Google Chrome 140 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 140.0.7339.80 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 6 bezpečnostních chyb. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
LeoCAD (Wikipedie) je svobodná multiplatformní aplikace umožňující také na Linuxu vytvářet virtuální 3D modely z kostek lega. Vydána byla verze 25.09. Zdrojové kódy a AppImage jsou k dispozici na GitHubu. Instalovat lze také z Flathubu.
RubyMine, tj. IDE pro Ruby a Rails od společnosti JetBrains, je nově zdarma pro nekomerční použití.
Český LibreOffice tým vydává překlad příručky LibreOffice Calc 25.2. Calc je tabulkový procesor kancelářského balíku LibreOffice. Příručka je ke stažení na stránce dokumentace.
Byla vydána (Mastodon, 𝕏) vývojová verze 3.1.4 příští stabilní verze 3.2 svobodné aplikace pro úpravu a vytváření rastrové grafiky GIMP (GNU Image Manipulation Program). Přehled novinek v oznámení o vydání.
Zakladatel ChimeraOS představil další linuxovou distribuci zaměřenou na hráče počítačových her. Kazeta je linuxová distribuce inspirována herními konzolemi z 90. let. Pro hraní hry je potřeba vložit paměťové médium s danou hrou. Doporučeny jsou SD karty.
Komunita kolem Linuxu From Scratch (LFS) vydala Linux From Scratch 12.4 a Linux From Scratch 12.4 se systemd. Nové verze knih s návody na instalaci vlastního linuxového systému ze zdrojových kódů přichází s Glibc 2.42, Binutils 2.45 a Linuxem 6.15.1. Současně bylo oznámeno vydání verze 12.4 knih Beyond Linux From Scratch (BLFS) a Beyond Linux From Scratch se systemd.
Organizátoři konference LinuxDays ukončili veřejné přihlašování přednášek. Teď je na vás, abyste vybrali nejlepší témata, která na letošní konferenci zaznějí. Hlasovat můžete do neděle 7. září. Poté podle výsledků hlasování organizátoři sestaví program pro letošní ročník. Konference proběhne 4. a 5. října v Praze.
Byla vydána verze 11.0.0 vizuálního programovacího jazyka Snap! (Wikipedie) inspirovaného jazykem Scratch (Wikipedie). Přehled novinek na GitHubu.
Na čem aktuálně pracují vývojáři GNOME a KDE Plasma? Pravidelný přehled novinek v Týden v GNOME a Týden v KDE Plasma. Vypíchnout lze, že v Plasmě byl implementován 22letý požadavek. Historie schránky nově umožňuje ohvězdičkovat vybrané položky a mít k ním trvalý a snadný přístup.
Nejaké pokusy tam boli, ale nevidel som nič takto rýchle (od zapnutia po Qt 4 grafiku za 0.77s). Môj hardvér má max. rýchlosť čítania 10MB/s, uspávaním nie je šanca dostať sa na tak dobré hodnoty. Celkovo je uspávanie na ARM-e ešte v plienkach, ovládače sú rady ak prežijú unload (v lepšom prípade sú aspoň skompilovateľné ako moduly). Pri unloade napr. NAND modulu mi takmer vždy vytuhne celý kernel.
udevu
a nahození loopbacku), takže zatím co se inicializují Xka, tak se pokračuje v další inicializaci hardwaru. Někde jsem dokonce viděl popsanou optimalizaci xorg.conf
pro rychlejší start, ale mám pocit, že se tím moc času neušetří. U jednoúčelové aplikace stačí většinou spustit jen XServer a samotnou aplikaci, různé display managery, grafická (nebo, bohové chraň, dokonce desktopová) prostředí jen zbytečně zdržují a zabírají pak paměť. Jako alternativa jde použít nějaký minimalistický display manager, třeba nodm.
Pokud se má dělat opožděná inicializace, tak mně vždy vycházela jako lepší možnost dát "pomalý" modul do blacklistu (skrz soubor v /etc/modprobe.d
) a vložit ho do jádra později, aby zbytečně nebrzdil udev
při startu. Nebo, pokud je zařízení málo a jsou převážně jen cold-plug, tak je možné vůbec nepoužívat vůbec udev
, protože jádro umí základní obsazení /dev
udělat samo o sobě skrz devtmpfs
(CONFIG_DEVTMPFS
a CONFIG_DEVTMPFS_MOUNT
), dokonce je možné nacpat i binární bloby přímo do jádra (i pokud je využívají ovladače přeložené jako moduly), takže se nemusí při startu načítat. Většinou pak stačí jen pár řádek na donastavení práv a je to.
Jesliže se vše (s vyjímkou jako /var
a /tmp
) mountuje jen read-only, tak se u pomalejších médií a rychlejších procesorů vyplatí použí kompresi a SquashFS - pokud jde čistě o čas, je lepší, aby procesor načítal méně dat a rozbaloval je, než aby načítal více dat a trávil čas tím, že nečině čeká na I/O. Chce to ale vyzkoušet a vybrat, jaká kompresní metoda je optimální pro danou kombinaci hardwaru.
No a pokud je spouštěná GUI aplikace primitivní (typu zobrazení tří čísel, jednoho řádku texu a dvou tlačítek), tak je tu možnost uplně se vykvajznou na XWindows a jet jen přes framebuffer (třeba přes SDL).
No celkovo na embedded je X dosť zlá voľba. Ja spúšťam Qt 5 s OpenGL akceleráciou (žiaľ trvá to pomerne dlho keďže sa mi nechcelo robiť optimalizáciu knižníc Qt, reálne by to malo skrátiť čas štartu aplikácie tak na 1/3) priamo na framebufferi. A mimochodom SDL som na framebufferi tiež skúšal .
No video mode large enough ...
), tak stačí nastavit proměnnou prostředí SDL_FB_BROKEN_MODES=1
, po které se testy přeskočí (ale pak musíte sami dohlédnou, aby jste nastavili stejné rozlišení, jaké má framebuffer). Pokud ani pak nechce fungovat, tak je ještě možné v SDL_SetVideoMode()
zkoušet různé kombinace flagů SDL_HWSURFACE
/SDL_SWSURFACE
a SDL_DOUBLEBUF
(optimum je SDL_HWSURFACE | SDL_DOUBLEBUF
), případně s SDL_FULLSCREEN
a/nebo SDL_OPENGL
(které nejspíš nepůjde nastavit, pokud nejde nastavit ani SDL_HWSURFACE
).
Tiskni
Sdílej: