Týden na ScienceMag.cz: Dá se dokázat, že někdo má vědomí?

14. 10. 2020 | Redakce | Různé | 995×

Jezera na Marsu. Nobelovy ceny za fyziku a černé díry. Kvantové programování. Fosfan a mimozemský život. Druhá ekliptika sluneční soustavy. Chromová ocel ze středověku. Homo sapiens a neandrtálci.

Jezera pod jižním pólem Marsu nepřeceňovat

Zatímco na Venuši by podle nových objevů mohl život existovat v atmosféře, k Marsu se soustředila téměř ve stejné době pozornost kvůli kapalné vodě pod povrchem. Jak vyplývá z aktuálních údajů sondy Mars Express, asi kilometr pod jižním pólem Marsu se podle všeho nachází velké jezero (respektive velké jezero a více menších jezer) kapalné vody. Samozřejmě to ihned vyvolává úvahy o místním životě. Jenže…

Vědci trochu sporně dokázali, že vrány mají vědomí

Tedy alespoň prožívají subjektivní zkušenost v podobném smyslu jako lidé a lidoopi. S příslušným neurologickým experimentem je to samozřejmě trochu komplikované. Na University of Tübingen vycvičili dvě vrány, aby pohybem hlavy vyjádřily, zda na obrazovce zaregistrovaly určitý optický stimul. Dále se sledovala aktivita různých neuronů.

Sluneční soustava má mít ještě druhou ekliptiku

Planety i drtivá většina dalších těles obíhá kolem Slunce spořádaně, v jedné rovině (ekliptice). Pouze dlouhoperiodické komety v tomto ohledu vykazují určité odchylky. Nový výzkum ale ukazuje, že tělesa, která se při oběhu Slunce dostávají nejdál, se nepohybují pouze v nějak vychýlené „původní“ rovině, ani nejsou rozmístěna náhodně, ale shromažďují se v tzv. prázdné ekliptice (empty ecliptic).

Vědci a studenti mohou zdarma vyzkoušet kvantové programování

Atos pomáhá vědcům a studentům experimentovat s kvantovými algoritmy. Nabízí nyní bezplatný univerzální přístup k programu myQLM, díky kterému si může kvantové programování vyzkoušet každý, a to i bez speciálního vybavení. Na jednodušší simulace do 20 qubitů postačí výzkumníkům vlastní počítač.

Velmi staré galaxie polapené v síti superhmotné černé díry

Ukazuje se, že vůbec první černé díry, které se pravděpodobně zformovaly díky gravitačnímu kolapsu prvních hvězd, musely narůst velmi rychle, aby již v době 900 milionů let po velkém třesku dosáhly hmotností až miliard Sluncí.

Krátce

Fosfan a život: nejde jen o Venuši, ale i o exoplanety. Koncentrace fosfanu řádově v desítkách až stovkách ppb by byla dostačující k detekci.

Středověcí Peršané vyráběli chromovou ocel. Ocel, středověk, Blízkých východ… jako spojení nás asi jako první napadne ocel damascénská. V Íránu v 11. století se ovšem vyráběla i ocel chromová, tedy spadající do kategorie ocelí nerezových.

Hurikány na jižním pólu Jupiteru vytvářejí podivné mnohoúhelníky. Model ukazuje, že uspořádání jako na Jupiteru vzniká tehdy, když jsou jednotlivé hurikány obklopeny prstencem větrů, který rotuje opačným směrem (anticyklonální prstence).

Na Bennu se našly kousky planetky Vesta. Pořádné překvapení přinesla vědcům sonda OSIRIS-REx. Objev vrhá nové světlo na složitý orbitální tanec planetek…

Překvapení: Neandrtálci sdíleli chromozom Y s Homo sapiens. Ačkoliv neandrtálci byli blízkými příbuznými denisovanů, první analýza neandrtálského chromozomu Y vedla k velmi podivným výsledkům.

Šimpanzi si pomáhají víc než bonobové. Praví šimpanzi více loví a jsou teritoriálnější, tedy dostávají se častěji do konfliktu se sousedy. Proto by měli být i ochotnější spolupracovat…

Satelity Swarm pomáhají mapovat elektrickou vodivost zemského pláště. Elektrická vodivost je důležitým geofyzikálním parametrem, který je svázán s teplotním, chemickým a mineralogickým stavem zemského pláště.

Středočeské vynálezy, které oslovily svět, nadchly veřejnost i v pražském Karlíně. Efektní byla například prezentace nanočoček firmy IQ Structures v podobě „světelné brány“.

Homo sapiens dosáhl nejzápadnějšího cípu Evropy o 5 tisíc let dříve. Kamenné nástroje dokazují přítomnost moderních lidí v nejzápadnější Evropě v době, kdy jediným přežívajícím druhem v tomto regionu měli být neandrtálci.

Do roku 2050 bude nepůvodních druhů o celou třetinu více. Navýšení půjde v Evropě nejspíše na vrub nenápadným příchozím, jako jsou hmyz, měkkýši a korýši.

Černé díry a Mléčná dráha: Nobelovu cenu za fyziku 2020 získali tři vědci. Roger Penrose rozvinul mocné matematické metody pomocí kterých ukázal za určitých podmínek nevyhnutelnost gravitačního kolapsu hmoty…

Výzkum superhmotné černé díry v centru Galaxie oceněn Nobelovou cenou. V roce 2008, po 16 letech sledování pohybu hvězd obíhajících kolem Sagittarius A*, získal tým nejlepší empirický důkaz, že v centru naší Galaxie se skutečně nachází superhmotná černá díra.

Mars vévodí noční obloze, projde opozicí se Sluncem. Po dvouletém čekání je to tady. Planeta Mars se dostává do opozice se Sluncem 14. října 2020.

Pavel Houser

       

Komentáře