Ubuntu 26.10 bude Stonking Stingray (úžasný rejnok).
Webový prohlížeč Dillo (Wikipedie) byl vydán ve verzi 3.3.0. S experimentální podporou FLTK 1.4. S příkazem dilloc pro ovládání prohlížeče z příkazové řádky. Vývoj prohlížeče se přesunul z GitHubu na vlastní doménu dillo-browser.org (Git).
Byl publikován přehled dění a novinek z vývoje Asahi Linuxu, tj. Linuxu pro Apple Silicon. Vývojáři v přehledu vypíchli vylepšenou instalaci, podporu senzoru okolního světla, úsporu energie, opravy Bluetooth nebo zlepšení audia. Vývoj lze podpořit na Open Collective a GitHub Sponsors.
raylib (Wikipedie), tj. multiplatformní open-source knihovna pro vývoj grafických aplikací a her, byla vydána ve verzi 6.0.
Nové verze AI modelů. Společnost OpenAI představila GPT‑5.5. Společnost DeepSeek představila DeepSeek V4.
Nová čísla časopisů od nakladatelství Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 164 (pdf) a Hello World 29 (pdf).
Bylo oznámeno, že webový prohlížeč Opera GX zaměřený na hráče počítačových her je už také na Flathubu and Snapcraftu.
Akcionáři americké mediální společnosti Warner Bros. Discovery dnes schválili převzetí firmy konkurentem Paramount Skydance za zhruba 110 miliard dolarů (téměř 2,3 bilionu Kč). Firmy se na spojení dohodly v únoru. O část společnosti Warner Bros. Discovery dříve usilovala rovněž streamovací platforma Netflix, se svou nabídkou však neuspěla. Transakci ještě budou schvalovat regulační orgány, a to nejen ve Spojených státech, ale také
… více »Canonical vydal (email, blog, YouTube) Ubuntu 26.04 LTS Resolute Raccoon. Přehled novinek v poznámkách k vydání. Vydány byly také oficiální deriváty Edubuntu, Kubuntu, Lubuntu, Ubuntu Budgie, Ubuntu Cinnamon, Ubuntu Kylin, Ubuntu Studio, Ubuntu Unity a Xubuntu. Jedná se o 11. vydání s dlouhodobou podporou (LTS).
V programovacím jazyce Go naprogramovaná webová aplikace pro spolupráci na zdrojových kódech pomocí gitu Gitea (Wikipedie) byla vydána v nové verzi 1.26.0. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
.
Vzdálenosti, který musí ruka zvládnout za stejný čas na počítačový klávesnici, jsou proti tomu směšný... Proto osobně nevidim rozdíl mezi qwertz, dvorakem, colemakem, apod., protože to je všechno v dosahu ani ne jedný oktávy
Psaní více než cca 13 normostran textu denně lze považovat za rizikovou práci.Intenzivní hraní na piano rovněž.
Na druhou stranu, pokud, jak říkáš, máš nějaký "hardwarový" problém s prsty, klavír něbo nějaký podobný cvičení by mohlo pomoct to trochu rozhýbat
Typografické znaky pro správnou češtinu najsou na QWERTZ vůbec. Matematické znaky rovněž ne, neobsahuje ani matematické mínus (–2), nebo ±.
S tímhle jediným silně souhlasím, a je to problém v podstatě všech běžně nainstalovaných layoutů.
Česká QWERTZ na Linuxu hravě zvládne všechny znaky pro programování. Osobně zas neumím psát programy na anglickém QWERTY. Je to o zvyku.
Navíc nevím, jak vy, ale já při programování mnohem více přemýšlím než píšu. Jinak by to, myslím, byla docela dobrá věc pro automatizaci. To spíš chápu argument, kdy člověk píše z profese články a hrozí mu na konvenčních layoutech mnohem více poškození rukou.
S tímhle jediným silně souhlasím, a je to problém v podstatě všech běžně nainstalovaných layoutů.
Myslím, že třeba NEO (pro němčinu) je distribuováno s X.Org.
Česká QWERTZ na Linuxu hravě zvládne všechny znaky pro programování. Osobně zas neumím psát programy na anglickém QWERTY. Je to o zvyku.
Problém jsem měl, když jsem občas potřeboval používat MS Windows — na tamní české QWERTZ byl namátkou třeba zpětný apostrof nebo stříška jinde než na linuxové variantě.
Česká QWERTZ na Linuxu hravě zvládne všechny znaky pro programování. Osobně zas neumím psát programy na anglickém QWERTY.Ono asi dost záleží na tom, která z českých QWERTZ.
Česká QWERTZ na Linuxu hravě zvládne všechny znaky pro programování. Osobně zas neumím psát programy na anglickém QWERTY. Je to o zvyku.+1. Programování na anglickém rozložení si neumím představit.
Všichni co používají Linux nebo Windows nebo něco jiného – nepíší na standardním layoutu české klávesnice. Nikdo z nich.A v čem je teda vlastně problém?
cca 98% chybovost, ale to je problém mozku a ne prstů.To je hodně vážný problém mozku.
Tiskni
Sdílej: