Multimediální přehrávač mpv byl vydán ve verzi 0.42.0. Jde o větší balík změn po bezmála roce. Mimo jiné se lépe integruje s Waylandem nebo rozšiřuje podporu DVD/Blu-ray, např. umožňuje přehrávat rovnou obrazy médií (soubory iso).
Desktopové prostředí LXQt (Lightweight Qt Desktop Environment, Wikipedie) vzniklé sloučením projektů Razor-qt a LXDE bylo vydáno ve verzi 2.5.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Byla vydána (𝕏) nová verze 8.0 LTS open source monitorovacího systému Zabbix (Wikipedie). Přehled novinek v oznámení na webu, v poznámkách k vydání a v aktualizované dokumentaci.
Byla vydána verze R14.1.7 desktopového prostředí Trinity Desktop Environment (TDE, fork KDE 3.5, Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání, podrobnosti v seznamu změn.
Bazzite (Wikipedie), tj. linuxová distribuce vycházející z Fedora Linuxu a optimalizována pro hraní počítačových her, byla vydána ve verzi 45. S Open Gaming Collective (OGC) jádrem a novým Easy Anti-Cheatem pro Linux (EAC Linux v2).
MikroTik zveřejnil vlastní bezpečnostní upozornění potvrzující, že zranitelnost linuxového jádra postihuje také RouterOS 7. Jde o use-after-free při zpracování IPv4 TCP spojení s IP options. Zranitelnost se týká provozu směřujícího na TCP službu samotného routeru, nikoli paketů, které router pouze přeposílá. Opraveno v long-term od 7.24.6, v stable od 7.25.1 a devel od 7.26beta5.
Ve správci balíčků APT, používaném v Debianu a odvozených distribucích, byla nalezena a opravena kritická zranitelnost CVE-2026-109518. Vzdálený útočník může obejít ověření stažených balíčků pomocí přesměrování a dočasných chyb HTTP serveru.
Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) vydal zprávu o finančním řízení prostředků EU v ČR (pdf). Dočíst se lze například, že přes 8 miliard korun na digitální vzdělávání nepřineslo naplnění žádného z prioritních cílů programu. Peněžní prostředky z fondů EU sice byly vynaloženy formálně v souladu s právními předpisy, avšak s minimálním nebo neprokazatelným dopadem na proklamované cíle ve vzdělávání. Na Metodickém portálu RVP.CZ bylo ke konci
… více »Emulátor terminálu kitty (Wikipedie, GitHub) byl vydán v nové verzi 0.50.
Foto: Zbyněk Houska, DNS
Richard Jan Voigts
Dell přináší na trh velice výkonné přepínače, používané firmami typu Amazon, Google apod. Tyto přepínače jsou postaveny na platformách průmyslových standardů open source a Intel x86. Ve světě sítí může jít o podobnou revoluci, jakou svět výpočetní techniky zaznamenal při přechodu také ke standardu, od proprietárních mainframů k platformě Intel x86 nejrozšířenějším operačním systémům, včetně Linuxu.
Kromě využití standardních procesorů Intel x86 jsou nové přepínače Dell řízeny operačním systémem OS10 postaveném na Debian Linux s nemodifikovaným kernelem. Na tomto OS pak běží aplikace Dell. Zákazník bude mít kromě výše uvedeného možnost si doinstalovat aplikace open source ze zdrojů podle vlastního výběru a uvážení.
Open source aplikace pro přepínače jsou k dispozici v repositářích na standardních místech, odkud se instalují aplikace pro Debian Linux, Ubuntu Linux, nebo na stránkách linux.dell.com. Vzhledem k tomu, že přepínač je postaven na standardním hardwaru Intel x86, je schopen využít nemodifikované aplikace pomocí příkazů APT. Například může jít o routovací démony BIRD nebo Quagga.
Jak jsem uvedl, OS10 je postaven na nemodifikovaném kernelu Debian, jehož zdrojové kódy jsou již k dispozici na stránkách samotného projektu. Pro vlastní aplikace, které Dell dodává, zdrojové kódy prozatím k dispozici nebudou, nicméně do budoucna to vyloučeno není.
Uživatel si samozřejmě může napsat vlastní aplikace, nic mu v tom nebrání, naopak. Těmto možnostem se meze nekladou. Kromě standardních programovacích jazyků jako C nebo C++ může využít i skriptovacích jazyků jako Python nebo Perl. Dell k tomu má připraveno otevřené rozhraní API.
Spíše naopak. Model, jakým se vydal Dell, vychází ze dvou standardních směrů.
Zákazníci, kteří by si na nasazení a správu takového zařízení z nějakého důvodu netroufli sami, nemají vlastního erudovaného admina apod., mohou využít nativních dellovských aplikací. Vyvíjí a spravuje je obrovský tým vývojářů Dellu ve vývojových centrech, které jsou rozsety po celém světě (v Severní Americe, Indii i jinde).
Obchodní nabídka Dellu začíná právě od menších zákazníků a pokračuje až k obrovským firmám typu Amazon a Google, které jsem už zmínil. Mezi těmito dvěma světy, SMB a enterprise, je pak ještě spousta dalších zákazníků.
Základní verze bude dostupná už od prvního čtvrtletí 2016. Partneři se na mne mohou obracet s případnými dotazy – zhouska@dns.cz.
DNS, jakožto distributor s přidanou hodnotou, může hrát hned několik rolí. Kromě dodávky samotného zařízení partnerům pomáháme při implementaci a nastavení řešení, můžeme i pomoci zpracovat obchodní příležitost u koncových zákazníků, poskytujeme předprodejní a poprodejní podporu, provádíme evangelizaci a řešíme zápůjčky zařízení.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej:
jsem zvědavý na to, jak se zmiňovaný debian (nic proti němu), či jiný systém vypořádá s nutností naprogramovat broadcom, nebo jiný chip použitý v tom zařízení. Bez HW akcelerace to bude jenom stroj s mnoha porty. Nepředpokládám, že by aplikace jako Quagga uměly přímo přistupovat k HW a nastavit vše potřebné v ASIC pro HW přepínání paketů.
To, že je současná řada Powerconnect přepínačů Dellu poměrně chudá na funkce je známá věc. Asi se to rozhodli vyřešit za pomoci komunity, když k tomu nemají vlastní síly. Jinak možnost dodělat si moduly do přepínače nabízí již řada jiných výrobců. Ale vždy se jejich systém stará o to podstatné - obsluhu HW a řízení jeho zdrojů. Bez tohoto podvozku se bavíme spíše o akademickém projektu nebo zařízení pro malý okruh nadšenců.
Ruku na srdce, kdo z Vás má v práci čas bádat nad něčím takovým?