Byla vydána (𝕏) dubnová aktualizace aneb nová verze 1.100 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a videi v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.100 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Open source platforma Home Assistant (Demo, GitHub, Wikipedie) pro monitorování a řízení inteligentní domácnosti byla vydána v nové verzi 2025.5.
OpenSearch (Wikipedie) byl vydán ve verzi 3.0. Podrobnosti v poznámkách k vydání. Jedná se o fork projektů Elasticsearch a Kibana.
PyXL je koncept procesora, ktorý dokáže priamo spúštat Python kód bez nutnosti prekladu ci Micropythonu. Podľa testov autora je pri 100 MHz približne 30x rýchlejší pri riadeni GPIO nez Micropython na Pyboard taktovanej na 168 MHz.
Grafana (Wikipedie), tj. open source nástroj pro vizualizaci různých metrik a s ní související dotazování, upozorňování a lepší porozumění, byla vydána ve verzi 12.0. Přehled novinek v aktualizované dokumentaci.
Raspberry Pi OS, oficiální operační systém pro Raspberry Pi, byl vydán v nové verzi 2025-05-06. Přehled novinek v příspěvku na blogu Raspberry Pi a poznámkách k vydání. Pravděpodobně se jedná o poslední verzi postavenou na Debianu 12 Bookworm. Následující verze by již měla být postavena na Debianu 13 Trixie.
Richard Stallman dnes v Liberci přednáší o svobodném softwaru a svobodě v digitální společnosti. Od 16:30 v aule budovy G na Technické univerzitě v Liberci. V anglickém jazyce s automaticky generovanými českými titulky. Vstup je zdarma i pro širokou veřejnost.
sudo-rs, tj. sudo a su přepsáné do programovacího jazyka Rust, nahradí v Ubuntu 25.10 klasické sudo. V plánu je také přechod od klasických coreutils k uutils coreutils napsaných v Rustu.
Fedora se stala oficiální distribucí WSL (Windows Subsystem for Linux).
Společnost IBM představila server IBM LinuxONE Emperor 5 poháněný procesorem IBM Telum II.
Do konference přišlo celkem 2948 emailů, nejvíce psali David S. Miller, Greg KH a Andrew Morton.
Během diskuse se Jeff Garzik zeptal Linuse Torvaldse, zda je už rozhodnuto, že nová řada se bude jmenovat 2.6. Jeff cítil, že spíše by se hodilo pojmenování 3.0. Linus odpověděl, že neexistuje opravdický důvod, proč jej tak nazvat. Vylepšení vláken o několik řádů je blízko Další velké věci, jenže jádro neobsahuje novou architekturu ani jiné fundamentální věci. Přechod mezi 2.2 a 2.4 byl větší než bude mezi 2.4 a 2.6.
Ingo Molnar argumentoval, že vylepšení virtuální paměti a I/O patří mezi nejdůležitější změny za posledních pět let. Konečně máme špičkový VM a IO subsystém, takže bychom to měli uživatelům dát najevo. Pokud toto si nezaslouží změnu hlavního čísla, tak v budoucnu už nic jiného. A stejně bychom za 2-4 roky museli přejít na 3.0, protože po 2.8 jiné číslo nebude dostupné.
J.W. Schultz poznamenal, že přechod z 1.0 na 2.0 byl zapříčiněn změnami v Application Binary Interface (ABI) [LL: podle mých vzpomínek spíše zavedením modulů]. Podle něj řada 2.5 obsahuje příšerné zrychlení, ale nepřidává žádné důležité nové vlastnosti ani neodstraňuje stará rozhraní. Takže 2.6 bude upgrade, zatímco 3.0 bude nahrazení.
Vzápětí si Linus začal dělat legraci, že kvůli virtuální paměti klidně nazve novou řadu 5.0. Pak však vyzval veřejnost, aby se zapojila do testování řady 2.5, jinak není možné ověřit správnost změn. Někteří lidé se však ozvali, že se obávají nestability IDE. Linus a další se je snažili uklidnit, že řada 2.5 jim jede bez potíží.
Jure Repinc se zeptal na to, zda bude nové stabilní jádro obsahovat podporu paketového zápisu. Rád by viděl podporu Mount Rainier, který usnadňuje práci s CD-RW. Nějaké patche napsal Jens Axboe a Jure chtěl vědět, zda budou použity. Jens odpověděl, že patche potřebují menší úpravy, ale blížící se zmražení (nových funkcí) kernelu není problém, neboť se jedná jen o drobnou vylepšení ovladače cdrom. To potěšilo Jureho, který urgoval o tuto práci. Andre Hedrick také reagoval:
Zatlačil jsem na právnická oddělení v Mt-Rainer a pokud se nesnažíme provádět ne-nativní operace, je vše jasné. Přesněji žádná licence není třeba pro čtení a zápis MRW medií na MRW zařízení. Nezákonné je ale číst MRW média na CD-RW.
Steven French ohlásil, že CIFS byl upraven tak, aby reflektoval nedávné
změny do struktury superbloku. Dále byl vytvořen repozitář BitKeeperu pro
snadnou aplikaci na aktuální jádro (bk://cifs.bkbits.net/linux-2.5-with-cifs).
Jedná se o poměrně bezpečnou změnu, neboť se téměř nedotýká hlavních jaderných
souborů. Jeremy Allison odpověděl, že by hrozně rád viděl CIFS začleněný do
řady 2.5m neboť se jedná o velmi hezky napsaný moderní CIFS klient, díky němuž
bychom mohli začít přidávat do Samby Unixu specifická rozšíření a nakonec
skončit u souborového systému s unixovou sémantikou při komunikaci se Sambou a
s windowsovskou sémantikou při komunikaci s obyčejným Windows serverem. Takto
by bylo možné dosáhnout stavu, kdy Linux bude univerzálním klientským lepidlem
[glue], které známe a milujeme 
.
Andre Hedrick napsal, že se rozhodl jmenovat Bartlomieje Zolnierkiewicze svým zástupcem a že společně budou spravovat IDE. Bartlomiej je člověk, kterému Andre bezvýhradně věří. Úkolů je totiž tolik, že je skutečně třeba vytvořit tým. Bartlomiej pozvání přijal.
Roman Zippel ohlásil verzi 1.0 konfiguračního nástroje prokompilaci jádra. Finální verze je k k dispozici ke stažení na adrese http://www.xs4all.nl/~zippel/lc/. Roman pak předal tento projekt do rukou Linuse, aby jej použil ve svém stromu a překonvertoval existující data. Projekt se ještě jmenuje kconfig, ale Linus jej může snadno změnit na cokoliv jiného.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej:
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz