Byl publikován přehled vývoje renderovacího jádra webového prohlížeče Servo (Wikipedie) za uplynulé dva měsíce. Servo zvládne už i Gmail. Zakázány jsou příspěvky generované pomocí AI.
Raspberry Pi Connect, tj. oficiální služba Raspberry Pi pro vzdálený přístup k jednodeskovým počítačům Raspberry Pi z webového prohlížeče, byla vydána v nové verzi 2.5. Nejedná se už o beta verzi.
Google zveřejnil seznam 1272 projektů (vývojářů) od 185 organizací přijatých do letošního, již jednadvacátého, Google Summer of Code. Plánovaným vylepšením v grafických a multimediálních aplikacích se věnuje článek na Libre Arts.
Byla vydána (𝕏) dubnová aktualizace aneb nová verze 1.100 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a videi v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.100 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Open source platforma Home Assistant (Demo, GitHub, Wikipedie) pro monitorování a řízení inteligentní domácnosti byla vydána v nové verzi 2025.5.
OpenSearch (Wikipedie) byl vydán ve verzi 3.0. Podrobnosti v poznámkách k vydání. Jedná se o fork projektů Elasticsearch a Kibana.
PyXL je koncept procesora, ktorý dokáže priamo spúštat Python kód bez nutnosti prekladu ci Micropythonu. Podľa testov autora je pri 100 MHz približne 30x rýchlejší pri riadeni GPIO nez Micropython na Pyboard taktovanej na 168 MHz.
Grafana (Wikipedie), tj. open source nástroj pro vizualizaci různých metrik a s ní související dotazování, upozorňování a lepší porozumění, byla vydána ve verzi 12.0. Přehled novinek v aktualizované dokumentaci.
Raspberry Pi OS, oficiální operační systém pro Raspberry Pi, byl vydán v nové verzi 2025-05-06. Přehled novinek v příspěvku na blogu Raspberry Pi a poznámkách k vydání. Pravděpodobně se jedná o poslední verzi postavenou na Debianu 12 Bookworm. Následující verze by již měla být postavena na Debianu 13 Trixie.
Richard Stallman dnes v Liberci přednáší o svobodném softwaru a svobodě v digitální společnosti. Od 16:30 v aule budovy G na Technické univerzitě v Liberci. V anglickém jazyce s automaticky generovanými českými titulky. Vstup je zdarma i pro širokou veřejnost.
Binární přenositelnost modulů mezi různými verzemi jádra, 2.-14.12.1999, 107 dopisů
Alexandre Hauteques se zeptal na stav projektu portace winmodemů pod Linux (http://www.linmodems.org/). Jason Clifford napsal, že pro winmodemy od Lucentu existují binární ovládače pro jádra 2.2.5 a 2.2.12. Alan Cox chtěl vědět, jaký překládač byl použit, zda byl modul kompilován s podporou SMP a jestli byla zvolena položka highmem. Kendall Bennett napsal dlouhý dopis, v němž podporoval myšlenku binárních modulů (výrobce dodá modul bez zdrojového kódu) a dodal: "Důvodem, proč v Linuxu nejsou implementovány binárně přenositelné moduly, je, že Linus a Alan využívají síly Linuxu k tomu, aby přinutili výrobce vytvářet Open Source ovládače. Podle mého názoru je to stejně špatné, jako když Microsoft pomocí své monopolní síly nutil výrobce dodávat s jejich počítači i Windows". Obdržel spoustu nesouhlasných názorů a vznikly dvě vlákna. V první Alan a Ingo vysvětlovali, že model uzavřeného kódu znemožňuje odlaďování chyb a zhoršuje správu jádra. Navíc pevné API by brzdilo rychlý vývoj Linuxu. V druhém vláknu vznikla hádka mezi Kendallem a Alanem. Kendal tvrdil, že vytváří systém na podporu binárních modulů, ale Alan s Linusem jej odmítli s tím, že nechtějí nic, co by umožnilo vznik binárních modulů. Kendal napsal: "Skutečný operační systém nemůže přežít, pokud nevytvoří mechanismy, které zajistí budoucí kompatibilitu". Alan odvětil: "My už takové procedury máme. Říká se jim zdrojový kód." Jako důkaz uvedl, že stařičký SCSI řadič NCR 5380 je ještě stále možné použít pod nejnovějšími jádry.
Telefonní karty pod Linuxem, 9.-16.12.1999, 4 dopisy
Někdo se zeptal, v jakém stavu je podpora telefonních karet. Jako odpověď dostal URL na projekt Linux telephony (http://www.linuxtelephony.org/). [LL: Podpora byla přidána do 2.2.14 a 2.3.36; připravuji článek na toto téma, který si budete moci přečíst na stránkách LinuxWorldu]
Vážná bezpečnostní díra v 2.0.x, 13.-17.12.1999, 36 dopisů
Eduardo Cruz našel chybu v řadě 2.0, kdy pomocí pingu je možné shodit Linux. Tato chyba se ale v novějších řadách již nevyskytuje. Alan odpověděl, že nemá čas udržovat tři řady a předal správu řady 2.0 do rukou Davida Weinehalla. David začal pracovat na jádře 2.0.39 a Alan mu zaslal jako námět k přemýšlení delší seznam problémů této řady.
Vypnutí sériových čísel Pentií III, 15.-20.12.1999, 47 dopisů
Pawel Krawczyk se zeptal, zda by bylo možné vypnout sériová čísla Pentií III. Peter Samuelson odpověděl, že ve vývojové řadě již to bylo provedeno a totéž se chystá do jádra 2.2.15.
glibc používá hlavičkové soubory z jádra, 16.-17.12.1999, 48 dopisů
V dlouhé a zajímavé diskusi Linus napsal: "Proč s*kra GLIBC pokračuje ve vkládání hlaviček jádra? Přestaňte! Z historických důvodů jsme to dělali v libc5. A očekával jsem, že glibc to nebude dělat. Hlavičky knihoven mají souhlasit s knihovnou, ne s jádrem. .. Důvod, proč jsem nanáviděl libc5 byl, že se pokaždé porušilo, kdykoli bylo nutné reorganizovat jádro. Myslel jsem, že s glibc se to stane minulostí. Pokud lidé z glibc neví, jak funguje příkaz cp, někdo by jim to měl povědět. Symbolické linky jsou noční můrou pro údržbu."
Tento článek vychází ze seriálu Kernel traffic (http://kt.linuxcare.com) a je zveřejněn pod licenci GPL verze 2. Připravil Leoš Literák.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej: