Během akce Arduino Days 2026 byl publikován Arduino Open Source Report 2025 (pdf) a oznámeno 7 nových produktů kompatibilních s deskou UNO Q (Arduino USB-C Power Supply, USB-C Cable, USB-C Hub, UNO Media Carrier, UNO Breakout Carrier, Bug Hopper, Modulino LED Matrix).
Google v pátek spustil v Česku Vyhledávání Live. Tato novinka umožňuje lidem vést plynulou konverzaci s vyhledávačem v češtině. A to prostřednictvím hlasu, nebo prostřednictvím toho, na co ukážou svým fotoaparátem či kamerou v mobilu. Rozšíření této multimodální funkce je možné díky nasazení Gemini 3.1 Flash Live, nového hlasového a audio modelu, který je od základu vícejazyčný, takže umožňuje lidem po celém světě mluvit na vyhledávač přirozeně a v jazyce, který je jim nejbližší.
Jsongrep je open-source nástroj, který efektivně prohledává JSON dokumenty (editovat je neumí). Kompiluje regulérní jazyk dotazu do podoby deterministického konečného automatu (DFA), díky čemuž prochází strom JSON dokumentu pouze jednou a je v tom tedy rychlejší než jiné nástroje jako jsou například jq, JMESPath nebo jql. Jsongrep je napsaný v programovacím jazyce Rust, zdrojový kód je dostupný na GitHubu.
O víkendu probíhá v Praze na Karlově náměstí 13 konference Installfest 2026. Na programu je celá řada zajímavých přednášek a workshopů. Vstup na konferenci je zcela zdarma, bez nutnosti registrace. Přednášky lze sledovat i online na YouTube.
Mozilla a společnost Mila oznámily strategické partnerství za účelem rozvoje open source a suverénní AI. Cílem je ukázat, že open source AI může konkurovat uzavřeným systémům. Obě organizace chtějí posílit technologickou suverenitu a snížit závislost na hrstce velkých technologických firem.
Adam Rice předvedl, že pomocí DNS lze distribuovat a spustit kompletní hru DOOM. Rozdělil WAD soubory a binárky do téměř 2000 DNS záznamů v Cloudflare zóně (jeden TXT záznam v DNS může nést okolo 2000 znaků textu). Ty pak stáhl PowerShellem, dekomprimoval a spustil přímo v paměti počítače bez nutnosti zápisu na disk, což prakticky dokazuje, že DNS může sloužit jako distribuované úložiště dat a možný kanál pro načítání kódu. Repozitář projektu je na GitHubu.
Dnes a zítra probíhají Arduino Days 2026. Na programu je řada zajímavých přednášek. Sledovat je lze od 17:00 na YouTube. Zúčastnit se lze i lokálních akcí. Dnes v Poličce v městské knihovně a zítra v Praze na Matfyzu.
Byla vydána beta verze Ubuntu 26.04 LTS s kódovým názvem Resolute Raccoon. Přehled novinek v poznámkách k vydání. Dle plánu by Ubuntu 26.04 LTS mělo vyjít 23. dubna 2026.
Byla vydána aktualizována Příručka pro začínající wikipedisty a wikipedistky (pdf).
Ubuntu plánuje v budoucích verzích nahradit tradiční nástroje pro synchronizaci času (chrony, linuxptp a gpsd) novým, v Rustu napsaným ntpd-rs, který nabídne vyšší bezpečnost a stabilitu.
no strucnejsi to trochu je, ale bida to podle me neni.
Bohuzel nepoznam jestli autor tady pise nesmyly (jako se casto stava treba na rootu), ale pokud si primo nevymysli, tak pro mne je to pomerne pekne a rychle dostupne vstupni info. Aspon clovek vidi ze pokus o kompletni ACL z Windows na Linux je dosazitelny jen s tezkostmi (jestli vubec) a vidi i proc.
P.S.: Neni nejaky FS, ktery by umoznoval jak ACL podobne Windows tak to co ma Linux a udrzoval to dualne? To znamena, ze kdyz k systemu pristoupim z linuxu ACL se mi redukuji jenom na standardni Linuxove, ale kdyz to budu chtit sdilet napr. pres Sambu budou se mi prenaset kompletni?
Co hledáš je pravděpodobně FS s NFSv4 ACL + nějaká nejnovější distribuce Linuxu. Mělo by to fungovat tak, že atributy na disku uloženy ve formátu NFSv4 a konverzi na POSIX (pokud je potřeba) provádí libc.so. Ale jak říkám, v současnosti to asi nebude ještě fungovat, je to spíše hudba budoucnosti.
Mě se ten článek líbí. Informačně mi pomohl. Chtěl bych vidět, co napsal ten chytrák, který tvrdí, že je to bída. Už jsi zkusil někdy něco sám napsat chytráku? Napsat pár smysluplných vět zabere i několi dnů zkoumání a přípravy. Kromě toho, dobrý technik se vyjadřuje jasně a stručně.
Rychlé, stručné shrnutí bez přílišných keců okolo, díky :)
Tak tady bych to upřesnil:
RW přístup do souborového systému přes NBD samozřejmě jde, ale musíte na to mít uzpůsobený filesystém - tzn né Ext3, ale GFS kde možno mít více žurnálů. Co se rychlosti týče bych byl ale skeptický - každý lepší síťový FS dělá optimalizace, které si NBD nemůže principielně dovolit, takže pokud srovnám NFSv4 s agresivním kešováním na straně klienta i serveru, tak NBD bude vždy pomalejší.
Ale to už je námět na zvláštní článek....
Tohle mě docela zajímá... Je možné mít připojené 1 blokové zařízení (sdílené přes nbd, iscsi nebo třeba AtaOverEthernet) připojené na více místech pro zápis, pokud se použije nějaký cluster filesystem.
Má někdo přehled jaká je v Linuxu obecně situace? Existuje GFS, ale použitelné je to asi jen na RHEL, pak Oracle OCFS2 - na ten jsem viděl i HOWTO pro Debian. Ve spojení s DRBD to může být zajímavé.
Pak mě docela zaujal glusterfs - umí mirror / stripe ap. přes síť, ale není to klasický filesystem - funguje přes FUSE třeba nad ext3 a výkon má být dost zajímavý. Podle referenčních nasazení vypadá docela použitelně. Má s ním někdo zkušenost?
Co jsem si ale všimnul, tak OCFS asi glusterfs nemají podporu právě pro ACL, což je pro mě docela omezující.
Tým, že je GFS/GFS2 vo vanila jadre, tak by s jeho použitím nemali byť žiadne väčšie problémy ani inde ako v RHEL. Z bugzilly a mailing listu som si istý minimálne Debianom.
Nasazoval jsem GlusterFS na takovém "mini-clusteru" (3 stroje, kapacita 4.6TB), běží tam asi 1,5 měsíce a zatím spokojenost. Mám je propojené 1Gbit LAN sítí a frčí to kolem 70MB/s (zápis). Problém byl, když to na začátku bylo spojené jen 100Mbitem, zápis se plazil ~3-4MB/s, ale Gbit to spolehlivě vyřešil.Pak mě docela zaujal glusterfs - umí mirror / stripe ap. přes síť, ale není to klasický filesystem - funguje přes FUSE třeba nad ext3 a výkon má být dost zajímavý. Podle referenčních nasazení vypadá docela použitelně. Má s ním někdo zkušenost?
Díky za informace. V Debianu jsou balíčky jenom v sid větvi a ještě dost stará verze.
Problém s ACL je snad v tom, že je nepodporuje / nepodporoval FUSE. Pokud budu sdílet Sambou adresář, který je v gluster AFR, tak ACL možná půjde používat, ale nepřenesou se na druhý server. ACL bych potřeboval asi jen v případě exportu přes Sambu, jinak to není takový problém.
GFS1 je pomaly, pri vice clienetech, je pomalejsi nez NFS server, ale videl jsem jej nasazen na clusteru 8web serveru a slo to, pokud clovek nevylistovaval soubory a vice cetl nez zapisoval.
GFS2 je na tom lip, videl jsem na tom jet SAP/R3 s Xenem, ale jelo to jenom na jednom nodu, druhy byl jako "aktivne pasivni"
) Pokud GFS2 aktivne vyuziva jen jeden node, je vykon velmi slusny. Benchmark vice stroji u GFS2 neznam, testoval jsem to z 2 stroji pres GFS2 a cLVM2 ... fungovalo to dobre, moc jsem to ale nezkoumal na detailni benchmarky, DD na to psalo normalne.
Na tohle by měly stačit i POSIX ACL, které na ext3 fungují bez problémů. Podívejte se ještě na sticky bit na adresářích, který řeší právě to, aby uživatel mohl do adresáře volně přidávat, ale nemohl v něm mazat / měnit cizí soubory.
Tiskni
Sdílej: