Digg (Wikipedie), "místo, kde můžete sdílet a objevovat to nejlepší z internetu – a nejen to", je zpět. Ve veřejné betě.
Po .deb balíčcích Mozilla nově poskytuje také .rpm balíčky Firefoxu Nightly.
Vývojové prostředí IntelliJ IDEA slaví 25. narozeniny (YouTube).
Vedení společnosti NVIDIA údajně povolilo použití milionů knih ze známého 'warez' archivu Anna's Archive k výcviku umělé inteligence, ačkoliv vědělo, že archiv tyto knihy nezískal legální cestou. Žaloba, ve které se objevují i citace interních dokumentů společnosti NVIDIA, tvrdí, že NVIDIA přímo kontaktovala Anna's Archive a požadovala vysokorychlostní přístup k datům knihovny.
Grafický správce balíčků Myrlyn pro SUSE a openSUSE, původně YQPkg, dospěl do stabilní verze 1.0.0. Postaven je nad libzypp a Qt 6. Projekt začal na SUSE Hack Weeku 24.
Vývojáři se podařilo vytvořit patch pro Wine, díky kterému je možné na linuxovém stroji nainstalovat a spustit Adobe Photoshop (testováno s verzemi Photoshopu PS2021 a PS2025). Dalším patchem se podařilo umožnit dokonce instalaci téměř celého Adobe Creative Cloud Collection 2023, vyjma aplikací Adobe XD a Adobe Fresco. Patch řeší kompatibilitu s windowsovými subsystémy MSHTML - jádrem prohlížeče Internet exporer, a MSXML3 - parserem
… více »Hackeři zaútočili na portál veřejných zakázek a vyřadili ho z provozu. Systém, ve kterém musí být ze zákona sdíleny informace o veřejných zakázkách, se ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) nyní pokouší co nejdříve zprovoznit. Úřad o tom informoval na svém webu a na sociálních sítích. Portál slouží pro sdílení informací mezi zadavateli a dodavateli veřejných zakázek.
Javascriptová knihovna jQuery (Wikipedie) oslavila 20. narozeniny, John Resig ji představil v lednu 2006 na newyorském BarCampu. Při této příležitosti byla vydána nová major verze 4.0.0.
Singularity je rootkit ve formě jaderného modulu (Linux Kernel Module), s otevřeným zdrojovým kódem dostupným pod licencí MIT. Tento rootkit je určený pro moderní linuxová jádra 6.x a poskytuje své 'komplexní skryté funkce' prostřednictvím hookingu systémových volání pomocí ftrace. Pro nadšence je k dispozici podrobnější popis rootkitu na blogu autora, případně v článku na LWN.net. Projekt je zamýšlen jako pomůcka pro bezpečnostní experty a výzkumníky, takže instalujte pouze na vlastní nebezpečí a raději pouze do vlastních strojů 😉.
Iconify je seznam a galerie kolekcí vektorových open-source ikon, ke stažení je přes 275000 ikon z více jak dvou set sad. Tento rovněž open-source projekt dává vývojářům k dispozici i API pro snadnou integraci svobodných ikon do jejich projektů.
Do konference přišlo celkem 2948 emailů, nejvíce psali David S. Miller, Greg KH a Andrew Morton.
Během diskuse se Jeff Garzik zeptal Linuse Torvaldse, zda je už rozhodnuto, že nová řada se bude jmenovat 2.6. Jeff cítil, že spíše by se hodilo pojmenování 3.0. Linus odpověděl, že neexistuje opravdický důvod, proč jej tak nazvat. Vylepšení vláken o několik řádů je blízko Další velké věci, jenže jádro neobsahuje novou architekturu ani jiné fundamentální věci. Přechod mezi 2.2 a 2.4 byl větší než bude mezi 2.4 a 2.6.
Ingo Molnar argumentoval, že vylepšení virtuální paměti a I/O patří mezi nejdůležitější změny za posledních pět let. Konečně máme špičkový VM a IO subsystém, takže bychom to měli uživatelům dát najevo. Pokud toto si nezaslouží změnu hlavního čísla, tak v budoucnu už nic jiného. A stejně bychom za 2-4 roky museli přejít na 3.0, protože po 2.8 jiné číslo nebude dostupné.
J.W. Schultz poznamenal, že přechod z 1.0 na 2.0 byl zapříčiněn změnami v Application Binary Interface (ABI) [LL: podle mých vzpomínek spíše zavedením modulů]. Podle něj řada 2.5 obsahuje příšerné zrychlení, ale nepřidává žádné důležité nové vlastnosti ani neodstraňuje stará rozhraní. Takže 2.6 bude upgrade, zatímco 3.0 bude nahrazení.
Vzápětí si Linus začal dělat legraci, že kvůli virtuální paměti klidně nazve novou řadu 5.0. Pak však vyzval veřejnost, aby se zapojila do testování řady 2.5, jinak není možné ověřit správnost změn. Někteří lidé se však ozvali, že se obávají nestability IDE. Linus a další se je snažili uklidnit, že řada 2.5 jim jede bez potíží.
Jure Repinc se zeptal na to, zda bude nové stabilní jádro obsahovat podporu paketového zápisu. Rád by viděl podporu Mount Rainier, který usnadňuje práci s CD-RW. Nějaké patche napsal Jens Axboe a Jure chtěl vědět, zda budou použity. Jens odpověděl, že patche potřebují menší úpravy, ale blížící se zmražení (nových funkcí) kernelu není problém, neboť se jedná jen o drobnou vylepšení ovladače cdrom. To potěšilo Jureho, který urgoval o tuto práci. Andre Hedrick také reagoval:
Zatlačil jsem na právnická oddělení v Mt-Rainer a pokud se nesnažíme provádět ne-nativní operace, je vše jasné. Přesněji žádná licence není třeba pro čtení a zápis MRW medií na MRW zařízení. Nezákonné je ale číst MRW média na CD-RW.
Steven French ohlásil, že CIFS byl upraven tak, aby reflektoval nedávné
změny do struktury superbloku. Dále byl vytvořen repozitář BitKeeperu pro
snadnou aplikaci na aktuální jádro (bk://cifs.bkbits.net/linux-2.5-with-cifs).
Jedná se o poměrně bezpečnou změnu, neboť se téměř nedotýká hlavních jaderných
souborů. Jeremy Allison odpověděl, že by hrozně rád viděl CIFS začleněný do
řady 2.5m neboť se jedná o velmi hezky napsaný moderní CIFS klient, díky němuž
bychom mohli začít přidávat do Samby Unixu specifická rozšíření a nakonec
skončit u souborového systému s unixovou sémantikou při komunikaci se Sambou a
s windowsovskou sémantikou při komunikaci s obyčejným Windows serverem. Takto
by bylo možné dosáhnout stavu, kdy Linux bude univerzálním klientským lepidlem
[glue], které známe a milujeme 
.
Andre Hedrick napsal, že se rozhodl jmenovat Bartlomieje Zolnierkiewicze svým zástupcem a že společně budou spravovat IDE. Bartlomiej je člověk, kterému Andre bezvýhradně věří. Úkolů je totiž tolik, že je skutečně třeba vytvořit tým. Bartlomiej pozvání přijal.
Roman Zippel ohlásil verzi 1.0 konfiguračního nástroje prokompilaci jádra. Finální verze je k k dispozici ke stažení na adrese http://www.xs4all.nl/~zippel/lc/. Roman pak předal tento projekt do rukou Linuse, aby jej použil ve svém stromu a překonvertoval existující data. Projekt se ještě jmenuje kconfig, ale Linus jej může snadno změnit na cokoliv jiného.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej:
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz