Programovací jazyk JavaScript (Wikipedie) dnes slaví 30 let od svého oficiálního představení 4. prosince 1995.
Byly zveřejněny informace o kritické zranitelnosti CVE-2025-55182 s CVSS 10.0 v React Server Components. Zranitelnost je opravena v Reactu 19.0.1, 19.1.2 a 19.2.1.
Bylo rozhodnuto, že nejnovější Linux 6.18 je jádrem s prodlouženou upstream podporou (LTS). Ta je aktuálně plánována do prosince 2027. LTS jader je aktuálně šest: 5.10, 5.15, 6.1, 6.6, 6.12 a 6.18.
Byla vydána nová stabilní verze 3.23.0, tj. první z nové řady 3.23, minimalistické linuxové distribuce zaměřené na bezpečnost Alpine Linux (Wikipedie) postavené na standardní knihovně jazyka C musl libc a BusyBoxu. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Byla vydána verze 6.0 webového aplikačního frameworku napsaného v Pythonu Django (Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Po více než 7 měsících vývoje od vydání verze 6.8 byla vydána nová verze 6.9 svobodného open source redakčního systému WordPress. Kódové jméno Gene bylo vybráno na počest amerického jazzového klavíristy Gene Harrise (Ray Brown Trio - Summertime).
Na čem pracují vývojáři webového prohlížeče Ladybird (GitHub)? Byl publikován přehled vývoje za listopad (YouTube).
Google Chrome 143 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 143.0.7499.40 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 13 bezpečnostních chyb.
Společnost Valve aktualizovala přehled o hardwarovém a softwarovém vybavení uživatelů služby Steam. Podíl uživatelů Linuxu dosáhl 3,2 %. Nejčastěji používané linuxové distribuce jsou Arch Linux, Linux Mint a Ubuntu. Při výběru jenom Linuxu vede SteamOS Holo s 26,42 %. Procesor AMD používá 66,72 % hráčů na Linuxu.
Canonical oznámil (YouTube), že nově nabízí svou podporu Ubuntu Pro také pro instance Ubuntu na WSL (Windows Subsystem for Linux).
„V poslední fázi testování chtěl NASA ověřit proces 3D tisku, který bude hrát velkou roli při delších cestách na Mars,“ uvedla manažerka programu 3D tisku v Marshallově centru vesmírných letů Niki Werkheiserová. „Ráčna byla navržena za necelý týden a když byla potvrzena její bezpečnost a soubor byl odeslán do vesmíru, byl předmět vytištěn během čtyř hodin.“
Zmíněný objekt – ráčna – bude v budoucnu vrácena na Zem k další analýze a testování spolu s jinými součástmi, které byly vytisknuté ve vesmíru. Nástroj navrhl Noah Paul-Gin, specialista společnosti Made In Space, kterou NASA zkontaktoval k navržení a postavení tiskárny. Ráčna byla vyrobena ze 104 vrstev plastu. NASA v tomto případě musel schválit něco, co se bude nacházet na stanici, avšak nepochází to ze Země. Doposud bylo na stanici provedeno přes 1600 experimentů, takže posílání dat tam a zpět je poměrně rutinní záležitostí. Nyní je to však poprvé, co byl k vytvoření nějakého objektu odeslán designový soubor přímo ze Země.
„Chtěli jsme, aby to fungovalo stejně jako ostatní nástroje, které astronauti používají na stanici,“ řekla Werkheiserová. „Tato konkrétní ráčna se ve vesmíru používat nebude, ale co kdyby to byl nástroj, který by posádka potřebovala? Pouštíme se do zcela nové oblasti, když vytváříme podmínky pro schvalování nástrojů, které vznikly přímo ve vesmíru.“ Dostat do vesmíru vybavení může trvat měsíce či roky a u průzkumných misí může být doplnění potřebných nástrojů ze Země zcela nemožné. Technologie 3D tisku tak může zcela změnit fungování NASA ve vesmíru.
„Pokud můžete přenést na stanici soubor tak rychle, jako byste posílali e-mail, otevřou se vám neomezené možnosti. Z komponent CubeSat lze totiž vyrobit celou řadu nástrojů,“ dodala Wekheriserová. „Budeme možná schopni vytvářet i objekty, které dříve do vesmíru nebylo možné dopravit.“
NASA zkoumá to, jaký vliv může mít stav beztíže na tvorbu nástrojů přímo ve vesmíru. Tiskárna například vyrobila jeden objekt, který je velmi těžké vyrobit na Zemi kvůli tomu, jak jej gravitace prohýbá. Kromě již zmíněné ráčny vyrobila tiskárna předměty s třinácti různými designy a celkem vytvořila dvacet objektů (některé i několikrát). Kromě ráčny bylo zbylých devatenáct objektů v tiskárně předprogramováno před tím, než tiskárna opustila Zemi.
Na té samé tiskárně jako ve vesmíru byly již vytvořeny různé objekty na Zemi před tím, než byla v září dopravena na vesmírnou stanici. Objekty vytvořené ve vesmíru budou navráceny do NASA pro testování a porovnání již na počátku tohoto roku. „Nemůžeme se dočkat, až tyto objekty přineseme domů a podrobíme je strukturálnímu a mechanickému testování,“ řekl Quincy Bean z Marshallova centra vesmírných letů. „Nebudeme vědět, jak dobře celý proces fungoval ve vesmíru, dokud nepodrobíme jednotlivé části vytvořených objektů těmto testům.“ Tato data pomohou NASA a Made In Space k přípravě na druhou fázi tisknutí ve vesmíru, jež se odehraje na počátku tohoto roku.
„V rámci další fáze našich operací budeme spolupracovat s astronauty při určování stávajících nástrojů, které by bylo možné s touto tiskárnou vytvářet,“ uvedla Werkheiserová.
Ráčnu si může vytisknout každý majitel 3D tiskárny, protože její návrh je k dispozici jako open source.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej:
Mně tento článek spíš přijde jako cvičení z „copywritingu“.
To se vezme, oddělením pro styk s veřejností již sterilizovaná, tisková zpráva, vypustí se z ní reálie nevhodné pro cílové publikum, například uvádění amerických měst pro českého čtenáře, a těch pár informačních vět se nafoukne omáčkou, která nikoho neurazí, ale také nikomu nic nepřinese. Pokud lze použít přímou řeč, tím lépe. Text bude vypadat důvěryhodněji, opakování informace článek nafoukne a hlavně nestojí žádnou práci s vymýšlením. Nejdůležitější je nepřidat žádné vlastní hodnocení – čtenáři by novináře mohli nachytat na hruškách, popisované subjekty by se mohly chtít soudit a hlavně novinář musí být objektivní a nezaujatý. Kromě nutného krácení a zjednodušování kvůli dnešní uspěchané době je ale dobré ponechat pár zbytečně přesných údajů, aby text zanechal dojem užitečnosti. Ve výsledku článek je jen zbytnělá forma perexu a pokud je dobrý titulek, tak s trochou nadsázky lze říci že i titulku.
Na konec autor měl uvést zdroj, který má aspoň obrázky, na které redakce, což chápu, nemá zbytečné peníze.
Mně tento článek spíš přijde jako cvičení z „copywritingu“.Aniž bych chtěl kritizovat, tak se musím přiznat ke stejnému pocitu.
Na konec autor měl uvést zdroj, který má aspoň obrázky, na které redakce, což chápu, nemá zbytečné peníze.Ty obrázky se platit nemusejí, ne? Zrovna tenhle článek mohly vylepšit docela signifikantně.