MALUS je kontroverzní proprietarní nástroj, který svým zákazníkům umožňuje nechat AI, která dle tvrzení provozovatelů nikdy neviděla původní zdrojový kód, analyzovat dokumentaci, API a veřejná rozhraní jakéhokoliv open-source projektu a následně úplně od píky vygenerovat funkčně ekvivalentní software, ovšem pod libovolnou licencí.
Příspěvek na blogu Ubuntu upozorňuje na několik zranitelností v rozšíření Linuxu o mandatorní řízení přístupu AppArmor. Společně jsou označovány jako CrackArmor. Objevila je společnost Qualys (technické detaily). Neprivilegovaný lokální uživatel se může stát rootem. Chyba existuje od roku 2017. Doporučuje se okamžitá aktualizace. Problém se týká Ubuntu, Debianu nebo SUSE. Red Hat nebo Fedora pro mandatorní řízení přístupu používají SELinux.
Byla vydána nová verze 19 integrovaného vývojového prostředí (IDE) Qt Creator. Podrobný přehled novinek v changelogu.
Bitwig Studio (Wikipedie) bylo vydáno ve verzi 6. Jedná se o proprietární multiplatformní (macOS, Windows, Linux) digitální pracovní stanici pro práci s audiem (DAW).
Společnost Igalia představila novou linuxovou distribuci (framework) s názvem Moonforge. Jedná se o distribuci určenou pro vestavěné systémy. Vychází z projektů Yocto a OpenEmbedded.
Google Chrome 146 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 146.0.7680.71 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 29 bezpečnostních chyb. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
D7VK byl vydán ve verzi 1.5. Jedná se o fork DXVK implementující překlad volání Direct3D 3 (novinka), 5, 6 a 7 na Vulkan. DXVK zvládá Direct3D 8, 9, 10 a 11.
Bylo vydáno Eclipse IDE 2026-03 aneb Eclipse 4.39. Představení novinek tohoto integrovaného vývojového prostředí také na YouTube.
Ze systému Slavia pojišťovny uniklo přibližně 150 gigabajtů citlivých dat. Jedná se například o pojistné dokumenty, lékařské záznamy nebo přímou komunikaci s klienty. Za únik může chyba dodavatelské společnosti.
Sněmovna propustila do dalšího kola projednávání vládní návrh zákona o digitální ekonomice, který má přinést bezpečnější on-line prostředí. Reaguje na evropské nařízení DSA o digitálních službách a upravuje třeba pravidla pro on-line tržiště nebo sociální sítě a má i víc chránit děti.
Může mi někdo prosím ujasnit smysl ip-fou? Proč se nenastavují oba endpointy jako IPIP s UDP enkapsulací, stejně jako to máme u gre/gretap/sit/..?
Dovedu si představit zjednoduššení klientské části, ale není to pak jen snadná náplast pro "složitost" použití IPIP rozhraní? Jak se klient pak má vypořádat s více tunnely od různých serverů (nebo různých portů stejného serveru)?
Chápu význam samotné UDP enkapsulace a použití nad libovolným tunnelem, jen nechápu nutnost "ip fou".
Díky.
Může mi někdo prosím ujasnit smysl ip-fou? Proč se nenastavují oba endpointy jako IPIP s UDP enkapsulací, stejně jako to máme u gre/gretap/sit/..?
Můžete trochu rozvést, co konkrétně tím myslíte?
Jak se klient pak má vypořádat s více tunnely od různých serverů (nebo různých portů stejného serveru)?
V čem konkrétně vidíte problém?
Můžete trochu rozvést, co konkrétně tím myslíte?
(níže se odkazuji na původní mail)
Konkrétně nechápu rozdělení na "RX" a "TX" části, kdy se každá konfiguruje jinak. Např. klasický IPIP tunel se konfiguruje jako:
strojA$ ip link add tunel type ipip remote 2.2.2.2 local 1.1.1.1 strojB$ ip link add tunel type ipip remote 1.1.1.1 local 2.2.2.2
A to je vše. Jednoduchá enkapsulace přidáním jedné IP hlavičky.
Pokud jsem dobře pochopil, rychlostní benefity odkazovaného patchsetu spočívají v tom, že routery/switche/síťovky počítají s tím, že nad IP je buď TCP nebo UDP, ale ne už další IP - fungovat budou, ale nebudou asi moci použít hardwarové optimalizace. Řešením je tedy zabalit provoz do ještě jedné UDP hlavičky - to bych si představoval jako (cca):
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz
strojA$ ip link add tunel type ipip remote 2.2.2.2 local 1.1.1.1 \
encap udp encap-sport 1111 encap-dport 2222
strojB$ ip link add tunel type ipip remote 1.1.1.1 local 2.2.2.2
encap udp encap-sport 2222 encap-dport 1111
Má otázka tedy je - proč se to neudělalo takto jednodušše? Proč se přidávalo celé nové API pro iproute2 s vlastní sadou příkazů?
V čem konkrétně vidíte problém?
Když si čtu původní článek znovu, nedochází mi, proč by "ip fou" měl vůbec existovat. Chápu myšlenku odstranění enkapsulace a vražení zpět do síťového stacku, ale nechápu použití. Proč tu enkapsulaci nedovede rozbalit kód tunelu? Původní email se zmiňuje, že to rozbalení dělá XFRM, tak proč nebylo použito rozhraní ip-xfrm?
Nevím, přijde mi to jako příliš nepodstatný a primitivní "hack" na to, aby měl vlastní API. Nebo se mi naopak líbí ten jednoduchý nápad a nechápu, proč je implementace limitována na IPIP - např. na několika místech používám gretap a zvýšení výkonu enkapsulací do UDP bych uvítal.
Díky.
Sice mi to vzalo trochu času, naučil jsem se ale jednu cennou techniku ladění:#undef EINVAL #define EINVAL __LINE__
To by nesměly být v jádře soubory, které mají víc než 4095 (MAX_ERRNO) řádků.
Oboje. :-)
Purista by asi používal paket pro označení celého IP paketu s UDP protokolem a datagram pro samotnou UDP hlavičku a payload, ale ono je to většinou jedno. Buď je to jasné z kontextu nebo je stejně lepší explicitně napsat, co má člověk na mysli.
Tiskni
Sdílej:
