Začal semestr, začal i podzim a kromě hub rostou jako po dešti i veřejné dílny v Praze. Nedávno strahováci referovali o hackerspacu Bordel, nyní se otevřela dílna Dejvice Lab jen kousek od ČVUT. Na blížící Virtuální Bastlírně tak uslyšíte nejen report z návštěvy dílny HWLab, ale i řadu novinek, událostí a úsměvných momentů, které se za poslední měsíc ve světě techniky, ale i vědy udály. Připojte se tedy již v úterý 13.10. od 20:00 a zapojte se do
… více »Byl vydán LineageOS 24 (Mastodon). LineageOS (Wikipedie) je svobodný operační systém pro chytré telefony, tablety a set-top boxy založený na Androidu. Jedná se o nástupce CyanogenModu. LineageOS 24 je založený na Androidu 17.
Společnost Valve publikovala na svém GitLabu nákresy a schémata zapojení headsetu Steam Frame. Pro nekomerční účely.
Soutěž Pwn2Own Ireland 2026 skončila 9. října. Bezpečnostní výzkumníci získali celkem 1 262 000 dolarů na odměnách. Během soutěže bylo předvedeno zneužití 98 zero-day zranitelností. Testování zahrnovalo různé kategorie zařízení a software. Výzkumníci předváděli prakticky fungující útoky podle pravidel soutěže. Výsledky následně slouží výrobcům při přípravě oprav. Mezi pokořenými jsou: Samsung Galaxy S26, OpenAI Codex, Oracle Autonomous AI Database, Google Pixel 10, u iPhone 17 neuspěli.
Programovací jazyk Python byl vydán v nové verzi 3.15.0. Podrobný přehled novinek v aktualizované dokumentaci.
BIGWORDS.PAGE je open-source webová aplikace, která po otevření odkazu v prohlížeči vykreslí přes celou obrazovku jednoduché informační sdělení. Zpráva i její nastavení jsou uložené v části URL za znakem #, například odkaz https://bigwords.page/#abclinuxu zobrazí jako velký bílý nápis 'abclinuxu' na černém pozadí. Obsah odkazu lze upravovat i vestavěným editorem, ten umožňuje nastavovat formátování a vizuální efekty textu, časovače, QR kódy a obrázky. Zdrojový kód je dostupný pod licencí MIT na GitHubu.
V neděli 11. října proběhne rotace klíče kořenové zóny. Podruhé v historii. Ondřej Filip na blogu CZ.NIC: "Pokud je pro Vás DNS protokol spíše výzva, ale přesto spravujete nějakou síť či DNS resolver, zkuste si jednoduchý test, který připravila firma Cloudflare na této adrese. Obzvláště zbystřit byste měli, pokud uvidíte nějaká červená políčka."
Vláda Spojených států se rozhodla vyřadit americkou softwarovou společnost Microsoft a několik dalších velkých technologických podniků z programu, který umožňuje kvalifikovaným zahraničním pracovníkům získat povolení k trvalému pobytu. Oznámila to včera administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa. Opatření zdůvodnila rozsáhlým zneužíváním programu, který je dlouhodobě terčem kritiky ze strany Trumpových příznivců, neboť prý znevýhodňuje americké pracovníky.
Datové centrum největší ruské technologické společnosti Jandex v Rjazaňské oblasti se stalo cílem dronového útoku a zastavilo provoz. Jandexu se někdy přezdívá „ruský Google“. Provozuje nejoblíbenější internetový vyhledávač v Rusku nebo aplikace pro objednávky jídla a taxi. Využívají jej desítky milionů lidí v rusky mluvících zemích.
Francouzská společnost Mistral AI představila Mistral Large 4 (interně přezdívaný 'le Chonk', volně přeloženo 'pořádný macek'), 'open-weight multimodální hybridní instruct-and-reasoning model s architekturou granulárního MoE, nativně podporující více jak 160 jazyků'. Model má přes jeden bilión parametrů, z nichž při práci využívá 49 miliard, kontextové okno o délce milion tokenů a obrazový enkodér o 1,6 miliardách parametrů.
… více »Jak je vidět, když nahradím oba disky většími, kapacita poolu se zvýší. Umí tohle váš volume manager?
Proč by neměl umět? Třeba LVM v Linuxu to sice nedělá jedním krokem (je třeba vgextend na pridani noveho disku do VG, pvmove na presun dat ze stareho, a vgreduce na odstraneni stareho disku z VG), ale samozrejme to umi. To je prece zakladni vlastnost kazdeho volume manageru.
Ted se ale divam, ze LVM umi i pvresize, pokud se zmeni velikost diskove oblasti za behu (napriklad ze oblast sama je na nejakem HW diskovem poli).
-Yenya, http://www.fi.muni.cz/~kas/blog/
Ovsem k tomu, abyste toho mohl vyuzit, potrebujete aby i filesystem podporoval growfs. To nastesti vetsina filesystemu dneska uz umi, ale na zfs se mi libi, ze to vubec nemusim delat. ZFS zacne misto pridane do poolu pouzivat automaticky s tim, jak pribyva dat na filesystemu.
Osobne bych (na rozdil od autora clanku) pri popisu ZFS volume manager vubec nezminoval, protoze jakekoliv srovnani dost kulha. ZFS je zkratka filesystem, ktery je navrzen tak, aby mohl ukladat data na vice disku zaroven a umel pri tom zajistit pozadovanou redundanci dat.
V cem neni odladeny tak jako ext3 (a podpurne technologie jako LVM ci swraid)? Napriklad v tom, ze nemusim mit zahadne poruseni ext3 na lvm, i kdyz je dany desktop vypinan pouze ciste, a cekat mnoho minut na to, az dobehne fsck?
Stalo by za to jeste zminit, jak vypada bootovani ze ZFS rootu a jaky dopad to ma na syntaxi zaznamu v GRUBu. Dalsi podle me nesamozrejma vec, ktera by urcite stala za par slov je vzhled zaznamu ve fstab + jestli nastroje na praci s disky, ktere ocekavaji devicefile jsou schopne pracovat i se ZFS, nebo potrebuji prepsat.
Kdyz uz byla rec o vnitrnostech, stalo by za to naznacit moznosti ladeni a prochazeni datovymi strukturami ZFS - mnozstvi urovni abstrakce, slozitost datovych struktur, vnitrni komprese, pocet dereferenci, ktere vedou od cesty+jmena souboru k obsahu souboru.
Jako predposledni vec bych rad videl pametovou narocnost a rychlost ZFS na kancelarskem desktopu/notebooku/netbooku - tedy tam, kde je nejpravdepodobnejsi, ze nekdo bude OpenSolaris zkouset nainstalovat. Treba uz nekdo zkusil zmerit rychlost bootu, rychlost kopirovani/mazani hromady malych souboru a tak?
Mam pocit, ze zbavit se problemu s volume managery coby duvod vzniku ZFS je eufemismus pro funkcni neuplnost LVM a licencni poplatky za Veritas Volume Manager.
Nakonec bych poprosil o min eskamotersky/meganadseny ton clanku, takhle to vyzniva spis jako pokus o propasovani PR clanku o vyvojove verzi komercniho UNIXu do webu zamereneho na Linux. Kazda technologie ma svoje vyhody i nevyhody - at komercni, tak svobodna a prehnane nadseni muze s sebou nest jednostrannost...
Tak jak tak ale dekuju za odborny technologicky clanek (byt z hlediska Linuxu offtopic)!
1) To je hodne subjektivni - moje kriterium pro offtopic je "nemuzu si to plnohodnotne nainstalovat k sobe na pocitac s Linuxem".
2) Kachna i husa maji zobak a kridla, nejsou to slepice a presto jsou to ptaci. Tohle neni argument, sorry. 
Zkusim byt konkretnejsi (byt Linuxocentricky):
PR clanek:
ucelem je propagovat znacku/produkt, nikoliv podat objektivni a ucelene informace, typicky popisuje jen klady a aporum setaktne vyhyba, pokud nekdo poukazuje na neobjektivnost, je ostrakizovan zastupci znacky
vyvojova verze:
existuje jina verze, ktera se bezne nasazuje v produkci, zatimco tahle verze je prozatim na hrani - casem se z tehle verze stane neco, co se bude nasazovat v produkci
komercni UNIX:
puvodne uzavrene jadro i userland, casem cast userlandu nahrazovana GNU nastroji, ale prednost je stale davana zpetne kompatibilite pred jednoduchosti a modernosti, vyvoj, architekturu a zasadni rozhodnuti ridi jedina firma, ktera ma z daneho UNIXu zisky, firma se snazi vymezovat produkt oproti Linuxu jako neco pokrocilejsiho (Linux na hrani a do male firmy, UNIX do datacentra) a snazi se, aby technologie v produktu zustaly a nebyly re-implementovany v Linuxu, kde by firma ztratila kontrolu nad vyvojem
3) Cetls Art of UNIX programming? Monolit neni UNIXovy - UNIXova cesta je spousta malych jednoucelovych a opakovatelne pouzitelnych komponent - KISS. Usnadnuje to ladeni, udrzbu, modernizaci (nahradit komponentu je snazsi), kombinaci s produkty tretich stran (tohle je pro komercni technologii vetsinou nezadouci), umoznuje to snadne prispivani do projektu nezavislymi vyvojari (snadne pochopeni kodu). Diskuse niz presne tohle ukazuje...
4) Tak proc na tenhle bod reagujes, kdyz nemas odpoved?
5) To neni odpoved, jen mlzeni - totez, co bod 4)
6) Totez co bod 4)
Uz se k tvym reakcim nebudu vracet, protoze me flames fakt nezajimaji. Muj komentar smeroval na autora clanku, ne na bojovnika za svatou pravdu...
ad 3) To, co píšete, obecně skutečně platí. Je ale otázkou, kde je nejlepší místo pro to, kde vést dělící čáru mezi jednotlivými komponentami. Mám pocit, že rozdělovat zrovna volume manager a filesystem není dobrý nápad z následujících důvodů:
a) Ukazuje se, že při tomto rozdělení je třeba, aby se podobné úkoly dělaly dvakrát. Jednou ve volume manageru a jednou ve filesystému. Např. pro zajištění rychlé resynchronizace mirroru se používá DRL (dirty region logging). Ten se musí někam ukládat, stejně jako konfigurace volume manageru - typicky někam na mirrorovaný disk. Takže už Vám na disku vzniká ne zcela jednoduchá struktura. Navíc musíte řešit její updatování tak, aby bylo pokud možno atomické (odolné proti tomu, když Vám server spadne právě při změně konfigurace volume manageru), správně verzované (aby se nepoužila zastaralá konfigurace např. z odpojené poloviny mirroru). Přitom podobné problémy řešíte ještě jednou v rámci filesystému.
b) Pokud chcete mít možnost odebírat z volume manageru disky, musíte být schopen filesystému nějak sdělit, která data má odmigrovat a kam. V takovém případě ztratíte jednoduchost rozhraní + filesystém musí rozumět tomu, že prostor pod ním tvoří jednotlivé disky. Tedy dostal jste se k integrovanému řešení.
c) V případě, že filesytem neví o tom, že běží nad více disky, nemáte ani možnost optimalizovat výkon použitím více různých druhů disků pro různé struktury filesystému.
Např. Oracle taky spíše doporučuje používat ASM (automatic storage management), který má přehled o fyzických discích, než umístit všechny datové soubory na jeden volume volume manageru. (Uvědomuju si, že tady jsem hodně zjednodušil a že plánovat storage pro databáze je fakt věda.)
Dovolím si přirovnání z oblasti dopravy: Kdysi se používaly autobusy, které se skládaly z tažného autobusu a vlečňáku, připojeného pomocí dobře definovaného rozhraní (oje) k tažnému autobusu. Jednalo se o jednoduché, řešení a komponenta vlečňáku byla snadno nahraditelná např. traktorem. A přesto dnes všichni považují integrované řešení (autobus s kloubem) za výrazně lepší a výhodnější
Myslím, že podobný osud čeká i oddělený volume manager.
Diky za odezvu, zkusim odpovedet.
Testy pametove narocnosti a vykonu se delaji pomerne spatne, protoze OpenSolaris neumi fungovat na jinem fs nez ZFS, a tradicniho Solarisu by to sice slo, ale slo by spis o porovnani OpenSolarisu a Solarisu. Porovnani s Linuxem je spis porovnani celeho systemu nez porovnani fs. Dobre zpracovane porovnani souborovych systemu najdete tady: http://bulk.fefe.de/lk2006/ (a u poznamek autora se pravdepodobne pobavite), ale sam na to nemam hardware ani prostredky, a testovanim jen na nejake platforme se toho clovek moc nedozvi.
Na podrobnosti o vnitrnostech bohuzel nezbylo misto.
Pokud jde o nadseny ton, o dva clanky zpatky mi bylo vycitano ze se moc opiram do Sunu, a ted tohle. Bojim se, ze se nezavdecim vsem ;)
Dik za rozumny pristup!
Ad odkaz: dik, to je hodne zajimavej benchmark!
Ad nadsenej ton: slo mi spis o to, aby se pohromade objevily pro i proti - anebo byl clanek oznacenej jako reklama. Vsem se urcite neda zavdecit, ale napr. par linku na dalsi informace by urcite neskodilo...
No, pravdou je, ze nevhody ZFS moc nevidim. Ta vlastnost ze nemuzu odebrat zarizeni z raid 0 je neuveritelne otravna, a muzete se snadno dostat do stavu kdy vas ceka uz jen tar, zpool destroy, zpool create, untar, ale pokud na to myslite tak se s tim da zit. Nepritomnost uzivatelskych kvot je dana strukturou -- ta cast fs ktera alokuje misto na data a tedy se stara o to jestli jeste jde zapisovat je hodne hluboko pod posixovou vrstvou a nema o nejakych uzivatelich ani potuchy. Navic, kombinace snapshotu a kvot je mala nocni mura, protoze bud se snapshoty do kvot nepocitaji, a pak ta kvota moc nemuze, nebo se pocitaji a uzivatel ji muze zabrat tim ze meni jeden svuj maly soubor, a najednou nema misto (coz je nemile zvlast kdyz jsou snapshoty nastavene adminem a uzivatel s tim nic neudela). Taky delat klasicky quotacheck na nekolika terabajtovem fs nen moc dobry napad. A ZFS sice moc nefunguje pod linuxem, ale podpora ve FreeBSD a MacOSu ho dela kompatibilnejsi nez kdejaky dalsi souborovy system.
S benchmarky je to obecne nepekne. Aby takovy benchmark vyhovel vetsine uzivatelu, musel by se zabyvat jak malymi SSD pro mininotebooky (a resit jak se fs chova kdyz je skoro plny, jak se chova na SSD a jak se chova kdyz misto dojde uplne), tak desktopovymi disky, tak pro servery resit jak se FS + volume manager (neni-li zabudovany jako do ZFS a brtfs) chovaji na raidu 1, raidu 10, raidu 5, a jak velky vliv ma cachovani, nebo jak se na nem chovaji databaze. Krom toho je problem s testovacimi nastroji, protoze spousta benchmarku je optimalizovana pro jedenu platformu, a muzete se snadno dostat do situace kdyz delate ekvivalent testotvani vykonu souboroveho serveru bez pouzivani sendfile() nebo ekvivalentu, coz je k nicemu, protoze spousta serverovych aplikaci ma specialni optimalizace pro ten ktery operacni system.
Tohle vsechno sezere velke mnozstvi casu (treba desitky hodin) a je tedy otazka kdo to zaplati. Redakcim casopisu se za par grafu asi nebude chtit platit nejake velke castky, a pokud benchmark plati nejaka firma, je otazka jak z toho profituje a jestli nechce nejak priohnout vysledky. Mozna tak akademicka sfera a udelat si z toho bakalarku nebo diplomku (za kterou sice penize nejsou, ale clovek ji musi udelat tak jako tak), ale spousta lidi uz ma po skole, a i kdyby ne tak spousta oponentu a komisi se na zaverecne prace typu reserse diva skrz prsty protoze "prece nevytvari nic noveho".
tak je mozne pouzivat v ZFS aj raw device podobne ako pri swape na ZFS,.
co sa tyka clustrov a volume managerov v solarise, tak to vie aj SVM, aj ZFS. Je pravda ze Veritas ma svoje vyhody, mno myslim, ze tie pri porovnani zo ZFS padaju (aj ked vo veritase je mozno povedat na ktorych fyzickych diskoch v groupe sa bude volume nachadzat , co tusim ZFS nevie ).
Tiskni
Sdílej:
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz