Na čem aktuálně pracují vývojáři GNOME a KDE Plasma? Pravidelný přehled novinek v Týden v GNOME a Týden v KDE Plasma.
Byla vydána (𝕏) nová verze 2025.2 linuxové distribuce navržené pro digitální forenzní analýzu a penetrační testování Kali Linux (Wikipedie). Přehled novinek se seznamem nových nástrojů v oficiálním oznámení na blogu.
Dánské ministerstvo pro digitální záležitosti má v plánu přejít na Linux a LibreOffice [It's FOSS News].
V úterý Google vydal Android 16. Zdrojové kódy jsou k dispozici na AOSP (Android Open Source Project). Chybí (zatím?) ale zdrojové kódy specifické pro telefony Pixel od Googlu. Projekty jako CalyxOS a GrapheneOS řeší, jak tyto telefony nadále podporovat. Nejistá je podpora budoucích Pixelů. Souvisí to s hrozícím rozdělením Googlu (Google, Chrome, Android)?
Byla vydána (𝕏) květnová aktualizace aneb nová verze 1.101 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a videi v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.101 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
V Brně na FIT VUT probíhá třídenní open source komunitní konference DevConf.CZ 2025. Vstup je zdarma, nutná je ale registrace. Na programu je celá řada zajímavých přednášek, lightning talků, meetupů a workshopů. Přednášky lze sledovat i online na YouTube kanálu konference. Aktuální dění lze sledovat na Matrixu, 𝕏 nebo Mastodonu.
Vyloučení technologií, které by mohly představovat bezpečnostní riziko pro stát, má umožnit zákon o kybernetické bezpečnosti, který včera Senát schválil spolu s novelami navazujících právních předpisů. Norma, kterou nyní dostane k podpisu prezident, počítá rovněž s prověřováním dodavatelů technologií pro stát. Normy mají nabýt účinnosti od třetího měsíce po jejich vyhlášení ve Sbírce zákonů.
Open source platforma Home Assistant (Demo, GitHub, Wikipedie) pro monitorování a řízení inteligentní domácnosti byla vydána v nové verzi 2025.6.
Po Red Hat Enterprise Linuxu a AlmaLinuxu byl v nové stabilní verzi 10.0 vydán také Rocky Linux. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Bylo vydáno Eclipse IDE 2025-06 aneb Eclipse 4.36. Představení novinek tohoto integrovaného vývojového prostředí také na YouTube.
Může mi někdo prosím ujasnit smysl ip-fou? Proč se nenastavují oba endpointy jako IPIP s UDP enkapsulací, stejně jako to máme u gre/gretap/sit/..?
Dovedu si představit zjednoduššení klientské části, ale není to pak jen snadná náplast pro "složitost" použití IPIP rozhraní? Jak se klient pak má vypořádat s více tunnely od různých serverů (nebo různých portů stejného serveru)?
Chápu význam samotné UDP enkapsulace a použití nad libovolným tunnelem, jen nechápu nutnost "ip fou".
Díky.
Může mi někdo prosím ujasnit smysl ip-fou? Proč se nenastavují oba endpointy jako IPIP s UDP enkapsulací, stejně jako to máme u gre/gretap/sit/..?
Můžete trochu rozvést, co konkrétně tím myslíte?
Jak se klient pak má vypořádat s více tunnely od různých serverů (nebo různých portů stejného serveru)?
V čem konkrétně vidíte problém?
Můžete trochu rozvést, co konkrétně tím myslíte?
(níže se odkazuji na původní mail)
Konkrétně nechápu rozdělení na "RX" a "TX" části, kdy se každá konfiguruje jinak. Např. klasický IPIP tunel se konfiguruje jako:
strojA$ ip link add tunel type ipip remote 2.2.2.2 local 1.1.1.1 strojB$ ip link add tunel type ipip remote 1.1.1.1 local 2.2.2.2
A to je vše. Jednoduchá enkapsulace přidáním jedné IP hlavičky.
Pokud jsem dobře pochopil, rychlostní benefity odkazovaného patchsetu spočívají v tom, že routery/switche/síťovky počítají s tím, že nad IP je buď TCP nebo UDP, ale ne už další IP - fungovat budou, ale nebudou asi moci použít hardwarové optimalizace. Řešením je tedy zabalit provoz do ještě jedné UDP hlavičky - to bych si představoval jako (cca):
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz
strojA$ ip link add tunel type ipip remote 2.2.2.2 local 1.1.1.1 \
encap udp encap-sport 1111 encap-dport 2222
strojB$ ip link add tunel type ipip remote 1.1.1.1 local 2.2.2.2
encap udp encap-sport 2222 encap-dport 1111
Má otázka tedy je - proč se to neudělalo takto jednodušše? Proč se přidávalo celé nové API pro iproute2 s vlastní sadou příkazů?
V čem konkrétně vidíte problém?
Když si čtu původní článek znovu, nedochází mi, proč by "ip fou" měl vůbec existovat. Chápu myšlenku odstranění enkapsulace a vražení zpět do síťového stacku, ale nechápu použití. Proč tu enkapsulaci nedovede rozbalit kód tunelu? Původní email se zmiňuje, že to rozbalení dělá XFRM, tak proč nebylo použito rozhraní ip-xfrm?
Nevím, přijde mi to jako příliš nepodstatný a primitivní "hack" na to, aby měl vlastní API. Nebo se mi naopak líbí ten jednoduchý nápad a nechápu, proč je implementace limitována na IPIP - např. na několika místech používám gretap a zvýšení výkonu enkapsulací do UDP bych uvítal.
Díky.
Sice mi to vzalo trochu času, naučil jsem se ale jednu cennou techniku ladění:#undef EINVAL #define EINVAL __LINE__
To by nesměly být v jádře soubory, které mají víc než 4095 (MAX_ERRNO) řádků.
Oboje. :-)
Purista by asi používal paket pro označení celého IP paketu s UDP protokolem a datagram pro samotnou UDP hlavičku a payload, ale ono je to většinou jedno. Buď je to jasné z kontextu nebo je stejně lepší explicitně napsat, co má člověk na mysli.
Tiskni
Sdílej:
