V repozitáři AUR (Arch User Repository) linuxové distribuce Arch Linux byly nalezeny a odstraněny tři balíčky s malwarem. Jedná se o librewolf-fix-bin, firefox-patch-bin a zen-browser-patched-bin.
Dle plánu by Debian 13 s kódovým názvem Trixie měl vyjít v sobotu 9. srpna.
Vývoj linuxové distribuce Clear Linux (Wikipedie) vyvíjené společností Intel a optimalizováné pro jejich procesory byl oficiálně ukončen.
Byl publikován aktuální přehled vývoje renderovacího jádra webového prohlížeče Servo (Wikipedie).
V programovacím jazyce Go naprogramovaná webová aplikace pro spolupráci na zdrojových kódech pomocí gitu Forgejo byla vydána ve verzi 12.0 (Mastodon). Forgejo je fork Gitei.
Nová čísla časopisů od nakladatelství Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 155 (pdf) a Hello World 27 (pdf).
Hyprland, tj. kompozitor pro Wayland zaměřený na dláždění okny a zároveň grafické efekty, byl vydán ve verzi 0.50.0. Podrobný přehled novinek na GitHubu.
Patrick Volkerding oznámil před dvaatřiceti lety vydání Slackware Linuxu 1.00. Slackware Linux byl tenkrát k dispozici na 3,5 palcových disketách. Základní systém byl na 13 disketách. Kdo chtěl grafiku, potřeboval dalších 11 disket. Slackware Linux 1.00 byl postaven na Linuxu .99pl11 Alpha, libc 4.4.1, g++ 2.4.5 a XFree86 1.3.
Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) jako první orgán státní správy v Česku spustilo takzvaný „bug bounty“ program pro odhalování bezpečnostních rizik a zranitelných míst ve svých informačních systémech. Za nalezení kritické zranitelnosti nabízí veřejnosti odměnu 1000 eur, v případě vysoké závažnosti je to 500 eur. Program se inspiruje přístupy běžnými v komerčním sektoru nebo ve veřejné sféře v zahraničí.
Vláda dne 16. července 2025 schválila návrh nového jednotného vizuálního stylu státní správy. Vytvořilo jej na základě veřejné soutěže studio Najbrt. Náklady na přípravu návrhu a metodiky činily tři miliony korun. Modernizovaný dvouocasý lev vychází z malého státního znaku. Vizuální styl doprovází originální písmo Czechia Sans.
Do konference přišlo celkem 2948 emailů, nejvíce psali David S. Miller, Greg KH a Andrew Morton.
Během diskuse se Jeff Garzik zeptal Linuse Torvaldse, zda je už rozhodnuto, že nová řada se bude jmenovat 2.6. Jeff cítil, že spíše by se hodilo pojmenování 3.0. Linus odpověděl, že neexistuje opravdický důvod, proč jej tak nazvat. Vylepšení vláken o několik řádů je blízko Další velké věci, jenže jádro neobsahuje novou architekturu ani jiné fundamentální věci. Přechod mezi 2.2 a 2.4 byl větší než bude mezi 2.4 a 2.6.
Ingo Molnar argumentoval, že vylepšení virtuální paměti a I/O patří mezi nejdůležitější změny za posledních pět let. Konečně máme špičkový VM a IO subsystém, takže bychom to měli uživatelům dát najevo. Pokud toto si nezaslouží změnu hlavního čísla, tak v budoucnu už nic jiného. A stejně bychom za 2-4 roky museli přejít na 3.0, protože po 2.8 jiné číslo nebude dostupné.
J.W. Schultz poznamenal, že přechod z 1.0 na 2.0 byl zapříčiněn změnami v Application Binary Interface (ABI) [LL: podle mých vzpomínek spíše zavedením modulů]. Podle něj řada 2.5 obsahuje příšerné zrychlení, ale nepřidává žádné důležité nové vlastnosti ani neodstraňuje stará rozhraní. Takže 2.6 bude upgrade, zatímco 3.0 bude nahrazení.
Vzápětí si Linus začal dělat legraci, že kvůli virtuální paměti klidně nazve novou řadu 5.0. Pak však vyzval veřejnost, aby se zapojila do testování řady 2.5, jinak není možné ověřit správnost změn. Někteří lidé se však ozvali, že se obávají nestability IDE. Linus a další se je snažili uklidnit, že řada 2.5 jim jede bez potíží.
Jure Repinc se zeptal na to, zda bude nové stabilní jádro obsahovat podporu paketového zápisu. Rád by viděl podporu Mount Rainier, který usnadňuje práci s CD-RW. Nějaké patche napsal Jens Axboe a Jure chtěl vědět, zda budou použity. Jens odpověděl, že patche potřebují menší úpravy, ale blížící se zmražení (nových funkcí) kernelu není problém, neboť se jedná jen o drobnou vylepšení ovladače cdrom. To potěšilo Jureho, který urgoval o tuto práci. Andre Hedrick také reagoval:
Zatlačil jsem na právnická oddělení v Mt-Rainer a pokud se nesnažíme provádět ne-nativní operace, je vše jasné. Přesněji žádná licence není třeba pro čtení a zápis MRW medií na MRW zařízení. Nezákonné je ale číst MRW média na CD-RW.
Steven French ohlásil, že CIFS byl upraven tak, aby reflektoval nedávné
změny do struktury superbloku. Dále byl vytvořen repozitář BitKeeperu pro
snadnou aplikaci na aktuální jádro (bk://cifs.bkbits.net/linux-2.5-with-cifs).
Jedná se o poměrně bezpečnou změnu, neboť se téměř nedotýká hlavních jaderných
souborů. Jeremy Allison odpověděl, že by hrozně rád viděl CIFS začleněný do
řady 2.5m neboť se jedná o velmi hezky napsaný moderní CIFS klient, díky němuž
bychom mohli začít přidávat do Samby Unixu specifická rozšíření a nakonec
skončit u souborového systému s unixovou sémantikou při komunikaci se Sambou a
s windowsovskou sémantikou při komunikaci s obyčejným Windows serverem. Takto
by bylo možné dosáhnout stavu, kdy Linux bude univerzálním klientským lepidlem
[glue], které známe a milujeme 
.
Andre Hedrick napsal, že se rozhodl jmenovat Bartlomieje Zolnierkiewicze svým zástupcem a že společně budou spravovat IDE. Bartlomiej je člověk, kterému Andre bezvýhradně věří. Úkolů je totiž tolik, že je skutečně třeba vytvořit tým. Bartlomiej pozvání přijal.
Roman Zippel ohlásil verzi 1.0 konfiguračního nástroje prokompilaci jádra. Finální verze je k k dispozici ke stažení na adrese http://www.xs4all.nl/~zippel/lc/. Roman pak předal tento projekt do rukou Linuse, aby jej použil ve svém stromu a překonvertoval existující data. Projekt se ještě jmenuje kconfig, ale Linus jej může snadno změnit na cokoliv jiného.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej:
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz