Po více než roce vývoje od vydání verze 5.40 byla vydána nová stabilní verze 5.42 programovacího jazyka Perl (Wikipedie). Do vývoje se zapojilo 64 vývojářů. Změněno bylo přibližně 280 tisíc řádků v 1 500 souborech. Přehled novinek a změn v podrobném seznamu.
Byla vydána nová stabilní verze 7.5 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 138. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Sniffnet je multiplatformní aplikace pro sledování internetového provozu. Ke stažení pro Windows, macOS i Linux. Jedná se o open source software. Zdrojové kódy v programovacím jazyce Rust jsou k dispozici na GitHubu. Vývoj je finančně podporován NLnet Foundation.
Byl vydán Debian Installer Trixie RC 2, tj. druhá RC verze instalátoru Debianu 13 s kódovým názvem Trixie.
Na čem pracují vývojáři webového prohlížeče Ladybird (GitHub)? Byl publikován přehled vývoje za červen (YouTube).
Libreboot (Wikipedie) – svobodný firmware nahrazující proprietární BIOSy, distribuce Corebootu s pravidly pro proprietární bloby – byl vydán ve verzi 25.06 "Luminous Lemon". Přidána byla podpora desek Acer Q45T-AM a Dell Precision T1700 SFF a MT. Současně byl ve verzi 25.06 "Onerous Olive" vydán také Canoeboot, tj. fork Librebootu s ještě přísnějšími pravidly.
Licence GNU GPLv3 o víkendu oslavila 18 let. Oficiálně vyšla 29. června 2007. Při té příležitosti Richard E. Fontana a Bradley M. Kuhn restartovali, oživili a znovu spustili projekt Copyleft-Next s cílem prodiskutovat a navrhnout novou licenci.
Svobodný nemocniční informační systém GNU Health Hospital Information System (HIS) (Wikipedie) byl vydán ve verzi 5.0 (Mastodon).
Open source mapová a navigační aplikace OsmAnd (OpenStreetMap Automated Navigation Directions, Wikipedie, GitHub) oslavila 15 let.
Vývojář Spytihněv, autor počítačové hry Hrot (Wikipedie, ProtonDB), pracuje na nové hře Brno Transit. Jedná se o příběhový psychologický horor o strojvedoucím v zácviku, uvězněném v nejzatuchlejším metru východně od všeho, na čem záleží. Vydání je plánováno na čtvrté čtvrtletí letošního roku.
Po úvodnom nadšení ohľadom uvolnenia špecifikácií k ATI kartam sa na phoronixe objavil článok o čo presne ide. O čo? Citujem: "AMD bude poskytovať NDA špecifikácie, open-source knižnicu a nový open-source ovládač ako výsledok".
Ak niekto nevie po anglicky, musím to upresniť, že ide o samostatný, základný ovládač a vývoj pôvodného (teda teraz už nového) fglrx bude pokračovať ako closed-source.
V čom je teda problém? NDA špecifikácie. Toto je celkom normálne, väčšina grafických kariet pod linuxom pochádza z NDA špecifikácií. Lenže to je práve ten problém. X-window bol dlho značne zaostalý systém, mnohé karty vedia oveľa viac, ako čo je naprogramované v ovládačoch a ľudia čo to programovali často už dávno s Xkami nemajú nič spoločné. Po uvedení nových API (napr. akcelerácia videa), prípadne keď sa chcete s nejakou kartou "babrať" (lebo sa vám napr. nepáči výkon X architektúry), nemáte nárok, v zdrojakoch nič také nie je, nebola snaha to implementovať, lebo by to nebolo ako použiť. Raz som sa pýtal na IRC chlapíka, že či mi tie špecifikácie len tak pošlú a on sa vyjadril v tom zmysle, že ak nie je moje meno niekde v zdrojákoch Xiek, tak ani nemusím skúšať..
Navyše zo štylizovania viet na phoronixe (typu "basic video playback") mám silné obavy, že o akcelerácií prehrávania videa v OS ovládačoch môžeme len snívať.
Aj keď mám silné podozrenie, že to bude riešenie typu aj vlk sa nažral..., nechajme sa prekvapiť, je to aspoň nejaký pokrok.
Tiskni
Sdílej:
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz