Týden na ScienceMag.cz: První kvantový počítač v Česku se otevírá uživatelům

00:01 | Redakce | Různé | 208×

Umělá inteligence snadno vidí mimozemšťany i tam, kde nejsou. Navrhujeme umělý život. Objevena nejslabší planeta, jaká byla kdy ze Země vyfotografována. Vědci naučili AI vidět detaily za hranicí možností běžných optických přístrojů.

Umělá inteligence snadno vidí mimozemšťany i tam, kde nejsou

V experimentech vědci nejprve předložili neuronové síti digitální organismus, který umělá inteligence správně vyhodnotila jako neschopný se samoreplikovat. Poté, postupným nahrazováním jedné operace jinou v počítačovém kódu organismu, se vědcům podařilo oklamat umělou inteligenci tak, aby tento organismus nesprávně klasifikovala jako samoreplikující se.

První kvantový počítač v Česku se otevírá uživatelům

VLQ už získal první uživatele z českých výzkumných organizací prostřednictvím Veřejné grantové soutěže IT4Innovations. Přístup získalo celkem 16 projektů, především z oblasti materiálového výzkumu a informatiky, a to vědců z Akademie věd ČR, VŠB – Technické univerzity Ostrava, Univerzity Karlovy a Vysokého učení technického v Brně.

Navrhujeme umělý život

Badatelé takto vložili nový software do existujícího hardwaru a hardware byl podle nového softwaru přebudován – proteiny bakterie se změnily. Nová bakterie byla životaschopná a dobře se množila. S velkou slávou byla pojmenována Mycoplasma laboratorium, ale veřejnost ji zná spíš pod jménem Synthia nebo také JCVI-syn1.0. Jde o první buňku ovládanou zcela uměle vytvořeným genomem. (úryvek z knihy Eduard Kejnovský: Tajemství genů – Od vzniku života po genom člověka)

Krátce

Hnědí trpaslíci a horké Jupitery na společné cestě ke hvězdám. Krátkoperiodičtí hnědí trpaslíci a horké Jupitery sice pravděpodobně nevznikají stejným způsobem, ale mohou sdílet podobnou migrační cestu v mladých protoplanetárních discích.

Virus klíšťové encefalitidy překvapil: objevili „lysiny“ v jeho obalu. Virus klíšťové encefalitidy není tak dokonale uspořádaný, jak se dosud myslelo. Na jeho povrchu se nacházejí místa, kde chybí část proteinového obalu a kde je virová membrána odkrytá.

Ptačí geny nebyly ztracené. Vědci odhalili skrytou kapitolu evoluce genomu. Desítky let se zdálo, že ptákům ve srovnání s ostatními obratlovci chybí překvapivě velké množství genů. Ztratili je skutečně během evoluce, nebo je vědci jen nedokázali najít?

Alzheimerova choroba: krevní tety ji mohou odhalit už v mladším věku. Zatímco ještě nedávno bylo možné přítomnost typických změn v mozku potvrdit především pomocí vyšetření mozkomíšního moku nebo specializovaného PET vyšetření, dnes se stále více pozornosti soustředí na krevní testy.

Cesium není jen pozůstatek jaderných havárií. Když se řekne cesium, většina lidí si vybaví radioaktivní spad po havárii v Černobylu nebo Fukušimě. Ve skutečnosti je však cesium běžnou součástí přírody a vědci jej nacházejí v horninách, půdách, rostlinách i lesních ekosystémech.

Pocta Mendelovi. FNUSA představuje nový typ léčebného konopí. Poměr THC a CBD činí 10 : 11. Pěstírna léčebného konopí Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně uvedla do distribuce nový typ léčebného konopí Johann, pojmenovaný na počest Gregora Johanna Mendela.

Objevena nejslabší planeta, jaká byla kdy ze Země vyfotografována. Skupina astronomů objevila třetí planetu obíhající kolem hvězdy Beta Pictoris. Nová planeta, Beta Pictoris d, je 100krát slabší než Beta Pictoris b – první planeta objevená ve stejném systému – a patří mezi nejslabší exoplanety, jaké kdy byly zachyceny ze Země.

Prašnost v Evropě roste. Prachové znečištění v Evropě roste a může stále výrazněji ovlivňovat kvalitu ovzduší i zdraví obyvatel.

Startup Electrophorus nabízí testování pro výrobce neuroimplantátů. Na modelech imitujících prostředí lidského těla se sleduje, zda při elektrické stimulaci nevznikají nebezpečné látky…

Svědivá vyrážka z koupání není ze sinic. Neviditelné riziko letního koupání: vědci zkoumají parazity způsobující cerkáriovou dermatitidu a hledají cesty, jak jí předcházet.

Jediná molekula rozhoduje o tom, kdo se bude rozmnožovat. Jak si dokáže jedna samice po desítky let udržet výhradní právo na rozmnožování v rodinné skupině čítající stovky jedinců? A proč se ostatní samice dobrovolně vzdají vlastní reprodukce?

Vědci naučili AI vidět detaily za hranicí možností běžných optických přístrojů. Cílem bylo, aby se AI naučila nejen jeden konkrétní experiment, ale obecný způsob, jak z rozmazaného obrazu získat ostřejší informaci. Právě proto může stejný model pracovat s daty z velmi odlišných oblastí – od astronomie až po molekulární mikroskopii.

Srážky černých děr se mohou řídit zákonem entropie. Tým vyvinul takzvanou „hypotézu maximální entropie pro sloučení černých děr“, která je nápadně podobná běžné termodynamice. Nová hypotéza týmu naznačuje, že sloučení černých děr může řídit podobný princip.

Dobu zalednění mohl raný život přečkat v jezírkách s tající vodou. V Antarktidě se dnes na okrajích ledových příkrovů nacházejí malé tůňky roztátého ledu. Podmínky podél těchto polárních ledových příkrovů jsou podobné těm, které pravděpodobně existovaly u ledových příkrovů v blízkosti rovníku v době Sněhové koule.

Evoluci člověka v Africe výrazně formovala malárie. Malárie ovlivňovala výběr stanovišť tím, že vytlačovala lidské skupiny z vysoce rizikových prostředí a rozdělovala populace. V průběhu desítek tisíc let tato fragmentace formovala způsob, jakým se populace setkávaly, mísily a vyměňovaly si geny…

       

Komentáře