Společnost Hugging Face ve spolupráci se společností Pollen Robotics představila open source robota Reachy Mini (YouTube). Předobjednat lze lite verzi za 299 dolarů a wireless verzi s Raspberry Pi 5 za 449 dolarů.
Dnes v 17:30 bude oficiálně vydána open source počítačová hra DOGWALK vytvořena v 3D softwaru Blender a herním enginu Godot. Release party proběhne na YouTube od 17:00.
McDonald's se spojil se společností Paradox a pracovníky nabírá také pomocí AI řešení s virtuální asistentkou Olivii běžící na webu McHire. Ian Carroll a Sam Curry se na toto AI řešení blíže podívali a opravdu je překvapilo, že se mohli přihlásit pomocí jména 123456 a hesla 123456 a získat přístup k údajům o 64 milionech uchazečů o práci.
Byla vydána (𝕏) červnová aktualizace aneb nová verze 1.102 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a videi v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.102 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Byla vydána nová verze 2.4.64 svobodného multiplatformního webového serveru Apache (httpd). Řešeno je mimo jiné 8 bezpečnostních chyb.
Společnost xAI na síti 𝕏 představila Grok 4, tj. novou verzi svého AI LLM modelu Grok.
Ministerstvo vnitra odhalilo závažný kyberincident v IT systému resortu. Systém, do kterého se dostal útočník bez oprávnění, byl odpojen a nedošlo k odcizení dat [𝕏].
Před rokem byla streamovací služba HBO Max přejmenována na Max. Dle managementu slovo HBO v názvu nebylo důležité. Včera byl Max přejmenován zpět na HBO Max. Kolik milionů dolarů to stálo? 😂
Byla vydána nová major verze 8.0.0 svobodného systému pro detekci a prevenci průniků a monitorování bezpečnosti počítačových sítí Suricata (Wikipedie). Přehled novinek v oficiálním oznámení a v aktualizované dokumentaci.
Mastodon (Wikipedie) - sociální síť, která není na prodej - byl vydán ve verzi 4.4. Přehled novinek s náhledy a videi v oznámení na blogu.
no strucnejsi to trochu je, ale bida to podle me neni.
12.2.2009 07:38
Lukáš Benda | skóre: 12
| blog: benBlog
| Štítina
Bohuzel nepoznam jestli autor tady pise nesmyly (jako se casto stava treba na rootu), ale pokud si primo nevymysli, tak pro mne je to pomerne pekne a rychle dostupne vstupni info. Aspon clovek vidi ze pokus o kompletni ACL z Windows na Linux je dosazitelny jen s tezkostmi (jestli vubec) a vidi i proc.
P.S.: Neni nejaky FS, ktery by umoznoval jak ACL podobne Windows tak to co ma Linux a udrzoval to dualne? To znamena, ze kdyz k systemu pristoupim z linuxu ACL se mi redukuji jenom na standardni Linuxove, ale kdyz to budu chtit sdilet napr. pres Sambu budou se mi prenaset kompletni?
Co hledáš je pravděpodobně FS s NFSv4 ACL + nějaká nejnovější distribuce Linuxu. Mělo by to fungovat tak, že atributy na disku uloženy ve formátu NFSv4 a konverzi na POSIX (pokud je potřeba) provádí libc.so. Ale jak říkám, v současnosti to asi nebude ještě fungovat, je to spíše hudba budoucnosti.
Mě se ten článek líbí. Informačně mi pomohl. Chtěl bych vidět, co napsal ten chytrák, který tvrdí, že je to bída. Už jsi zkusil někdy něco sám napsat chytráku? Napsat pár smysluplných vět zabere i několi dnů zkoumání a přípravy. Kromě toho, dobrý technik se vyjadřuje jasně a stručně.
Rychlé, stručné shrnutí bez přílišných keců okolo, díky :)
Tak tady bych to upřesnil:
RW přístup do souborového systému přes NBD samozřejmě jde, ale musíte na to mít uzpůsobený filesystém - tzn né Ext3, ale GFS kde možno mít více žurnálů. Co se rychlosti týče bych byl ale skeptický - každý lepší síťový FS dělá optimalizace, které si NBD nemůže principielně dovolit, takže pokud srovnám NFSv4 s agresivním kešováním na straně klienta i serveru, tak NBD bude vždy pomalejší.
Ale to už je námět na zvláštní článek....
Tohle mě docela zajímá... Je možné mít připojené 1 blokové zařízení (sdílené přes nbd, iscsi nebo třeba AtaOverEthernet) připojené na více místech pro zápis, pokud se použije nějaký cluster filesystem.
Má někdo přehled jaká je v Linuxu obecně situace? Existuje GFS, ale použitelné je to asi jen na RHEL, pak Oracle OCFS2 - na ten jsem viděl i HOWTO pro Debian. Ve spojení s DRBD to může být zajímavé.
Pak mě docela zaujal glusterfs - umí mirror / stripe ap. přes síť, ale není to klasický filesystem - funguje přes FUSE třeba nad ext3 a výkon má být dost zajímavý. Podle referenčních nasazení vypadá docela použitelně. Má s ním někdo zkušenost?
Co jsem si ale všimnul, tak OCFS asi glusterfs nemají podporu právě pro ACL, což je pro mě docela omezující.
Tým, že je GFS/GFS2 vo vanila jadre, tak by s jeho použitím nemali byť žiadne väčšie problémy ani inde ako v RHEL. Z bugzilly a mailing listu som si istý minimálne Debianom.
14.2.2009 20:29
onion | skóre: 8
| blog: onion
| Praha
Nasazoval jsem GlusterFS na takovém "mini-clusteru" (3 stroje, kapacita 4.6TB), běží tam asi 1,5 měsíce a zatím spokojenost. Mám je propojené 1Gbit LAN sítí a frčí to kolem 70MB/s (zápis). Problém byl, když to na začátku bylo spojené jen 100Mbitem, zápis se plazil ~3-4MB/s, ale Gbit to spolehlivě vyřešil.Pak mě docela zaujal glusterfs - umí mirror / stripe ap. přes síť, ale není to klasický filesystem - funguje přes FUSE třeba nad ext3 a výkon má být dost zajímavý. Podle referenčních nasazení vypadá docela použitelně. Má s ním někdo zkušenost?
Díky za informace. V Debianu jsou balíčky jenom v sid větvi a ještě dost stará verze.
Problém s ACL je snad v tom, že je nepodporuje / nepodporoval FUSE. Pokud budu sdílet Sambou adresář, který je v gluster AFR, tak ACL možná půjde používat, ale nepřenesou se na druhý server. ACL bych potřeboval asi jen v případě exportu přes Sambu, jinak to není takový problém.
GFS1 je pomaly, pri vice clienetech, je pomalejsi nez NFS server, ale videl jsem jej nasazen na clusteru 8web serveru a slo to, pokud clovek nevylistovaval soubory a vice cetl nez zapisoval.
GFS2 je na tom lip, videl jsem na tom jet SAP/R3 s Xenem, ale jelo to jenom na jednom nodu, druhy byl jako "aktivne pasivni" 
) Pokud GFS2 aktivne vyuziva jen jeden node, je vykon velmi slusny. Benchmark vice stroji u GFS2 neznam, testoval jsem to z 2 stroji pres GFS2 a cLVM2 ... fungovalo to dobre, moc jsem to ale nezkoumal na detailni benchmarky, DD na to psalo normalne.
Na tohle by měly stačit i POSIX ACL, které na ext3 fungují bez problémů. Podívejte se ještě na sticky bit na adresářích, který řeší právě to, aby uživatel mohl do adresáře volně přidávat, ale nemohl v něm mazat / měnit cizí soubory.
Tiskni
Sdílej:
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz