Týden na ScienceMag.cz: Záhadné neutrino s rekordní energií mohlo mít původ v blazarech

Nejen rozpínání rozpínání vesmíru – Hubbleovu konstantu můžeme určit i ze stáří prvních hvězd. Vytvořili krajně exotickou molekulu a pomocí kvantového počítání prokázali její povahu. Kde bral vznikající život dusík?

Nejen rozpínání rozpínání vesmíru – Hubbleovu konstantu můžeme určit i ze stáří prvních hvězd

Za předpokladu platnosti standardního (kosmologického) modelu je tento věk v rozporu s mladším vesmírem, který vyplývá z měření rychlosti expanze na základě cefeid a supernov, ale je v souladu se větším stářím odvozeným z pozorování kosmického mikrovlnného pozadí, čímž přidává nový pohled do probíhající debaty o Hubbleově napětí (tension). Místo hledání nesrovnalostí přímo v rychlosti rozpínání byl takto zjištěný rozpor převeden do sporu o stáří vesmíru (age tension).

Záhadné neutrino s rekordní energií mohlo mít původ v blazarech

Před třemi lety detektory ve vodách Středozemního moře pozorovaly průchod nejenergetičtějšího kosmického neutrina, jaké kdy bylo detekováno. Událost pochopitelně přitáhla pozornost: původ této částice, jejíž energie přesahovala energii dříve pozorovaných neutrin o více než jeden řád, byl neznámý. Nový studie naznačuje, že zdrojem této částice mohla být populace blazarů – aktivních galaktických jader obsahujících supermasivní černou díru, která vyzařuje plazmový proud směřující k Zemi.

Krátce

Poměr příjmu draslíku a sodíku je klíčem k regulaci krevního tlaku. Výzkum naznačuje, že přidání většího množství potravin bohatých na draslík, jako jsou banány nebo brokolice, by mohlo mít na krevní tlak větší pozitivní vliv než pouhé snížení příjmu sodíku.

Hvězdy jako Slunce mohou s věkem udržovat stejný rotační vzorec. Jak hvězdy stárnou, v průběhu miliard let se jejich rotace zpomaluje. Vědci se domnívali, že to změní proudění plynu uvnitř hvězdy a nakonec způsobí, že Slunce v určitém okamžiku změní svůj rotační vzorec, přičemž póly se budou otáčet rychleji a rovník pomaleji.

Vytvořili krajně exotickou molekulu a pomocí kvantového počítání prokázali její povahu. Modelování tohoto chování vyžaduje sledování všech možných konfigurací těchto interakcí najednou, což klade exponenciálně rostoucí nároky na výpočetní výkon. S využitím kvantového počítače IBM tým objevil spirálovité molekulární orbitaly a „otisk“ topologie poloviční Möbiovy pásky.

Kde bral vznikající život dusík? Asi u vývěrů. U hydroermálních průduchů bylo dusíku v podobě amoniaku celkem dostatek, takže vznikající život nebyl závislý na jeho biologické fixaci. Mohl díky tomu vzkvétat jak v hlubokomořském prostředí, tak i v mělké vodě.

Vitamín B skutečně vytváří karben. Karbeny jsou organické radikály, v nichž atom uhlíku má hned dva nespárované elektrony. Biochemici nyní potvrdili dávnou hypotézu o vitaminu B1 (thiamin), že totiž tento vitamín opravdu vytváří tento typ sloučeniny.

Zásah sondy DART změnil dráhu dvojplanetky kolem Slunce. Náraz sondy změnil dráhu celé dvojplanetky kolem Slunce. Mimo jiné tím bylo potvrzeno, že kinetický impaktor by mohl být vhodnou metodou planetární obrany pro odklon blízkozemní planetky.

Astronomové získali vzácné důkazy o srážce dvou planet. Příčina blikání neměla nic společného se samotnou hvězdou: Ukázalo se, že před hvězdou prochází obrovské množství kamenů a prachu – zdánlivě odnikud. Pravděpodobný zdroj všech těchto úlomků byl ještě pozoruhodnější: katastrofická srážka dvou planet.

Bakterie černého kašle využívají unikátní trik k osídlení dýchacích cest. Bílkovina slouží k přichycení bakterií na povrch řasinkových buněk. Koncová část se navíc přenáší do nitra hostitelské buňky, kde se váže na mikrotubuly. Tím si bakterie vytvářejí mimořádně stabilní ukotvení na povrchu dýchacích cest.

Vědci zkoumají možnosti léčby deprese pomocí psychedelik u pacientů s roztroušenou sklerózou. Psychedelika se již ukázala jako efektivní ve zmírnění úzkostí a existenciálního distresu u onkologických pacientů s terminální diagnózou, ukazují se však jako velmi nadějná i u jiných diagnóz.

Revoluční metoda přináší databázi vysoce detailních 3D modelů hmyzu. Tým naskenoval přibližně 2200 jedinců z téměř 800 druhů mravenců, což představuje více než 60 procent známé rozmanitosti mravenců, a vytvořil tak nebývalou 3D otevřenou knihovnu nazvanou Antscan.

Rovnováha místo rychlosti: jak rostliny řídí své rozmnožování. Pylové láčky patří k nejrychleji rostoucím rostlinným buňkám. Láčka se prodlužuje pouze na špičce a buňka zde musí nepřetržitě budovat novou buněčnou stěnu i další struktury.