Forthovské eso (diskuse)

[X]

svoji prvni vyplatu jsem dostal za programovani na tomto stroji. a to byly uz devadesata leta

[Bedňa]

Túto históriu by som si rád niekde prečítal v tvojom blogu. Nepíšeš niekde?

[JS1]

Diky za post, zajimave cteni, ale mozna bys mohl uvazit udelat z toho clanek?

Jinak on by mozna ten Forth tak strasny nebyl.. kdyby si nekdo dal namahu a naprogramoval v tom treba ty graficke priklady, ktere jsou v tom manualu k ZX Spectru.

Zda se mi, ze je to klasicky priklad Worse is Better.

V mem pripade je to casto psychologie. Kdyz chci mit neco prilis dokonale, tak nad tim moc premyslim a k nicemu to nevede. Ale kdyz si jen hraji, tak toho nakonec dosahnu vic. Mozna to plati i pro autory a zaky programovacich jazyku.

[Miloslav Ponkrác]

V okamžiku, kdy se rozhodli pro Forth namísto Basicu - tak vše pohřbili.

Díval jsem se na schéma toho počítače - je to zcela klasický počítač bez zvláštního nápadu či invence nebo náznaku jakékoli kreativity či chytrosti. Prostě mainstreamové schéma učebnicového typu. Tehdy ovšem nebyly součástky k tomu, aby se to dalo udělat levně - leda ty zákaznické obvody.

Vůbec ta počáteční éra počítačů byla zakletá. Řadě návrhářů se moc líbilo, když počítač generuje i videosignál - a tak letí cena šíleně dolů. Ať už ZX80, ZX81, nebo náš Ondra. Ale takový počítač je pomalý a fakticky nepoužitelný.

Mně by třeba zajímalo, proč nenavrhli v tehdejší době - když už to chtěli udělat pořádně - počítač se dvěma procesory. Jeden hlavní a druhý, který se bude starat jen o videoginál a grafiku. Tak jako třeba Amiga nebo dnešní počítače, ale samozřejmě v menším. Asi ty procesory tehdy byly velice drahé na tento koncept.

Forth pro běžné lidi opravdu strašný je. Zatímco k Basicu sednete a tváří se k laikům přívětivě a i rychle něco naprogramují, u Forthu tomu tak není. Forth prostě není přívětivý. Blbým slovem ve Forthu se dá rozhodit zásobníku sandál natolik, že to celé spadne. Forth navíc nemá mnoho věcí vyřešeno: Neumí rozumně pracovat s texty, jakmile jde na různé datové typy, začíná to být s Forthem sranda, atd. Forth není pro laiky určen.

Dokonalé věci se dají udělat dobře a úspěsně. Ale je třeba mít nadprůměrné znalosti a kreativitu. Většina lidí dělá dokonalost jen tak, že to nabublá o bloatware. Nevyužívají triků a hlubokých znalostí součástek a jejich vedlejších efektů, netrikují, nehrají si s tím.

[Pavel Křivánek]

Mně by třeba zajímalo, proč nenavrhli v tehdejší době - když už to chtěli udělat pořádně - počítač se dvěma procesory. Jeden hlavní a druhý, který se bude starat jen o videoginál a grafiku. Tak jako třeba Amiga nebo dnešní počítače, ale samozřejmě v menším. Asi ty procesory tehdy byly velice drahé na tento koncept.

Myslím, že v ceně procesoru ten hlavní důvod v té době už nebyl, ta byla pod deset dolarů. Ostatně, třeba disketové mechaniky pro Commodore samostatný procesor 6502 měly. Otázka je, jestli by to skutečně stálo za to. Potřeboval by miniaturní, ale samostatnou RAM, která v té době byla pekelně drahá. K tomu ještě video RAM a řešit společný přístup s hlavním procesorem. Předpokládám, že procesor pro video by nastartoval první, zkopíroval si program do své paměti a pak pustil druhý. Samostatná ROM by vše zase prodražila a zkokmplikovala. Možná těch zádrhelů je tam víc.

[Michal Kubeček]

a řešit společný přístup s hlavním procesorem

To byl možná největší kámen úrazu. Ono třeba i u Spectra byl měřitelný rozdíl, jestli program běžel v dloních 32 KB paměti nebo v těch 16 KB, jejichž část byla použitá jako videopaměť, takže do ní přistupovala i ULA.

[Michal Kubeček]

jestli program běžel v dloních 32 KB paměti

Oprava: …v horních 32 KB paměti…

[JS1]

Nemyslim si, ze to co popisujes jsou pro Forth neprekonatelne problemy. Zajimave je, ze Forth nebyl tak popularni, ale HP kalkulacky s RPN nebo treba Karel ano. Podle me je to jen otazka, jak to ucit. Zacatecnik ma proste tendenci psat spagetovy kod.

Nebylo by tezke napsat pro Forth "typechecker" (ve stylu Forthu), prace s textem je jen otazka knihovny.

[Radovan]

Viz diskuze: https://retro.pecina.cz/all/software/forth

[deda.jabko]

Zda se mi, ze je to klasicky priklad Worse is Better.

Ja bych nebyl tak kriticky. Kazdy jazyk je potreba vnimat v konkretnim kontextu. BASIC vnimany bez kontextu je priserny jazyk, v kontextu prvniho jazyka pro primitivni pocitac a uplne laiky, to neni zase tak spatne. Jak jsme se bavili v te predchozi diskuzi, ta primocarost byla asi zasadni pro jeho rozmach. Forth je sice kvalitnejsi jazyk (vnimano bez kontextu), ale jako uvodni jazyk pusobi trochu desive a na programatora klade vyrazne vetsi naroky.

Osobne jsem ty hezke stranky Forthu byl schopen ocenit az po 20+ letech prace s pocitaci. ;-]

Ale kdyz si jen hraji, tak toho nakonec dosahnu vic. Mozna to plati i pro autory a zaky programovacich jazyku

To bezesporu.

[Michal Kubeček]

Osobne jsem ty hezke stranky Forthu byl schopen ocenit az po 20+ letech prace s pocitaci. ;-]

Já to mám spíš obráceně. Byly doby (vlastně už to bude tak 30 let), kdy mi různé exotické jazyky jako Forth, Prolog nebo Lisp připadaly cool. Dnes už se na ně dívám spíš skepticky.

[Grunt]

jedná se o svým způsobem kompilovaný jazyk, takže je mnohem rychlejší.

Jakože zadám řádek, fláknu do RETURNu a ono to zkompiluje řádek do strojového kódu a uloží do paměti?

[Pavel Křivánek]

Forth je na pomezí interpretovaného a kompilovaného jazyka. Nemá interpret jako jeden velký swith ve smyčce, ale Forthovský program je vlastně chytře vymyšlená soustava nepřímých skoků mezi rutinami ve strojovém kódu.

Když se použije třeba slovo +, tak se do programu vloží adresa místa, které odkazuje na rutinu ve strojovém kódu operující se zásobníkem. Pokud voláte vlastní slovo, tak se do programu vloží adresa, která odkáže na rutinu, která začne interpretovat adresy (tedy nepřímo skákat na jimi odkazované adresy) uložené v tom slově.

Během kompilace řádku se jednoduše ve spojitém seznamu slov podle jména najde příslušná adresa a vloží se do programu. Ty adresy jsou pak zadrátované a pro běh programu není už třeba jména slov znát.

[Grunt]

Jediné slovo: Wow!

[Grunt]

Jo a ještě bych se zeptal na cenu. K čemu by se dala přirovnat tehdejší hranice sta liber dnes? Ono totiž později klesla i ta cena spektra pod tuto hranici (musela pokud to chtěl Sinclair prodávat) přitom mi to nepřijde nějak extrémně moc. I pro běžnou domácnost v tehdejší době.

[Pavel Křivánek]

Statisticky to přibližně pětina tehdejší hrubé měsíční průměrné mzdy bílého zaměstnance, což samo o sobě moc vypovídající údaj není, protože ho je nutné vidět v kontextu ostatních cen. Myslím, že pro tehdejšího Brita by se to dalo přirovnat asi hodnotě asi 10 až 12 tisíc korun pro Čecha dnes.

[Grunt]

Já si zas našel tohle a ač průměr, nepřijde mi to tak moc. Jen dodám že v časopise PPK v roce 1998 (myslím) bylo něco jako nejlevnější počítač (nějaké Pentium v toweru) a bylo to skoro dvacet litrů, což opravdu nebylo málo.

[marbu]

Díky za zápisek. Kdysi jsem na root.cz četl o Forthu seriál od Pavla Tišnovského. Forth (imho) patří do kategorie technologií, o kterých je fascinující číst něco o historii nebo se s nimi naučit pracovat na úrovni jednochubých příkladů (např. napsat funci pro faktoriál). Ale seriózně pracovat s Forthem bych dnes asi nechtěl :)