plwm je nový, poměrně minimalistický správce oken pro X11. Podporuje dynamické dláždění okny, plochy, pravidla pro okna atd. Zvláštností je, že je napsaný v logickém programovacím jazyce Prolog. Používá implementaci SWI-Prolog.
Na čem aktuálně pracují vývojáři GNOME a KDE Plasma? Pravidelný přehled novinek v Týden v GNOME a Týden v KDE Plasma.
Sean Heelan se na svém blogu rozepsal o tom, jak pomocí OpenAI o3 nalezl vzdálenou zranitelnost nultého dne CVE-2025-37899 v Linuxu v implementaci SMB.
Jiří Eischmann v příspěvku na svém blogu představuje typy, jak lépe chránit své soukromí na mobilním telefonu: "Asi dnes neexistuje způsob, jak se sledování vyhnout úplně. Minimálně ne způsob, který by byl kompatibilní s tím, jak lidé technologie běžně používají. Soukromí ovšem není binární věc, ale škála. Absolutního soukromí je dnes na Internetu dost dobře nedosažitelné, ale jen posun na škále blíže k němu se počítá. Čím méně dat se o vás posbírá, tím nepřesnější budou vaše profily a tím méně budou zneužitelné proti vám."
Byla vydána nová stabilní verze 25.05 linuxové distribuce NixOS (Wikipedie). Její kódové označení je Warbler. Podrobný přehled novinek v poznámkách k vydání. O balíčky se v NixOS stará správce balíčků Nix.
Multiplatformní open source spouštěč her Heroic Games Launcher byl vydán v nové stabilní verzi 2.17.0 Franky (Mastodon, 𝕏). Přehled novinek na GitHubu. Instalovat lze také z Flathubu.
Organizace Apache Software Foundation (ASF) vydala verzi 26 integrovaného vývojového prostředí a vývojové platformy napsané v Javě NetBeans (Wikipedie). Přehled novinek na GitHubu. Instalovat lze také ze Snapcraftu a Flathubu.
Klávesnice IBM Enhanced Keyboard, známá také jako Model M, byla poprvé představena v roce 1985, tzn. před 40 lety, s počítači IBM 7531/7532 Industrial Computer a 3161/3163 ASCII Display Station. Výročí připomíná článek na zevrubném sběratelském webu Admiral Shark's Keyboards. Rozložení kláves IBM Enhanced Keyboard se stalo průmyslovým standardem.
Vyšlo Pharo 13 s vylepšenou podporou HiDPI či objektovým Transcriptem. Pharo je programovací jazyk a vývojové prostředí s řadou pokročilých vlastností.
Java má dnes 30. narozeniny. Veřejnosti byla představena 23. května 1995.
Okolo tří tisíc odborníků v Česku a až padesát tisíc specialistů v rámci Evropy. Taková je přibližně podle Viléma Kledrowetze z Ústavu mikroelektroniky FEKT VUT stávající poptávka po lidech v oblasti čipů a moderních polovodičů. I proto letos v září na fakultě otevřou ojedinělý bakalářský a magisterský program, který bude právě na tuto oblast zaměřen. Propojí teorii s praxí, nabídne zkušenosti odborníků z jiných fakult a z průmyslu i množství zajímavých stáží v Česku a ve světě.
Podle Viléma Kledrowetze z Ústavu mikroelektroniky FEKT VUT poptávka po odbornících na čipy roste. | Autor: Jakub Rozboud, VUT
Oblast polovodičů momentálně patří mezi strategické priority jak Evropské unie, tak České republiky. „Je to pochopitelné, protože rozmach čipů je obrovský. Máme je všude kolem sebe a snahou Evropy i Ameriky je oprostit se od závislosti na Asii,” vysvětluje Vilém Kledrowetz z Ústavu mikroelektroniky FEKT VUT a podotýká, že i proto nyní v Evropě probíhá řada velkých investic v tomto segmentu. „V Rožnově pod Radhoštěm má firma onsemi, se kterou spolupracujeme, v následujících letech postavit za čtyřicet miliard korun továrnu na SiC technologie využívané například v autech,” upozorňuje Kledrowetz s tím, že odborníci na čipy a polovodiče tak budou stále žádanější.
I proto se na Fakultě elektrotechniky a komunikačních technologií rozhodli otevřít zcela nový program, který v Česku nemá obdoby. „Nový program Návrh čipů a moderní polovodičové technologie vychází z již existujícího programu Mikroelektronika a technologie. Ten už se vyučuje desítky let a bylo třeba ho značným způsobem inovovat. Takže jsme ponechali stejnou kostru v podobě povinných všeobecných předmětů. Ale odborné předměty jsme značně inovovali a doplnili,” vysvětluje Vilém Kledrowetz.
Nový studijní program nabídne vhled do celého řetězce od návrhu až po testování čipů. | Autor: Jakub Rozboud
Do výuky zapojili i odborníky z dalších fakult. „Spolupracujeme například s Fakultou strojního inženýrství VUT, kde mají téma polovodičů zvládnuté velmi dobře, nebo s Fakultou informačních technologií VUT,” dodává Kledrowetz. Aby znalosti absolventů odpovídaly požadavkům trhu, do návrhu programu se zapojili také průmysloví partneři. „Ptali jsme se jich, co by chtěli, aby studenti znali a uměli. Jak by měl absolvent takového programu vypadat. Ale výuku jsme sestavovali i s ohledem na samotné studenty a snažili se zohlednit to, co je baví a zajímá. Naším záměrem bylo namíchat to tak, abychom vytvořili program, který bude zajímavý a zároveň perspektivní,” přibližuje Vilém Kledrowetz.
Řada firem se navíc sama nabídla, že do výuky zapojí své vlastní odborníky. „Některé předměty budou přednášet specialisté z firem. Budeme tady mít zaměstnance například z Thermo Fisher Scientific, onsemi či Codasipu. Studenti tak získají poznatky přímo z praxe a firmy zase uvidí, jak studenti pracují, a případně je mohou rovnou oslovit s nabídkou práce,” říká Kledrowetz.
Předměty inovovali v rámci nového programu nejen po obsahové stránce a obsazením vyučujících, ale i po formální stránce. „Učení se nějakých definic nazpaměť a podobně je v dnešní době zastaralé. Inspirovali jsme se proto v zahraničí a u řady předmětů zavedli například ukončení v podobě kolokvia. Studenti budou pracovat sami nebo týmově na různých projektech. Budou se tím učit nejen samotný obor, ale taky rozdělit si práci, spolupracovat, prezentovat a obhájit si své nápady,” popisuje Kledrowetz.
Program Návrh čipů a moderní polovodičové technologie se otevře v bakalářské i magisterské prezenční formě. Magisterské studium bude v budoucnu navíc možné absolvovat celé i v angličtině. Přihlášky lze podávat do 31. března 2025.
Oba programy – bakalářský i magisterský se zájemcům otevřou letos na podzim a uvítají až stovku studentů. Zatímco bakalářské studium nabídne základní vhled do celé problematiky, magisterské už půjde do větší hloubky. „Návrh polovodičových čipů zahrnuje celý řetězec od návrhu obvodů přes výrobní procesy po testování, pouzdření, osazování desky. Absolvent bakalářského studia by měl celý tento řetězec znát a vědět, zda například jeho návrh schematického zapojení půjde vůbec vyrobit nebo kde by dál v tom výrobním řetězci mohly být problémy,” přibližuje Vilém Kledrowetz s tím, že magisterské studium jde pak do mnohem většího detailu u jednotlivých oblastí.
A těm, které celá problematika zaujme natolik, že budou chtít jít ještě dál, se podle Viléma Kledrowetze rozhodně meze nekladou. „VUT je členem Czech National Semiconductor Cluster – sdružení firem, výzkumných organizací a vysokých škol v oblasti moderních polovodičů. Díky tomu mají naši studenti obrovské možnosti cestovat na různá zahraniční pracoviště. V zimním semestru tak například odjelo šest našich doktorandů na Tchaj-wan, kde se budou učit, jak implementovat umělou inteligenci na čip nebo o kybernetické bezpečnosti v rámci čipů,” popisuje na závěr Vilém Kledrowetz další možnosti, které se aktivním studentům oboru nabízí.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej: