Microsoft představil Azure Linux 4.0 a Azure Container Linux. Na konferenci Open Source Summit North America 2026 organizované konsorciem Linux Foundation a sponzorované také Microsoftem. Azure Linux 4.0 vychází z Fedora Linuxu. Azure Container Linux je založen na projektu Flatcar. Azure Linux (GitHub, Wikipedie) byl původně znám jako CBL-Mariner.
Nové číslo časopisu Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 165 (pdf).
Byla vydána verze 9.2 open source virtualizační platformy Proxmox VE (Proxmox Virtual Environment, Wikipedie) založené na Debianu. Přehled novinek v poznámkách k vydání a informačním videu.
Firefox 151 podporuje Web Serial API. Pro komunikaci s různými mikrokontroléry připojenými přes USB nebo sériové porty už není nutné spouštět Chrome nebo na Chromiu postavené webové prohlížeče.
Byla vydána nová stabilní verze 8.0 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 148. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Ve FreeBSD byla nalezena a opravena zranitelnost FatGid aneb CVE-2026-45250. Jedná se o lokální eskalaci práv. Neprivilegovaný uživatel se může stát rootem.
Společnost Flipper Devices oznámila Flipper One. Zcela nový Flipper postavený od nuly. Jedná se o open-source linuxovou platformu založenou na čipu Rockchip RK3576. Hledají se dobrovolníci pro pomoc s dokončením vývoje (ovladače, testování, tvorba modulů).
Vývojáři Wine oznámili vydání verze 2.0 knihovny vkd3d pro překlad volání Direct3D na Vulkan. Přehled novinek na GitLabu.
Společnost Red Hat oznámila vydání Red Hat Enterprise Linuxu (RHEL) 10.2 a 9.8. Vedle nových vlastností a oprav chyb přináší také aktualizaci ovladačů a předběžné ukázky budoucích technologií. Vypíchnout lze CLI AI asistenta goose. Podrobnosti v poznámkách k vydání (10.2 a 9.8).
Organizace Apache Software Foundation (ASF) vydala verzi 30 integrovaného vývojového prostředí a vývojové platformy napsané v Javě NetBeans (Wikipedie). Přehled novinek na GitHubu. Instalovat lze také ze Snapcraftu a Flathubu.
Články na AbcLinuxu.cz je nutné vydávat ve standardizovaném tvaru. Proč? Hlavním důvodem je konzistence vzhledu. Pokud by každý článek vypadal jinak, čtenáři by byli zmateni a nevytvořili si určité stereotypy. Navíc standardizace umožní dopřednou kompatibilitu. Pouhou změnou CSS je možné upravit vzhled všech článků.
Veškeré články musí být zasílány v některém ze standardních kódování. Tj. Latin2 (ISO-8859-2) nebo Unicode (UTF-8) - preferujeme však UTF-8, protože v tom také na portálu vyjdou. Dávejte si také pozor na některé rádoby chytré editory, které nahrazují znaky s diakritikou HTML entitami. Například č. Články pište rovnou s diakritikou - pokud ji budete dosazovat později, nasekáte spoustu chyb.
Text pište v HTML podle níže specifikovaného formátu (nikoliv však HTML kód zapsaný v rámci jiného formátu, např.: OpenOffice.org (.sxw, .odt) nebo PDF - výsledkem nechť je .html soubor, který lze otevřít ve webovém prohlížeči). Všechny tagy a jejich atributy by měly používat malá písmenka. Například <P> je špatně, správně je <p> - je to přehlednější a stejně bychom to před vydáním sami převedli. Mezi blokové elementy (nadpisy (h2, h3), odstavce (p) či seznamy (ul, ol, dl)) dávejte prázdné řádky. Zlepšuje to čitelnost zdrojového kódu. Nezasílejte HTML generované z OpenOffice.org či Wordu, vypadá příšerně.
Název článku uzavřete do libovolného blokového elementu. Nezáleží na tom, jaký zvolíte. Stejně jej umístíme do zvláštního políčka v redakčním systému a v článku se zobrazí podle aktuální šablony. Podobné pravidlo platí pro perex.
Text čleňte do kapitol, před kterými jsou nadpisy. Zlepšuje to čitelnost
i přehlednost článku. Nadpisy první úrovně ukládejte do tagu h2, podkapitoly do h3
Všechny odstavce uzavřete do tagu p. Odstavce by neměly být příliš dlouhé. Odstavec, který má více než deset řádků, se špatně čte a vyžaduje příliš velké soustředění od čtenářů. Proto se nebojte odstavce rozdělit. K tomu se ale nepoužívá tag br! Raději jej vůbec nepoužívejte! Obecně platí, že tam, kde byste chtěli dát BR, je lepší začít nový odstavec.
Z důvody lepší přehlednosti uzavírejte názvy souborů a proměnných
do tagu code. Dávejte si pozor na některé znaky, které mají v HTML
speciální význam. Například místo < pište <, > nahraďte > a & zase &.
Pokud chcete ukázat výpis programu či konfiguračního souboru,
použijte tag pre. Při použití tagu pre se, pokud možno, vyvarujte řádků delších 75 znaků.
Obrázky jsou vždy vítány. Maximální šířka obrázku začleňovaného do článku je 550 pixelů. Pokud máte širší, netrapte se - vytvoříme vám z něj náhled. Obrázek v textu by neměl mít více než 25 kB a celkem by neměly mít začleněné obrázky více než 80-100 kB. Musíme přeci jen myslet na čtenáře používající pomalou linku či dial-up. Na obrázky, které nebudou přímo na stránce, se omezení nekladou. Ještě něco: Pozor na autorská práva!
Screenshoty vytvářejte zásadně ve formátu PNG, tedy s příponou .png.
<p>Jaderné HOWTO</p> <p>Tento článek obsahuje návod na zprovoznění nukleární elektrárny.</p> <h2>Úvod</h2> <p>Nebaví vás kupovat od monopolního dodavatele elektřinu? Poradíme vám, jak si za pomocí Linuxu postavit doma jadernou elektrárnu.</p> <h2>Postup</h2> <p>Co k tomu budete potřebovat? Libovolný počítač s Linuxem a generátor OOPS. Nejprve rozeberme konfiguraci jádra.</p> <h3>Jádro</h3> <p>Pro získání energie z linuxového jádra je třeba mít správně nakonfigurovaný soubor <code>/boot/vmlinuz.</code>. Proto je nutné zkompilovat jádro:</p> <pre> make clean make config make dep make zImage </pre> <h3>Instalace</h3> <p>Zkopírujte soubor <code>vmlinuz</code> do adresáře <code>/boot</code>. Nezapomeňte zavolat <code>lilo</code>.</p> <h2>Generování energie</h2> <p>Po přebootování jsme připraveni generovat energii. Stačí najít nějakou chybu, která způsobí OOPS. Při jeho vzniku se z jádra uvolní spousta energie.</p>
Předem děkujeme, že se budete řídit těmito pravidly. Ulehčíte nám práci při správě AbcLinuxu.cz. Díky!
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej: