Internetový prohlížeč Ladybird ohlásil tranzici z programovacího jazyka C++ do Rustu. Přechod bude probíhat postupně a nové komponenty budou dočasně koexistovat se stávajícím C++ kódem. Pro urychlení práce bude použita umělá inteligence, při portování první komponenty prohlížeče, JavaScriptového enginu LibJS, bylo během dvou týdnů pomocí nástrojů Claude Code a Codex vygenerováno kolem 25 000 řádků kódu. Nejedná se o čistě autonomní vývoj pomocí agentů.
Byl vydán Mozilla Firefox 148.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Nově lze snadno povolit nebo zakázat jednotlivé AI funkce. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 148 bude brzy k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Byla vydána nová verze 22.1.0, tj. první stabilní verze z nové řady 22.1.x, překladačové infrastruktury LLVM (Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání: LLVM, Clang, LLD, Extra Clang Tools a Libc++.
X86CSS je experimentální webový emulátor instrukční sady x86 napsaný výhradně v CSS, tedy bez JavaScriptu nebo dalších dynamických prvků. Stránka 'spouští' assemblerovový program mikroprocesoru 8086 a názorně tak demonstruje, že i prosté CSS může fungovat jako Turingovsky kompletní jazyk. Zdrojový kód projektu je na GitHubu.
Po šesti letech byla vydána nová verze 1.3 webového rozhraní ke gitovým repozitářům CGit.
Byla vydána nová verze 6.1 linuxové distribuce Lakka (Wikipedie), jež umožňuje transformovat podporované počítače v herní konzole. Nejnovější Lakka přichází s RetroArchem 1.22.2.
Matematický software GNU Octave byl vydán ve verzi 11.1.0. Podrobnosti v poznámkách k vydání. Vedle menších změn rozhraní jsou jako obvykle zahrnuta také výkonnostní vylepšení a zlepšení kompatibility s Matlabem.
Weston, referenční implementace kompozitoru pro Wayland, byl vydán ve verzi 15.0.0. Přehled novinek v příspěvku na blogu společnosti Collabora. Vypíchnout lze Lua shell umožňující psát správu oken v jazyce Lua.
Organizace Apache Software Foundation (ASF) vydala verzi 29 integrovaného vývojového prostředí a vývojové platformy napsané v Javě NetBeans (Wikipedie). Přehled novinek na GitHubu. Instalovat lze také ze Snapcraftu a Flathubu.
Ústavní soud na svých webových stránkách i v databázi NALUS (NÁLezy a USnesení Ústavního soudu) představil novou verzi chatbota využívajícího umělou inteligenci. Jeho posláním je usnadnit veřejnosti orientaci v rozsáhlé judikatuře Ústavního soudu a pomoci jí s vyhledáváním informací i na webových stránkách soudu, a to i v jiných jazycích. Jde o první nasazení umělé inteligence v rámci webových stránek a databází judikatury českých soudů.
Technologie, integrující optickou komunikaci do křemíku, je poměrně revoluční záležitost, umožní totiž vzájemnou optickou komunikaci mezi čipy v jednom počítači. Ještě donedávna přitom byl problém například v takových drobnostech, jako jsou vhodné modulátory, switche, případně prvky, způsobující zpoždění signálu. Není pravděpodobně náhoda, že IBM dnes všemi těmito technologiemi disponuje.
Nasazení technologie by mělo přinést nejen výrazné zrychlení komunikace, ale také umožnit komunikaci na výrazně vyšší vzdálenosti, navíc s mnohem menšími energetickými nároky ve srovnání se současnou komunikací, jež je od počátku postavena na značně limitující signalizaci elektrickými impulzy. Využití technologie umožní podle slov IBM vytvoření čipu, který bude schopný komunikovat rychleji než 1TB/s. Celý takový čip by se měl navíc vejít na plochu 4 mm x 4 mm.
Implementace jednoho kanálu optické komunikace se vejde již na plochu 0,5 x 0,5 mm a to skutečně včetně všech potřebných doplňkových elektrických prvků. Bohužel společnost zatím nezveřejnila ani odhady rychlosti, kterou bude možné prostřednictvím jednoho kanálu komunikovat, můžeme se ale trochu domýšlet. Začátkem března totiž společnost představila miniaturní fotodetektor, vhodný právě k integraci do čipu. Fotodetektor je postavený na bázi germánia, vyžaduje napájení pouhých 1.5 V a zvládá přitom dekódovat optický signál s rychlostí přenosu 40 Gbps.
Dnes se optická komunikace využívá zejména v telekomunikacích při přenosech velkých objemů dat na velké vzdálenosti. Určitým mezistupněm mezi novým produktem IBM a optickými sítěmi pak je také chystaná technologie Light Peak od společnosti Intel. Ta umožní optickou komunikaci mezi počítačem a jeho periferiemi. To, co dělá z CMOS Integrated Silicon Nanophotonics chipu takovou senzaci, je ovšem právě komunikace na nejnižší úrovni, tedy uvnitř čipu, nebo mezi více čipy v jednom počítači. Jediné, co je na celé technologii trochu smutné je, že se s ní jen tak ve svých domácích miláčcích nesetkáme. IBM plánuje optickou komunikaci využít zatím pouze v nejvýkonnějších superpočítačích. Chtěla by tak dosáhnout výkonu jednoho exaflopu, 10 ^ 18 operací za vteřinu.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej: