanym kodem (cimz odpadaji zavislosti a nutnost testu v configure.ac). 2) Mit navic target ktery pouze predgeneruje kod (takze je mozne ho pak pouzit pro pripraveni baliku pro uzivatele ci pro preklad na malem ARMu). 3) Nebrani vyvojarum experimentovat s vygenerovanym kodem (dokud neupdatuji puvodni zdroj, tak make nema duvod pregenerovat generovany kod).
function(cxx_detect_cflags out) set(out_array ${${out}}) foreach(flag ${ARGN}) string(REGEX REPLACE "[-=:;/.]" "_" flag_signature "${flag}") check_cxx_compiler_flag(${flag} "__CxxFlag_${flag_signature}") if(${__CxxFlag_${flag_signature}}) list(APPEND out_array "${flag}") endif() endforeach() set(${out} "${out_array}" PARENT_SCOPE) endfunction() function(cxx_detect_standard out) set(out_array) cxx_detect_cflags(out_array "-std=c++14" "-std=c++11" "-std=c++0x") # Keep only the first flag detected, which keeps the highest version supported. if(out_array) list(GET out_array 0 out_array) endif() set(out_array ${${out}} ${out_array}) set(${out} "${out_array}" PARENT_SCOPE) endfunction()Pouziti jednoduche:
MY_CFLAGS="..." cxx_detect_standard(MY_CFLAGS) cxx_detect_cglags(MY_CFLAGS "-fno-keep-static-consts")Nerikam, ze to je super reseni a ze by to neslo deklarativne, ale ... Muj nejvetsi problem s cmake je ten idiotsky jazyk, ktery nema ani 'return'.
Tyto nastroje co pouzivaji deklarativni pristup failujou uz pri prvnim netrivialnim pozadavku.
Scons a zejmena GYP jsou moje nocni mura.Trochu rozpor, ne? GYP neznam, ale se SCons, kdyz potrebujes neco netrivialniho, prejdes do normalniho proceduralniho programovani a mas po problemu. Ve srovnani s tim mi prisly make+autotools jako generator problemu.
problémy s cmake/autotools/whatever za problémy se zproject...jo. Sem ze stare skoly a proto mam radu problemu s temito 'pomuckami'. Napr. predevcirem jsem chtel rozchodit na centos5 nejnovejsi podofo paket. (protoze jsem vubec necekal, ze bude na epelu existovat startsi verze jako rpm-ko). Nejdrive jsemm si musel nainstalovat cmake28 (cmake nestacil) a pak to hlasilo, ze konfigurace se nepovedla protoze .... Takze jsem jeste zkusil centos6 a zase jine hlasky. Musim rict, ze to jsem fakt necekal, tyhle systemy musi byt preci naprosto blbovzdorne, jestlize podle navodu odsadim ty prikazy a ono to nefunguje a ani nerekne, co mam delat, tak to by bylo lepsi predat seznam tech zdojaku a clovek si to prelozi sam. Fakt hruza.
Co se týče zproject, připadá mi, že bych tím jen vyměnil problémy s cmake/autotools/whatever za problémy se zprojectJa mam pocit, ze to ma tento vyvoj: 1) Programator chce programovat, ale moc nezna make. 2) Pouzije automake, zkopiruje nekde par sablon, a ve vysledku tam ma make a automake, kterym obema moc nerozumi. 3) V dalsi fazi tam prida zproject, takze ve vysledku tam bude make, automake a zprojekt, pricemz ten programator kloudne nezna ani jedno z toho. 4) Pokud by chtel pridat nejakou neobvyklou vlastnost, tak bude muset vyresit v zproject, aby to generovalo spravne predpisy pro automake, aby ten generoval spravne predpisy pro make, takze to radsi vzda. 5) V konecnem dusledky by asi udelal lip, kdyby si rovnou precetl manual ke GNU make a napsal to primo v tom.
4) Pokud by chtel pridat nejakou neobvyklou vlastnost, tak bude muset vyresit v zproject, aby to generovalo spravne predpisy pro automake, aby ten generoval spravne predpisy pro make, takze to radsi vzda.Lepší postup je šťouchat do autotools tak dlouho, až dělají to, co potřebuji. A potom výsledek nakopírovat do zproject a nahradit konkrétní jména za
$(proměnné)
. Pak napsat make code
pro finální test skriptu a udělat pull request.
5) V konecnem dusledky by asi udelal lip, kdyby si rovnou precetl manual ke GNU make a napsal to primo v tom.Akorát při použití zproject má člověk rovnou strukturu projektu (include/, src/, doc/), viditelnost symbolů, správně vyřešené závislosti na dalších knihovnách, podporu unit testů, podporu code coverage, callgrind a valgrind, automatické generování dokumentace, verzování ABI i API, ... a to mluvím jenom o ekvivalentu GNU make předpisu. Jinak je podpora pro docker file, Travis testy, balíkářské informace pro Debian, RedHat, bindingy pro Javu, Python, Lua, Ruby, NodeJS a Qt/QML, build předpis pro Visual Studio a jiné.
Ovšem generování kódu má obvykle mezi programátory špatnou pověst. Ať vygenerovaný, či ne, kód je kód a bude obsahovat chyby. Opravovat chybu v generátoru bývá těžké. Napojit generátor na build systém je složité. V praxi se tak generování používá u magických věcí jako Google Protocol Buffers, nebo msgpack.Nad timto se musi nejeden lispar pousmat. ;-]
To dává smysl - nevšiml jsem si, že by kromě posměšků nad ostatnímy jazyky produkovali lispaři někdy něco jiného.Asi jsi malo vsimavy. Kazdopadne tech 50+ let posmesku ma neco do sebe a uz zacina sklizet ovoce. Staci se podivat, jak vypadaly mainstreamove jazyky na prelomu tisicileti, kdy for-cyklus byl pomalu nejslozitejsi konstrukt, a jak vypadaji jazyky dnes, ... ta mas samou lambdu, map, line vyhodnocovane kolekce, atd. Mozna se casem dobereme toho, ze se rozumne pouzitelna makra (generatory kodu) stanou integralni soucasti jazyka a metod vyvoje a nebude to budit takove pozdvizeni, jako kdyz nekdo z XML generuje kod v cecku.
trousením těchto osvícených mouder do diskusíTy snad delas neco jineho? Nedelas. Delas to same a dukazem toho jsou i prispevky v diskusi pod timto blogpostem.
:-/
Tiskni
Sdílej: