abclinuxu.cz AbcLinuxu.cz itbiz.cz ITBiz.cz HDmag.cz HDmag.cz abcprace.cz AbcPráce.cz
AbcLinuxu hledá autory!
Inzerujte na AbcPráce.cz od 950 Kč
Rozšířené hledání
×

    8.11. 00:33 | Nová verze

    Byla vydána OpenIndiana 2026.10. Unixový operační systém OpenIndiana (Wikipedie) vychází z OpenSolarisu (Wikipedie).

    Ladislav Hagara | Komentářů: 23
    8.11. 00:22 | IT novinky

    Americký výrobce polovodičů onsemi (ON Semiconductor) zrušil plány na rozšíření výroby v rožnovském závodě v Česku za dvě miliardy dolarů (podle aktuálního kurzu zhruba 43,5 mld. Kč). Důvodem je vývoj na trhu.

    Ladislav Hagara | Komentářů: 44
    7.11. 13:00 | Bezpečnostní upozornění
    Nové vydání zlib opravuje několik problémů při kompresi a dekompresi dat, přetečení bufferů, čtení mimo vyhrazenou paměť, únik neinicializovaných dat. Zvlášť významné jsou chyby v inflateGetDictionary(), inflateSync() a gzwrite(), které mohou způsobit poškození paměti. Vysoká relevance - zlib používá řada systémových i aplikačních komponent.
    vencour | Komentářů: 1
    7.11. 12:25 | Bezpečnostní upozornění
    Digicert hlásí neoprávněné čtení archivních zákaznických údajů. Došlo k němu po migraci z února 2025, po níž se interní systém, dříve dostupný jen přes VPN, stal přístupným z internetu. Chyba v oprávněních umožnila nově vytvořeným účtům číst archivní záznamy. K přístupu k datům mělo dojít mezi 27. červnem a 2. červencem 2026. DigiCert neoprávněné čtení potvrdil až 19. října 2026. Problém zpočátku vyhodnotil jako tvorbu účtů, ne jako … více »
    vencour | Komentářů: 1
    7.11. 04:44 | Pozvánky

    O víkendu probíhá na FIT VUT v Brně konference OpenAlt 2026 o otevřeném softwaru a datech, IT bezpečnosti, DIY a IoT. Na programu je spousta zajímavých přednášek. Pokud jste v Brně, stavte se. Vstup zdarma. Přednášky lze sledovat i online na VHSky a YouTube.

    Ladislav Hagara | Komentářů: 1
    7.11. 02:11 | IT novinky

    Qualcomm uzavřel víceletou dohodu se SpaceX. Bude dodávat rádiové technologie, baseband jednotky a software pro plánovanou pozemní 5G síť Starlink Mobile. Výstavba má zahrnovat desítky tisíc základnových stanic v USA. Zahájení nasazování se očekává v roce 2027. Qualcomm dohodu označuje za svůj dosud největší 5G kontrakt.

    vencour | Komentářů: 4
    7.11. 02:00 | IT novinky

    Google rozšířil Cloud Vulnerability Reward Program. Nově nabízí odměnu až 250 tisíc dolarů za vysoce závažné architektonické bezpečnostní chyby označované jako Root-in-Cloud.

    vencour | Komentářů: 4
    6.11. 12:22 | IT novinky

    V březnu byla oznámena spolupráce GrapheneOS s Motorolou. Nejnovější vlajka Motorola Signature 27 je první Motorola s oficiální podporou GrapheneOS. GrapheneOS (Wikpedie) je varianta Androidu zaměřující se na bezpečnost a soukromí.

    Ladislav Hagara | Komentářů: 10
    6.11. 04:55 | Nová verze

    Omarchy (Wikipedie) je linuxová distribuce s dlaždicovým správcem oken Hyprland. Založena je na Arch Linuxu. Vydána byla v nové verzi 4.5.0. Nově také pro Apple Silicon, konkrétně pro M1/M2/M3/Neo MacBooky.

    Ladislav Hagara | Komentářů: 4
    6.11. 03:22 | Nová verze

    Byla vydána nová stabilní verze 8.3 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 156 s bezpečnostními opravami z Chromia 157. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.

    Ladislav Hagara | Komentářů: 3
    Které desktopové prostředí na Linuxu používáte?
     (8%)
     (7%)
     (4%)
     (21%)
     (30%)
     (9%)
     (5%)
     (2%)
     (14%)
     (20%)
    Celkem 3065 hlasů
     Komentářů: 36, poslední 11.11. 22:38
    Rozcestník

    Jaderné noviny 41

    4. 2. 2002 | Leoš Literák | Jaderné noviny | 1222×

    Další díl Jaderných novin.

    Statistika za období 12.10. - 25.10.1999

    1153 dopisů o celkové velikosti 4394 KB
    446 různých autorů, z nichž 191 poslalo více než jeden dopis.
     
    Nejaktivnější autoři
    dopisů KB autor email
    83 231 Alan Cox alan@lxorguk.ukuu.org.uk
    32 151 Andrea Arcangeli andrea@suse.de
    30 118 Jeff Garzik jgarzik@mandrakesoft.com
    28 88 Tigran Aivazian tigran@sco.COM
    23 80 Alexander Viro viro@math.psu.edu
    21 73 Ingo Molna mingo@chiara.csoma.elte.hu
    20 70 Richard B. Johnson root@chaos.analogic.com
    16 86 Manfred Spraul manfreds@colorfullife.com
    16 71 Linus Torvalds torvalds@transmeta.com

    Nejzajímavější diskuse

    1. Optimalizace pro http server
    2. Bootsector a assembler
    3. Pokrok ve velkých pamětech
    4. OT: barvoslepost
    5. Velká diskuse o způsobu vývoje jádra
    6. Další konference o hardwaru
    7. Vadná RAM
    8. Non-GPL ovládače od Intelu

    Optimalizace pro http server

    12.-19.10.1999, 6 dopisů

    Dan Kegel přišel se zajímavým problémem, na který narazil během snahy o nalezení nejefektivnějšího způsobu, jak zasílat soubory klientům skrze webový server. Pokud server vytvoří nové vlákno pro každý požadovaný soubor, na jedné straně klienti se nebudou zbytečně navzájem zdržovat během zpracování, na druhé straně se však zvýší režie při přepínání kontextu mezi vlákny. Druhou možností je, že http server bude používat volání systémové funkce sendfile() pro zpracování všech požadavků. Toto řešení ušetří režii během přepínání kontextu, ale bude blokovat ostatní čekající klienty. Pak navrhl optimalizaci funkce sendfile() tak, aby tato funkce četla z disku pouze ty soubory, které nejsou v paměti. V této souvislosti se zeptal, zda režie při čtení zbývajících souborů z disku bude menší než režie při přepínání kontextu. Rik van Riel navrhl použít asynchronní callbacky pro přesun této funkčnosti do "bottom-half". Stephen C. Tweedie poznamenal, že toto řešení není principiálně možné. Místo toho navrhl rezervovat malé množství vláken jádra pro tyto účely. Diskuse skončila poté, co Chuck Lever zaslal adresu článku, ve kterém autor navrhuje plánovací strategii, která upřednostňuje klienty s nejkratším řetězcem dat k odeslání.

    Bootsector a assembler

    15.-19.10.1999, 21 dopisů

    Andrzej Krzysztofowicz se zeptal, proč se kód pro bootsector v i386 překládá do 32 bitů místo původního 16-bitového kódu. Podivoval se nad tím, neboť takto se zbytečně přidává byte ke každému příkazu v místech, kde je nutné pamětí šetřit. Autor kódu Chris Noe vysvětlil, že tyto změny byly nutné kvůli odstranění závislosti na as86 a ld86 a že umožnily použít gas místo as86. Bohužel v aktuální verzi gas nepodporuje 16-bitový kód. Také poznamenal, že samozřejmě plánuje optimalizaci pro 16-bitové assemblery a jakmile jádro bude vyžadovat binutils verze 2.9.5, celý kód opět přepíše. Albert D. Cahalan se však naštval, že Chris používá techniku špatných zdrojových kódů, které se ale kompilují do správného tvaru. Také Chrise podezříval, že zatajil tyto detaily před Linusem a že jeho patch vyžaduje nové verze překladačů. Chris odpověděl, že tato verze je již stejně vyžadována pro jádra 2.2.

    Pokrok ve velkých pamětech

    16.-21.10.1999, 5 dopisů

    Linus oznámil, že uvažuje o přidání patchů pro Bigmem do oficiálních jader. S patchi, které zaslalo Ingo, může Linux podporovat až 64 GB RAM. V oznámení verze 2.2.13ac1 Alan přidal: "Bigmem do 4 GB je možné považovat za velmi stabilní. Ve skutečnosti věřím, že SUSE již dodalo tuto podporu ve verzi 6.2 (může to někdo ze SUSE potvrdit?). Bigmem nad 4 GB ale stabilní ještě není."

    OT: barvoslepost

    16.-22.10.1999, 22 dopisů

    Riley Williams, správce serveru Linux Kernel Version History, obdržel několik dopisů od barvoslepých lidí, kteří mají potíže se čtením jeho stránek. O tyto dopisy však přišel během výpadku elektřiny a tak chtěl kontaktovat jejich autory touto cestou. Poznamenal, že sám je barvoslepý na červenou a zelenou barvu, takže asi není vhodnou osobou na vymýšlení barevných schémat. Proto požádal o zaslání navrhů, které splňují kritéria nezávislosti na prohlížeči a operačním systému. Audin Malmin navrhl použít světlý text na tmavém pozadí, neboť proč by mělo zářit pozadí, když text je důležitější. David Ford odpověděl, že je dokázáno, že se lidem lépe čte černý text na bílém pozadí než obráceně. Alexander Viro poznamenal, že z velké plochy blikajícího bílého pozadí bolí oči na běžných monitorech. Tim Towers přidal, že světlý text na tmavém pozadí se používá v terminálu, dosu a linuxové konzoli, kdežto grafické prostředí Xů a Windows používají opačný přístup. Důvodem má být grafická podobnost okna a listu papíru. A na papíře se používá černý inkoust, protože se snáze vyrábí než bílý inkoust.

    Velká diskuse o způsobu vývoje jádra

    19.-25.10.1999, 63 dopisů

    Alan a Donald Becker diskutovali o Donaldově práci na PCI, když je přerušil Linus s kritikou způsobu, jakým Donald vyvíjí své ovladače. Řekl, že místo jednoho obrovského patche, ke kterému ostatní vývojáři nemají po dlouhou dobu přístup, preferuje postupný vývoj. Donald se ohradil, že jeho kód je veřejně přístupný na jeho stránce a diskutuje se o něm ve zvláštní konferenci. Také řekl, že se takto snaží minimalizovat počet oficiálních verzí. Navíc se podivil, proč se vůbec snaží, když všechna jeho práce je zavržena, zatímco cizí netestované patche Linus používá.

    Linus odpověděl, že jeho poslední "testovaný patch" vůbec nefungoval na třech strojích, kde jej Linus zkoušel. Navíc se Linusovi nelíbilo, že mu Donald nezasílá své patche častěji a některé mu nezaslal několik let a jiné, jako třeba hledání PCI, Linusovi nezaslal vůbec. Proč se tedy [Donald] zlobí, když zařadí patch, který OBDRŽÍ. Donald na to řekl, že každý patch čtvrt až půl roku testuje, než jej zašle Linusovi. Tímto způsobem se snaží mu ušetřit práci. Pro vysvětlení způsobu vývoje jádra Linus napsal, že zásadně neprohledává internet, aby našel nějaké patche. Pokud je nedostane emailem, předpokládá, že je autor nechce zařadit do hlavního proudu vývoje. Pak řekl: "Například zásadně nepříjímám rozsáhlé patche. Zeptejte se Alana, který dělá zatraceně dobrou práci při správě velké části jádra (klobouk dolů) a pak také dělá zatraceně dobrou práci při dělení patchů do jejich původních tvarů." Pak popsal, že místo jednoho velkého ac patche obdrží padesát malých, z nichž 48 použije.

    Donald si postěžoval, že na přání Linuse přepsal kus kódu a strávil nad tím několik týdnů, jenže Linus jej pak zavrhl. Linus opět odvětil, že tyto patche ani neobdržel, proto je ani nemohl zavrhnout. Do debaty vstoupil David S. Miller a pokusil se názorně na příkladě vysvětlit Donaldovi, proč se Linusovi jeho přístup nelíbí. Linus totiž potřebuje mít celou historii malých patchů řešících jen jeden problém, aby mohl snadněji nalézt případné chyby. Linus dodal: "Uvažujte o mně jako o CVS s mozkem a určitou chutí." Později ještě pro vysvětlení přidal: "Co by se stalo, kdyby všechny ovladače byly umístěny pouze na svých stránkách na internetu a každý uživatel si je musel stahovat pro svou kombinaci hardwaru a prohledat přitom pět různých serverů? Opravdu si myslíte, že takový systém může přežít a zvětšit počet svých uživatelů?"

    Další konference o hardwaru

    19.-20.10.1999, 15 dopisů

    Rik van Rie oznámil vznik nové konference, kde se bude diskutovat o kompatibilitě hardwaru pod Linuxem. Chtěl tak omezit zasílání takových dopisů do konferencí linux-kernel a linux-smp [poznámka překladatele: z podobných důvodů vznikl server Linux Hardware v ČR :) ]. Ben Castricum podotkl, že toto bude místo, kam je možné někomu povědět, ať nekupuje desku ASUS MEW, neboť ani integrovaná zvuková karta AD1881, ani integrovaná grafická karta Intel 810 nejsou podporovány. Okamžitě se rozvinula diskuse, že to není tak zcela pravda a diskuse pak pokračovala na téma podpory Linuxu některými výrobci.

    Vadná RAM

    20.-22.10.1999, 8 dopisů

    Miquel van Smoorenburg několikrát obdržel oops ve funkcích del_timer(), select_dcache() a find_buffer() v závislosti na tom, kterou verzi 2.2.13preX používal. Dalšího dne si sám odpověděl. Simon Kirby mu poslal malý prográmek, který nalezl vadnou paměť v jeho stroji. Miquel napsal malou poučku: "Pokud máte vadnou RAM, pravděpodobně skončíte oopsem ve find_buffer() nebo select_dcache(), asi je to symptom vhodný na zapamatování." Alexander Viro vysvětlil, že obě funkce často pracují s dlouhými seznamy.

    Non-GPL ovládače od Intelu

    22.-25.10.1999, 8 dopisů

    Dan Browning poslal URL na ovladač pro Linux 2.2 pro Intel PRO/1000 Gigabit Server Adapter a zeptal se, kdy bude tento ovladač začleněn do jádra. Florian Lohoff podotkl, že nikdy, protože licencí není GPL a navíc licence ani není kompatibilní s GPL. Později Jes Sorensen poznamenal, že navíc tyto ovládače jsou špatně napsané a nikdo se je nesnažil udělat přenositelné na jiné platformy než x86. Pak ještě popsal několik programátorských prohřešků a udělal si legraci z toho, že ten adapter asi musí být hodně špatný, když programátor používá spinlock.



    Tento článek je překladem serveru Kernel traffic a je zveřejněn pod licenci GPL verze 2. Přeložil Leoš Literák.        

    Hodnocení: 0 %

            špatné • dobré        

    Nástroje: Tisk bez diskuse

    Tiskni Sdílej: Linkuj Jaggni to Vybrali.sme.sk Google Del.icio.us Facebook

    Komentáře

    Vložit další komentář

    30.3.2006 19:10 test
    Rozbalit Rozbalit vše Re: Jaderné noviny 41
    test
    30.3.2006 19:32 test2
    Rozbalit Rozbalit vše Re: Jaderné noviny 41
    test2
    30.3.2006 19:43 test3
    Rozbalit Rozbalit vše Re: Jaderné noviny 41
    test3
    30.3.2006 19:44 test4
    Rozbalit Rozbalit vše Re: Jaderné noviny 41
    test4
    30.3.2006 20:34 test5
    Rozbalit Rozbalit vše Re: Jaderné noviny 41
    test5

    Založit nové vlákno • Nahoru

    ISSN 1214-1267   www.czech-server.cz
    © 1999-2015 Nitemedia s. r. o. Všechna práva vyhrazena.