Byl vydán Mozilla Firefox 153.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 153 bude brzy k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
V linux-cve-announce bylo oznámeno 433 zranitelností za jediný den (19. července).
Byla vydána nová verze 5.44 programovacího jazyka Perl (Wikipedie). Do vývoje se zapojilo 71 vývojářů. Změněno bylo přibližně 270 tisíc řádků v 1 300 souborech. Přehled novinek a změn v podrobném seznamu.
Na 23. září 2026 je do bratislavské Nové Cvernovky naplánovaná jednodenní konference #nobullshit.camp pro tech leadery, DevOps a platform inženýry. Mají tu zaznít upřímné příběhy z praxe o tom, co v produkčních systémech reálně fungovalo, co se pokazilo a co si z toho lidé odnesli. Témata pokrývají tři oblasti – DevOps a platformy (Kubernetes, cloud, provoz systémů), firemní kulturu a leadership. Program běží ve dvou formátech: hlavní
… více »Byla vydána nová verze 1.58 sady nástrojů pro správu síťových připojení NetworkManager. Novinkám se v příspěvku na blogu NetworkManageru věnuje Josephine Pfeiffer. Vypíchnout lze možnost nmtui zobrazit nastavení Wi-Fi jako QR kód nebo podporu CLAT (464XLAT) a tunelů GENEVE (Generic Network Virtualization Encapsulation).
Zákaz používání mobilních telefonů a dalších elektronických komunikačních zařízení ve školách, jehož uzákonění navrhli jako poslanci premiér Andrej Babiš (ANO) a ministr školství Robert Plaga (za ANO), dnes podle očekávání vláda podpořila. Novinářům to oznámil Babiš, podle Plagy byla podpora kabinetu jednomyslná. Účinnost předkladatelé navrhují od 1. září 2027. Podle opoziční ODS je plošný zákaz líbivé populistické opatření namířené proti digitální gramotnosti dětí.
Vládní CERT upozorňuje (𝕏) na zranitelnost ve WordPress Core: CVE-2026-63030 s přezdívkou wp2shell. Zranitelnost typu vzdálené spuštění kódu (RCE) bez nutnosti autentizace umožňuje útočníkovi spouštět libovolný kód prostřednictvím endpointu WordPress REST API Batch. Ke zneužití není vyžadován platný uživatelský účet ani interakce uživatele. Úspěšné zneužití může vést ke kompletnímu kompromitování webové stránky a souvisejících dat. Zranitelnost postihuje verze WordPress 6.9.0 až 6.9.4 a 7.0.0 až 7.0.1.
Evropská komise (EK) vyměřila čínskému internetovému prodejci AliExpress pokutu 550 milionů eur (13,3 miliardy korun) za porušení povinností vyplývajících z nařízení o digitálních službách (DSA). Platforma podle EK řádně neposuzovala a neomezovala rizika související s prodejem nelegálních, nebezpečných nebo padělaných výrobků na svém internetovém tržišti. Komise zároveň firmě nařídila přijmout nápravná opatření. Podle AliExpressu je pokuta nepřiměřená.
Ruffle, tj. open source emulátor Flash Playeru napsaný v Rustu, byl vydán ve verzi 0.4.0. Ke stažení je také na Flathubu. Přímo ve webovém prohlížeči lze vyzkoušet online dema nebo vlastní swf soubory.
HollowByte je zranitelnost typu Denial of Service (DoS) v kryptografické knihovně OpenSSL. Útočník může odesíláním škodlivého payloadu o velikosti pouhých 11 bajtů zaplnit paměť serveru. OpenSSL před ověřením dat vyhradí nepřiměřený blok paměti (až 131 KB). Server pak čeká na data, která nepřišla. Zranitelnost je opravena ve verzích OpenSSL 4.0.1, 3.6.3, 3.5.7, 3.4.6 a 3.0.21.
Možné by to bylo, ovšem nevím jak by to bylo s pravidelností takového seriálu.
Tak, můj očekávaný komentář je zde:)
Hned na začátku článku demonstrujete rozdíl mezi klasickou prototypovou dědičností a vaší dědičností bez používání operátoru new a this. Klasická dědičnost je na 7 řádků, ta vaše na 12 (už tady je možné vidět, že vaše řešení není z hlediska délky kódu zrovna šťastné). Navíc má problémy, které jsou popsané v diskuzi u minulého zápisku, konkrétně "problémový, nepřehledný, paměťově náročný a nevýkonný".
Vaše řešení omlouváte tím, že se může stát, že zapomenete operátor new, a pak se to strašně špatně hledá. Já vám ukážu takový malý trik, pomocí kterého se to bude hledat velice snadno. Modifikuji váš příklad:
var Clovek = function () {
if (this === window) throw new Error('New instance must be created by new operator!');
}
Clovek.prototype.pozdrav = function () {
alert('ahoj);
}
var karel = new Clovek();
karel.pozdrav();
Co na to říkáte? Podle mě to celkem obstojně řeší váš problém s new.
Dále se věnujete problémy s this, ale podle mě se jedná o zcela vykonstruované příklady v praxi se nevyskytující. Kdo by proboha chtěl psát takto vnořené metody a komplikovat si tím život? Není jednodušší dát před metodu podtržítko jako upozornění, že zrovna tato metoda slouží k interním účelům, než to takto obalovat? Podtržítku snad každý rozumí, a když jsou třeba 2, je to hodně silné varování:) Vždyť ten obal vám přináší zase jen problémy a zanáší další komplikované zápisy do kódu (a nic to nepřináší). Je sice hezké, že se snažíte s dědičností šetřit, ale co až bude potřeba? Váš model je podle mě spíš o Anti-OOP, protože degradujete objektově orientovaný jazyk opravdu jen na tu hash-tabulku.
Nechtěl bych, aby to celé vyznělo špatně, ale všechny vaše problémy s new a this jsou naprosto jednoduše řešitelné, bez vytváření zbytečných komplikací. V životě bych nechtěl po někom číst takový kód, který zde popisujete (představte si tak splácaných třeba 2000 řádků), protože opravdu jediné řešení by bylo to celé zahodit a napsat znovu
Základní pricipy OOP jsou identita, zapouzdření a skládání. Rád bych konkrétně slyšel, který z těchto principů porušuje můj kód. Označením tohoto přístupu za Anti-OOP je zcela mimo mísu. Netuším s čím v tomto máte konkrétní problém, prosím o vysvětlení. Pokud se jedná o reuse kódu, patternů na reuse kódu je celá spousta (není to jen dědičnost), každý se volí v určité situaci. Já se tomuto tématu ovšem vůbec v článku nevěnuji, tak proč se o něm zmiňujete?
Ten váš příklad je úplně to samé, jako kdybych třeba v pythonu nepoužíval zabudované 'class'. Za Anti-OOP to považuju proto, protože javascript nabízí zcela standardní OO model, který vy naprosto z nelogických důvodů obcházíte a vytváříte vlastní, který nic nenabízí. Mi to nevadí, že si tak píšete pro sebe, ale když už prezentujete tento model na netu, tak musíte počítat i s kritikou, a podle mě zcela oprávněnou.
Já jsem vám dokonce nabídl řešení, díky kterému se můžete vyhnout vaši chybě, kterou popisujete v první polovině článku. To byl podle mě asi váš nejsilnější argument, o který jste tímto přišel:)
Takže ještě jednou, můžete sepsat rozumné důvody (nebo alespoň jeden), proč by někdo ze čtenářů abíčka měl zvolit k OO programování právě model prezentovaný vámi? Prototypová dědičnost se v JS používá snad v každé knihovně a frameworku, je to standard v JS, tak proč používat něco jiného a mnohem komplikovanějšího?
Neberte to špatně, ale já fakt pořád nechápu, co vás k tomu vede, vždyť vy si dobrovolně komplikujete vlastní kód:)
Já ale přece proti prototypové dědičnosti nic nemám. Jenom není součástí mých blogpostů. Mě o ni vůbec nejde. Nechci na ni nic demonstrovat a tak není pro potřeby mých článků vůbec potřebná. Už ovšem začínám tušit kde je problém. To že nepoužívám nikde v produkčním kódu 'new' neznamená, že ho nepoužiji v jedné funkci pro dosažení dedičnosti.
function vytvorObjektDedenim(objektKDedeni) {
var dedic = function (){};
dedic.prototype = objektKDedeni;
return new dedic();
}
No já nevím, ale prototypovou dědičnost jste použil hned v prvním příkladu, a mluvil jste o tom, že se tam blbě hledá zapomenuté new, na což jsem odpověděl, že se to hledá naprosto jednoduše (máte tam i příklad).
Tím příkladem zde sice dosáhnete dědičnosti, ale prototypové, o té přece nemluvíte, já už ani nevím, o čem teda mluvíte? 
Vám se to možná jednoduché zdá, mě ne. Dávat tento kód na každý první řádek své třídy je zbytečná repetice. Navíc já na javascriptu oceňuji právě jeho beztřídovost, o tom ty články jsou hlavně. Na té beztřídovosti se dají krásně pochopit základy OOP. Když se někdo začne učit OOP, první s čím přijde do styku je třída. Přirozenější mi přijde přijít do styku prvně s objektem. Vy mě stále osočujete z toho, že jdu proti javascriptu. Ale nejsem jediný kdo si myslí, že new je v javascriptu jaksi navíc a dokonce jde proti prototypové dědičnosti. Nebylo by lepší místo
var auto = {};
var sportak = function () {
}
sportak.prototype = auto;
napsat toto
var auto = {};
var sportak = {};
sportak.prototype = auto;
samozřejmě auto musí obsahovat něco k podědění.
nebo vy snad píšete v javascriptu věci jako
var objekt = new Object();
Já píšu buď:
BLite.Object.define("mynamespace.Auto", {
extend: BLite.Object,
...
});
BLite.Object.define("mynamespace.Sportak", {
extend: mynamespace.Auto,
...
});
nebo
qx.Class.define("mynamespace.Auto", {
extend: qx.core.Object,
...
});
qx.Class.define("mynamespace.Sportak", {
extend: mynamespace.Auto,
...
});
Výhoda je taková, že to za mě udělá všechny ty nudné věci, a různé typové kontroly jako bonus.
Moc často nevidím, že by někdo používal javascriptovou dědičnost přímo, ale použije se něco high-level (třeba to co jsem napsal já, ale i jiných možností je dost). Ale jinak jde o to, že function(){} je konstruktor, kdežto {} je vytvoření instance třídy Object. Takže pokud chci obyč hash tabulku, vytvořím si ji pomocí {}, ale pokud chci vytvořit instanci nějaké třídy, použiji new JmenoTridy. Pokud vám nesedí new, tak si to můžete obalit třeba takto: function create(clazz) { return new clazz; }, pořád mi to přijde jako celkem čisté řešení, které navíc bude kompatibilní se vším, s čím přijdete do styku (a neříkejte mi, že si chcete dělat úplně všechno sám).
nebo vy snad píšete v javascriptu věci jako ...
new Object() psát nemusím, protože mi stačí {}, ale jiné i svoje třídy vytvářím pomocí operátoru new, tak jak se to normálně dělá (a přijde mi to přehledné).
Ale moje řešení je kompatibilní se vším s čím přijdu do styku. Navíc já nehaním váš způsob, tak jako to děláte vy s mým. Já jsem proti němu měl na svých projektech výhrady a tak jsem si našel workaround. Postupem času jsem zjišťoval, že nejsem sám kdo tyto problémy řeší. Chtěl jsem pomoci dalším lidem, kteří nevědí jak pojmenovat svůj problém a jak ho vyřešit a ukázat jim jistou cestu. Není na ní nic špatného, nic co by odporovalo dobrým mravům obecného programováni, OOP nebo dokonce javascriptu. Není to ohýbaní javascriptu, je to jen vynechání určitých jeho vlastností. Tak se to děje v mnoha jazycích. Například již zmíněná vícenásobná dědičnost v C++.
Za Anti-OOP to považuju proto, protože javascript nabízí zcela standardní OO modelno a co... neni bezvedne, ze JS je tak pokrocily jazyk, ze v nem jde definovat i jiny objektovy model, nez ten ktery vymyslel vyrobce(tm) a ktery nekomu vyhovuje lip. kam se hroubou ruzne javy, c-sharpy nebo snad c++. ;-]
Mi to nevadí, že si tak píšete pro sebe, ale když už prezentujete tento model na netu, tak musíte počítat i s kritikou, a podle mě zcela oprávněnou.ja treba osobne vim, ze takto jdou delat v JS objekty... ale jelikoz v JS neprogramuju, tak se rad podivam jak to delaji ostatni.
Takže ještě jednou, můžete sepsat rozumné důvody (nebo alespoň jeden), proč by někdo ze čtenářů abíčka měl zvolit k OO programování právě model prezentovaný vámi?protoze se nekomu muze libit.... (myslim ten model, ne autor).
Prototypová dědičnost se v JS používá snad v každé knihovně a frameworku, je to standard v JS, tak proč používat něco jiného a mnohem komplikovanějšího?a kdyby vsichni skakali z okna... to byl hodne laciny argument.... jinak... vsichni pouzivaji windows, tak proc pouzivat linux, ...neco jineho a mnohem komplikovanejsiho?
no a co... neni bezvedne, ze JS je tak pokrocily jazyk, ze v nem jde definovat i jiny objektovy model, nez ten ktery vymyslel vyrobce(tm) a ktery nekomu vyhovuje lip. kam se hroubou ruzne javy, c-sharpy nebo snad c++. ;-]
No bezvadné to je, ale zahodit Object.prototype v js je podle mě špatné:)
protoze se nekomu muze libit.... (myslim ten model, ne autor).
Chtěl jsem opravdu rozumné důvody, líbit se někomu může cokoliv, třeba i autor
a kdyby vsichni skakali z okna...
Úmyslné nepochopení? to se stavá i na abc:)
Ale tady nikdo netvrdí, že chci zahodit Object.prototype. Celou dobu se snažím vám to vymluvit. Já jen nechci new a nechci this. Object.prototype je v pořádku.
V minulém článku mě jeden komentující upozornil na podobné články. Nakonec mi to nedalo a jal jsem se je hledat. Píše je pan Staníček a ejhle, shodli jsme se. http://zdrojak.root.cz/clanky/javascript-a-oblast-pusobnosti-promennych-dil-druhy/
Je potřeba přečíst i komentáře
Tiskni
Sdílej: