Během tradiční ceremonie k oslavě Dne vzniku samostatného československého státu (28. října) byl vyznamenán medailí Za zásluhy (o stát v oblasti hospodářské) vývojář 3D tiskáren Josef Průša. Letos byly uděleny pouze dvě medaile Za zásluhy o stát v oblasti hospodářské, druhou dostal informatik a manažer Ondřej Felix, který se zabývá digitalizací státní správy.
Tor Browser, tj. fork webového prohlížeče Mozilla Firefox s integrovaným klientem sítě Tor přednastavený tak, aby přes tuto síť bezpečně komunikoval, byl vydán ve verzi 15.0. Postaven je na Firefoxu ESR 140.
Bylo oznámeno (cs) vydání Fedora Linuxu 43. Ve finální verzi vychází šest oficiálních edic: Fedora Workstation a Fedora KDE Plasma Desktop pro desktopové, Fedora Server pro serverové, Fedora IoT pro internet věcí, Fedora Cloud pro cloudové nasazení a Fedora CoreOS pro ty, kteří preferují neměnné systémy. Vedle nich jsou k dispozici také další atomické desktopy, spiny a laby. Podrobný přehled novinek v samostatných článcích na stránkách Fedora Magazinu: Fedora Workstation, Fedora KDE Plasma Desktop, Fedora Silverblue a Fedora Atomic Desktops.
Elon Musk oznámil (𝕏) spuštění internetové encyklopedie Grokipedia (Wikipedia). Zatím ve verzi 0.1. Verze 1.0 prý bude 10x lepší, ale i ve verzi 0.1 je podle Elona Muska již lepší než Wikipedia.
PSF (Python Software Foundation) po mnoha měsících práce získala grant ve výši 1,5 milionu dolarů od americké vládní NSF (National Science Foundation) v rámci programu "Bezpečnost, ochrana a soukromí open source ekosystémů" na zvýšení bezpečnosti Pythonu a PyPI. PSF ale nesouhlasí s předloženou podmínkou grantu, že během trvání finanční podpory nebude žádným způsobem podporovat diverzitu, rovnost a inkluzi (DEI). PSF má diverzitu přímo ve svém poslání (Mission) a proto grant odmítla.
Balík nástrojů Rust Coreutils / uutils coreutils, tj. nástrojů z GNU Coreutils napsaných v programovacím jazyce Rust, byl vydán ve verzi 0.3.0. Z 634 testů kompatibility Rust Coreutils s GNU Coreutils bylo úspěšných 532, tj. 83,91 %. V Ubuntu 25.10 se již používá Rust Coreutils místo GNU Coreutils, což může přinášet problémy, viz například nefunkční automatická aktualizace.
Od 3. listopadu 2025 budou muset nová rozšíření Firefoxu specifikovat, zda shromažďují nebo sdílejí osobní údaje. Po všech rozšířeních to bude vyžadováno někdy v první polovině roku 2026. Tyto informace se zobrazí uživateli, když začne instalovat rozšíření, spolu s veškerými oprávněními, která rozšíření požaduje.
Jste nuceni pracovat s Linuxem? Chybí vám pohodlí, které vám poskytoval Microsoft, když vás špehoval a sledoval všechno, co děláte? Nebojte se. Recall for Linux vám vrátí všechny skvělé funkce Windows Recall, které vám chyběly.
Společnost Fre(i)e Software oznámila, že má budget na práci na Debianu pro tablety s cílem jeho vyžívání pro vzdělávací účely. Jako uživatelské prostředí bude použito Lomiri.
Proběhla hackerská soutěž Pwn2Own Ireland 2025. Celkově bylo vyplaceno 1 024 750 dolarů za 73 unikátních zranitelností nultého dne (0-day). Vítězný Summoning Team si odnesl 187 500 dolarů. Shrnutí po jednotlivých dnech na blogu Zero Day Initiative (1. den, 2. den a 3. den) a na YouTube.
Společnost Nitemedia, vydavatel AbcLinuxu, spustila jako svůj nový projekt web ScienceMag.cz. Podobně jako v případě ITBiz.cz přinášíme pravidelný přehled nejzajímavějšího obsahu.
Hezká technologie: Jistá bakterie má za běžných podmínek v prostředí záporně nabitý povrch, takže ji můžeme řídit pomocí vnějšího pole. A za těchto podmínek by bakterie mohly i přímo pohánět robota. K čemu je taková technologie dobrá, proč nelze robota řídit vnějším polem přímo? Bakterie se totiž pomocí bičíků umí pohybovat ve viskózních gelech a vyhýbat překážkám, určíme jí globální směr, ale detaily se už pokusí vyřešit sama. Uvažované aplikace – doprava látek či transport kmenových buněk na místo určení v živých organismech. (K přepravovanému předmětu by se mohlo lepit více bakterií, i když otázka je, jak by pak svůj pohyb koordinovaly.)
Trochu mimo obvyklá zde odkazovaná témata: Jak to vypadá se svobodnou vůlí, když se podrobněji zaměříme na procesy probíhající v lidském mozku? „Pár okamžiků předtím, než si uvědomíte, co chcete udělat jako další krok – v čase, během něhož vám subjektivně připadá, že máte naprostou svobodu zachovat se, jak vám libo – máte už ten další krok od svého mozku určen. Následně si to „rozhodnutí“ uvědomíte a jste přesvědčeni, že ho právě vytváříte,“ uvádí autor polemické knihy na toto téma. (Nabízí se otázka: Vyplývá z toho něco pro vývoj umělé inteligence? Snažíme se třeba kopírovat, jak problém zpracováváme my sami, jenže to může být právě jen iluze…)
Zahájen byl crowfoundingový projekt, který vybírá prostředky pro realizaci 3D tisku na formu. Vše má být realizováno pomocí open-source technologií včetně hardwaru. Nová technologie by měla být vhodná pro malé série o desítkách až stovkách kusů, kdy je běžný 3D tisk s malým průměrem trysky příliš pomalý.
Výzkumníci z Vysokého učení technického v Brně získali podporu Technologické agentury ČR pro ovládání počítače hlasem. Výsledky výzkumu se ihned přenášejí do konkrétních produktů, dnes takto fungují např. vyhledávání ve slovnících, hlasové informační systémy nebo dolování bezpečnostních informací z řeči.
Podruhé se podařilo zachytit gravitační vlny.
Na dvouleté maximum (750 dolarů) vystoupala cena bitcoinu. Samozřejmě se v této souvislosti různě spekuluje o příčinách, britské referendum, cena zlata, ochrana měny před tištěním peněz ze strany centrálních bank (je tedy bitcoin dnes už spíše konzervativní než spekulativní/rizikovou investicí?).
V žebříčku superpočítačů Top500 nově vede čínský Sunway TaihuLight s výkonem 93 petaflopů za vteřinu. Také druhý počítač je čínský, na třetím místě je Titan Ministerstva energetiky USA. Ostravský superpočítač Salomon v Národním superpočítačovém centru IT4Innovations zaujímá 55. místo. Podrobnosti. (Mimochodem se v této souvislosti uvádí, že Čína se v superpočítačích již dokáže obejít i bez procesorů západních firem.)
Systém pod podporu řízení aut na bázi umělé inteligence chce vyvinout také Toyota. V této souvislosti se jako problém zmiňuje stárnutí populace, speciálně v Japonsku/pro japonské firmy, ale i jinde ve vyspělém světě. Koncept individuálního vlastnictví aut se možná přežije, samořízená auta se budou sdílet jako služba.
Za jeden z problémů české vědy se považuje nedostatečná vazba mezi akademickou sférou a komerčními firmami. V rámci vysokých škol vzniká málo start-upů (spin-off firem). Technologická agentura ČR chce zřídit nový fond speciálně určený pro tuto oblast – peníze se nemají rozpustit v administrativě institucí, ale opravdu být vyhrazeny na zakládání start-upů. Samozřejmě v této souvislosti vznikají otázky: proč rizikový kapitál nepochází z komerční sféry, lze zakládání (úspěšných) firem zařídit prostě tak, že se nasypou („evropské“) peníze…?
Pavel Houser
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej: