Byl publikován přehled vývoje renderovacího jádra webového prohlížeče Servo (Wikipedie) za uplynulé dva měsíce. Servo zvládne už i Gmail. Zakázány jsou příspěvky generované pomocí AI.
Raspberry Pi Connect, tj. oficiální služba Raspberry Pi pro vzdálený přístup k jednodeskovým počítačům Raspberry Pi z webového prohlížeče, byla vydána v nové verzi 2.5. Nejedná se už o beta verzi.
Google zveřejnil seznam 1272 projektů (vývojářů) od 185 organizací přijatých do letošního, již jednadvacátého, Google Summer of Code. Plánovaným vylepšením v grafických a multimediálních aplikacích se věnuje článek na Libre Arts.
Byla vydána (𝕏) dubnová aktualizace aneb nová verze 1.100 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a videi v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.100 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Open source platforma Home Assistant (Demo, GitHub, Wikipedie) pro monitorování a řízení inteligentní domácnosti byla vydána v nové verzi 2025.5.
OpenSearch (Wikipedie) byl vydán ve verzi 3.0. Podrobnosti v poznámkách k vydání. Jedná se o fork projektů Elasticsearch a Kibana.
PyXL je koncept procesora, ktorý dokáže priamo spúštat Python kód bez nutnosti prekladu ci Micropythonu. Podľa testov autora je pri 100 MHz približne 30x rýchlejší pri riadeni GPIO nez Micropython na Pyboard taktovanej na 168 MHz.
Grafana (Wikipedie), tj. open source nástroj pro vizualizaci různých metrik a s ní související dotazování, upozorňování a lepší porozumění, byla vydána ve verzi 12.0. Přehled novinek v aktualizované dokumentaci.
Raspberry Pi OS, oficiální operační systém pro Raspberry Pi, byl vydán v nové verzi 2025-05-06. Přehled novinek v příspěvku na blogu Raspberry Pi a poznámkách k vydání. Pravděpodobně se jedná o poslední verzi postavenou na Debianu 12 Bookworm. Následující verze by již měla být postavena na Debianu 13 Trixie.
Richard Stallman dnes v Liberci přednáší o svobodném softwaru a svobodě v digitální společnosti. Od 16:30 v aule budovy G na Technické univerzitě v Liberci. V anglickém jazyce s automaticky generovanými českými titulky. Vstup je zdarma i pro širokou veřejnost.
Prudká diskuse začala nevinně. Keith Duthie oznámil, že Linux
nerozpoznal některé PCI zařízení. Dan Hollis poznamenal, že /proc/pci se v
budoucích jádrech nebude používat, náhradou za něj je program lspci. Dave
Jones připomněl, že Martin Mareš sice vytvořil patch, kterým by se zrušil
soubor /proc/pci, ale Linus jej zamítl. Martin nyní pracuje na patchi,
který by do jádra přidal tabulku lidmi čitelných PCI dat. Rozlobený Dan
Hollis napsal: "Znamená to, že se už nezbavíme neustále rostoucí tabulky
statických textů, která se nedá odswapovat?" David Woodhouse poznamenal,
že text je označen jako __initdata a proto se po startu zruší. Bret
Indrelee však řekl, že to je sice pravda, ale stejně to zbytečně
prodlužuje jádro, které pak nemusí fungovat s lilem. A navíc jsou tyto
texty zbytečné pro "embedded" zařízení. Obě strany si pak ještě dlouho
předkládaly důkazy pro svá tvrzení a neumřeli-li, dělají to ještě podnes
.
Žurnálové souborové systémy, 28.10.-2.11.1999, 16 dopisů
Josef Höök se zeptal, zda někdo pracuje na žurnálových souborových systémech. Dostal obvyklou odpověď o ext2, ReiserFS a XFS. Jako další variantu Shawn Leas zmínil DTFS, který však není skutečně žurnálový, spíše je založený na záznamech. Mezi jeho problémy patří efektivita, neboť používá "append" mod zápisu místo obvyklého přepisu. To jej však podle Shawna činí výhodným pro "embedded" zařízení, která používají Flash-ROM.
Testy paměti při startu, 29.10.-4.11.1999, 31 dopisů
Pavel Machek zaslal patch, který provádí jednoduchý test paměti při startu. Adrian Bridgett navrhl, že něco podobného by mohlo zjišťovat velikost RAM a uživatelé by nemuseli tento údaj zadávat ručně. Alan přišel na jeden teoretický problém, který však odstranil patch Petera Steinera. Tento patch Pavla zaujal. Peter a Pavel pak diskutovali, zda se má Linux po nalezení chyby v paměti RAM ukončit či ne.
Změny rychlosti CPU, 29.10.-2.11.1999, 37 dopisů
Pavel Machek zjistil, že na jeho Toshibě se mění rychlost CPU v závislosti na vybití baterií. Například při vybitých baterkách při startu procesor běží na 150MHz, po zastrčení do zásuvky se rychlost zvedne na 300MHz. Linux však tuto změnu nepostřehne a používá starou hodnotu bogomipsů. Proto je veškeré použití udelay() chybné, což může na určitém hardwaru způsobit poškození dat nebo pád systému. Dlouhá diskuse však nevedla k nalezení řešení.
Zrcadlení versus buffer, 29.10.-8.11.1999, 81 dopisů
Velice poučná diskuse vznikla poté, co Jeff V. Merkey oznámil podporu zrcadlení v souborovém systému Netware pro Linux. Napsal také, že bufferová cache kešovala stejná data vícekrát. Proto přepsal buffer cache a chtěl začlenit tyto změny do hlavního proudu. Později označil RAID kód za mimořádně primitivní. Proti tomu se ohradil Gadi Oxman a popsal, co všechno již softwarový RAID pro Linux umí. Gerard Roudier poznamenal, že Jeff z lenosti napsal svůj kód na špatné vrstvě. Jeff odpověděl, že současný design buffer cache patří do sedmdesátých let a on se jej snaží dostat blíže k devadesátým rokům. Stephen C. Tweedie odpověděl, že buffer cache není určena pro poskytování podpory pokrokovým I/O operacím. Zrcadlení by mělo být děláno na jiné úrovni, podobně jako to dělají žurnálové souborové systémy a softwarový RAID. Jeff nazval aktuální vztah mezi ovládači a buffer cache incestem. Linus to spíše nazval svatbou z rozumu a popsal budoucí vývoj.
SoundBlaster Live, 1.-2.11.1999, 7 dopisů
Jeff Garzik poslal URL na ovladače SoundBlasteru vytvářené Creativem. Chris Jones oznámil, že ovládače byly zveřejněny pod GPL a zeptal se, kdy se stanou součástí jádra. Alan odpověděl: "Už několik dní sedím nad kódem pro sblive. Prohlédl jsem si jej a poslal jsem jim [Creativu] komentář. Bude to brzy."
Diskuse o patentu, 2.-6.11.1999, 23 dopisů
Jeden stupidní Američan si nechal patentovat primitivní třířádkový kód, který konvertuje dvouciferný kód roku do čtyřciferného. Něco jako if(rok>80) rok += 1900 else rok += 2000. A začal požadovat peníze po komerčních firmách. Greg Maxwell napsal, že Linux používal stejný kód nejméně rok před tím, než bylo o tento patent vůbec zažádáno. A ptal se, jaký bude mít tento patent dopad na Linux. Richard Stallman odpověděl, že se na to zeptá svých právníků a požádal o další informace. Joe Acosta jako bývalý patentový úředník vysvětlil, že se tento patent týká pouze databází a proto by neměl ohrozit Linux. Gregory McLean navrhl požádat o zrušení patentu a jako důkaz uvést zdrojový kód Linuxu. Bylo mu však vysvětleno, že to není nejlepší nápad vzhledem k podivným administrativním pravidlům patentového úřadu. Richard B. Johnson napsal, že jako autor BIOSu v Analogic 2030 použil tento přístup už v roce 1991. Pak ještě H. Peter Anvin dodal, že PC-DOS verze 2.0 z roku 1981 tento přístup taky používal.
Tento článek vychází ze seriálu Kernel traffic a je zveřejněn pod licenci GPL verze 2. Připravil Leoš Literák.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej: