Během tradiční ceremonie k oslavě Dne vzniku samostatného československého státu (28. října) byl vyznamenán medailí Za zásluhy (o stát v oblasti hospodářské) vývojář 3D tiskáren Josef Průša. Letos byly uděleny pouze dvě medaile Za zásluhy o stát v oblasti hospodářské, druhou dostal informatik a manažer Ondřej Felix, který se zabývá digitalizací státní správy.
Tor Browser, tj. fork webového prohlížeče Mozilla Firefox s integrovaným klientem sítě Tor přednastavený tak, aby přes tuto síť bezpečně komunikoval, byl vydán ve verzi 15.0. Postaven je na Firefoxu ESR 140.
Bylo oznámeno (cs) vydání Fedora Linuxu 43. Ve finální verzi vychází šest oficiálních edic: Fedora Workstation a Fedora KDE Plasma Desktop pro desktopové, Fedora Server pro serverové, Fedora IoT pro internet věcí, Fedora Cloud pro cloudové nasazení a Fedora CoreOS pro ty, kteří preferují neměnné systémy. Vedle nich jsou k dispozici také další atomické desktopy, spiny a laby. Podrobný přehled novinek v samostatných článcích na stránkách Fedora Magazinu: Fedora Workstation, Fedora KDE Plasma Desktop, Fedora Silverblue a Fedora Atomic Desktops.
Elon Musk oznámil (𝕏) spuštění internetové encyklopedie Grokipedia (Wikipedia). Zatím ve verzi 0.1. Verze 1.0 prý bude 10x lepší, ale i ve verzi 0.1 je podle Elona Muska již lepší než Wikipedia.
PSF (Python Software Foundation) po mnoha měsících práce získala grant ve výši 1,5 milionu dolarů od americké vládní NSF (National Science Foundation) v rámci programu "Bezpečnost, ochrana a soukromí open source ekosystémů" na zvýšení bezpečnosti Pythonu a PyPI. PSF ale nesouhlasí s předloženou podmínkou grantu, že během trvání finanční podpory nebude žádným způsobem podporovat diverzitu, rovnost a inkluzi (DEI). PSF má diverzitu přímo ve svém poslání (Mission) a proto grant odmítla.
Balík nástrojů Rust Coreutils / uutils coreutils, tj. nástrojů z GNU Coreutils napsaných v programovacím jazyce Rust, byl vydán ve verzi 0.3.0. Z 634 testů kompatibility Rust Coreutils s GNU Coreutils bylo úspěšných 532, tj. 83,91 %. V Ubuntu 25.10 se již používá Rust Coreutils místo GNU Coreutils, což může přinášet problémy, viz například nefunkční automatická aktualizace.
Od 3. listopadu 2025 budou muset nová rozšíření Firefoxu specifikovat, zda shromažďují nebo sdílejí osobní údaje. Po všech rozšířeních to bude vyžadováno někdy v první polovině roku 2026. Tyto informace se zobrazí uživateli, když začne instalovat rozšíření, spolu s veškerými oprávněními, která rozšíření požaduje.
Jste nuceni pracovat s Linuxem? Chybí vám pohodlí, které vám poskytoval Microsoft, když vás špehoval a sledoval všechno, co děláte? Nebojte se. Recall for Linux vám vrátí všechny skvělé funkce Windows Recall, které vám chyběly.
Společnost Fre(i)e Software oznámila, že má budget na práci na Debianu pro tablety s cílem jeho vyžívání pro vzdělávací účely. Jako uživatelské prostředí bude použito Lomiri.
Proběhla hackerská soutěž Pwn2Own Ireland 2025. Celkově bylo vyplaceno 1 024 750 dolarů za 73 unikátních zranitelností nultého dne (0-day). Vítězný Summoning Team si odnesl 187 500 dolarů. Shrnutí po jednotlivých dnech na blogu Zero Day Initiative (1. den, 2. den a 3. den) a na YouTube.
Současné vývojové jádro je 4.11-rc4, vydané 26. března. Linus k tomu řekl: „Celkově to vypadá dobře. Změny jsou všude a většinou v obvyklých proporcích. Nějaký kód z ústřední části jádra se v diffstatu objevuje častěji než obvykle – museli jsme opravit audit a hashovací tabulku bpf, ale celkově vypadá vše normálně.“
Stabilní aktualizace: 4.10.6, 4.9.18 a 4.4.57 byly vydány 27. března.
Miluju správce, kteří dovedou cestovat v čase! Jsou velmi tolerantní k lidem, kteří jako první dvakrát nezkontrolují -next.
Většina cílových IOT zařízení je tak malá, že pro ně lidé přepisují operační systémy od píky. To je spousta fragmentace. Bavíme se o systémech, které mají méně než jeden megabajt RAM, občas i mnohem méně. I přesto jsou připojeny k internetu. A přesně tohle bude absolutní bezpečnostní noční můra.
Přál bych si, aby bylo možné využít linuxový ekosystém v co největší části oblasti IOT, aby se zabránilo nejhorším z těch nočních můr.
Kód by měl dávat smysl, jinak nebude možné ho udržovat. Jména jsou důležitá. Pokud kód neodpovídá jménu funkce, jedná se o chybu bez ohledu na to, zda daný kód má sémantický efekt nebo ne, protože nakonec se najde někdo, kdo bude na _očekávané_ sémantice záviset.
Eudyptula Challenge představuje sérii programovacích cvičení pro linuxový jádro. Začíná od základního jaderného modulu „Hello world“ a roste v náročnosti až k přijetí patchů do hlavního jádra. Soutěž se uzavře za několik měsíců, až se přihlásí 20 tisíc účastníků. LWN se Eudyptula Challenge věnovalo v roce 2014, když šlo o poměrně novou záležitost. Tentokrát se přihlásilo přes 19 000 účastníků a pouze 149 jich výzvu naplnilo.
Byl vydán jaderný podcast z 28. března. „V tomto vydání: Linus Torvalds oznamuje 4.11-rc4, časné ladění s USB3 earlycon, nadcházející podpora USB-C ve vydání 4.12 a probíhající vývoj, včetně různých prací na zrychlení zavádění systému, logování, futexech a IOMMU.“
David Howells na prvním sezení věnovaném souborovým systémům na letošním linuxovém summitu o úložištích, souborových systémech a správě paměti vedl diskuzi o rozhraní pro správu cache síťových souborových systémů. V případě CIFS, AFS, NFS, Plan9 a dalších vyvstává potřeba uživatelského prostoru moct explicitně zapsat obsah cache, připnout něco do cache a nastavit různé parametry cache. Howells by byl rád, kdyby pro tyto účely do jádra přibyl nějaký obecný mechanismus.
Tímto obecným mechanismem by mohly být příkazy ioctl() nebo něco jiného, řekl. Mělo by to fungovat i s cíli, které nebudeme moct otevřít, a s přípojnými body, aniž by došlo k automatickému připojení. Měly by existovat nějaké dotazovací operace, jež by určily, zda je soubor v cache, jak velká je tato cache a zda v ní došlo k nějakým změnám (tj. zda je dirty). Některé z nich budou použity k podpoře operací na odpojených síťových souborových systémech.
Některé parametry cache by byly také nastavovány skrze toto rozhraní. Například zda je objekt možné kešovat, rezervace prostoru, limity cache nebo která cache by měla být použita – to všechno jsou atributy, které by mohlo být potřeba nastavit. Není jasné, zda by tato nastavení měla platit pouze pro jednotlivé soubory, svazky nebo podstromy, řekl.
Operace bez připojení souborového systému vyžaduje schopnost připnout podstromy do cache a sdělit souborovému systému, aby je neodstraňoval. Pokud v souboru na serveru dojde ke změně, zatímco je v odpojeném režimu, je k dispozici několik nástrojů sloužících ke sloučení souborů. Ale změny ve struktuře adresáře apod. by mohly vést k souborům, které se nedají otevřít obvyklým způsobem. Souborový systém by musel vrátit hodnotu ECONFLICT nebo něco na ten způsob, aby naznačil, že jde o tento druh problému.
Howells navrhl nové systémové volání, které by vypadalo takto:
fcachectl(int dirfd, const char *pathname, unsigned flags,
const char *cmd, char *result, size_t *result_len);
Trochu to rozvedl ve svém příspěvku o navrhovaném rozhraní v e-mailové konferenci linux-fsdevel.
Objevily se námitky týkající se používání parametrů drifd a pathname, Jan Kára navrhl předávání deskriptoru souboru. Howells se obává, že by jádro kvůli konfliktům nemuselo zvládnout rozluštit cestu k souboru nebo by nemuselo zvládnout otevřít soubor na konci cesty kvůli konfliktním adresářům. Al Viro řekl, že tyto by mělo být možné otevřít pomocí O_PATH.
Trond Myklebust se zeptal, co by toto rozhraní používalo. Howellsova odpověď zněla: nástroje pro správu „v širším slova smyslu“. Většina aplikací by rozhraní nepoužívala, ale existuje skupina nástrojů AFS, které spravují cache skrze rozhraní ioctl() (pioctl()) založené na cestách (které není mezi linuxovými vývojáři oblíbené). Jeffa Laytona zajímalo, zda je to hlavně kvůli operacím v odpojeném stavu, ale Howells řekl, že jsou i jiná využití, „která se cache týkají.“ Řekl, že se jedná o případ, kdy by rád „zabil co nejvíc much jednou ranou.“
Rozhraní příkazových řetězců (cmd) je dalším zdrojem starostí. Josef Bacik uvažoval, že by použití rozhraní netlinku dávalo větší smysl než vytvoření nového systémového volání, které by parsovalo příkazový řetězec. Howells nechtěl mít více systémových volání, takže řetězec příkazů je zamýšlen tak, že by se tomu měl vyhnout. Bacik řekl, že i když vypadá netlink otravně, ve skutečnosti se používá opravdu dobře. Howells pak řekl, že se tedy na netlink podívá.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej: