Všem vše nejlepší do nového roku 2026.
Crown je multiplatformní open source herní engine. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu pod licencí MIT a GPLv3+. Byla vydána nová verze 0.60. Vyzkoušet lze online demo.
Daniel Stenberg na svém blogu informuje, že po strncpy() byla ze zdrojových kódů curlu odstraněna také všechna volání funkce strcpy(). Funkci strcpy() nahradili vlastní funkcí curlx_strcopy().
Byla vydána nová verze 25.12.30 svobodného multiplatformního video editoru Shotcut (Wikipedie) postaveného nad multimediálním frameworkem MLT. Shotcut je vedle zdrojových kódů k dispozici také ve formátech AppImage, Flatpak a Snap.
Společnost Valve publikovala přehled To nej roku 2025 ve službě Steam aneb ohlédnutí za nejprodávanějšími, nejhranějšími a dalšími nej hrami roku 2025.
Byly publikovány výsledky průzkumu mezi uživateli Blenderu uskutečněného v říjnu a listopadu 2025. Zúčastnilo se více než 5000 uživatelů.
V dokumentově orientované databázi MongoDB byla nalezena a v upstreamu již opravena kritická bezpečností chyba CVE-2025-14847 aneb MongoBleed.
Při úklidu na Utažské univerzitě se ve skladovacích prostorách náhodou podařilo nalézt magnetickou pásku s kopií Unixu V4. Páska byla zaslána do počítačového muzea, kde se z pásky úspěšně podařilo extrahovat data a Unix spustit. Je to patrně jediný známý dochovaný exemplář tohoto 52 let starého Unixu, prvního vůbec programovaného v jazyce C.
FFmpeg nechal kvůli porušení autorských práv odstranit z GitHubu jeden z repozitářů patřících čínské technologické firmě Rockchip. Důvodem bylo porušení LGPL ze strany Rockchipu. Rockchip byl FFmpegem na porušování LGPL upozorněn již téměř před dvěma roky.
K dispozici je nový CLI nástroj witr sloužící k analýze běžících procesů. Název je zkratkou slov why-is-this-running, 'proč tohle běží'. Klade si za cíl v 'jediném, lidsky čitelném, výstupu vysvětlit odkud daný spuštěný proces pochází, jak byl spuštěn a jaký řetězec systémů je zodpovědný za to, že tento proces právě teď běží'. Witr je napsán v jazyce Go.
Technologie, integrující optickou komunikaci do křemíku, je poměrně revoluční záležitost, umožní totiž vzájemnou optickou komunikaci mezi čipy v jednom počítači. Ještě donedávna přitom byl problém například v takových drobnostech, jako jsou vhodné modulátory, switche, případně prvky, způsobující zpoždění signálu. Není pravděpodobně náhoda, že IBM dnes všemi těmito technologiemi disponuje.
Nasazení technologie by mělo přinést nejen výrazné zrychlení komunikace, ale také umožnit komunikaci na výrazně vyšší vzdálenosti, navíc s mnohem menšími energetickými nároky ve srovnání se současnou komunikací, jež je od počátku postavena na značně limitující signalizaci elektrickými impulzy. Využití technologie umožní podle slov IBM vytvoření čipu, který bude schopný komunikovat rychleji než 1TB/s. Celý takový čip by se měl navíc vejít na plochu 4 mm x 4 mm.
Implementace jednoho kanálu optické komunikace se vejde již na plochu 0,5 x 0,5 mm a to skutečně včetně všech potřebných doplňkových elektrických prvků. Bohužel společnost zatím nezveřejnila ani odhady rychlosti, kterou bude možné prostřednictvím jednoho kanálu komunikovat, můžeme se ale trochu domýšlet. Začátkem března totiž společnost představila miniaturní fotodetektor, vhodný právě k integraci do čipu. Fotodetektor je postavený na bázi germánia, vyžaduje napájení pouhých 1.5 V a zvládá přitom dekódovat optický signál s rychlostí přenosu 40 Gbps.
Dnes se optická komunikace využívá zejména v telekomunikacích při přenosech velkých objemů dat na velké vzdálenosti. Určitým mezistupněm mezi novým produktem IBM a optickými sítěmi pak je také chystaná technologie Light Peak od společnosti Intel. Ta umožní optickou komunikaci mezi počítačem a jeho periferiemi. To, co dělá z CMOS Integrated Silicon Nanophotonics chipu takovou senzaci, je ovšem právě komunikace na nejnižší úrovni, tedy uvnitř čipu, nebo mezi více čipy v jednom počítači. Jediné, co je na celé technologii trochu smutné je, že se s ní jen tak ve svých domácích miláčcích nesetkáme. IBM plánuje optickou komunikaci využít zatím pouze v nejvýkonnějších superpočítačích. Chtěla by tak dosáhnout výkonu jednoho exaflopu, 10 ^ 18 operací za vteřinu.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej: