Společnost OpenAI představila GPT-5 (YouTube).
Byla vydána (𝕏) červencová aktualizace aneb nová verze 1.103 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a videi v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.103 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Americký prezident Donald Trump vyzval nového generálního ředitele firmy na výrobu čipů Intel, aby odstoupil. Prezident to zdůvodnil vazbami nového šéfa Lip-Bu Tana na čínské firmy.
Bylo vydáno Ubuntu 24.04.3 LTS, tj. třetí opravné vydání Ubuntu 24.04 LTS s kódovým názvem Noble Numbat. Přehled novinek a oprav na Discourse.
Byla vydána verze 1.89.0 programovacího jazyka Rust (Wikipedie). Podrobnosti v poznámkách k vydání. Vyzkoušet Rust lze například na stránce Rust by Example.
Americká technologická společnost Apple uskuteční v USA další investice ve výši sta miliard dolarů (2,1 bilionu korun). Oznámil to ve středu šéf firmy Tim Cook při setkání v Bílém domě s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Trump zároveň oznámil záměr zavést stoprocentní clo na polovodiče z dovozu.
Zálohovací server Proxmox Backup Server byl vydán v nové stabilní verzi 4.0. Založen je na Debianu 13 Trixie.
Byla vydána nová verze 1.54.0 sady nástrojů pro správu síťových připojení NetworkManager. Novinkám se v příspěvku na blogu NetworkManageru věnuje Jan Václav.
Knižní edice správce české národní domény přináší novou knihu zkušeného programátora Pavla Tišnovského s názvem Programovací jazyk Go. Publikace nabízí srozumitelný a prakticky zaměřený pohled na programování v tomto moderním jazyce. Nejedná se však o klasickou učebnici, ale spíše o průvodce pro vývojáře, kteří s Go začínají, nebo pro ty, kdo hledají odpovědi na konkrétní otázky či inspiraci k dalšímu objevování. Tištěná i digitální verze knihy je již nyní k dispozici u většiny knihkupců.
OpenAI zpřístupnila (en) nové nenáročné otevřené jazykové modely gpt-oss (gpt-oss-120b a gpt-oss-20b). Přístupné jsou pod licencí Apache 2.0.
Technologie, integrující optickou komunikaci do křemíku, je poměrně revoluční záležitost, umožní totiž vzájemnou optickou komunikaci mezi čipy v jednom počítači. Ještě donedávna přitom byl problém například v takových drobnostech, jako jsou vhodné modulátory, switche, případně prvky, způsobující zpoždění signálu. Není pravděpodobně náhoda, že IBM dnes všemi těmito technologiemi disponuje.
Nasazení technologie by mělo přinést nejen výrazné zrychlení komunikace, ale také umožnit komunikaci na výrazně vyšší vzdálenosti, navíc s mnohem menšími energetickými nároky ve srovnání se současnou komunikací, jež je od počátku postavena na značně limitující signalizaci elektrickými impulzy. Využití technologie umožní podle slov IBM vytvoření čipu, který bude schopný komunikovat rychleji než 1TB/s. Celý takový čip by se měl navíc vejít na plochu 4 mm x 4 mm.
Implementace jednoho kanálu optické komunikace se vejde již na plochu 0,5 x 0,5 mm a to skutečně včetně všech potřebných doplňkových elektrických prvků. Bohužel společnost zatím nezveřejnila ani odhady rychlosti, kterou bude možné prostřednictvím jednoho kanálu komunikovat, můžeme se ale trochu domýšlet. Začátkem března totiž společnost představila miniaturní fotodetektor, vhodný právě k integraci do čipu. Fotodetektor je postavený na bázi germánia, vyžaduje napájení pouhých 1.5 V a zvládá přitom dekódovat optický signál s rychlostí přenosu 40 Gbps.
Dnes se optická komunikace využívá zejména v telekomunikacích při přenosech velkých objemů dat na velké vzdálenosti. Určitým mezistupněm mezi novým produktem IBM a optickými sítěmi pak je také chystaná technologie Light Peak od společnosti Intel. Ta umožní optickou komunikaci mezi počítačem a jeho periferiemi. To, co dělá z CMOS Integrated Silicon Nanophotonics chipu takovou senzaci, je ovšem právě komunikace na nejnižší úrovni, tedy uvnitř čipu, nebo mezi více čipy v jednom počítači. Jediné, co je na celé technologii trochu smutné je, že se s ní jen tak ve svých domácích miláčcích nesetkáme. IBM plánuje optickou komunikaci využít zatím pouze v nejvýkonnějších superpočítačích. Chtěla by tak dosáhnout výkonu jednoho exaflopu, 10 ^ 18 operací za vteřinu.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej: