Týden na ScienceMag.cz: Hledáme kvarkovou hvězdu

27. 12. 2020 | Redakce | Různé | 1506×

Ztrácí se informace v černých dírách? A jak může černá díra zmizet z centra galaxie? Strangelety. Modrý fosfor jako dvojvrstva. Umělá inteligence ladí kvantový počítač. Kulový blesk, kvantové jevy a duchařina. Proč Darwin přišel tak pozdě?

Rychle rotující černé díry mohou mít vlasy

Známá věta, že černá díra nemá vlasy, znamená, že k popisu černé díry nám stačí pouhé tři údaje: její hmotnost, rotace (hybnost) a elektrický náboj. Jenže kvantová fyzika to vidí jinak, zde informace tak snadno mizet nemůže. Z rozdílných popisů pak vyplývají i zapeklité paradoxy…

Magnet jen ze slitiny železa a niklu

Nový permanentní typ magnetu je inspirován složením některých meteoritů. Slitina pouze ze železa a niklu, vyvinutá na Ames Laboratory (spadá pod Ministerstvo energetiky USA), dokáže konkurovat svými parametry (síla na hmotnost) magnetům AlNiCo.

Záhady (darwinovské) evoluce

Proč musely myšlenky evoluční teorie a přírodního výběru čekat až na Darwina? Jak to, že někdo vymyslel dřív derivace a integrály, než zpozoroval přírodní výběr? Skutečně – myšlenka evoluce a přírodního výběru atd. působí celkem triviálně. Nepotřebujete k ní žádnou znalost vyšší matematiky, nic ani není třeba počítat, měřit nějaké padající kameny či konstruovat do sebe zapadající hodinové strojky, stačí – jak se alespoň zdá – jen zdravý rozum.

Jak poznat kvarkovou hvězdu: 8 kandidátů

Neutrony (i protony) se skládají z kvarků nahoru a dolů, jiné kvarky na Zemi můžeme potkat leda tak v urychlovačích. Rozpadem neutronů by však vznikla – alespoň podle jednoho modelu – nikoliv jen směs těchto dvou typů kvarků, ale ty by se dále částečně přeměnily i na podivný kvark. Z trojice kvarků nahoru, dolů a podivného by se pak mohl tvořit i nový typ nukleonu, tzv. strangelet.

Umělá inteligence vyladí kvantový počítač

Umělá inteligence v tomto případě nemá nic společného s kvantovými algoritmy, ale automaticky odstraňuje defekty v hardwarové realizaci kvantového počítače. Vzhledem k povaze kvantových počítačů i velmi drobná vada může zásadně ovlivnit jejich fungování. U kvantových počítačů na bázi polovodičů/tranzistorů je povolena mnohem menší tolerance než v případě použití těchto součástek pro počítače klasické.

Modrý fosfor jako kov

Modrý fosfor, poslední objevená modifikace tohoto prvku, se ve 2D podobě podobá grafenu (někdy se mu proto také říká modrý fosforen), vrstva šestiúhelníků je ovšem zvlněná. Z hlediska elektrických vlastností jde o polovodič. Němečtí a mexičtí vědci nyní i u tohoto materiálu popsali dvojvrstvu.

Hledali obří černou díru, znovu nenašli nic

Kupa galaxií Abell 2261 je od Země vzdálena asi 2,7 miliardy světelných let. Ve středu této kupy sídlí obrovská eliptická galaxie a v jejím středu by se logicky měla nacházet obří černá díra. A to skutečně pořádně velká, protože velikost centrální černé díry by obvykle odpovídá hmotnosti galaxie: horní hranice pro odhad hmotnosti je v tomto případě proto až 100 miliard Sluncí. Mohlo by jít o jednu z vůbec největších dosud známých černých děr. Jenže je tu problém, astronomové příslušnou černou díru ne a ne najít.

Nad knihou: Kulový blesk

Čínský spisovatel Liou Cch‘-sin je u nás známý díky trilogii Problém tří těles. Již předtím ale napsal knihu Kulový blesk, což je opět sci-fi, jak má být – tedy zajímavá rozhodně i z hlediska vědeckých spekulací. Hned na úvod kulový blesk vypravěči vybije rodinu a pak se objeví náznak duchařiny…

Krátce

Proč jsou tarantule barevné? Modré a zelené zbarvení mnoha druhů tarantulí (sklípkanů) představovalo dosud záhadu.

Vědci hledali chvost slavné exoplanety 55 Cnc e. Mateřská hvězda je podobně velká a jen o něco chladnější než Slunce, takže planeta 55 Cnc e je vystavena velkým dávkám záření.

O historii Mléčné dráhy vypovídá anticentrum. Vědci získali nové důkazy o historii Mléčné dráhy tím, že studovali hvězdy v takzvaném anticentru, tedy na opačné straně oblohy než kde se nachází střed naší galaxie.

Co se děje v molekulárních mračnech kolem černých děr. Obří černé díry v centrech galaxií generují výtrysky plazmy, které se pohybují téměř rychlostí světla…

Vlci se o sebe ve smečce starali už před milionem let. Kdy se toto chování vyvinulo? Samotná „smečkovitost“ ještě nemusí ještě vůbec obnášet další aspekty vzájemné pomoci.

Rostliny vystavené silnému kompetičnímu prostředí mají zdatnější potomky. Pomocí metylací cytosinu v DNA může organismus zapínat či vypínat aktivitu genů.

Čím se řídí výška ptačího zpěvu? Tradiční hypotézu vědci zpochybnili. Druhy, u kterých dominance samců rozhoduje o jejich přístupu k samicím, mají zpěv hlubší, než by příslušelo jejich velikosti.

Astrofoto: červená mlhovina Kalifornie v Perseovi. Do našich krajin přichází pomalu zima a s ní se nám v průběhu noci vysoko nad hlavu dostávají zajímavá souhvězdí…

Kolik vody spotřebuje slon? V horkém dni až 427 litrů. Nová studie tvrdí, že slon je mezi suchozemskými savci v tomto ohledu nejspíš rekordmanem.

Skolióza, operace, šrouby a implantáty. Na konci operace obložili lékaři ty úseky páteře, kam zavedli šrouby a tyče, kostěnými štěpy…

Český prototyp dronu má být unikátem. Quadkoptéra vyniká manévrovacími schopnostmi, ale ve vzduchu vydrží maximálně pár desítek minut. To se rozhodli změnit čeští výzkumníci…

Pavel Houser

       

Komentáře