Eric Lengyel dobrovolně uvolnil jako volné dílo svůj patentovaný algoritmus Slug. Algoritmus vykresluje text a vektorovou grafiku na GPU přímo z dat Bézierových křivek, aniž by využíval texturové mapy obsahující jakékoli předem vypočítané nebo uložené obrázky a počítá přesné pokrytí pro ostré a škálovatelné zobrazení písma, referenční ukázka implementace v HLSL shaderech je na GitHubu. Slug je volným dílem od 17. března letošního
… více »Sashiko (GitHub) je open source automatizovaný systém pro revizi kódu linuxového jádra. Monitoruje veřejné mailing listy a hodnotí navrhované změny pomocí umělé inteligence. Výpočetní zdroje a LLM tokeny poskytuje Google.
Cambalache, tj. RAD (rapid application development) nástroj pro GTK 4 a GTK 3, dospěl po pěti letech vývoje do verze 1.0. Instalovat jej lze i z Flathubu.
KiCad (Wikipedie), sada svobodných softwarových nástrojů pro počítačový návrh elektronických zařízení (EDA), byl vydán v nové major verzi 10.0.0 (𝕏). Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Letošní Turingovou cenu (2025 ACM A.M. Turing Award, Nobelova cena informatiky) získali Charles H. Bennett a Gilles Brassard za základní přínosy do oboru kvantové informatiky, které převrátily pojetí bezpečné neprolomitelné komunikace a výpočetní techniky. Jejich protokol BB84 z roku 1984 umožnil fyzikálně zaručený bezpečný přenos šifrovacích klíčů, zatímco jejich práce o kvantové teleportaci položila teoretické základy pro budoucí kvantový internet. Jejich práce spojila fyziku s informatikou a ovlivnila celou generaci vědců.
Firefox 149 dostupný od 24. března přinese bezplatnou vestavěnou VPN s 50 GB přenesených dat měsíčně (s CZ a SK se zatím nepočítá) a zobrazení dvou webových stránek vedle sebe v jednom panelu (split view). Firefox Labs 149 umožní přidat poznámky k panelům (tab notes, videoukázka).
Byla vydána nová stabilní verze 7.9 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 146. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Dle plánu byla vydána Opera GX pro Linux. Ke stažení je .deb i .rpm. V plánu je flatpak. Opera GX je webový prohlížeč zaměřený na hráče počítačových her.
GNUnet (Wikipedie) byl vydán v nové major verzi 0.27.0. Jedná se o framework pro decentralizované peer-to-peer síťování, na kterém je postavena řada aplikací.
Byly publikovány informace (technické detaily) o bezpečnostním problému Snapu. Jedná se o CVE-2026-3888. Neprivilegovaný lokální uživatel může s využitím snap-confine a systemd-tmpfiles získat práva roota.
Ovšem všechny návody spojovaly pouze dva Linuxy proti sobě a využívaly manuální spojení ipsecem bez IKE (internet key exchanger) a to mi nevyhovuje.
Např. v LARTC HowTo je i návod na zprovoznění IPsec na jádře 2.6 s automatickým klíčováním (s démonem racoon).
Dovolil bych si upozornit, ze pluto kernelova implementacia ISAKMP a pokial budete mat vela tunnelov a pouzivat dost dlhe kluce, tak mozete mat problem s dostatkom RAMPluto jsem v kernel space jeste nevidel. Vsechny IKE demony co znam (pluto, racoon, isakmpd, ...) bezi v userspace a do kernelu cpou teprve vysledky sveho snazeni, tedy klice a dalsi parametry spojeni. Ano, kdyz budete mit fakt hodne tunelu (radove tak miliony), tak na problem s pameti mozna narazite
Ahoj, nedávno jsem řešil problém s propojením Cisca a Linuxu (racoon implementace), který se mi nepodařilo vyřešit. Pokud se někdo s podobným problémem již setkal a vyřešil jej a mohl by mi poradit, tak bych byl moc rád.
Mám dvě zařízení - Cisco směrovač a Linuxový směrovač (Debian Sarge). Za směrovači je několik sítí s neveřejnýma adresama, řekněme sítě A, B, C, D, kde sítě A a B jsou za směrovačem s Ciscem a sítě C a D jsou za směrovačem s Linuxem. Pokud chci propojit sítě A a C přes IPsec tunel mezi Ciscem a Linuxem, tak vše funguje, jak má. Pokud chci přes stejný tunel propojit i sítě B a D, tak to již nefunguje, tj. funguje jen jedna varianta tj. A <-> C nebo B <-> D, podle toho, které propojení bylo po restartu IPsec tunelu poprvé použito. Propojení Linux to Linux mi, samozřejmě, fungovalo v pořádku.
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz
#
# /etc/racoon/racoon.conf
#
path pre_shared_key "/etc/racoon/psk.txt";
log notify;
timer {
phase1 60 sec;
phase2 60 sec;
}
listen {
isakmp verejna_adresa_Linux;
}
remote verejna_adresa_Cisco {
exchange_mode main, aggressive;
proposal {
encryption_algorithm 3des;
hash_algorithm md5;
authentication_method pre_shared_key;
dh_group modp1024;
lifetime time 10 min;
}
}
sainfo address C any address A any {
lifetime time 10 min;
encryption_algorithm 3des;
authentication_algorithm hmac_sha1;
compression_algorithm deflate;
}
sainfo address D any address B any {
lifetime time 10 min;
encryption_algorithm des;
authentication_algorithm hmac_sha1;
compression_algorithm deflate;
}
#
# /etc/ipsec-tools.conf
#
spdadd C A any -P out ipsec
esp/tunnel/verejna_adresa_Linux-verejna_adresa_Cisco/require;
spdadd A C any -P in ipsec
esp/tunnel/verejan_adresa_Cisco-verejan_adresa_Linux/require;
spdadd D B any -P out ipsec
esp/tunnel/verejna_adresa_Linux-verejna_adresa_Cisco/require;
spdadd B D any -P in ipsec
esp/tunnel/verejna_adresa_Cisco-verejna_adresa_Linux/require;
Jako nejvhodnější, a v podstatě jediný, se mi pro Linux jeví projekt Openswan.Ktery projekt je nejvhodnejsi je otazka osobnich preferenci, nicmene jediny neni: IPsec-tools (daemon racoon a utilita setkey) je zcela stabilni a kompatibilni implementace IPsec ktera vam nejen s Ciscem a Windows bude taky chodit.
V Main modu pracuje IKE, který ověří obě strany šifrovaného spojení a ustanoví prvotní bezpečnou komunikaci. V této fázi se nepřenáší zatím žádná data. Cisco používá pro tuto část ISAKMP, Openswan Pluto.... a v IPsec-tools se ten daemon jmenuje racoon.
Quick mod se pak již používá pro samotný přenos dat. U Cisca se to nazývá ipsec, Openswan Klips.Tesne vedle. Phase 2, neboli Quick mode, se pouziva pro nastaveni jednotlivych tunelu. Jinak receno - pri sestavovani spojeni mezi dvema pocitaci se provede Phase1 a tim se ziskaji klice pro naslednou komunikaci mezi IKE demony na obou stranach. Tito demoni si potom v Phase2 sifrovne domlouvaji parametry jednotlivych tunelu, tzn. pouzite algoritmy, sifrovaci klice (ruzne od Phase1), atd. Az se domluvi tak pro kazdy tunel zadaji tyto parametry do kernelu. Vlastni sifrovani dat potom provadi kernel, nikoliv IKE demon at uz v Main modu ve Phase 1, nebo v Quick modu ve Phase 2.
Existuje ještě jeden mód, Agressive. Je to zjednodušené spojení main a quick s trochu ořezanou bezpečností. Tento mód se používá pro připojení klientů, kteří nemají pevnou IP adresu, třeba připojení z dial-upu a podobně. Omezení bezpečnosti je ale vyváženo ještě dodatečnou autorizací (xauth), ale o tom si povíme dále.Tohle je uplne spatne - Aggressive mode neslucuje Main mode a Quick mode ale je nahradou jen za Main mode. Rozhodne neni nezbytne ho pouzivat pro klienty bez pevne IP, tem bude za urcitych okolnosti fungovat i Main mode. Ma sve vyhody i nevyhody a ano, je mene bezpecny. Jo a xauth je neco uuuuplne jineho. Bezpecnost Aggressive modu sice muze zvysit, ale je to zcela nezavisly algoritmus ktery jen shodou okolnosti Cisco pouziva dohromady s Aggressive mode.
DH group - Dieffiel-Hellmanovo čísloChudak pan Whitfield Diffie, tedy nikoliv Dieffiel, takhle mu zkomolit jmeno! V tabulce jsou jeste dalsi drobne nepresnosti u Preshared key (nejak se mi nezda ze by se PSK primo zapojoval do vypoctu, ale cist RFC se mi ted nechce) a u Perfect forward secrecy, ale nebudu zas takovy hnidopich
samotná data pak proudí dvěma jednosměrnými tunely navázanými quick módem. To je dáno asymetrickým šifrováním ipsecu, zašifrujete jedním klíčem, ale rozšifrovat musíme druhým. U asymetrické šifry se klíč na zašifrování nedá použít na rozšifrování zprávy.To taky neni pravda. Quick mode samozrejme domluvi symetricke sifrovaci klice a kernel je potom pouziva. Vzdyt i v tabulce mate uvedeny algoritmy 3DES a AES, to jsou prece symetricke algoritmy! Dva nezavisle tunely pro data s ruznymi klici se pouzivaji z ruznych praktickych duvodu a taky proto ze tak pravi RFC
Ovsem s asymetrickymi klici to nema nic spolecneho - ty se v IPsecu pouzivaji jen pri navazovani spojeni pres RSA nebo X.509 certifikaty a to jen na vzajemne overeni komunikujicich stran. Pak uz vsechno bezi na symetrickych klicich jako obvykle.
Klíč tedy máme, ale jak jsme se k němu dostali, aniž by to někdo zjistil, že klíč je 30, i když poslouchá naši domluvu? Odpověď je právě v tom násobení. Při sestavování klíče si strana A vygenerovala číslo, zde 5. Strana B číslo 2. Strana A pošle straně B svoje vygenerované číslo a strana B udělá pro stranu A to samé. Číslo 3 je v příkladu sdílený klíč. Obě strany tedy mají všechna čísla a mohou vypočítat daným vzorcem, který je všeobecně znám, šifrovací klíč. Asi si někdo řekne, že to je nesmysl, když znám vzorec a že jsem odposlechl čísla 5 a 2, mohu si klíč sestavit.Sorry, ale tohle je nesmysl. Patrne to mel byt pokus o popis Diffie-Hellmanova algoritmu, ktery je ovsem tak zjednoduseny, ze doufam ze vam ho nikdo neuveril
V D-H nestaci jen nasobit a uz vubec ne posilat moje tajna cisla otevrenym kanalem. Kdo chce vedet vic at mrkne treba na Wikipedii, je to tam velice nazorne ukazano a clovek nemusi byt matematik aby to pochopil.
Ale jak rikam, je to pekny clanek. Ovsem u takhle sloziteho a exaktniho tematu by to chtelo proof-reading od nekoho kdo by dokazal vychytat nepresnosti.
Tiskni
Sdílej:
