Společnost Raspberry Pi dnes vstoupila na Londýnskou burzu jako Raspberry Pi Holdings plc (investor).
Do 17. června do 19:00 běží na Steamu přehlídka nadcházejících her Festival Steam Next | červen 2024 doplněná demoverzemi, přenosy a dalšími aktivitami. Demoverze lze hrát zdarma.
Apple na své vývojářské konferenci WWDC24 (Worldwide Developers Conference, keynote) představil řadu novinek: svou umělou inteligenci pojmenovanou jednoduše Apple Intelligence, iOS 18, visionOS 2, macOS Sequoia, iPadOS 18, watchOS 11, …
Vyšla nová verze XMPP (Jabber) klienta Gajim, která přidává podporu reakcí pomocí emoji (XEP-0444: Message Reactions) a citace zpráv (XEP-0461: Message Replies). Přehled dalších vylepšení je k dispozici na oficiálních stránkách.
Po po téměř roce vývoje od vydání verze 5.38 byla vydána nová stabilní verze 5.40 programovacího jazyka Perl (Wikipedie). Do vývoje se zapojilo 75 vývojářů. Změněno bylo přibližně 160 tisíc řádků v 1 500 souborech. Přehled novinek a změn v podrobném seznamu.
Uroš Popović popisuje, jak si nastavit Linux na desce jako Raspberry Pi Zero, aby je šlo používat jako USB „flešku“.
Andreas Kling oznámil, že jelikož už se nevěnuje nezávislému operačnímu systému SerenityOS, ale výhradně jeho webovému prohlížeči Ladybird, přičemž vyvíjí primárně na Linuxu, SerenityOS opustí a Ladybird bude nově samostatný projekt (nový web, repozitář na GitHubu).
Po dvou měsících vývoje byla vydána nová verze 0.13.0 programovacího jazyka Zig (GitHub, Wikipedie). Přispělo 73 vývojářů. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Na čem aktuálně pracují vývojáři GNOME a KDE? Pravidelný přehled novinek v Týden v GNOME a Týden v KDE.
Před 70 lety, 7. června 1954, ve věku 41 let, zemřel Alan Turing, britský matematik, logik, kryptoanalytik a zakladatel moderní informatiky.
Do konference přišlo celkem 1103 emailů, nejvíce jich poslali Linus Torvalds, Alan Cox a H. Peter Anvin.
V konferenci proběhla dlouhá diskuse, jak adaptovat Linux na nové intelovské ovladače [handler] systémových volání - sysenter a sysexit. Podle mnoha vývojářů je klíčová podpora těchto vlastností bez obětování efektivnosti. Padlo mnoho návrhů (i od Linuse Torvaldse), ale všechny se zdály být kompromisem na jednu stranu či na jinou.
Ulrich Drepper napsal, že vytvořil glibc s podporou nových systémových volání. Rozběhl to, ale jen za cenu ošklivých hacků. Na to reagoval Linus, že je důležité implementovat podporu správně od začátku, neboť později bude obtížné provést změny. Hlavním problémem (kromě efektivnosti) byla podpora programů, které by mohly běžet na více různých verzích jádra. Když už to vypadalo, že Linus, Ulrich a další se dobrali blízko k řešení, Linus poznamenal, že je důležité zajistit podporu pro syscall s šesti argumenty. To vedlo k diskusi o dalších vylepšeních a k novým problémům.
Když už byla nalezena řešení, Horst von Brand se zeptal, co se stalo se zmražením nových funkcí [feature freeze]. Sean Neakums odpověděl, že se nejedná o novou vlastnost, ale o optimalizaci rozhraní systémových volání, které existuje už po dlouhou dobu. Jenže Horst měl jiný názor. Podle něj je tato "optimalizace" velmi viditelná v uživatelském prostoru a on takovýto radikální zásah do rozhraní považuje za novou vlastnost. Mark Mielke poznamenal:
Ale Alan Cox souhlasil s Horstem a dodal, že jádro 2.5.49 bylo použitelné pro práci vývojáře, od té doby už žádné. Varoval Linuse, že už opět kráčí k druhému kolu vývojářské práce, tak jako uprostřed řady 2.3 a stejně jako u 1.3.60 ... Linus napsal, že to je férová otázka a nahlas přemýšlel nad způsobem, jak spustit brzdy u patchů dříve, nejakým procesem schvalování patchů. Například že by ve stavu zmražení nových funkcí každý patch musel být odsouhlasen třemi hlasy ze čtyř možných (například Linus, Alan, Dave a Andrew). Andrew Mortonovi se však takový přístup zdál příliš byrokratický a navrhnul nejdříve vytvořit směrnice. Například povolit pouze
Nyní je sysenter uvnitř seznamu, v pozdější fázi vypadnou optimalizace a třeba systenter by byl také mimo.
Ulrich Drepper napsal, že vytvořil binárky glibc s podporou sysenter. Problémem bylo zkoordinovat v ld.so vše tak, aby systém fungoval i na starších jádrech bez podpory TLS. Výsledek je dostupný ke stažení na adrese ftp://people.redhat.com/drepper/glibc/2.3.1-25/. Tyto rpm jsou náhradou za ty z poslední beta verze RedHatu, která vyšla před týdnem. Nebyly ještě testovány v jiných prostředích. Používají NPTL jako předvolenou knihovnu vláken (libpthread). Později Linus Torvalds ohlásil jednu chybu, která se projevila jen na kompletním systému a zabraňovala nabootování. Chybu hned opravil a uložil do BitKeeperu.
John Bradford napsal, že před pár týdny načal diskusi nad databází chyb určenou výhradně pro vývoj kernelu. Podle jeho teorie by specializace na kernel mohla ušetřit spoustu času a sledování chyb by bylo také snazší než s obecnou databází chyb. Jon tedy uveřejnil první verzi na adrese http://grabjohn.com/kernelbugdatabase/. V tuto chvíli je nutné požádat Johna o vytvoření účtu, neboť neexistuje automatický nástroj pro tuto činnost.
Systém je postaven na dvou principech:
Chyby jsou rozlišeny barvami:
šedá - netestovaná v této verzi
Blue - netestovatelná v této verzi kvůli jiným chybám
Red - chyba je přítomna v této verzi
Green - chyba není přítomná v této verzi
O několik hodin později John ohlásil, že ošetřil několik chyb a přidal uživatele guest s heslem guest. Tento uživatel smí pouze prohledávat chyby, pro skutečný účet musíte poslat email Johnovi.
Alex Tomas ohlásil:
Chtěl bych ohlásit druhou verzi fastps. Změny na straně kernelu:
Změny v uživatelském nástroji fps:
Patche vůči jádrům 2.4.20/2.5.53 a nástroje lze nalézt na adrese http://tmi.comex.ru/fps/.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni Sdílej: