Vývojáři postmarketOS vydali verzi 25.12 tohoto před osmi lety představeného operačního systému pro chytré telefony vycházejícího z optimalizovaného a nakonfigurovaného Alpine Linuxu s vlastními balíčky. Přehled novinek v příspěvku na blogu. Na výběr jsou 4 uživatelská rozhraní: GNOME Shell on Mobile, KDE Plasma Mobile, Phosh a Sxmo.
Byla vydána nová verze 0.41.0 multimediálního přehrávače mpv (Wikipedie) vycházejícího z přehrávačů MPlayer a mplayer2. Přehled novinek, změn a oprav na GitHubu. Požadován je FFmpeg 6.1 nebo novější a také libplacebo 6.338.2 nebo novější.
Byla vydána nová verze 5.5 (novinky) skriptovacího jazyka Lua (Wikipedie). Po pěti a půl letech od vydání verze 5.4.
Byla vydána nová verze 5.4.0 programu na úpravu digitálních fotografií darktable (Wikipedie). Z novinek lze vypíchnout vylepšenou podporu Waylandu. Nejnovější darktable by měl na Waylandu fungovat stejně dobře jako na X11.
Byla vydána beta verze Linux Mintu 22.3 s kódovým jménem Zena. Podrobnosti v přehledu novinek a poznámkách k vydání. Vypíchnout lze, že nástroj Systémová hlášení (System Reports) získal mnoho nových funkcí a byl přejmenován na Informace o systému (System Information). Linux Mint 22.3 bude podporován do roku 2029.
GNU Project Debugger aneb GDB byl vydán ve verzi 17.1. Podrobný přehled novinek v souboru NEWS.
Josef Průša oznámil zveřejnění kompletních CAD souborů rámů tiskáren Prusa CORE One a CORE One L. Nejsou vydány pod obecnou veřejnou licenci GNU ani Creative Commons ale pod novou licencí OCL neboli Open Community License. Ta nepovoluje prodávat kompletní tiskárny či remixy založené na těchto zdrojích.
Nový CEO Mozilla Corporation Anthony Enzor-DeMeo tento týden prohlásil, že by se Firefox měl vyvinout v moderní AI prohlížeč. Po bouřlivých diskusích na redditu ujistil, že v nastavení Firefoxu bude existovat volba pro zakázání všech AI funkcí.
V pořadí šestou knihou autora Martina Malého, která vychází v Edici CZ.NIC, správce české národní domény, je titul Kity, bity, neurony. Kniha s podtitulem Moderní technologie pro hobby elektroniku přináší ucelený pohled na svět současných technologií a jejich praktické využití v domácích elektronických projektech. Tento knižní průvodce je ideální pro každého, kdo se chce podívat na současné trendy v oblasti hobby elektroniky, od
… více »Linux Foundation zveřejnila Výroční zprávu za rok 2025 (pdf). Příjmy Linux Foundation byly 311 miliónů dolarů. Výdaje 285 miliónů dolarů. Na podporu linuxového jádra (Linux Kernel Project) šlo 8,4 miliónu dolarů. Linux Foundation podporuje téměř 1 500 open source projektů.
„V poslední fázi testování chtěl NASA ověřit proces 3D tisku, který bude hrát velkou roli při delších cestách na Mars,“ uvedla manažerka programu 3D tisku v Marshallově centru vesmírných letů Niki Werkheiserová. „Ráčna byla navržena za necelý týden a když byla potvrzena její bezpečnost a soubor byl odeslán do vesmíru, byl předmět vytištěn během čtyř hodin.“
Zmíněný objekt – ráčna – bude v budoucnu vrácena na Zem k další analýze a testování spolu s jinými součástmi, které byly vytisknuté ve vesmíru. Nástroj navrhl Noah Paul-Gin, specialista společnosti Made In Space, kterou NASA zkontaktoval k navržení a postavení tiskárny. Ráčna byla vyrobena ze 104 vrstev plastu. NASA v tomto případě musel schválit něco, co se bude nacházet na stanici, avšak nepochází to ze Země. Doposud bylo na stanici provedeno přes 1600 experimentů, takže posílání dat tam a zpět je poměrně rutinní záležitostí. Nyní je to však poprvé, co byl k vytvoření nějakého objektu odeslán designový soubor přímo ze Země.
„Chtěli jsme, aby to fungovalo stejně jako ostatní nástroje, které astronauti používají na stanici,“ řekla Werkheiserová. „Tato konkrétní ráčna se ve vesmíru používat nebude, ale co kdyby to byl nástroj, který by posádka potřebovala? Pouštíme se do zcela nové oblasti, když vytváříme podmínky pro schvalování nástrojů, které vznikly přímo ve vesmíru.“ Dostat do vesmíru vybavení může trvat měsíce či roky a u průzkumných misí může být doplnění potřebných nástrojů ze Země zcela nemožné. Technologie 3D tisku tak může zcela změnit fungování NASA ve vesmíru.
„Pokud můžete přenést na stanici soubor tak rychle, jako byste posílali e-mail, otevřou se vám neomezené možnosti. Z komponent CubeSat lze totiž vyrobit celou řadu nástrojů,“ dodala Wekheriserová. „Budeme možná schopni vytvářet i objekty, které dříve do vesmíru nebylo možné dopravit.“
NASA zkoumá to, jaký vliv může mít stav beztíže na tvorbu nástrojů přímo ve vesmíru. Tiskárna například vyrobila jeden objekt, který je velmi těžké vyrobit na Zemi kvůli tomu, jak jej gravitace prohýbá. Kromě již zmíněné ráčny vyrobila tiskárna předměty s třinácti různými designy a celkem vytvořila dvacet objektů (některé i několikrát). Kromě ráčny bylo zbylých devatenáct objektů v tiskárně předprogramováno před tím, než tiskárna opustila Zemi.
Na té samé tiskárně jako ve vesmíru byly již vytvořeny různé objekty na Zemi před tím, než byla v září dopravena na vesmírnou stanici. Objekty vytvořené ve vesmíru budou navráceny do NASA pro testování a porovnání již na počátku tohoto roku. „Nemůžeme se dočkat, až tyto objekty přineseme domů a podrobíme je strukturálnímu a mechanickému testování,“ řekl Quincy Bean z Marshallova centra vesmírných letů. „Nebudeme vědět, jak dobře celý proces fungoval ve vesmíru, dokud nepodrobíme jednotlivé části vytvořených objektů těmto testům.“ Tato data pomohou NASA a Made In Space k přípravě na druhou fázi tisknutí ve vesmíru, jež se odehraje na počátku tohoto roku.
„V rámci další fáze našich operací budeme spolupracovat s astronauty při určování stávajících nástrojů, které by bylo možné s touto tiskárnou vytvářet,“ uvedla Werkheiserová.
Ráčnu si může vytisknout každý majitel 3D tiskárny, protože její návrh je k dispozici jako open source.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej:
Mně tento článek spíš přijde jako cvičení z „copywritingu“.
To se vezme, oddělením pro styk s veřejností již sterilizovaná, tisková zpráva, vypustí se z ní reálie nevhodné pro cílové publikum, například uvádění amerických měst pro českého čtenáře, a těch pár informačních vět se nafoukne omáčkou, která nikoho neurazí, ale také nikomu nic nepřinese. Pokud lze použít přímou řeč, tím lépe. Text bude vypadat důvěryhodněji, opakování informace článek nafoukne a hlavně nestojí žádnou práci s vymýšlením. Nejdůležitější je nepřidat žádné vlastní hodnocení – čtenáři by novináře mohli nachytat na hruškách, popisované subjekty by se mohly chtít soudit a hlavně novinář musí být objektivní a nezaujatý. Kromě nutného krácení a zjednodušování kvůli dnešní uspěchané době je ale dobré ponechat pár zbytečně přesných údajů, aby text zanechal dojem užitečnosti. Ve výsledku článek je jen zbytnělá forma perexu a pokud je dobrý titulek, tak s trochou nadsázky lze říci že i titulku.
Na konec autor měl uvést zdroj, který má aspoň obrázky, na které redakce, což chápu, nemá zbytečné peníze.
Mně tento článek spíš přijde jako cvičení z „copywritingu“.Aniž bych chtěl kritizovat, tak se musím přiznat ke stejnému pocitu.
Na konec autor měl uvést zdroj, který má aspoň obrázky, na které redakce, což chápu, nemá zbytečné peníze.Ty obrázky se platit nemusejí, ne? Zrovna tenhle článek mohly vylepšit docela signifikantně.