Raspberry Pi Connect, tj. oficiální služba Raspberry Pi pro vzdálený přístup k jednodeskovým počítačům Raspberry Pi z webového prohlížeče, byla vydána v nové verzi 2.5. Nejedná se už o beta verzi.
Google zveřejnil seznam 1272 projektů (vývojářů) od 185 organizací přijatých do letošního, již jednadvacátého, Google Summer of Code. Plánovaným vylepšením v grafických a multimediálních aplikacích se věnuje článek na Libre Arts.
Byla vydána (𝕏) dubnová aktualizace aneb nová verze 1.100 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a videi v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.100 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Open source platforma Home Assistant (Demo, GitHub, Wikipedie) pro monitorování a řízení inteligentní domácnosti byla vydána v nové verzi 2025.5.
OpenSearch (Wikipedie) byl vydán ve verzi 3.0. Podrobnosti v poznámkách k vydání. Jedná se o fork projektů Elasticsearch a Kibana.
PyXL je koncept procesora, ktorý dokáže priamo spúštat Python kód bez nutnosti prekladu ci Micropythonu. Podľa testov autora je pri 100 MHz približne 30x rýchlejší pri riadeni GPIO nez Micropython na Pyboard taktovanej na 168 MHz.
Grafana (Wikipedie), tj. open source nástroj pro vizualizaci různých metrik a s ní související dotazování, upozorňování a lepší porozumění, byla vydána ve verzi 12.0. Přehled novinek v aktualizované dokumentaci.
Raspberry Pi OS, oficiální operační systém pro Raspberry Pi, byl vydán v nové verzi 2025-05-06. Přehled novinek v příspěvku na blogu Raspberry Pi a poznámkách k vydání. Pravděpodobně se jedná o poslední verzi postavenou na Debianu 12 Bookworm. Následující verze by již měla být postavena na Debianu 13 Trixie.
Richard Stallman dnes v Liberci přednáší o svobodném softwaru a svobodě v digitální společnosti. Od 16:30 v aule budovy G na Technické univerzitě v Liberci. V anglickém jazyce s automaticky generovanými českými titulky. Vstup je zdarma i pro širokou veřejnost.
sudo-rs, tj. sudo a su přepsáné do programovacího jazyka Rust, nahradí v Ubuntu 25.10 klasické sudo. V plánu je také přechod od klasických coreutils k uutils coreutils napsaných v Rustu.
Do konference přišlo celkem 1177 emailů, nejvíce psali Thunder from the hill, Keith Owens a Patrick Mochel.
Keith Owens oznámil kbuild 3.0 pro nestabilní řadu. Jednou ze změn bylo i odstranění podpory CML2 a Hayden A. James se zeptal na důvod. Keith vysvětlil, že Eric S. Raymond odešel z konference. CML2 a kbuild 2.5 jsou na sobě nezávislé a mít oba ve stejném patchi se stávalo čím dál více obtížnější. Konfigurační pravidla v kbuildu 2.5 jsou čistá [clean], takže podpora jiných variant CML může být dodána kdykoliv.
Souběžně s touto diskusí Keith spustil ještě jednu - o integraci nového kbuildu do jádra. Keith už se cítil být frustrován tím, že jej Linus ignoruje a tak požádal veřejnost, aby za něj orodovala u Linuse. Kbuild 2.5 je podle něj dobře otestovaný a dokumentovaný systém, který je rychlejší a přesnější než předchozí verze, přesto je to Linusovi málo a soudí spíše podle jeho popularity a osobních předsudků než podle technických kvalit.
Nicolas Pitre reagoval s tím, že už před časem mu radil, ať zasílá malé patche, ale Keith to označil za hloupý komentář. Později dodal, že Keith dělá skvělou práci, ale nedokáže spolupracovat s Linusem. Někdo zaslal odkaz na mail, ve kterém Linus před pár týdny požádal Kaie Germaschewskiho o integraci kbuildu a Kai potvrdil, že na tom pracuje. Ale Kai Henningsen podotkl, že není vidět, jak tato integrace pokračuje a navíc si Kai vybírá jen nízko visící ovoce, zatímco ostatní vlastnosti ignoruje. Linus podle něj nechápe, že kbuild nemůže být začleněn po částech. Podle něj současný přístup nemůže fungovat.
Karim Yaghmour oznámil první verzi nanokernelu Adeos. Tisková zpráva je dostupná na adrese http://www.freesoftware.fsf.org/adeos/pr-2002-06-03.en.txta projekt na http://freesoftware.fsf.org/projects/adeos/. Kód je uvolněn pod licencí GPL. Adeos je založen na výzkumu a publikacích z raných devadesátých let. Místo aby nejdříve postavili nanokernel a pak pro něj postavili klientské operační systémy, tak použili funkční OS a vložili před něj nanokernel. Nyní je možné vložit další operační systémy vedle Linuxu.
Adeos umožňuje existovat více doménám vedle sebe, přičemž žádná doména nevidí jinou doménu, ale všechny vidí Adeos. Doména je obvykle kompletní operační systém, ale neděláme v tomto ohledu žádné předpoklady, co přesně doména je. Aby bylo možné sdílet hardware mezi různými operačními systémy, Adeos implementuje rouru přerušení [interrupt pipeline] - ipipe. Každá doména má vstup do ipipe. Každé přerušení je vloženo do ipipe a tak je propagováno ke všem doménám. Místo povolení/zakázání přerušení domény manipulují s rourou. Pokud je prvek v rouře uzamčen [ipipe stage is stalled], pak doména neobdrží žádné přerušení. Každý prvek může samozřejmě dělat s přerušením spoustu věcí, mezi nimiž je rozhodnutí nepropagovat přerušení dále. Nezávisle na operacích provedených v rouře, Adeos sám o sobě si nehraje s maskou přerušení. Jedinou vyjímkou je přidávání / odebírání domény z ipipe. To také znamená, že žádný OS nesmí používat skutečné hradwarové CLI/STI (stejnou funkčnost nabízí funkce odemykání/zamykání [stall/unstall].
Jejich práce je postavena na těchto výzkumech:
Některé možné příklady použití:
Andrew Morton zaslal patch, jehož cílem je ušetřit energii baterek na laptopech. Patch najdete na této adrese. Myšlenka je jednoduchá: nastavením hodnoty proměnné laptop_mode na 1 v /proc/sys/vm/ se jádro přepne do módu určeného pro notebooky a laptopy. Tento mod se snaží minimalizovat frekvenci buzení disku. Data na zapsání [dirty data] zůstávají v paměti delší dobu než normálně. Pokud je disk z nějakého důvodu (například čtení) vzbuzen, pak se toho využije a veškerá dirty data jsou zapsána. Pokud se kernel rozhodne zapsat nějaká data na disk, tak zapíše všechna data. Perioda zápisu dat je nastavitelná přes proměnnou laptop_writeback_centisecs a předvolená hodnota činí pět minut.
Rozběhla se diskuse jak nad dalšími vlastnostmi, tak nad technickými detaily. Andreas Dilger podotkl, že pětiminutový interval není vhodný, neboť koliduje s nastavením šetřícího modu v BIOSech. Proto doporučil nejméně 15-20 minut. Andrew tuto námitku přijal a nastavil proměnnou na dvacet minut.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej:
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz
25.6.2002 20:23