Intel vydal 34 upozornění na bezpečnostní chyby ve svých produktech. Současně vydal verzi 20250812 mikrokódů pro své procesory řešící 6 bezpečnostních chyb.
Byla vydána nová verze 1.25 programovacího jazyka Go (Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Byla vydána beta verze Linux Mintu 22.2 s kódovým jménem Zara. Podrobnosti v přehledu novinek a poznámkách k vydání. Vypíchnout lze novou XApp aplikaci Fingwit pro autentizaci pomocí otisků prstů nebo vlastní fork knihovny libAdwaita s názvem libAdapta podporující grafická témata. Linux Mint 22.2 bude podporován do roku 2029.
Provozovatel internetové encyklopedie Wikipedie prohrál v Británii soudní spor týkající se některých částí nového zákona o on-line bezpečnosti. Soud ale varoval britského regulátora Ofcom i odpovědné ministerstvo před zaváděním přílišných omezení. Legislativa zpřísňuje požadavky na on-line platformy, ale zároveň čelí kritice za možné omezování svobody slova. Společnost Wikimedia Foundation, která je zodpovědná za fungování
… více »Byla vydána verze 2.0.0 nástroje pro synchronizaci dat mezi vícero počítači bez centrálního serveru Syncthing (Wikipedie). Přehled novinek na GitHubu.
Americký prezident Donald Trump se v pondělí osobně setkal s generálním ředitelem firmy na výrobu čipů Intel Lip-Bu Tanem. Šéfa podniku označil za úspěšného, informují agentury. Ještě před týdnem ho přitom ostře kritizoval a požadoval jeho okamžitý odchod. Akcie Intelu v reakci na schůzku po oficiálním uzavření trhu zpevnily asi o tři procenta.
Byl vydán Debian GNU/Hurd 2025. Jedná se o port Debianu s jádrem Hurd místo obvyklého Linuxu.
V sobotu 9. srpna uplynulo přesně 20 let od oznámení projektu openSUSE na konferenci LinuxWorld v San Franciscu. Pokuď máte archivní nebo nějakým způsobem zajímavé fotky s openSUSE, můžete se o ně s námi podělit.
Byl vydán Debian 13 s kódovým názvem Trixie. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
WLED je open-source firmware pro ESP8266/ESP32, který umožňuje Wi-Fi ovládání adresovatelných LED pásků se stovkami efektů, synchronizací, audioreaktivním módem a Home-Assistant integrací. Je založen na Arduino frameworku.
Nejaké pokusy tam boli, ale nevidel som nič takto rýchle (od zapnutia po Qt 4 grafiku za 0.77s). Môj hardvér má max. rýchlosť čítania 10MB/s, uspávaním nie je šanca dostať sa na tak dobré hodnoty. Celkovo je uspávanie na ARM-e ešte v plienkach, ovládače sú rady ak prežijú unload (v lepšom prípade sú aspoň skompilovateľné ako moduly). Pri unloade napr. NAND modulu mi takmer vždy vytuhne celý kernel.
udevu
a nahození loopbacku), takže zatím co se inicializují Xka, tak se pokračuje v další inicializaci hardwaru. Někde jsem dokonce viděl popsanou optimalizaci xorg.conf
pro rychlejší start, ale mám pocit, že se tím moc času neušetří. U jednoúčelové aplikace stačí většinou spustit jen XServer a samotnou aplikaci, různé display managery, grafická (nebo, bohové chraň, dokonce desktopová) prostředí jen zbytečně zdržují a zabírají pak paměť. Jako alternativa jde použít nějaký minimalistický display manager, třeba nodm.
Pokud se má dělat opožděná inicializace, tak mně vždy vycházela jako lepší možnost dát "pomalý" modul do blacklistu (skrz soubor v /etc/modprobe.d
) a vložit ho do jádra později, aby zbytečně nebrzdil udev
při startu. Nebo, pokud je zařízení málo a jsou převážně jen cold-plug, tak je možné vůbec nepoužívat vůbec udev
, protože jádro umí základní obsazení /dev
udělat samo o sobě skrz devtmpfs
(CONFIG_DEVTMPFS
a CONFIG_DEVTMPFS_MOUNT
), dokonce je možné nacpat i binární bloby přímo do jádra (i pokud je využívají ovladače přeložené jako moduly), takže se nemusí při startu načítat. Většinou pak stačí jen pár řádek na donastavení práv a je to.
Jesliže se vše (s vyjímkou jako /var
a /tmp
) mountuje jen read-only, tak se u pomalejších médií a rychlejších procesorů vyplatí použí kompresi a SquashFS - pokud jde čistě o čas, je lepší, aby procesor načítal méně dat a rozbaloval je, než aby načítal více dat a trávil čas tím, že nečině čeká na I/O. Chce to ale vyzkoušet a vybrat, jaká kompresní metoda je optimální pro danou kombinaci hardwaru.
No a pokud je spouštěná GUI aplikace primitivní (typu zobrazení tří čísel, jednoho řádku texu a dvou tlačítek), tak je tu možnost uplně se vykvajznou na XWindows a jet jen přes framebuffer (třeba přes SDL).
No celkovo na embedded je X dosť zlá voľba. Ja spúšťam Qt 5 s OpenGL akceleráciou (žiaľ trvá to pomerne dlho keďže sa mi nechcelo robiť optimalizáciu knižníc Qt, reálne by to malo skrátiť čas štartu aplikácie tak na 1/3) priamo na framebufferi. A mimochodom SDL som na framebufferi tiež skúšal .
No video mode large enough ...
), tak stačí nastavit proměnnou prostředí SDL_FB_BROKEN_MODES=1
, po které se testy přeskočí (ale pak musíte sami dohlédnou, aby jste nastavili stejné rozlišení, jaké má framebuffer). Pokud ani pak nechce fungovat, tak je ještě možné v SDL_SetVideoMode()
zkoušet různé kombinace flagů SDL_HWSURFACE
/SDL_SWSURFACE
a SDL_DOUBLEBUF
(optimum je SDL_HWSURFACE | SDL_DOUBLEBUF
), případně s SDL_FULLSCREEN
a/nebo SDL_OPENGL
(které nejspíš nepůjde nastavit, pokud nejde nastavit ani SDL_HWSURFACE
).
Tiskni
Sdílej: