Byla vydána verze 4.0.0 programovacího jazyka Ruby (Wikipedie). S Ruby Box a ZJIT. Ruby lze vyzkoušet na webové stránce TryRuby. U příležitosti 30. narozenin, první veřejná verze Ruby 0.95 byla oznámena 21. prosince 1995, proběhl redesign webových stránek.
Všem čtenářkám a čtenářům AbcLinuxu krásné Vánoce.
Byla vydána nová verze 7.0 linuxové distribuce Parrot OS (Wikipedie). S kódovým názvem Echo. Jedná se o linuxovou distribuci založenou na Debianu a zaměřenou na penetrační testování, digitální forenzní analýzu, reverzní inženýrství, hacking, anonymitu nebo kryptografii. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Vývojáři postmarketOS vydali verzi 25.12 tohoto před osmi lety představeného operačního systému pro chytré telefony vycházejícího z optimalizovaného a nakonfigurovaného Alpine Linuxu s vlastními balíčky. Přehled novinek v příspěvku na blogu. Na výběr jsou 4 uživatelská rozhraní: GNOME Shell on Mobile, KDE Plasma Mobile, Phosh a Sxmo.
Byla vydána nová verze 0.41.0 multimediálního přehrávače mpv (Wikipedie) vycházejícího z přehrávačů MPlayer a mplayer2. Přehled novinek, změn a oprav na GitHubu. Požadován je FFmpeg 6.1 nebo novější a také libplacebo 6.338.2 nebo novější.
Byla vydána nová verze 5.5 (novinky) skriptovacího jazyka Lua (Wikipedie). Po pěti a půl letech od vydání verze 5.4.
Byla vydána nová verze 5.4.0 programu na úpravu digitálních fotografií darktable (Wikipedie). Z novinek lze vypíchnout vylepšenou podporu Waylandu. Nejnovější darktable by měl na Waylandu fungovat stejně dobře jako na X11.
Byla vydána beta verze Linux Mintu 22.3 s kódovým jménem Zena. Podrobnosti v přehledu novinek a poznámkách k vydání. Vypíchnout lze, že nástroj Systémová hlášení (System Reports) získal mnoho nových funkcí a byl přejmenován na Informace o systému (System Information). Linux Mint 22.3 bude podporován do roku 2029.
GNU Project Debugger aneb GDB byl vydán ve verzi 17.1. Podrobný přehled novinek v souboru NEWS.
Josef Průša oznámil zveřejnění kompletních CAD souborů rámů tiskáren Prusa CORE One a CORE One L. Nejsou vydány pod obecnou veřejnou licenci GNU ani Creative Commons ale pod novou licencí OCL neboli Open Community License. Ta nepovoluje prodávat kompletní tiskárny či remixy založené na těchto zdrojích.
Bezpečnost cloudu posílí serverless architektura. Trendy infrastruktury a provozu: oborové cloudové platformy a bezdrátové technologie. Trendy: předplacené služby, kontejnery, vliv rostoucích cen energií a experti se širším záběrem. Jak snížit náklady na provoz infrastruktury Kubernetes? Prokletý smartphone: nejen chyby, ale i špatné rozhodování.
V loni vydaném průzkumu KPMG mezi šéfy globálních korporací jich 58 % uvedlo, že jejich firmy jsou na kybernetický útok dobře připraveny. „To znamená, že téměř polovina ředitelů nepřímo přiznala, že mají v kyberbezpečnosti rezervy. Jestliže obranyschopnost není nejlepší ani ve všech velkých mezinárodních společnostech, tím spíš pokulhává v mnohých českých podnicích a úřadech. Problém obnažil i úspěšný květnový hackerský útok na Ředitelství silnic a dálnic,“ uvedl direktor technologického týmu české KPMG Tomáš Kudělka.
Šest trendů, jež budou v příštích dvanácti až osmnácti měsících významně ovlivňovat oblast infrastruktury a provozu IT, představili analytici Gartneru.
Příští rok přinese zrychlení trendů, které se ve světě technologií a byznysu projevovaly již dříve. Podniky budou ještě více usilovat o energetickou úspornost a preferovat modely s platbou podle spotřeby namísto investičních výdajů. Pokračovat bude i snaha vyrovnat se s problémy dodavatelských řetězců a překonat závislost (lock-in) na jediném poskytovateli cloudu. Taková je prognóza roku 2023 podle společnosti Pure Storage.
Kubernetes dnes představuje jednu z nejpopulárnějších technologií – což ukazuje třeba i poptávka po příslušných specialistech a jejich ohodnocení. Nicméně ne každá implementace tohoto systému je stejně efektivní a nevhodné volby mohou naopak znamenat, že se nasazení kontejnerů prodražit např. i proti klasické virtualizaci. Distribuované a škálovatelné prostředí Kubernetes umožňuje podnikům ušetřit náklady na zdroje/infrastrukturu, ale stejně tak je může konzumovat neefektivně.
Asi nikoho nepřekvapí, že za neustálou dostupnost smartphonu se platí tím, že práce na tom zařízení není příliš efektivní. Román na chytrém telefonu asi napíše málokdo a ani grafici zde zrovna nebudou mít ideální předpoklady. I další nevýhody tohoto zařízení jsou nasnadě. Už ani v adresním řádku prohlížeče není vidět skoro nic, což je jeden z důvodů, proč webové služby rozhodně doporučují, aby se k nim přistupovalo radši pomocí speciálních aplikací než z prohlížeče. (Tím se web se svou univerzálností staví na hlavu: pokaždé jiná aplikace.) Dalo by ale se zajít ještě dál, zda totiž vůbec stojí za to v konkrétním případě smartphone použít a radši nepočkat, až se člověk dostane k obstarožnímu PC…
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej: