Byl vydán Debian 13.6, tj. šestá opravná verze Debianu 13 s kódovým názvem Trixie a Debian 12.15, tj. poslední patnáctá opravná verze Debianu 12 s kódovým názvem Bookworm, k dispozici je LTS. Řešeny jsou především bezpečnostní problémy, ale také několik vážných chyb. Instalační média Debianu 13 a Debianu 12 lze samozřejmě nadále k instalaci používat. Po instalaci stačí systém aktualizovat.
V jádře Linux byla nalezena a v upstreamu již byla opravena kritická zranitelnost GhostLock aneb CVE-2026-43499. Lokálnímu uživateli umožňuje získat práva roota a také obejít kontejnerovou izolaci. Zranitelnost existovala v Linuxu 15 let, tj. od roku 2011, od Linuxu verze 2.6.39.
Evropská komise předběžně shledala, že návykový design aplikací Instagram a Facebook od americké společnosti Meta porušuje unijní nařízení o digitálních službách (DSA). Návykový design zahrnuje například takzvané nekonečné posouvání, automatické přehrávání videí, tzv. push notifikace, kdy aplikace uživatele vybízí k návratu do jejího prostředí, či vysoce personalizovaný algoritmus, který rychle pozná, co uživatele baví a snaží
… více »Byla vydána verze 1.97.0 programovacího jazyka Rust (Wikipedie). Podrobnosti v poznámkách k vydání. Vyzkoušet Rust lze například na stránce Rust by Example.
Švýcarská společnost Punkt. má nově v nabídce telefon Punkt. MC03. Telefon byl navržen ve Švýcarsku s důrazem na soukromí a digitální suverenitu a vyroben v Německu. V telefonu běží operační systém AphyOS (Apostrophy OS) založený na AOSP (Android Open Source Project) 15. Cena telefonu je 745 eur.
TypeScript (Wikipedie), tj. JavaScript rozšířený o statické typování a další atributy, byl vydán v nové verzi 7.0. Kompilátor byl kvůli výkonu přepsán z TypeScriptu do Go.
Europarlament podpořil pozměněnou verzi výjimky známé jako „chat control 1.0“ umožňující firmám skenovat soukromou komunikaci na internetu kvůli ochraně dětí před zneužitím. Pozměňovací návrhy přijaté europoslanci však počítají s tím, že z výjimky bude vyřazena šifrovaná komunikace. Výjimka přestala platit začátkem dubna poté, co se Evropský parlament a Rada EU nedokázaly shodnout na jejím prodloužení. Rada následně přijala
… více »Nejnovější X.Org X server 21.1.24 a Xwayland 24.1.13 řeší 2 bezpečnostní chyby.
Clement "Clem" Lefebvre publikoval souhrn dění v Linux Mintu za červen 2026. Vypíchnuta je vylepšená podpora Waylandu. Už není považována za experimentální. V příští verzi Linux Mintu, plánována je na Vánoce, bude běh Cinnamonu plně podporován na X11 i Waylandu. V květnu na vývoj Linux Mintu přispělo 611 dárců celkovou částkou 19 612 dolarů. Dalších 2 326 patronů přispělo na Patreonu celkovou částkou 5 334 dolarů.
V Linuxu v KVM byla nalezena a v upstreamu již byla opravena kritická zranitelnost Januscape aneb CVE-2026-53359. Root na hostovaném počítači (virtuální stroj) může obejít izolaci a získat plnou kontrolu nad hostitelským systémem (DoS útok nebo vzdálené spuštění kódu s právy roota). Na obou hlavních architekturách – Intel i AMD. Zranitelnost v Linuxu existovala téměř 16 let (od srpna 2010 do června 2026).
Může mi někdo prosím ujasnit smysl ip-fou? Proč se nenastavují oba endpointy jako IPIP s UDP enkapsulací, stejně jako to máme u gre/gretap/sit/..?
Dovedu si představit zjednoduššení klientské části, ale není to pak jen snadná náplast pro "složitost" použití IPIP rozhraní? Jak se klient pak má vypořádat s více tunnely od různých serverů (nebo různých portů stejného serveru)?
Chápu význam samotné UDP enkapsulace a použití nad libovolným tunnelem, jen nechápu nutnost "ip fou".
Díky.
Může mi někdo prosím ujasnit smysl ip-fou? Proč se nenastavují oba endpointy jako IPIP s UDP enkapsulací, stejně jako to máme u gre/gretap/sit/..?
Můžete trochu rozvést, co konkrétně tím myslíte?
Jak se klient pak má vypořádat s více tunnely od různých serverů (nebo různých portů stejného serveru)?
V čem konkrétně vidíte problém?
Můžete trochu rozvést, co konkrétně tím myslíte?
(níže se odkazuji na původní mail)
Konkrétně nechápu rozdělení na "RX" a "TX" části, kdy se každá konfiguruje jinak. Např. klasický IPIP tunel se konfiguruje jako:
strojA$ ip link add tunel type ipip remote 2.2.2.2 local 1.1.1.1 strojB$ ip link add tunel type ipip remote 1.1.1.1 local 2.2.2.2
A to je vše. Jednoduchá enkapsulace přidáním jedné IP hlavičky.
Pokud jsem dobře pochopil, rychlostní benefity odkazovaného patchsetu spočívají v tom, že routery/switche/síťovky počítají s tím, že nad IP je buď TCP nebo UDP, ale ne už další IP - fungovat budou, ale nebudou asi moci použít hardwarové optimalizace. Řešením je tedy zabalit provoz do ještě jedné UDP hlavičky - to bych si představoval jako (cca):
strojA$ ip link add tunel type ipip remote 2.2.2.2 local 1.1.1.1 \
encap udp encap-sport 1111 encap-dport 2222
strojB$ ip link add tunel type ipip remote 1.1.1.1 local 2.2.2.2
encap udp encap-sport 2222 encap-dport 1111
Má otázka tedy je - proč se to neudělalo takto jednodušše? Proč se přidávalo celé nové API pro iproute2 s vlastní sadou příkazů?
V čem konkrétně vidíte problém?
Když si čtu původní článek znovu, nedochází mi, proč by "ip fou" měl vůbec existovat. Chápu myšlenku odstranění enkapsulace a vražení zpět do síťového stacku, ale nechápu použití. Proč tu enkapsulaci nedovede rozbalit kód tunelu? Původní email se zmiňuje, že to rozbalení dělá XFRM, tak proč nebylo použito rozhraní ip-xfrm?
Nevím, přijde mi to jako příliš nepodstatný a primitivní "hack" na to, aby měl vlastní API. Nebo se mi naopak líbí ten jednoduchý nápad a nechápu, proč je implementace limitována na IPIP - např. na několika místech používám gretap a zvýšení výkonu enkapsulací do UDP bych uvítal.
Díky.
Sice mi to vzalo trochu času, naučil jsem se ale jednu cennou techniku ladění:#undef EINVAL #define EINVAL __LINE__
To by nesměly být v jádře soubory, které mají víc než 4095 (MAX_ERRNO) řádků.
Oboje. :-)
Purista by asi používal paket pro označení celého IP paketu s UDP protokolem a datagram pro samotnou UDP hlavičku a payload, ale ono je to většinou jedno. Buď je to jasné z kontextu nebo je stejně lepší explicitně napsat, co má člověk na mysli.
Tiskni
Sdílej: