Byl publikován přehled vývoje renderovacího jádra webového prohlížeče Servo (Wikipedie) za uplynulé dva měsíce. Servo zvládne už i Gmail. Zakázány jsou příspěvky generované pomocí AI.
Raspberry Pi Connect, tj. oficiální služba Raspberry Pi pro vzdálený přístup k jednodeskovým počítačům Raspberry Pi z webového prohlížeče, byla vydána v nové verzi 2.5. Nejedná se už o beta verzi.
Google zveřejnil seznam 1272 projektů (vývojářů) od 185 organizací přijatých do letošního, již jednadvacátého, Google Summer of Code. Plánovaným vylepšením v grafických a multimediálních aplikacích se věnuje článek na Libre Arts.
Byla vydána (𝕏) dubnová aktualizace aneb nová verze 1.100 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a videi v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.100 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Open source platforma Home Assistant (Demo, GitHub, Wikipedie) pro monitorování a řízení inteligentní domácnosti byla vydána v nové verzi 2025.5.
OpenSearch (Wikipedie) byl vydán ve verzi 3.0. Podrobnosti v poznámkách k vydání. Jedná se o fork projektů Elasticsearch a Kibana.
PyXL je koncept procesora, ktorý dokáže priamo spúštat Python kód bez nutnosti prekladu ci Micropythonu. Podľa testov autora je pri 100 MHz približne 30x rýchlejší pri riadeni GPIO nez Micropython na Pyboard taktovanej na 168 MHz.
Grafana (Wikipedie), tj. open source nástroj pro vizualizaci různých metrik a s ní související dotazování, upozorňování a lepší porozumění, byla vydána ve verzi 12.0. Přehled novinek v aktualizované dokumentaci.
Raspberry Pi OS, oficiální operační systém pro Raspberry Pi, byl vydán v nové verzi 2025-05-06. Přehled novinek v příspěvku na blogu Raspberry Pi a poznámkách k vydání. Pravděpodobně se jedná o poslední verzi postavenou na Debianu 12 Bookworm. Následující verze by již měla být postavena na Debianu 13 Trixie.
Richard Stallman dnes v Liberci přednáší o svobodném softwaru a svobodě v digitální společnosti. Od 16:30 v aule budovy G na Technické univerzitě v Liberci. V anglickém jazyce s automaticky generovanými českými titulky. Vstup je zdarma i pro širokou veřejnost.
Velmi dlouhá debata se rozplynula nad capabilities. Capabilities je projekt, který se snaží zvýšit bezpečnost Linuxu pomocí změny přístupových privilegií. Podobným, ale známějším projektem je ACL - accces control list. Diskuse nejdříve začala na téma jedné chyby a způsobu, jak ji obejít. Postupně se ale téma změnilo na určení velikosti datové složky u každého souboru (32, 64 nebo 128 bitů anebo speciální soubor) a co má tato složka obsahovat. Jestli budou bity přímo určovat jednotlivé capability nebo to bude odkaz do nějaké globální tabulky. Také se řešilo, zda capabilities budou fungovat i jinde než na ext2. Hans Reiser ve své odpovědi vysvětlil, že vzhledem k použitému konceptu je velmi jednoduché dynamicky rozšířit reiserfs o potřebné položky. Jesse Pollard napsal, že používá capabilities k tomu, že zakáže webovému serveru spouštět aplikace. Příjde sice o možnosti cgi, ale cítí se bezpečněji. Dále navrhl rozšíření o další funkce. Jenže Andreas Gruenbacher napsal, že tato rozšíření porušují normu POSIX.
64 bitový Linux, 39 dopisů
Někdo se zeptal, zda existuje 64 bitový Linux. Bylo mu odpovězeno, že již delší dobu existují porty na Sparc a Alphy, nově přibyl Merced. V další diskusi se vypisovaly nejrůznější stroje, na které je Linux portován. Jsou to 32 bitové i386, Sparc, MIPS, PowerPC, Motorola m68k, ARM, SH (Hitachi H8), 64 bitový Sparc, Alpha, Merced, MIPS, PowerPC. Mimoto existují ještě porty na HP-PA a IBM S/390.
BSD licence v jádře?, 33 dopisů
Darren Reed se zeptal, jak je možné, že některé soubory v jádře mají BSD licenci. Podle něj je to porušení GPL. Alan však odvětil, že podle právníků je možné kombinovat GPL s BSD, pokud druhá jmenovaná nepoužívá "advertising clause". A protože Kalifornská univerzita vypustila tuto podmínku ze zdrojových textů, je možné použít tento soubor. Linus také odpověděl, podle něj jádro používá spoustu souboru s duální licencí [LL: často Mozilla Public License]. O zmíněném souboru Linus ví a právě z legálních důvodů se tento soubor vždy kompiluje jako modul a není tedy přímo linkován do jádra.
Odezva Linuxu při velkém zatížení, 26 dopisů
Nicolas MONNET napsal, že odezva Linuxu při velkém zatížení není dobrá. Slyšel, že odezva BSD je v tomto případě mnohem lepší a zeptal se, jestli je to pravda. Rik van Riel to potvrdil, ale dodal, že se pracuje na zlepšení. Victor Khimenko odpověděl že problém je v tom, že jádro není vícevláknové a není možné mu omezit čas CPU. Jeff V. Merkey poznamenal, že tento problém mají i Windows NT, ty ale podvádějí zvýšením priority pro GUI operace. Výsledkem je pak mylné zdání, že NT dobře zvládají velkou zátěž. Theodore Y. Ts'o s ním ale nesouhlasil. Podle něj je to věc politiky, kterou částečně používá i Linux. Ten ale odměňuje jen IO operace, kdežto NT jdou dále a preferují uživatele. Řešením by bylo například spustit XWindow s prioritou -4.
Tento článek vychází ze seriálu Kernel Traffic (http://kt.linuxcare.com) a je zveřejněn pod licenci GPL verze 2. Přeložil Leoš Literák (literakl@seznam.cz).
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej: