Nové číslo časopisu Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 156 (pdf).
Armbian, tj. linuxová distribuce založená na Debianu a Ubuntu optimalizovaná pro jednodeskové počítače na platformě ARM a RISC-V, ke stažení ale také pro Intel a AMD, byl vydán ve verzi 25.8.1. Přehled novinek v Changelogu.
Včera večer měl na YouTube premiéru dokumentární film Python: The Documentary | An origin story.
Společnost comma.ai po třech letech od vydání verze 0.9 vydala novou verzi 0.10 open source pokročilého asistenčního systému pro řidiče openpilot (Wikipedie). Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu.
Ubuntu nově pro testování nových verzí vydává měsíční snapshoty. Dnes vyšel 4. snapshot Ubuntu 25.10 (Questing Quokka).
Řada vestavěných počítačových desek a vývojových platforem NVIDIA Jetson se rozrostla o NVIDIA Jetson Thor. Ve srovnání se svým předchůdcem NVIDIA Jetson Orin nabízí 7,5krát vyšší výpočetní výkon umělé inteligence a 3,5krát vyšší energetickou účinnost. Softwarový stack NVIDIA JetPack 7 je založen na Ubuntu 24.04 LTS.
Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) spolu s NSA a dalšími americkými úřady upozorňuje (en) na čínského aktéra Salt Typhoon, který kompromituje sítě po celém světě.
Společnost Framework Computer představila (YouTube) nový výkonnější Framework Laptop 16. Rozhodnou se lze například pro procesor Ryzen AI 9 HX 370 a grafickou kartu NVIDIA GeForce RTX 5070.
Google oznamuje, že na „certifikovaných“ zařízeních s Androidem omezí instalaci aplikací (včetně „sideloadingu“) tak, že bude vyžadovat, aby aplikace byly podepsány centrálně registrovanými vývojáři s ověřenou identitou. Tato politika bude implementována během roku 2026 ve vybraných zemích (jihovýchodní Asie, Brazílie) a od roku 2027 celosvětově.
Byla vydána nová verze 21.1.0, tj. první stabilní verze z nové řady 21.1.x, překladačové infrastruktury LLVM (Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání: LLVM, Clang, LLD, Extra Clang Tools a Libc++.
Technologie, integrující optickou komunikaci do křemíku, je poměrně revoluční záležitost, umožní totiž vzájemnou optickou komunikaci mezi čipy v jednom počítači. Ještě donedávna přitom byl problém například v takových drobnostech, jako jsou vhodné modulátory, switche, případně prvky, způsobující zpoždění signálu. Není pravděpodobně náhoda, že IBM dnes všemi těmito technologiemi disponuje.
Nasazení technologie by mělo přinést nejen výrazné zrychlení komunikace, ale také umožnit komunikaci na výrazně vyšší vzdálenosti, navíc s mnohem menšími energetickými nároky ve srovnání se současnou komunikací, jež je od počátku postavena na značně limitující signalizaci elektrickými impulzy. Využití technologie umožní podle slov IBM vytvoření čipu, který bude schopný komunikovat rychleji než 1TB/s. Celý takový čip by se měl navíc vejít na plochu 4 mm x 4 mm.
Implementace jednoho kanálu optické komunikace se vejde již na plochu 0,5 x 0,5 mm a to skutečně včetně všech potřebných doplňkových elektrických prvků. Bohužel společnost zatím nezveřejnila ani odhady rychlosti, kterou bude možné prostřednictvím jednoho kanálu komunikovat, můžeme se ale trochu domýšlet. Začátkem března totiž společnost představila miniaturní fotodetektor, vhodný právě k integraci do čipu. Fotodetektor je postavený na bázi germánia, vyžaduje napájení pouhých 1.5 V a zvládá přitom dekódovat optický signál s rychlostí přenosu 40 Gbps.
Dnes se optická komunikace využívá zejména v telekomunikacích při přenosech velkých objemů dat na velké vzdálenosti. Určitým mezistupněm mezi novým produktem IBM a optickými sítěmi pak je také chystaná technologie Light Peak od společnosti Intel. Ta umožní optickou komunikaci mezi počítačem a jeho periferiemi. To, co dělá z CMOS Integrated Silicon Nanophotonics chipu takovou senzaci, je ovšem právě komunikace na nejnižší úrovni, tedy uvnitř čipu, nebo mezi více čipy v jednom počítači. Jediné, co je na celé technologii trochu smutné je, že se s ní jen tak ve svých domácích miláčcích nesetkáme. IBM plánuje optickou komunikaci využít zatím pouze v nejvýkonnějších superpočítačích. Chtěla by tak dosáhnout výkonu jednoho exaflopu, 10 ^ 18 operací za vteřinu.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej: